Taky úplně nevím, je to jen idea. Vycházím ze základních několika věcí. Menší váha VN a díky velkému složenému plodišti bude TL součástí plodiště. To lze podle mě dvěma způsoby. Originál D-B s velkým rámkem v počtu 12 a pak by byl TL na každém rámku dole, například 4-5 cm. Nevýhoda = obrovská váha VN. Zase by odpadlo podstavování KK pod VN a tedy by se VN nezvedal ani jednou v roce.
Tvrdím, že rámková plocha neomezeného plodiště (do plodiště se musí počítat TL), kde bude vždy zůstávat nejméně 5-7, ale spíš k 10 kg medu, je potřeba kolem 160 - 170 dm2. Pak je ale D-B pod touto hranicí (perfektně vyhovuje TA, kde je 2 x 84 = 168 dm2 a proto ho bude zkoušet Tom4 jak s klasickou metodikou pro ten úl, tak s ideou Blaníku nebo spíš FM, kterou popíšu dál v tomto textu.
FM, tedy 2 x 32x30x9 by měl 173 dm2. Když to bude tenkostěnný úl Sm 20 mm, ani VN našvihnutý medem nebude nad 20 kilo. Ano, úl bude výrazně vyšší.
Sám jsem zavrhnul složené plodiště ze dvou pater. Ovšem Blaník ho tak má, je složený z VN a pod ním NN ve funkci TL. Je jasné, že tam malá výška rámků TLumiče hraje velkou roli. Jak velkou nevíme. Kdyby se ukázalo, že TL může být stejně vysoký jako základní plodiskový VN, byla by to doslova revoluce - Adamitům by stačilo vyvložkovat co mají z 11 na 9 rámků a nemusí měnit vůbec nic. To je prazáklad mojí idey. Měli by včely v Brennerem tolik propagovaném teple tak, jako my při zužování = Gorova domněnka, že má Blaník málo brouků díky teplu. Vše co se tu napíše se musí důkladně promýšlet a snažit se využívat myšlenky všech.
Ale zpátky k vlastnímu zavržení dvoupatrového plodiště ze stejně vysokých rámků. Je to jediná moje zkušenost s atypem a sice délkou JU (37), ale výškou Lang 18,5 cm a nástavek byl na 11 rámků. Plochu to mělo dobrou - 150,6 dm2. Možná byla vada nikoli v idei, ale v hloupé výšce 18,5. Triumvirát Boháč-Ptáček-Čermák = BPC postulovali, že nejvyšší rozumná (funkční) výška pro FUNKČNÍ NN systém je max 17 cm. Cokoli vyšší už není NN, ale ještě to není ani L 1/1 nebo Aadamec, které jsou na plochu stejné (liší se o jediný dm2). To, že nesouhlasím s NN systémem obecně a já dokonce vědomně zvolil výšku, která už je za hranicí výšky 17 cm, ještě neznamená, že bude špatné každé složené plodiště.
-----------------------
Tady je nutná odbočka. Dle Boháče a nebo BPC je NN systém založený na práci celými nízkými nástavky místo práce jednotlivými rámky. To čas ukázal (hned po ww2 v Americe a tady o 40 let později), že nejde. A tak ano, bude se pracovat jednotlivými rámky a v plodišti nikoli NN systému, ale dvou VN výšky 30. Protože prostě úzký a vysoký prostor je pro včely ideální.
Zužovalo by se na 6-7 rámků v horním patře, dolní prostor by se nechal v předjaří být, případně by se zadek dal po přizvednutí pod komorou oddělit igelitem. Použil by se jeden vysoký SR pro první trubčinu a vč by vystavělo nahoře jen jednu M, u zúžení na 6 rámků. I kdyby se nezužovalo, vždy budou vzadu neobsednuté rámky, 1-2 se zásobami nebo bez nich. Prostě nahoru jde dostat SR + 1-2 M. Potřebujeme obměnit asi 35% díla a to je pak ze 15-16 rámků asi 5-6 rámků. V horní půlce plodiště je ve chvíli první práce v dolním VN už 1 a někde 2 M + trubčák. Nutně potřebujeme do vč dostat ještě 3-4 M.
Spodek je od loňska s nějakými rámky, kde jsou prostřídaně blízko prostředka 2 a možná 3 loňské trubčáky, původně SR.
Úl se rozloží, je to na konci jív těsně před špendlíky. Trubčáky budou ještě bez plodu a i kdyby tam byl, vyhodí se, odebere se prostě celý spodní VN pryč. Doprostřed nově vystrojovaného spodního plodiště by se daly dva plodové dělničáky s nejtmavším dílem (určitě by na nich bylo dost zásob) a současně k nim nový SR s novou trubčinou + po krajích další dva SR a zbývající 4 pozice nějaké staré dělničáky, třeba s loňskou melecitozou. Tady by se daly vložit i medové nevytočené polorámky a pod nimi by si dělaly trubčinu a o to méně nových SR by se dolů dávalo. Možností mnoho, také v uspořádání zda stavbu na kraje nebo doprostřed nebo kam by se teprve vysledovalo.
