Regenerační úl. Patentový spis 118603

Martin jediné čo je v patente pravda je, že CO2 skutočne dokáže spomaľovať životný cyklus včiel a že včely v zimnom chumáči ho znesú aj viac percent ako je ho bežne  vo vzduchu…akonáhle ale jeho hodnota prekračuje 6%, chumáč sa musí roztvoriť a ho vypustiť, pretože včely by mali problémy…

neviem čo si od diskusie sľubuješ ale ako ťa poznám zrejme permanentne hľadáš zázračný úľ v  ktorom by si a dožil konečne medu.. prezradím ti jedno tajomstvo, je to možné v každom úli, v ktorom sa naučíš úspešne chovať včely ale v tomto patenovanom úli to ťažko dokážeš… každý včelár, ak  si preštuduje text patentu sa musí pohoršiť nad hlúposťmi ktoré sú tam popísané, len námatkove “včela sa nedokáže potením zbaviť vody a tá jej zaplaví vzdušnice a včela za 8,5 dňa uhynie”… predsa včely práve v zime zablokujú odchádzame vody z tela cez konečník, pretože ju v organizme potrebujú na riedenie zásob cez tvorbu slín, tiež predstava, že “včely pri nedostatku kyslíka naberú silu bezkyslíkovou premenou cukru ” svedčí o stupidite autorov…..včely dokážu získať energiu z cukru len za pomoci kyslíka…..a tak by som mohol pokračovať, ale radšej skončím slovami Milana Bencúra, ktorý si v prvom roku skúšok “zázračného sklípku” včely pochvaľoval po prezimovaní mi poveda že “žiaden zázrak sa nekonal”… 😕

Mě se to víceúčelové dno líbí i z jiných důvodů jelikož: Má lomený letáč a tak tam nezafoukává. Spodní loučky rámků jsou od něj 1cm a tak včely mohou přímo přelézat. V zimě má pod sebou chumáč vysoký podmet a neválí se po dně a ani mrtvolky neucpou letáč. Je tam možnost nahlédnout do úlu od spodu, u studené stavby mezi všechny uličky a když nemám mezerníky zkontrolovat jejich rozteče. Dost prostoru pro čištění a sběr měli a cokoli je třeba. Při jarním rozvoji se vloží přepážka a je z toho standardní podmet 18mm pro zbytek sezóny. Jako přepážku jsem viděl i pěnové PVC nebo polykarbonát, pak je to izolace i odspodu.

…tak hurá do toho…😉

Jako u všech látek jde o to najít hranici, rozmezí snesitelnosti pro včelu a pro kleštíka. Umím si představit řízené použití CO2 u farem, kde se zimují včelstva v klimatizovaných halách s řízenou atmosférou a teplotou. Ostatně v Kanadě , co jsem tak brouzdal po netu, už to někde využívají. Vyšší hladina CO2 prokazatelně kleštíkům nesvědčí. Neumím si ale představit jak by se podobný mechanismus dal uplatnit v klasických nástavkových úlech ve venkovním prostředí.

Goro: díky za povzbuzení, ale dal jsem si předsevzetí na příští rok, že nebudu nic vyrábět, šlápnu na brzdu a možná zařadím zpátečku 🙂

U nízkých den to teď dělám tak, že úl nakloním, podložím mezi dnem a korpusem špalíčkem a můžu třeba vybírat bordel a vložit podložku.

M.S.:

Jako u všech látek jde o to najít hranici, rozmezí snesitelnosti pro včelu a pro kleštíka. Umím si představit řízené použití CO2 u farem, kde se zimují včelstva v klimatizovaných halách s řízenou atmosférou a teplotou. Ostatně v Kanadě , co jsem tak brouzdal po netu, už to někde využívají. Vyšší hladina CO2 prokazatelně kleštíkům nesvědčí. Neumím si ale představit jak by se podobný mechanismus dal uplatnit v klasických nástavkových úlech ve venkovním prostředí.

Bohužel vám úplně unikla debata o stebníkách, patrně jsme to velmi podrobně rozebírali ještě na IF, kam jste asi nechodil. Zopakuju vám podstatné, čerpáno ze starých OVP.

