Brennerův úl

Taky úplně nevím, je to jen idea. Vycházím ze základních několika věcí. Menší váha VN a díky velkému složenému plodišti bude TL součástí plodiště. To lze podle mě dvěma způsoby. Originál D-B s velkým rámkem v počtu 12 a pak by byl TL na každém rámku dole, například 4-5 cm. Nevýhoda = obrovská váha VN. Zase by odpadlo podstavování KK pod VN a tedy by se VN nezvedal ani jednou v roce.

Tvrdím, že rámková plocha neomezeného plodiště (do plodiště se musí počítat TL), kde bude vždy zůstávat nejméně 5-7, ale spíš k 10 kg medu, je potřeba kolem 160 - 170 dm2. Pak je ale D-B pod touto hranicí (perfektně vyhovuje TA, kde je 2 x 84 = 168 dm2 a proto ho bude zkoušet Tom4 jak s klasickou metodikou pro ten úl, tak s ideou Blaníku nebo spíš FM, kterou popíšu dál v tomto textu.

FM, tedy 2 x 32x30x9 by měl 173 dm2. Když to bude tenkostěnný úl Sm 20 mm, ani VN našvihnutý medem nebude nad 20 kilo. Ano, úl bude výrazně vyšší.

Sám jsem zavrhnul složené plodiště ze dvou pater. Ovšem Blaník ho tak má, je složený z VN a pod ním NN ve funkci TL. Je jasné, že tam malá výška rámků TLumiče hraje velkou roli. Jak velkou nevíme. Kdyby se ukázalo, že TL může být stejně vysoký jako základní plodiskový VN, byla by to doslova revoluce - Adamitům by stačilo vyvložkovat co mají  z 11 na 9 rámků a nemusí měnit vůbec nic. To je prazáklad mojí idey. Měli by včely v Brennerem tolik propagovaném teple tak, jako my při zužování = Gorova domněnka, že má Blaník málo brouků díky teplu. Vše co se tu napíše se musí důkladně promýšlet a snažit se využívat myšlenky všech. 

Ale zpátky k vlastnímu zavržení dvoupatrového plodiště ze stejně vysokých rámků. Je to jediná moje zkušenost s atypem a sice délkou JU (37), ale výškou Lang 18,5 cm a nástavek byl na 11 rámků. Plochu to mělo dobrou - 150,6 dm2. Možná byla vada nikoli v idei, ale v hloupé výšce 18,5. Triumvirát Boháč-Ptáček-Čermák = BPC postulovali, že nejvyšší rozumná (funkční) výška pro FUNKČNÍ NN systém je max 17 cm. Cokoli vyšší už není NN, ale ještě to není ani L 1/1 nebo Aadamec, které jsou na plochu stejné (liší se o jediný dm2). To, že nesouhlasím s NN systémem obecně a já dokonce vědomně zvolil výšku, která už je za hranicí výšky 17 cm, ještě neznamená, že bude špatné každé složené plodiště.

-----------------------

Tady je nutná odbočka. Dle Boháče a nebo BPC je NN systém založený na práci celými nízkými nástavky místo práce jednotlivými rámky. To čas ukázal (hned po ww2 v Americe a tady o 40 let později), že nejde. A tak ano, bude se pracovat jednotlivými rámky a v plodišti nikoli NN systému, ale dvou VN výšky 30. Protože prostě úzký a vysoký prostor je pro včely ideální.

Zužovalo by se na 6-7 rámků v horním patře, dolní prostor by se nechal v předjaří být, případně by se zadek dal po přizvednutí pod komorou oddělit igelitem. Použil by se jeden vysoký SR pro první trubčinu a vč by vystavělo nahoře jen jednu M, u zúžení na 6 rámků. I kdyby se nezužovalo, vždy budou vzadu neobsednuté rámky, 1-2 se zásobami nebo bez nich. Prostě nahoru jde dostat SR + 1-2 M. Potřebujeme obměnit asi 35% díla a to je pak ze 15-16 rámků asi 5-6 rámků. V horní půlce plodiště je ve chvíli první práce v dolním VN už 1 a někde 2 M + trubčák. Nutně potřebujeme do vč dostat ještě 3-4 M.

Spodek je od loňska s nějakými rámky, kde jsou prostřídaně blízko prostředka 2 a možná 3 loňské trubčáky, původně SR.

