Zdravím všechny! 🙂 Probírali jsme tu už spoustu věcí, které včely dokážou zužitkovat – od nektaru přes medovici až po cukerný sirup. Ale co ovoce? Mohou mít včely snůšku i z něj, pokud je ho dostatek? V práci jsem teď získala vysokokmeny Hruškojeřábu ouškatého (Tatarovy hrušně). Až se za pár let rozplodí, každý strom může dát klidně i metrák nebo více plodů. Já pro ně zatím využití nemám, protože se díky vysoké cukernatosti používají hlavně v pálenicích. Napadlo mě ale, jestli by z těchto plodů mohly mít nějaký užitek včely. Vím, že včely ovoce většinou nepoškozují, ale když už je něco načaté (třeba od ptáků), často se přidají, zvlášť u sladších plodů. Nejsem si ale jistá, jestli je to pro ně jen občasný dopňující zdroj potravy nebo něco, co by mohly aktivně využívat, například v obdobích nedostatku nektaru. Jaké máte zkušenosti vy? Myslíte, že by ovoce, jako jsou plody hruškojeřábu, mohlo být pro včely užitečné? 😊
..v čase núdze, pri nedostatku nektáru v prírode sú včely ochotné ako náhradu získavať aj z popadaného , prasknutého ovocia či hrozna, hlavne ak im to načnú včely… napríklad tento rok mi padali slivky - ringloty, hodovali na nich výlučne osy a sršne ich lovili…včely mali zdroj medovice v lese … nevidím praktické využitie plodov z tohto stromu pre včely , hoci sú šťavnaté a sladké…dozrievajú totiž v polovici septembra a to by už mal mať včelár včely zakŕmené…
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 10.11.2024, 21:33:46
Včely naštěstí nemají nikdy dost a hledají (slídí) i když jsou, ne nakrmené, ale dokonce ulitě překrmené!! Jako starý praktik byste tohle měl vědět. To k vašemu tvrzení, či sdělení, že když jsou už nakrmené, že jako jejich zájem klesá. To je stará a velmi hloupá pověra. Proč by třeba existovaly reinvaze VD, když dokonale nakrmené vč vyslídí, napadne a vyrabuje skomírající zanedbané nebo divoké včelstvo? Kdyby mělo dost - a má dost, neslídilo a nehledalo a nenašlo by další zdroje, podle vaší představy. Nevytáčeli bychom pak žádný med, mimochodem, protože včelstva by si přinesla jen tolik, co potřebují a víc by nesháněla!
------------------------
Včely někdy ovoce využívají, jindy málo a jen některé druhy a jiné roky doslova škodí, třeba na malinách. Nevím čím to je, ale vyčetl jsem (kdysi dávno), že včely napadají ovoce když potřebují organické kyseliny. No, proč by je potřebovaly jen některé roky? Tak kyseliny to asi nejsou, ale nějaký důvod a jen v některých rocích mají.
Na stanovišti, které má teď Tom4, je obrovská prastará třešeň. Ovoce střední velikosti, není to mě známá odrůda, myslím, že je to prostě “divočák”, který měl skvělé ovoce a proto ho někdejší správce (je ho hraběcí zahrada) nechal (bylo to znárodněné a byla to školní zahrada, škola v té vsi zanikla 1961). Když ovoce přezrálo a začalo padat, včely, jen některé roky, masově vysávaly přezrálé ovoce. Jenže. Některé buňky v medových plástech měly rudý obsah. Když to letělo z plástů v medometu, dělalo to v tekoucím medu rudé nitky. Zhrozil jsem se, jak prodám ten med, když je tak “znečistěný”? Neprodal jsem ani deko, vše snědla rodina a přátelé a byl to jeden z nejlahodnějších medů mého života. Měla ho jen některá vč a ve sklenicích měl rudo nachovou barvu - nějak se barvy prolnuly a sjedotily, prostě i jeho vzhled byl impozantní. Bohužel se to za 7 let vyskytlo jen jeden rok. I když, na tom stanovišti - medovici nosila jen některá vč jako i na jiných stanovištích, tak tady byl silně načervenalý medovicový med každý rok.
A tak drvodělko, nevěšte hlavu, když ne včely, oni to využijí jiní hmyzáci a možná budete překvapená.
Jasně S těmi hmyzáky máte pravdu, nevadí mi když se přiživí. Navíc tatarka bohatě kvete, tak si přijdou na své i včelky. Jsem na ty stromy zvědavá, jak se uchytí.