V době, kdy drtil včelu medonosnou v Evropě - možná i jinde - roztočík malý, nějaký Němec vyzimoval včelstvo v metr hluboké jámě, zakryté snad jen chvojím, nebo tak nějak. Vč bylo zjara nejen živé, ale velmi vitální, mělo nepatrnou spotřebu zimních zásob a hlavně úplně se zbavilo RM. Pokus zopakoval s více vč a opět se stejným výsledkem. Bylo postulováno, že je to právě velmi vysoká koncentrace CO2, co včely ozdraví a zbaví parazitů. Mě napadlo, jestli by to neničilo i mnohem většího roztoče - já si rozdíl mezi VD a RM představuju jako třeba mezi slonem a jezevčíkem, ale není to nepravděpodobné. Co vydrží v pohodě včela, nevydrží roztoč. Analogie je u savce a je fuk, zda velkého jako slon nebo myš domácí. Podle poznatků kanadských soudruhů se zdá, že jsem byl ve své dedukci hodně blízko pravdě a možná by stálo za to se tomu pověnovat opět a hlouběji. Doporučuji mladým.

Pak jsme tu přišli na to, co byl stebník, jak fungoval a já s údivem zjistil, že stebník používali nejen Rusové na Sibiři, ale i Kanada a i drsné části USA. Vlastně článek, o kterém je tady nyní řeč, byl objeven až v té souvislosti. Napadá mě, že možná i krecht na brambory využívá stejný efekt a možná i sněžná jáma v lesnictví, obojí patrně využívá vysoké koncentrace CO2.

Jinak a v jiné souvislosti jsem postuloval, že je možné, že nemáme v Blaníkách VD a nebo nepatrně třeba i jen proto, že Blaník nezná očka, ani prodyšné stropy a ani jiná kurvítka. Tehdy mě napadlo, že se možná pod stropem hromadí metan a ten nevyhovuje ani VD, ale ni plodu a že to je jedna z věcí, že Blaník nezná plod v medníkách, i když nepoužívá nikdy mřížku. Ovšem moje teorie o metanu se nepotvrdila, Petr instaloval do medníků velmi citlivá čidla a metan tam při opakovaných pokusech nebyl. Totiž. Metan, jak jsem někde vyčetl, jenže nechápu fyziku v tomto rozsahu, umožňuje snižování vlhkosti medu i při nesmyslně nízké teplotě a současně vysoké vlhkosti vzduchu v medníku. Petr v mednících naměřil mnohem nižší teploty, než je teplota pro plod. Ale med stejně včely v tak “chladných” mednících zahustí, tedy když nejsou očka (a když jsou úly ve stínu). Ano, Blaník, pokud nemá vysoký podmet - vyšší než 18 mm, nezná vlhký med!!!!! 

Celé ty úvahy začaly myšlenkou maximálně napadobit přírodní dutinu, kde pod včelstvem s horním česnem může být i metr, i několik metrů dutiny a na dně zemina. Ovšem bez přístupu vzduchu a tudíž s anaerobním prostředím. Prostředím plném jedovatého sirovodíku a jiných produktů anaerobního rozkladu všech rostlinných, ale hlavně živočišných zbytků, mrtvolkami počínaje. CO2 by měl v takové dutině dominovat a patentní úl a jiné úvahy by sklípkem měly napodobovat toto prostředí, plné jedovatých plynů (ale i patogenů). Včela se tak za milony let vyvinula  a patrně se naučila možná nějak toto vražedné prostředí využívat. Jak jinak by přežila miliony let?

Celá ta debata vyšuměla do nikam. Je ale možné, že to celé shodilo Petrovo nezjištění metanu. Přístroj umí objevit i tisíciny % metanu v komínových plynech, nebylo to tedy zařízení konstruované na včelařské bádání. Nebo jinak. Jediné, kvůli čemu jsem já ty úvahy opustil je, že Petr nenašel pod stropy úlů metan.

V té souvislosti je tu ještě fakt s Nahatými úly, nesmyslně malinkými česny a neuvěřitelnými mednými výnosy. Na základě debat tady s několikla kolegy + zkušenosti Toma4 s Nahatými úly už nevyužívám v létě plně otevřená česna, ale jen polovinu a nebo třetinu otevření. Sice Titěra v časopise, a potvrdil i Goro tady, tvrdí, že je v česnech průvan nebo dokonce vichřice jak rychle se prý mění plyny v zimujícím úle, jsou to snad kubíky vzduchu za hodinu. Mě se to zdá jako hovadina o několik řádů popletená, ale je to prý fizika vycházející z metabolizmu včelstva, že ři trávení cukerných zásob musí vznikat obrovské objemy páry a plynů. Už to neřeším, teoretizování bylo dost. 