Úl se rozloží, je to na konci jív těsně před špendlíky. Trubčáky budou ještě bez plodu a i kdyby tam byl, vyhodí se, odebere se prostě celý spodní VN pryč. Doprostřed nově vystrojovaného spodního plodiště by se daly dva plodové dělničáky s nejtmavším dílem (určitě by na nich bylo dost zásob) a současně k nim nový SR s novou trubčinou + po krajích další dva SR a zbývající 4 pozice nějaké staré dělničáky, třeba s loňskou melecitozou. Tady by se daly vložit i medové nevytočené polorámky a pod nimi by si dělaly trubčinu a o to méně nových SR by se dolů dávalo. Možností mnoho, také v uspořádání zda stavbu na kraje nebo doprostřed nebo kam by se teprve vysledovalo.

Co nastalo? Nahoře zmizely 3 rámky = 2 nejstarší s dělničím plodem + letošní postavený a zakladený SR a 2 M už tam jsou postavené a zakladené a už jsou na prostředku blíž k česnu. Nástavek se doplní 3 M (nebo 2, podle jak se zužovalo) najednou. Přišly by na kraje a to nevadí. Přesněji jedna před plod a druhá (nebo 2) za plod s tím, že jakmile je postaví, dají se doprostřed a to i kdyby je zamedovaly.

Co nastalo? V horním VN je 3-5 nových rámků, u silných méně, u slabších více. Silných bude asi třetina. To je důležité si pamatovat, třetina nejlepších vč má zatím nejhorší obměnu díla.

Co je dole? Přišly tam 2 plodové dělničáky, asi bych dal trubčák s plodem doprostřed. Na dělničích budou zásoby, možná docela dost, ale díky středovému trubčáku, kde nad plodem asi zásoby nebudou (kde by se tam vzaly, je to přece SR) nedojde k úplnému rozržení plodového tělesa na dvě oddělené půlky, jak to pro tuto dobu u NN systému nesmyslně radil BPC. Co nastane? Vč bude chtít za každou cenu propojit plod dolní s horním, ale na dolu převěšených dělničákách jsou zásoby. Musí je bez včelařova odvíčkování vynosit nahoru nad plod a tím dojde k samočinnému podnícení tak, jak o tom snil BPC a současně nebyly dvě plodové půkoule oddělené věncem zásob, jako se to nevyhnutelně stane, když se prohodí dva plodové NN v klasickém NN systému = roztržení plodového tělesa což je vždy velmi školdivé a vč může dokonce úplně zkolabovat.

Vč má plod v obou nástavcích, dolní má výrazně starší dělničí dílo. Vč nebude ani v horním VN plodovat na krajních rámcích určitě a nejspíš vynechá i jeden vzadu a možná i dva. Nevadí nám to.

Přišel čas rojení. Z nejsilnějších (rizikové třetiny) uděláme odd tak, že se odebere celý spodní VN bez hledání matky. Lepší by ale bylo matku mít nahoře. Dál jen varianta s matkou nahoře.

V odd je plod a to i mladý. Nepotřebuje tolik trubčiny a nechá se jen jeden rámek, zbylé se vyhodí i splodem (Stefanosova likvidace části VD pomocí likvidace části trubčího plodu - jako sekundární efekt). Pokud byly trubčáky 3 a zůstane jeden, je plac pro 2 M. Určitě tam bude nějaký rámek bez plodu a zásob, do kterého (nebo cizího) se dá odd voda, a určitě další prázdný pro zásobní rámek (nebo polorámek) od loňska. Odd postupně vystaví nejméně 3 M a jsem opět na požadované obměně asi 35-40% díla z celkového počtu 15-16 dělničích rámků. Odd si také udělá matku z nouzáku a do konce srpona se projeví zda jí nechat a nebo vymět za matku z chovu.

Popsaný úkon se někde udělá až po nasazení prvního NN medníku, u některých současně - i tak to bude rozšíření jen o 50% prostoru. A někde se to holt udělá,a le medník to dostane posléze. Vše dle okolností, výhledu počasí a také času u víkendového hobbíka.

----------------------------

Pan Goro ví přesně co je Demaré plán a Stefanos možná taky a tak ihned poznají část inspirace pro provozní metodu FM. A jen čas a praxe mohou ukázat, zda to je nebo není fantasmagorie. Prostě mě baví zkoušet úplně nové věci.

S Tomem4 jsme probrali i šestirámek 24 a mám za to, že paralelně vyzkouší i to a spolu s TA metodiku zamýšlenou pro FM. Prostě uvidíme. Shodli jsme se na tom, že je potřeba zkoušet.