Co nastalo? Nahoře zmizely 3 rámky = 2 nejstarší s dělničím plodem + letošní postavený a zakladený SR a 2 M už tam jsou postavené a zakladené a už jsou na prostředku blíž k česnu. Nástavek se doplní 3 M (nebo 2, podle jak se zužovalo) najednou. Přišly by na kraje a to nevadí. Přesněji jedna před plod a druhá (nebo 2) za plod s tím, že jakmile je postaví, dají se doprostřed a to i kdyby je zamedovaly.
Co nastalo? V horním VN je 3-5 nových rámků, u silných méně, u slabších více. Silných bude asi třetina. To je důležité si pamatovat, třetina nejlepších vč má zatím nejhorší obměnu díla.
Co je dole? Přišly tam 2 plodové dělničáky, asi bych dal trubčák s plodem doprostřed. Na dělničích budou zásoby, možná docela dost, ale díky středovému trubčáku, kde nad plodem asi zásoby nebudou (kde by se tam vzaly, je to přece SR) nedojde k úplnému rozržení plodového tělesa na dvě oddělené půlky, jak to pro tuto dobu u NN systému nesmyslně radil BPC. Co nastane? Vč bude chtít za každou cenu propojit plod dolní s horním, ale na dolu převěšených dělničákách jsou zásoby. Musí je bez včelařova odvíčkování vynosit nahoru nad plod a tím dojde k samočinnému podnícení tak, jak o tom snil BPC a současně nebyly dvě plodové půkoule oddělené věncem zásob, jako se to nevyhnutelně stane, když se prohodí dva plodové NN v klasickém NN systému = roztržení plodového tělesa což je vždy velmi školdivé a vč může dokonce úplně zkolabovat.
Vč má plod v obou nástavcích, dolní má výrazně starší dělničí dílo. Vč nebude ani v horním VN plodovat na krajních rámcích určitě a nejspíš vynechá i jeden vzadu a možná i dva. Nevadí nám to.
Přišel čas rojení. Z nejsilnějších (rizikové třetiny) uděláme odd tak, že se odebere celý spodní VN bez hledání matky. Lepší by ale bylo matku mít nahoře. Dál jen varianta s matkou nahoře.
V odd je plod a to i mladý. Nepotřebuje tolik trubčiny a nechá se jen jeden rámek, zbylé se vyhodí i splodem (Stefanosova likvidace části VD pomocí likvidace části trubčího plodu - jako sekundární efekt). Pokud byly trubčáky 3 a zůstane jeden, je plac pro 2 M. Určitě tam bude nějaký rámek bez plodu a zásob, do kterého (nebo cizího) se dá odd voda, a určitě další prázdný pro zásobní rámek (nebo polorámek) od loňska. Odd postupně vystaví nejméně 3 M a jsem opět na požadované obměně asi 35-40% díla z celkového počtu 15-16 dělničích rámků. Odd si také udělá matku z nouzáku a do konce srpona se projeví zda jí nechat a nebo vymět za matku z chovu.
Popsaný úkon se někde udělá až po nasazení prvního NN medníku, u některých současně - i tak to bude rozšíření jen o 50% prostoru. A někde se to holt udělá,a le medník to dostane posléze. Vše dle okolností, výhledu počasí a také času u víkendového hobbíka.
----------------------------
Pan Goro ví přesně co je Demaré plán a Stefanos možná taky a tak ihned poznají část inspirace pro provozní metodu FM. A jen čas a praxe mohou ukázat, zda to je nebo není fantasmagorie. Prostě mě baví zkoušet úplně nové věci.
S Tomem4 jsme probrali i šestirámek 24 a mám za to, že paralelně vyzkouší i to a spolu s TA metodiku zamýšlenou pro FM. Prostě uvidíme. Shodli jsme se na tom, že je potřeba zkoušet.
----------------------------
A u mě je ještě jeden základní motiv. Nejsem na včelách existenčně závislý a nemusím tedy včelařit na jistotu. No a včelařit úspěšně v Blaníku, nebo StefanOP (abychom to odlišili od Sedláčkova OP navrhuji zkratku SOP) umí každej, když si to pořídí, pochopí a naučí se to. Ale najít JEDNODUCHOU metodiku, aby ostatní (poserové, co se bojí zkoumat) nemuseli nic měnit a zavádět si ke své míře (drtivě je to v ČR Adamec) ještě NN, je pro mě tak lákavý cíl, že pokud zdraví dovolí, hodlám zkoumat. A jak tu jednou jasně naspal BG - zase se na nás páni vy… a tak je to zase jen na nás!