Protivná otázka: Měřil někdo rychlost proudu plynů v česně zimujícího včelstva? Odpovídá to opravdu Titěrovo-Gorově fyzice a nebo naopak vodní páru včely utéct nenechají (jak podotýká Goro) - potřebují vodu a co když nenechají ani utéct všechny plyny? A co když teorie o bezkyslíkovém metabolizmu nejsou úplnou hovadinou? Oni bratři Wrightové taky takhle v prosinci 1903 zkusili létat, protože byli blbí, neměli maturity a tak nevěděli, že to je fyzikálně nemožné…

Nevím jak Blaník vlastně funguje, ale funguje o hodně líp než jiné úly a nic víc nějak ani nepotřebuju! A už se mi asi ani nějak nechce řešit. Proto nyní více méně mlčím.

Protivná otázka: Měřil někdo rychlost proudu plynů v česně zimujícího včelstva? Odpovídá to opravdu Titěrovo-Gorově fyzice a nebo naopak vodní páru včely utéct nenechají (jak podotýká Goro) - potřebují vodu a co když nenechají ani utéct všechny plyny? A co když teorie o bezkyslíkovém metabolizmu nejsou úplnou hovadinou?

Už som tu písal že otázka je otázka a nie sú žiadne “nepríjmné” ani “protivné” otázky… rovnako ako neexistuje “ťažká ” otázka, ťažká môž byť len odpoveď… každá otázka je LEGÁLNA a na každú otázku existuje odpoveď (niekedy dokonca viac odpovedí 😉), len môžu byť otázky na ktoré momentálne nevieme odpovedať, resp. odpovedať vieme ale naša odpoveď je len náš názor a nemáme ju relevantné potvrdenú…

Uf…Tome už sa začínam meniť na vás, počujem a filozofujem… tak radšej odpoviem na vaše otázky..áno , merania množstva prietoku vzduchu česnom robil jeden učiteľ velárstva v Nasavrkách, dokonca meral aj úniky otvoreným očkom…. …čo sa týka “nasávania” vzduchu zvonku do úľa v zime a opúšťajú plodín von z úľa mali by sme si uvedomiť,že včely postupujú RACIONÁLNE vo všetkých svojich činnostiach,v zime napríklad nekúria ani za mrazov v chumáči nepretrzite ale vyhrejú, prestanú kúriť a keď poklesne teplota v centre a hrozilo by, že včely na povrchu chumáča skrehnú znovu “prikúria”….a tak si regulujú aj prívod vzduchu do úľa…ak niekto píše o “vichrici” asi to preháňa… už som písal že včely, vydržia viac co2 ale aj percento kyslíka v chumáči klesá a približne keď je kyslíka pod 15 %, chumáč sa roztvori ,vypustí dohora “vydýchaný” vzduch, s nízkym kyslíkom, so zvýšeným percentom co2 a vodnou parou , ktore vznikli premenou cukru na energiu a “nasajú” cez letáč nový vzduch s potrebným kyslíkom…je tu len jeden detail, pri menšom česne, nasávajú častejšie, aj to už bolo dokázanéa zmerane (nie len v Nasavrkách 😆)…

Bezkyslíkova premena cukru na energiu skutocne existuje,ale na bunkovej úrovni..

Děkuji.

Nepříjemnou otázkou já rozumím takovou, která je nějak všetečná, zpochybňující, případně návodná a nebo podpásová.  Prostě. Jestli fyzikálními zákony dovodíme takovou výměnu plynů, jak tvrdí kdesi Titěra, musela by být v česně vichřice. Ale to je jen můj laický dojem a jasně jsem připustil, že o fyzice vím nepatrně. Takže, jestli to někdo měřil mě ani tak nezajímá - mnou špatně položená = tedy špatná otázka (a ne, že všechny otázky jsou rovnocenné a legitimní). Mě zajímá, jestli je možné, aby výměna plynů byly kubíky za hodinu a když, tak by to mělo být cítit na například nasliněném prstu v česně tak, jako indiáni zjišťují odkud vítr vane. (doufám, že je z mých vět poznat nadsázka).