----------------------------

A u mě je ještě jeden základní motiv. Nejsem na včelách existenčně závislý a nemusím tedy včelařit na jistotu. No a včelařit úspěšně v Blaníku, nebo StefanOP (abychom to odlišili od Sedláčkova OP navrhuji zkratku SOP) umí každej, když si to pořídí, pochopí  a naučí se to. Ale najít JEDNODUCHOU metodiku, aby ostatní (poserové, co se bojí zkoumat) nemuseli nic měnit a zavádět si ke své míře (drtivě je to v ČR Adamec) ještě NN, je pro mě tak lákavý cíl, že pokud zdraví dovolí, hodlám zkoumat. A jak tu jednou jasně naspal BG - zase se na nás páni vy… a tak je to zase jen na nás!

Díval jsem se na plány nástavku od Brennera a jestli jsem to dobře spočítal tak vnitřní světlost nástavku by měla být 330x330. Vzdálenost od nuty k nutě 350 mm. HL délky 348 mm. Dal bych ji raději 347 mm.

Pošlete mi, prosím, ty plánky. Brennerák jestli má míru 30x30, nemůže mít vnitřek jinak, než 30 + 2 včelí mezery a tehdy se VM dělal 6 mm a tak rozměr musí být 312. I kdyby to už bral prozíravěji a udělal VM dnešních 7,5 mm, pořád by musel být vnitřek v tom směru 315 mm. 

I v druhém směru to neštimuje, pokud má být úl čtvercový. Jediná možnost je, že to Brenner modifikoval tak, aby to vyhovělo 9 rámkům, pak by to s hooodně odřenýma ušima vyšlo. Ale rámek by musel být dlouhý ne 30, nýbrž 31,5. Pokud je to jak říkáte, pak jasně Brenner uvažoval jako já a modifikoval to na 9 rámků.

Je to v odkazu od gora na začátku diskuze. Posílám odkaz: 

https://www.vsmbo.cz/app/webroot/uploads/filemanager/NASTAVKOVY_UL_z_hlediska_zivota_vcelstva_a_jeho_zakonitosti.pdf

Řez nástavkem i s rámkem je na posledních stránkách dole. Možná, že jsem to špatně spočítal mě už z těch výpočtů hrabe. Ty výkresy stojí za hovno měl tam být nástavek v půdorysu i s kótama vnitřní světlosti a ne jenom řez.

Teď se na to dívám a vnitřek mezi čelama má 330 mm.

Už to vidím. Neměl jsem tu knížku v ruce asi 40 let. Nenapadlo by mě, že tak vynikající včelař jako Brenner nepochbně byl, by míru udával v rozměru plástu (i mezistěna se dělá o něco menší než je vnitřek rámku). Ale asi ano, běžně, jak s podivem vidím, i míru rámku Adamce uvádí nesmyslně, tedy naopak. My dnes udáváme vždy nejdřív šířku x výšku. Doslova žasnu (a pochybuju o sobě) že jsem tenkrát nepochopil, že délkou rámnku 30 myslí vnitřek rámku a výškou 30 míru plástu ale i s loučkami. Prosím za prominutí.

Ano, Bernner má loučku 8 a VM 7 a to dvakrát dělá 33, jenže ne vnitřku nástavku, ale 33 cm počítaně od mezistěny nebo plástu. Ještě to řeknu jinak. Byl ročník 1886 a tudíž psal tu knížku 1967 (vyšla 1968) a tak mu bylo 81 let a už byl asi senilní a mlel nesmysly. Dřív lidi stárli  a ztráceli inteligenci dřív než dnešní lidé. Je to tvrdě řečeno, ale jiné vysvětlení mě nenapadá.

Díval jsem do internetu zda toto není nějaké jiné vydání. Není! No a někdo v jediné recenzi k té knize napsal doslova Ztráta času a já, po vašem zjištění, chlapi, musím dát tomu tvrzení zapravdu. Fakt nemám sílu číst celou knížku a tak na ní zapomeňme. Jen co jsem zběžně nahlédl tam tvrdí kraviny, jako že zimující vč v jeho miniúle má 30.000 jedinců. Na druhou stranu konečně vím, kde opisoval (i s nesmysly) Boháč. Ptáček ve Včelařství psal, že své první včely měl od otce a že to mělo míru 31,5x30 a já měl za to, že blbne. Jak vidím, neblbnul.

