K vybělení cukru se používal louh vápe (ný, natý, itý, istý - prostě nevím jaký) a v cukru ho zůstávalo až 1%, slovy - jedno procento. Nebo se dávalo vápno a louh vznikal druhotně, nevím to a je to pro naši věc lhostejné. Jedno % je dle mého názoru obrovské množství a pamatuji si z nevčelařského tisku z osmdesátek, že soudruh řešil dopady na zdraví lidí kromě vlivu samotného cukru, také toho louhu. Myslím si, že včela je háklivější než člověk a prosím vás kolegové, pokud o tom umíte něco najít, sem s tím. O louhu a případných dalších jedovatostech v cukru a ne o výrobě cukru.
Přitom vnímavost hmyzu může být naprosto odlišná, jistěže cukr není ničím barvený. Ale potravinářská barviva, pro lidi úplně neškodná, jsou pro včely toxická. Analogicky mě tudíž napadá, jak je to s tím louhem? Cukr není primárně vyráběný pro včely.
Pak je tu celá skupina syntetických krmiv. Jsou dva základní druhy. Relativně drahé cukerné UMĚLÉ inverty. Je nutné si uvědomit, že umělá invertace cukru (dělalo se to kyselinami, třeba za ww2 - náhražka medu a bylo to prý nechutné, používala se kyselina snad solná) je včelám neznámá a nepřirozená a já bych to nikdy včelám nedal proto, že co se děje s “činidly”, která chemicky zinvertovala cukr? Neškodí nějak včelám? Přitom invertovat včelám cukr je zhovadilost pro hloupé. Včela cokoli pozře, vždy samovolně přidá enzym invertázu a nemůže nepřidat. Tudíž uměle invertovat cukr včelám je nesmysl, nijak je to nešetří a nešetří jim to žádnou práci. Určitě ale produkt obsahuje zbytky chemické štěpící látky a je možné, že umělý invert naopak včely zatěžuje víc, než cukr tím, že musí zbytky “činidel” odstranit.
Mnohem lacinější jsou škrobové hydrolyzáty. Ty mají tu nevýhodu, že obsahují mnoho nestravitelných látek, víc než medovice a tak je zimování na tomto krmivu velmi riskantní. Plní totiž výkalové vaky včel v zimě víc, než stejné množství medovice. Ovšem to je jen jedna věc. Horší, jak se domnívám, bude, jaká “činidla” byla použita na přeměnu škrobů na cukry? Nemůžou v tom krmivu nebýt a jaký vliv to má na včely? Existují věrohodné (více studií se stejným výsledkem) na to nějaké studie? Hlavně ne placené výrobcem těch krmiv, nebo nějakou obchodní nebo jinou lobby.
A třeba co pro lidi neškodný, ale pro včely toxický HMF? Je v syntetických krmivech? A pokud ano, kolik?
----------------------------
Speciální dotaz pro Javaliho:
Čím jste krmil? Kam mířím. Přeplnění výkalových vaků je jedna věc a to u vašich vč zatím nenastalo. Ale co nastat mohlo je další zhoubný vliv “činidel”, jak naznačuji výš. A když se k tomu přičtou další “malé” stresy, pak je možné, že méně odolná vč podlehnou virům. Mám na mysli vaše kejkle s prapodivnými - nesmyslnými mírami, jak jste nemohl dostat včely do medníků atd. Tam hledejte začátek problému, viditelného až úhynem. A váš nápad kyseliny? Víte, zintenzivněním souložení se panenství rozhodně nedosáhne!