Také jak to popisujete vy by to znamenalo jakési pulzy, nádechy a výdechy a vy pak říkáte mezi řádky, že malé česno = víc pulzů a vyznívá to, že je to horší než méně pulzů, co je při velkém česně. No a to je to, co se snažím říct. Tak zvaní vedci něco vypočítají, vůbec jim nedojde, že jejich výsledky jsou nějak “divné” (vichřice v česně) a dál nic nezkoumají. A protože jsou VĚDCI, až na výjimky arogantně nadřazení nadlidé, tak vůbec nenaslouchají lidem z parxe, kteří taky jejich teorie znají, ale praxe často nejen, že teorii a fyzikálním zákonům neodpovídá, ono je to velmi často přesně naopak, než jak “vědci” tvrdí. jediný příklad - očka = mokrý med. A příkladů bych uměl najít hodně!

Tak se stalo, že vědci doporučí velká česna a nejlépe ještě očka + síta místo den, přece fyzika. A pak přijde Kška a zjistí, že se včely s nesmyslně malým česnem nerojí, i když mají za celý rok prostor jen 2 x 11 rámků 39x24 (zvrzení ne moje, ale Tom4). Tato vč přinesou bez nějakých velkých zásahů 50 kilo medu a postaví asi 6-10 M. Pravda, používá se mřížka a vytáčí se plásty s košilkami, asi tak, jako to dělá 99% včelařů na celé planetě. Proboha kdo by chtěl od včel víc? Jenže to podle “vědců” nemůže být pravda a raděj se řekne, že cituji výrok tehdejšího prezidenta USA, když mu oznámili důkaz pádu meteoritu: “Raději uvěřím, že dva Jankeyští profesoři lžou, než bych uvěřil, že by z nebe mohlo padat kamení”. A tak když já napíšu vědcovi, odpoví sice slušně (a odpoví!), ale nebere vůbec vážně moje pozorování a úspěšnou praxi. Musel by totiž přiznat, že buď vědomně lhal a nebo byl nedůsledný a že jsou věci v praxi, které jeho, rozumněj vědeckým teoriím a nemyslím jeho osobu, vůbec neodpovídají a že je poiřád ještě mnoho věcí neobjasněných a nepochopených. Na druhou stranu, aspoň že se už neupaluje za to, když si někdo troufne zpochybnit “vědecká” tvrzení. Totiž pitomosti o placaté Zemi jako středu vesmíru, byly také podepřené nezvratnými závěry tehdejších vědců nejvěhlasnějších univerzit a vše bylo posvěcené Svatou Inkvizicí. Kdo si troufnul zapochybovat, obyčejně dopadl velmi špatně. Ve výsledku ale totéž, nikdo se “nepříjemnými” otázkami lidí jako já nezabývá a tak zvaná věda se tváří, že vše již bylo objeveno a že není už co vynalézat - parafráze taky na USA, rok 1812 a názor ředitele Patentního úřadu, který těmito slovy svůj úřad navrhoval zrušit (asi chtěl dřív do důchodu ten dobrý muž).

A TAK DÁLE, A TAK DÁL!!!

…Tome ja žiadnu otázku nepovažujem za podpásovú…za “podpásovku” považujem často to , čo vy z mojej poctivo napisanej odpovede dokážete "vydolovať"…

 Citujem vás : “vy pak říkáte mezi řádky, že malé česno = víc pulzů a vyznívá to, že je to horší než méně pulzů, co je při velkém česně.”…kde ste to preboha nabrali?😲…ja nepíšem “medzi riadkami”, že malé česno = viac pulzov, ja to ako fakt zo skutočných meraní uvadzam priamo…nič iné NETVRDÍM a  ak vám to VYZNÍVÁ tak, že tvrdím že  je menšie česno horší 😕…s tým ja nič nenarobím, vaše myslenie má rokmi východené koľaje,ktoré všetko podriaďujú jedinému cieľu, hľadať fakty, ktoré mu vyhovujú, ak nenájde “správny” fakt, tak reálnu skutočnosť “ohne do domnienky” a ide ďalej za svojim cieľom  ..vidím to tak že si v svom myslení libujete a tiež si myslím , že  v živote nenudíte..nech sa vám teda darí aj naďalej…  