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 10.11.2024, 22:24:49
Tome ako starý praktik viem, že včely nosia dovtedy kým je zdroj a kým majú miesto na ukladanie zásob v úli… teda nestretol som sa zatiaľ s tým že by nosili aj keď majú všetky bunky v plástoch plné, neviem,kde by lup ukladali…ale možné je všetko, budem ďalej sledovať…😉… do smrti sa človek učí…
Tome ako starý praktik viem, že včely nosia dovtedy kým je zdroj a kým majú miesto na ukladanie zásob v úli… teda nestretol som sa zatiaľ s tým že by nosili aj keď majú všetky bunky v plástoch plné, neviem,kde by lup ukladali…ale možné je všetko, budem ďalej sledovať…😉… do smrti sa človek učí…
Pane kolego. Určitě máte pravdu při krmení, nakrmené přestávají brát HÁHRAŽKU = cukr. Ale. Odkdy používám TL, neděje se mi to. Krmím tak, aby nebyly ulité VN. Ale stalo se mi to, vč pořád brala, já byl spolehnutý, že nejsou blbé a ony si zavíčkovaly vysoké plásty 39x30 až ke spodní loučce. Nevím, zda jsem o tom psal na IF, ale Tom4 si jistě pamatuje moje obavy z vyzimování při absenci prázdných buněk na zasednutí. Vč vyzimovala skvěle a byla to pak nejlepší vč, určitě zasedla v TL. A tak. Než jsem začal používat spodní TL, omezoval jsem plod na omezený počet rámků, převěšoval jsem plod a vytáčel staré hnusné souše - prostě jsem včelařil jako všichni (vlastně systém OP), jak píšu výš, vč se moc ulít nedala (některá ano, muselo se to hlídat). Ovšem co používám TL, vč se chovají jako bezedná. A klidně zavíčkují zásoby pod VN a klidně i v trubčích plástech. V jednom videu Sedláček upozorňuje na zářijovou (september) melecitozu, kterou mu ukládají a víčkují v POLštářích.
A napadá mě, když už tu začátečníkům vysvětlujeme věci, proč Slováci (nejen oni, ale většina světa) klidně nazývají sedmým měsícem - september měsíc devátý. To proto, že ve starém Římě nepočítali Nový Rok od 1.1., ale až od 1.3. A ano, august byl původně sixtus, jenže ho dal zákonem přejmenovat císař Oktavián. To tehdy ještě platilo, že když mělo být něco na “věčné časy”, bylo to na věčné časy. I když cca 2.000 let určitě není celá věčnost.
Snůška z ovoce je běžná, pokud je v okolí silný zdroj takové snůšky. Obvykle nabodané ovoce od hmyzu, případně praskající po deštích. Švestky a hrozno může bez problémů dosáhnout cukernatosti okolo 25 i více a taková sladká šťáva je už pro včely dostatečně atraktivní, o to více v podletí a na podzim, kdy je už nektaru nebo medovice obecně v přírodě málo. Včelám je přece jedno, zda je sladká šťáva původem medovice, nektar, nebo z přezrálého ovoce. V okolí některých stanovišť mám stovky až tisíce ha vinic a snůška z hroznů révy vinné se objevuje pravidelně - viz foto. Včely na tomto medu přezimují dobře, což mě přivedlo k myšlence, že by se dala vysoce cukernatá šťáva z hroznů použit i k dokrmení na zimu, ale nezkoušel jsem to, respektive nepotřeboval jsem to zkoušet.
O tom, jak by na tom případně zimovaly, jsem taky přemýšlela, jsem rádo, že bez problémů. Nicméně, ta tatarka má jen kolem 13-14, to pro ně asi až tak zajímavé nebude, jako šťáva z peckovin nebo hroznů. I tak, je to zajímavé. Na jaře sem dám fotku, jak se chytly🙂.
Moje 10 let stará Tatarova hrušeň. Plody jsou maličké, ale mimořádně dobré. A v tom je i potíž, protože letos byly vosy a sršně rychlejší než já. Plánoval jsem to zpracovat na džem a medovinu. Jinak strom je to neskutečně krásný - v každém ročním období. A hrušeň to tak úplně není, je to mezidruhový kříženec hrušně a jeřábu (sorbopyrus).
U nás je nížina nejnížinovatější - 200m nad mořem. Ale tatarka je velice odolná. Je to volně sprášený kříženec Jeřábu muku a hrušně. Vyznačuje se odolností - dokáže růst téměř všude. Je zajímavý i tím, že netrpí rzí hrušňovou. Jenže se nehodí do dnešních malých zahrad. I tam kde by se dal použít jako okrasný a stínící strom jeho použití komplikuje neskutečné množství plodů, které produkuje. Na vzrostlém stromě v létě dozraje až 400kilo malých sladkých hruštiček, které takřka najednou opadají a neskutečně lákají mraky vos.
