Tento úl by měl být originál Dadant- Blat v jednom směru, v druhém Langstroth Superjumbo.
Vycházím z výkresů, které mi poslal pan Boháč v roce 1998. Jinde tvrdím, že má Lang za ouškem jen jeden mm, na výkresech, které mám na stole, je to stejně jako u ČSN 1,5 mm a tak se omlouvám za nepřesnost. Buď si to špatně pamatuji a nebo jsem si vryl do paměti jiný výkres.
Rámek Lang. Je pleckatý, pokud si to ale udělám, budou to mezerníkové rámky bez plecek, rámek bude mít vnější rozměr L, ale jinak šířku louček + mezerníky podle ČSN. Nechci pleckaté rámky, jindy a jinde jsem vysvětlil obšírně proč. Rámek L má HL dlouhou 485 mm, rozteč nut je 488 mm. Ouško je tlusté 10 mm a nad rámky je VM 8 mm a tak je nuta hluboká 18 mm. Německý výkres ale ukazuje 17 mm s tím, že rámek dole nelícuje se spodkem nástavku, ale visí o 1 mm výš. Tohle změním!
Bok nástavku. Je o 8 mm vyšší, než míra rámku, Lang jich má 6, tedy má celkem šest výšek rámků. Mě ale zajímá pro Hybrid jen Superjumbo s výškou 325 mm. Šířka nuty je 10 mm. Jestli je rámek 448, pak je na dvě VM 17 mm na 465 mm.
Zde je v popisu vše o konstrukci Langstroth.
Co z toho vyplývá pro Hybrid?
Vnitřek L je 465 a 12 rámků s loučkou 25 + 10 mm + 1 mm propolis dává 36. 12 x 36 = 432 a do 465 zbývá 33 mm, přitom za poleedním rámkem musí být 10 mm a tak pro blinovku zbývá 23 mm, blinovky by se tedy dělaly asi 18 - 20 mm a pořád je tam vůle dost.
Ovšem co s výškou 325 mm? Hybrid má dvě možnosti. Buď bude mít rámek Langstroth výšky 30 cm, tedy atyp, ale do toho se mi nechce. Pak zbývá “věnec” vysoký 25 mm, který by se k nástavku připevnil zespoda pro použití Lang a pro použití D-B by se snadno akuškou sundal, jistě by to dokonale udrželo 6 vrutů délky asi 40-50 mm.
Ale. Díky vnitřku D-B by bylo pro rámky Lang prostoru 450 mm. To při rámku s mezerníkem a nečistotami celkové tloušky 36 mm + 10 mm za posledním rámkem dává 442 mm a tak sice s odřenýma ušima a bez blinovky, ale opět by nástavek pojal 12 rámků Superjumbo. Uvažuju oželet ve funkci Lang dvanáctý rámek, v porovnání na konci vyplyne proč.
--------------------------------
Plocha DB je jasná - 157 dm2. Ve funkci Lang 11 to je 160 dm2. Oba VN dostatečné pro provozní metodu Blaník s tím, že by TL byl na každém rámku dole. Kolik by se teprve ukázalo pomocí pokusů. Když by to bylo 60 mm, pak by TL dělal plochu u H Langa 30 dm2.
--------------------------------
Pro porovnání:
Adamec 39x24x11 + 39x15x11 = 167 dm2
Blaník 30 39x30x11 + 39x15x11 = 193 dm2 (zbytečně moc)
D-B 43,5x30x12 = 157 dm2
Lang SJ 11 48,8x32,5x11 = 160 dm2
Lang SJ 10 48,8x32,5x10 = 146 dm2
Lang J 10 48,8x28,5x10 = 128 dm2
Tachovák 2 bedny 39x24x9 + 39x24x9 = 168 dm2
Eurodadant 39x30x13 = 152 dm2
Sedláček 39x34,7x11 = 149 dm2
Z přehledu vyplývá, že jak Sedláček tak ED jsou v jedné bedně malé. O Langu ani nemluvě.
Z uvedeného je jasné, že by se u Hybridu nikdy nesnímal VN ze dna, mohl by mít dno dokonce pevné. Pracovalo by se jen s medníkovými NN a to lze bez zvedáků a jiných komplikací. Trubčina by byla pořád dole pod dělničím plodem, kdo by jí chtěl vyřezávat, snadno to lze a s opatrností i se včelami (vyzkoušeno a bez zsbití jediné včely). Pokud vůbec Hybrid dotáhnu, budu k němu používat NN které mám, ke každému bude dole připevněn límec, detaily v případě zájmu sdělím později. Samosebou kdo by se chtěl trápit s plecky u Langa, může. Kdyby Lang měl pro mě lepší rámky - mezerníkové, už bych ho dávno měl. Mám vyzkoušeno (a byl jsem o 20 let mladší), že pracovat s rámky, které mají nestejnou šířku HL a BL je tak namáhavé na sílu v prstech, že u mě těžce trpěla krční páteř a po pár vč jsem musel končit kvůli velmi silné bolesti hlavy, mžitků před očima, brnění rukou a hlavně těžkého psychického na.rání když vím, že se dá pracovat bez tohoto utrpení. Ano, když bych neměl srovnání a měl jen plecka, holt bych trpěl a dnes bych už určitě včelařit nemohl. Ale kdo chce kam…