Proč se vztekáte? Jste tak ješitný, že nesnesete, co já čtu mezi vašimi řádky? Tak se vyjadřujte košatěji, třeba jako já a pak bude vše jasné a bez pochyb. Kontext vašich vět k mnou nadhozenému problému evokuje, co sice neříkáte, ale prostě to z celkového kontextu vyplývá - já to nebyl kdo zavedly a prosadil a ustavičně vnucuje horem dolem co největší česna, protože kubíky plynů za hodinu. Já ustavičně zpochybňuju “vědce” a stokrát jsem dokázal, že je to povětšině banda darmožráčů a tak když z nich náhodou vypadne nějaká pravda, nevěřím. Vy ale zase, často naproto nekriticky s velkou úctou adorujete vědecké studie, i kdyby tvrdily na první pohled hovadiny. To je ten kontext, to je to, o co šlo. Ale vy ze mě děláte záludného psychopata, libujícího si v nějakých úchylnostech. Popravdě, urazilo mě to. A taky potrvdilo, že prostě dávám, pro někoho nepříjemné otázky. Na ty stačí jasně odpovědět, nic víc.

 Hlavně ale prosím odpovězte. Je dobré to rychlejší “dýchání” a nebo pomalejší pulzy?

A keců tak zvaných vědců a oblíbenců Včelařství a jiných vydavatelů už byl milion a včelstva hynou, jeden rok víc, jiný méně, ale hynou pořád!!!!!!! A asi je úhynů každý když nne rok tak dekádu víc. Aby to bylo ještě složitější tak v některých typech úlů vč hynou víc než v jiných a při některých provozních metodách víc a při jiných méně a nebo skoro vůbec (když včelař neonemocní a nebo se na to nevykašle). Tohle je tabu a Včelařství, Dol, Svaz, nikdo se nepustí na tenký led udělat statistiku a zjistit, jaký úl a jaká technologie je nejlepší. Protože liberalizmus a nic nesmí být lepší než něco jiného.

Tak je dobré velké česno v zimě + nejraději v každé bedně nejméně jedno očko a nejspíš snad raději žádný strop a třeba ani žádné dno. Nebo je lepší česno malé, až dokonce velmi malé? Strop neprodyšný a po celé ploše přilnulý k horním loučkám (aby to co nejvíc simulovalo přistavění plástů ke stropu dutiny, tudíž igelit a ne na to vyráběná TVRDÁ nepřilnoucí folie) a dno, když ne zateplené, tak s mezidnem (sklípek nebo jiné řešení) a nebo nějakou předsíňkou (boční i jinou)?

Pokud nepoložíme jasné otázky a neliberálně připustíme, že nějaké řešení je lepší než jiná řešení a některé řešení je NEJLPEŠÍ (liberalistický mor tvrdí, že vše je rovnocenně dobré, stačí kdo jak chce, //i otázky, že jsou stejné//) A jestli nechceme odpovídat na otázky, o čem se tedy bavit, o počasí? A plácat se jeden druhého po zádech a říkat si jací jsme kabrňáci?

Pane Goro. Několikrát jsem vás upozornil, že jste založením liberál (a já ne!) a vám se to nelíbilo. Tady vám nesu důkazy, že liberální mor napadl i vás. Já chci kolem sebe svět jasný, kde je jasné kde je dobro a kde zlo, co je dobré a co není, co je pěkné a co ohavné a tak dále. Já takový svět ještě pamatuju, proto ho chci zpátky a snažím se upozornit mladší, kteří to nepamatují, že to existovalo. A lidi byli šťastnější a spokojenější a vztahy mezi nimi byly lepší než dnes…

“Hlavně ale prosím odpovězte. Je dobré to rychlejší “dýchání” a nebo pomalejší pulzy?”

…ako vami opuncovaný liberál vám odpovedám …včely zvládnu aj jedno aj druhé… včely prežijú … na vami položenú otázku neviem odpovedať, pretože celoročne používam veľkosť česna 76 cm² , ktoré na zimu zužujem mriežkou založenou proti piskorom na cca polovicu… s malilinkými česnami máte možno skúsenosti vy ale  ja nie, odpovedať na položenú otázku môžete len vy, pretože roky ste v lete používal ako ideálne česná s veľkosťou 72 cm2 a môžete to porovnať s tými menšími, ktoré ako “jediné správne” používate teraz….

je pravda, že pri chove v slameňákoch  s miničesnami sa občas vyskytlo v zime “udusenie včelstva” ale my už tak včely nechováme…

k tomu že DOL či Svaz vám nepomôžu a nepovedia čo treba robiť je možno preto že to nevedia 😉

mali by sa opýtať “umelej inteligencie”,  je to jednoduché 😉 umelá inteligencia vie všetko...😆 Toto napísal ChatGPT na otázku ako zabrániť plošným úhynom včiel.

