Kdo má koně rád a záleží mu na něm, jede lépe než vyježděný kamioňák. Možná tak dokonale nezacouvá, nadjíždí raději víc než míň, blokuje dopravu…. Ale mentálně vydrží s koněm daleko déle než kamarád/manžel/soused, který sice tvrdý chleba má, ale za hodinu dvě vypne režim ‘vezu živé zvíře ’ a nasadí autopilota ‘120 k/h je ok a budeme brzo doma’.
Vlastní zkušenost.
Jela jsem s manželem na noc pro koně na Slovensko-maďarskou hranici a celou cestu jsem měla hlavu vraženou pod pažou, jak si frajer troufal. Naštěstí nás handláci ubezpečil, že kůň ani nepřešlápne, a měli pravdu, ale never more.
Proto se tady zdůrazňuje ten profi přepravce. Profesionál prostě na cestu s koněm bude připravený i psychicky, částečně nebo plně mu to vydělává na živobytí a špatné recenze mu peníze nevydělají.
Proto se tady zdůrazňuje ten profi přepravce. Profesionál prostě na cestu s koněm bude připravený i psychicky, částečně nebo plně mu to vydělává na živobytí a špatné recenze mu peníze nevydělají.
A komu záleží na mém koní nejvíce…? Nepřekvapivě mně… Takže kdo dá největší pozor za jízdy…
Jasně, když začínáte, chce to začít pomalu. Ale stále tvrdím že kdo má koně, měl by mít i vybavení pro transport, či s ním aspoň umět. Minimálně pokud jede v rámci ČR…
Odpověď na příspěvek uživatele jbb z 20.12.2024, 00:13:03
No nevím… mám dva koně, každého na jiném místě. Jednoho "na pastvinách! na dožití, druhé ho blízko ve stáji někoho jiného (a velmi dobrého; jinak bych tam koně neměla, že). Obě ustajovatelky disponují vozíkem a příslušným tažným vozidlem. I potřebnou kvalifikací a praxí. Fakt nemám potřebu mít něco takového sama. Vyhozené peníze… Tvůj příspěvek, Buggyro, chápu tak, že "kdo má koně doma, event. ustajuje i cizí, měl by mít i vybavení pro transport", či s ním aspoň umět"… Ano, podle mého názoru to patří k profesionálním službám ustajovatele. U nás to tak je a funguje to a nemám potřebu zajišťovat si něco vlastního - kor když nejezdím po závodech s těmi koňmi, ale jen vzácně já sama koukat na ostatní a fandit 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele jbb z 20.12.2024, 00:13:03
měl by mít i vybavení pro transport, či s ním aspoň umět.
Tady trochu nesouhlasím. Měla jsem a mám koně a rozhodně bych si ho nikam neodvezla, bo nemám příslušné řidičské oprávnění. Ani nevidím důvod, proč. Ale mám kolem sebe lidi, kteří ho mají a kterým věřím.
Tvůj příspěvek, Buggyro, chápu tak, že "kdo má koně doma, event. ustajuje i cizí, měl by mít i vybavení pro transport", či s ním aspoň umět"…
To napsal jbb, ne já. Já naopak nevidím důvod, aby měl každý, kdo má koně (přičemž dnes jak se denně přesvědčujeme to je každý, kdo má do p* díru, abych tak řekla), taky prostředky k jeho přepravě. Jsou i ustajovatelé, kteří vlastní možnost přepravy nemají, a nejsou to vždy zrovna malé stáje nebo nějaká bahnitá pastevka s boudami stlučenými z prken. Prostě nemají potřebu ty koně někam vozit. No a jediná potenciální cesta je na kliniku, kde za položení ruky na kliku dáte desítku, takže to už vás cesta s profíkem nerozhodí. A když neseženete přepravce, holt se ten akutní případ musí řešit v terénu, před 30 lety se to nedělalo jinak.