 Zabránenie plošným úhynom včiel si vyžaduje komplexný prístup, ktorý kombinuje prevenciu, správne chovateľské praktiky a udržateľnú spoluprácu medzi včelármi, poľnohospodármi, vedcami a štátnymi inštitúciami. Na základe úvah a súčasných poznatkov možno odporučiť nasledujúce prístupy: 

1. Podpora genetickej rozmanitosti včiel • Šľachtiť včely s vyššou odolnosťou voči chorobám (napr. varroáza) a parazitom. • Zamerať sa na prirodzené selekčné postupy, kedy prežívajú včely prispôsobené miestnym podmienkam. • Obmedziť monopolný tlak na jedno plemeno (napr. kraňské včely) v prospech širšej genetickej diverzity. 

2. Ochrana prostredia • Obmedziť používanie pesticídov, herbicídov a ďalších chemikálií škodlivých pre včely. Príkladom je prechod na ekologickejšie formy poľnohospodárstva. • Vytvárať pestrú krajinu, ktorá včelám ponúkne dostatok potravy a úkryt. To zahŕňa výsadbu medonosných rastlín, zachovanie remízok a pastvín. • Podporovať biodiverzitu, ktorá zaistí stabilný ekosystém aj pre opeľovače. 

3. Prevencia a liečba chorôb • Pravidelne monitorovať zdravotný stav včelstiev (kontrola prítomnosti parazitov, vírusov a baktérií). • Využívať prírodné alebo menej agresívne metódy liečby chorôb (napr. kyselina šťaveľová, tymol a pod.). • Zavádzať inovatívne technológie, ako sú monitorovacie senzory, ktoré umožnia včasné odhalenie problémov. 

4. Zlepšenie chovateľských praktík • Rozumne plánovať a riadiť migráciu včelstiev, aby sa minimalizovalo prenášanie chorôb medzi lokalitami. • Podporovať menšie, ale stabilné chovné jednotky namiesto veľkých, intenzívnych včelstiev, ktoré sú náchylnejšie na šírenie infekcií. • Poskytovať včelám dostatok zásob počas zimy a minimalizovať stres spôsobený chovom. 

5. Osveta a vzdelávanie • Organizovať workshopy a semináre pre včelárov zamerané na udržateľné chovné postupy a prevenciu úhynov. • Spolupracovať s verejnosťou na zvýšení povedomia o dôležitosti včiel a ich ochrane. 

6. Zmeny v legislatíve • Zaviesť prísnejšie regulácie týkajúce sa pesticídov, ktoré sú priamo spojené s úhynom včiel. • Podporovať finančnú a technickú pomoc pre ekologických chovateľov a výskum v oblasti včelárstva. 

7. Podpora prirodzených metód chovu • Experimentovať s bezrámkovými úľmi alebo inými alternatívnymi metódami chovu, ktoré napodobňujú prirodzené prostredie včiel. • Zavádzať metódy ako „Natural Beekeeping“, kde včely majú väčšiu voľnosť pri budovaní plástov a prispôsobovaní prostredia.

AI píše len obecne publikované kecy, ktoré zozbiera ….dúfam že vás zasa “neurazím” ale AI o vašom úli nepíše nič, asi nemá dostupne informácie…

Zdravím všechny.

V překladu Včelí fyzika co jsem vám kdysi posílal píše Seeley o “ideálním” česnu 4cm2 respektive 3,6 cm 2. Pozoroval prý výdech teplého vzduchu z úlu a nasátí studeného. Jinak tam popisuje česno jako úzkou škvíru (ústa) ideálně s 10 cm izolace🙂. Příští rok to otestuji😀 jelikož budu mít úly s 10-11 cm vlněnou izolací je to pokus😉 ještě se musím rozhodnou jestli 39x24, nebo 39x30. Mám 3 úly 39x30 tak asi zkusím 39x24. Kámoš začal včelařit o něco dřív než já ve slovenských B 10, 3 cm izolace a palubka no včelaří asi tím stylem, že když se mu zdá že by včely mohly přijít do rojové nálady tak tam od oka napere SR kde se mu zlíbí, místo 2 gabonů dá 3, no to kdybyste viděli tak vás asi trefí šlak.  Co je zajímavé, že nemá skoro žádné spady VD po fumigaci, žádné zimní mrtvolky respektive desítky kusů. 

goro:

“Hlavně ale prosím odpovězte. Je dobré to rychlejší “dýchání” a nebo pomalejší pulzy?”

…ako vami opuncovaný liberál vám odpovedám …včely zvládnu aj jedno aj druhé… včely prežijú … na vami položenú otázku neviem odpovedať, pretože celoročne používam veľkosť česna 76 cm² , ktoré na zimu zužujem mriežkou založenou proti piskorom na cca polovicu… s malilinkými česnami máte možno skúsenosti vy ale  ja nie, odpovedať na položenú otázku môžete len vy, pretože roky ste v lete používal ako ideálne česná s veľkosťou 72 cm2 a môžete to porovnať s tými menšími, ktoré ako “jediné správne” používate teraz….

je pravda, že pri chove v slameňákoch  s miničesnami sa občas vyskytlo v zime “udusenie včelstva” ale my už tak včely nechováme…

k tomu že DOL či Svaz vám nepomôžu a nepovedia čo treba robiť je možno preto že to nevedia 😉

mali by sa opýtať “umelej inteligencie”,  je to jednoduché 😉 umelá inteligencia vie všetko...😆 Toto napísal ChatGPT na otázku ako zabrániť plošným úhynom včiel.

 Zabránenie plošným úhynom včiel si vyžaduje komplexný prístup, ktorý kombinuje prevenciu, správne chovateľské praktiky a udržateľnú spoluprácu medzi včelármi, poľnohospodármi, vedcami a štátnymi inštitúciami. Na základe úvah a súčasných poznatkov možno odporučiť nasledujúce prístupy: 

1. Podpora genetickej rozmanitosti včiel • Šľachtiť včely s vyššou odolnosťou voči chorobám (napr. varroáza) a parazitom. • Zamerať sa na prirodzené selekčné postupy, kedy prežívajú včely prispôsobené miestnym podmienkam. • Obmedziť monopolný tlak na jedno plemeno (napr. kraňské včely) v prospech širšej genetickej diverzity. 

2. Ochrana prostredia • Obmedziť používanie pesticídov, herbicídov a ďalších chemikálií škodlivých pre včely. Príkladom je prechod na ekologickejšie formy poľnohospodárstva. • Vytvárať pestrú krajinu, ktorá včelám ponúkne dostatok potravy a úkryt. To zahŕňa výsadbu medonosných rastlín, zachovanie remízok a pastvín. • Podporovať biodiverzitu, ktorá zaistí stabilný ekosystém aj pre opeľovače. 

3. Prevencia a liečba chorôb • Pravidelne monitorovať zdravotný stav včelstiev (kontrola prítomnosti parazitov, vírusov a baktérií). • Využívať prírodné alebo menej agresívne metódy liečby chorôb (napr. kyselina šťaveľová, tymol a pod.). • Zavádzať inovatívne technológie, ako sú monitorovacie senzory, ktoré umožnia včasné odhalenie problémov. 

4. Zlepšenie chovateľských praktík • Rozumne plánovať a riadiť migráciu včelstiev, aby sa minimalizovalo prenášanie chorôb medzi lokalitami. • Podporovať menšie, ale stabilné chovné jednotky namiesto veľkých, intenzívnych včelstiev, ktoré sú náchylnejšie na šírenie infekcií. • Poskytovať včelám dostatok zásob počas zimy a minimalizovať stres spôsobený chovom. 

5. Osveta a vzdelávanie • Organizovať workshopy a semináre pre včelárov zamerané na udržateľné chovné postupy a prevenciu úhynov. • Spolupracovať s verejnosťou na zvýšení povedomia o dôležitosti včiel a ich ochrane. 

6. Zmeny v legislatíve • Zaviesť prísnejšie regulácie týkajúce sa pesticídov, ktoré sú priamo spojené s úhynom včiel. • Podporovať finančnú a technickú pomoc pre ekologických chovateľov a výskum v oblasti včelárstva. 

7. Podpora prirodzených metód chovu • Experimentovať s bezrámkovými úľmi alebo inými alternatívnymi metódami chovu, ktoré napodobňujú prirodzené prostredie včiel. • Zavádzať metódy ako „Natural Beekeeping“, kde včely majú väčšiu voľnosť pri budovaní plástov a prispôsobovaní prostredia.