A komu záleží na mém koní nejvíce…? Nepřekvapivě mně…
Jako… jo. ALE: ráno za kuropění (kulový, kurové ještě chrápou se zobákama pod křídly) vyprostím koně mokrého výběhu, při troše štěstí mám cajky a vybavení naložené z minulého dne, vystrkám koňa do auta, sebe s mžourajícími víky posadím za volant a vydávám se tmou (naštěstí v tyhle denní doby silnice prázdné). Přes den jsem vděčná, že koňa můžu odložit na auto, když si chci aspoň dojít na záchod nebo dát čaj, protože jinak držím koně, sedím na něm, krokuju nebo připravuju před závodem, potýkám se s cajky nebo běhám na věž, organizuju děcka… Po závodě do sebe kopnu čaj s třemi cukry, protože nejsem schopná v závodní den jíst, vystrkám koně na auto a sednu za volant, ucabrtaná, unavená, buď mě bolí hlava z vedra nebo jsem promáčená a klepu se zimou… A v tomhle stavu s unaveným zvířetem s ochablou koordinací za zadkem vyrážím na několikahodinovou cestu domů pochopitelně v největším provozu, páč je víkend odpoledne a do ulic vyrazili všichni, kteří přes týden jezdí vlakem.
V tu chvíli, co bych dala za to, abych si na zadním sedadle mohla hodit kopyta nahoru a odvezl mě někdo, kdo má čistou hlavu, dobré reflexy a suché nohy. No právě proto, že mi na tom koni záleží…
Být vybaven na transport je samozřejmě dobrá myšlenka, kdo je připraven, není překvapen. O tom žádná. Naprosto beru jako fakt, že kdo s koňmi závodí, účastní se i jiných nesportovních akcí nebo kurzů, nebo prostě jen rád s koňmi cestuje na neprozkoumaná vyjížďková místa, je pro tyto aktivity vybaven. Protože takhle nákladná investice, jako je koupě nového OA + vleku nebo Paraganu se mu jistě časem vrátí. I my jsme po návratu z kliniky uvažovali o Paraganu nebo Theaultu (protože to je pro nás jediná možnost, jak z toho vybruslit), jenže když jsme to probírali kolem dokola doma i nedoma, došli jsme k závěru, že je to jedna velká hovadina a poslali tuhle myšlenku k ledu.
Proč? Protože, s koňmi nezávodím ani nikdy nebudu, nezajímá mě to. Na jiné koňoakce, kde se můžu něčemu přiučit, jedu aspoň jako divák. Když to nestačí, a že to někdy fakt nestačí, pozvu si trenéra k sobě domů. Díky Bohu už je dnes situace mnohem lepší, než když jsem před 20ti lety přitáhla první hajtru k baráku, a nebylo prostě komu zavolat o pomoc. Včetně veterináře, který se v našem okrese jaksi nevyskytoval. Natož trenér. Tsss….Cestování všeobecně mi dost leze na nervy, i bez koně, natož s ním, tže u mě se jedná jen o ty cesty na kliniku. Jenže i tady je to takové…no, když se najde problém, který má plánovatelné a smysluplné řešení, tak to řeším, dopravu objednám a na tu kliniku prostě jedu. Když se jedná o akutní problém, řeším logicky se svými vety v terénu, dokud to jde. V případě, že je to blbý, konzultuji s vetkou finanční stránku věci. Je to krutý to takhle napsat, ale je to prostě fakt, v případě, že by léčení na klinice stálo víc než pořízení nového koně, je volba jasná, i kdybych měla doma svých vlastních deset přepravníků. A to píšu jako člověk, co udělá pro koně první poslední a má je neskutečně rád, ale vocaď pocaď.
Letos jsem přesně tohle řešila, kdy to vypadalo fakt blbě a vetka se mě zeptala, jestli si zavolám přepravce nebo v případě neúspěchu, má uspat?
A komu záleží na mém koní nejvíce…? Nepřekvapivě mně… Takže kdo dá největší pozor za jízdy…
Jasně, když začínáte, chce to začít pomalu. Ale stále tvrdím že kdo má koně, měl by mít i vybavení pro transport, či s ním aspoň umět. Minimálně pokud jede v rámci ČR…
Ano a protože nejsem debil, nedám svého koně na transport 700km někomu, kdo koně v životě nevezl ani po dědině!!!
Je to úplně trapná diskuse, protože jediný důvod tohoto uvažování jsou peníze za bezpečnou přepravu. Kůň holt stojí prachy, co budete dělat až budete mít výdaje za veterináře.