AI píše len obecne publikované kecy, ktoré zozbiera ….dúfam že vás zasa “neurazím” ale AI o vašom úli nepíše nič, asi nemá dostupne informácie…

Konečně perfektní reakce pane kolego, gratuluji a děkuji! Bez rytí a pošklebků. Vaše poslední věta jasně shrnuje moje rozčarování z tak zvané umělé inteligence. Goebels - AI umí zpracovat jen, ne stokrát, ale milionkrát opakované kraviny, které se, jak je vidět, i dle názoru AI staly pravdou. Tak dlouho ekoterorističtí aktivisti krmí veřejný prostor nesmysly, až jim věří i umělá inteligence.

Omlouvám se, moje poznámka o uražení byla myšlena jinak, spíš jsem měl napsat, že mi to nebylo příjemné. Když jsem skutečně uražený vypadá fakt hodně jinak. Třeba mojí dlouholetou absencí na VF. A tam jste mě nerozzlobil ani tak vy, jako ultraliberální přístup Mirovského a jeho naprostá ignorance věcí, které správné jsou a které nesprávné a které nepřijatelné.

Já diskutovat chci, protože jedině “setřásáním” se dá něčeho dobrat. Jen mě dráždí liberální postoje - tvrdím, že jsou OBECNĚ věci správné a nesprávné a ne, že jak kdo chce a jak se zrovna komu hodí do krámu.

A že Dol a podobní “něco” nevědí tu tvrdím roky. Akorát, že oni se tváří jako že vědí VŠECHNO a že mají patent na rozum.

Dobrý den, nejsem nijaký psavec, ale zmínky o velikosti česna mě donutily reagovat. Donedávna jsem používal česno na levé cca třetině  úlu, pokud stojím vzadu za úlem , v sezoně přes celou šířku nástavku. Ovšem před třemi lety jsem získal , Tomem50 pojmenované Nahaté včely, pojmenování souvisí s místem, kde původně včelařil jejich majitel. Včely byly i s úly, nově vyrobenými , s pevným dnem, plodiště 39x24x11, izolované pilinami či hoblovačkami. Medník 39x24x11, nezateplený. Tyto úly měly malé česno, cca 60x15 mm.

Původní metodika pracovala pouze s plodištěm a medníkem. No, nevěřil jsem tomu, ale abych se přesvědčil, zkusil jsem to také tak. Zimování v plodišti, na jaře rozšíření, postupné, nadvakrát. Přejdou i bez převěšování rámků do medníku a s tím jsou spokojené, postupně odebírám zavíčkované plásty s medem. V tomhle z dnešního hlediska malém prostoru se včely nevyrojí a přinesou v podstatě dva medníky medu . Udělal jsem z nich oddělky a ty rostou pomalu, celý nástavek obsadí až na jaře příštího roku. Kdybych to neviděl na vlastní oči, nevěřil bych jejich chování. Jsou relativně mírné, v kukle včelařím vždycky , ale to ze zásady. A teď prosím o názor- je to maličkým česnem, genetikou, či konstrukcí úlu, kde plodiště v zimě nasákne vlhkostí tak, že je k neunesení a pak vlhkost během sezony pomalu ztrácí ? Přes zkušenosti s různým typem včel se mi tyto jeví jako v podstatě ideální. Včely jsou tmavě hnědé , drobnější. 

Včela, kterou popisujete by mohla být původní včela tmavá. Vše na ní sedí, malé včelstvo, ultrapomalý jarní rozvoj, je menší a není šedá jako Kraňka. Na zimu redukuje počet jedinců snad ještě víc než K. Jen ty výnosy na tmavou nevypadají.

Ona údajně původní včela tmavá nebyla příliš agresivní, nebyla snad hodná jako Kraňka, ale dalo se s ní s běžnými pomůckami pracovat. Nesmírně bodavé byly kříženky s Vlaškou (Ligustica). Totiž, včelaři četli o výnosech Vlašky a tak asi chtěli vylepšit místní včelu přimícháním “krve”. Před válkou sem taky někteří magoři dováželi Cyperku, snad nejagresivnější včelu medonosnou. Z popisů a literatury té doby mám dojem, že se Cyperka projevovala jako zdivočelá jihoamerická včela.