----------------------------

Zjistili jsem, že je Brennerova kniha plná nesmyslů, já tehdy přišel jen na to, že v tom rozměru nemůže být na 10 rámků a i jen tím pro mě ztratila jak se říká veškerý glanc. Táty a ani bráchy se už nezeptám jaký měli u svých osmirámkáčů, kterým říkali Brennerák, skutečný rozměr. Ale asi z toho tiše vycouvali, brácha se o tom nikdy nezmínil a táta umřel před 41 lety.

Mě to ale nebrání uvažovat o výš naznačeném pokusu dál.

Moc vám oběma děkuju za odhalení nesmyslů a vy Martine o sobě nepochybujte. Rozumím vám, Brenner je (i díky mé adoraci) taková ikona, že lze stěží uvěřit, že psal kraviny. Pro mě je to hodně smutné zjištění.

Stále mi to nedá spát🙂, ale v knize jasně píše, že ten jeho úl je na 9 rámků a dle mého názoru je to čtverec ať už vnitřní světlosti tak i vnější (nejsou tam přesahy bočnic jako u Blaníku). Když se podíváte na výkres v řezu, který tady dal Javali tak je tam nejspodnější kóta 330 mm a ta kóta jasně znázorňuje vnitřní světlost čel nástavku. Na levé straně je řez izolovanou stěnou nástavku a na pravé straně je podle mě chybně narýsovaná stěna protější: Za prvé je zakreslená jako neizolovaná a za druhé je ještě naopak!!! Nuta pro uchycení rámků je směrem ven z úlu!!!! Dle mého názoru je tam jasná chyba ve výkresu té levé protější stěny nástavku a možná tuším proč, jelikož by se mu na papír nevešel řez druhou zaizolovanou stěnou tak tam nakreslil pouze část stěny bez oplášťění a to ještě opačně. Nechci se hádat, ale Brennerův úl je podle mě čtverec o vnitřní světlosti 330x330 mm. 35x9=315 mm+9-10mm propolisu=324-325 mm. Zbývá 5-6 mm fuga což je jak jste říkal na těsno.

Kdyby se dělaly rámky na šířku 24 mm tak tam je placu dost😉

Jsem to tam špatně napsal pravá stěna je “špatná”🙂. No je to možné.

Odzadu.

Máte pravdu, že než stavět Brennerák je lepší vyvložkovat normální úl, sám to nebudu dělat jinak. Jen do dutin se nemusí nasypat nic, jenom je zhora i dole zaslepit. I dno se použije z Blaníku, idekl a aspoň to bude stabilní jako Blaník. Když se Brennerák osvědčí, už by se postavily úly originál (aby byly lehčí), jak správně píšete a pak teprve vymýšlejme stabilitu úzkého a vysokého úlu.

Nevím Javali zda do toho jdete, já ano a Martin asi taky a tak se shodněme na něčem, já bych šel přes těch 30 cm šíře na 31,5 aby vnitřek byl 330 v jednom směru a v druhém směru se udělají blinovky a stáhne se to na 9 a vydrží se to a když by bylo rychle potřeba pustí se to na 11 rámků. Návrh na rámky 24 místo 25 beru, je to vyzkoušené u Pepy, co jsem od něj měl Čechoslováky (JÚ). On prostě vzal normální coulky bez hoblování a nadělal rámky. Některé měly 24 mm jen když se zamhouřily obě oči (klidně 23,5 mm -  tak jak se to katru žvejklo, bylo to stavební dříví a u šalunku na tom zase až tak nesešlo) a včely nic neříkaly.

Taky chlapi zvažte, že by se vyvložkovala jen jedna strana, prostě by rámky visely v jedné normální stěně a představte si blinovku, která má ale nutu pro ouška rámků jako má Blaník (ČSN). Tu blinovku nahoře zafixujete na správném místě do každého ouška hřebíčkem a pak z boku nástavku třeba 20-30 mm nad dolním okrajem nástavku dáte po jednom vrutu a je vyvložkováno. V první fázi bych prostě na jednu blinovku přibil asi 6 mm lajsničku, která by vytvořila plošku po celé délce na zavěšení oušek rámků a pod ní by byla holt o těch asi 6 mm větší včelí mezera, nějak by to dopadlo. Pak to máte udělané asi za hodinu. Díru v blinovce zaděláte očkovým uzávěrem, ovladatelným z komory a do komory budete moci zavěsit normální rámky 39x30 (nebo nízké) třeba na vyjedení se zásobami, nebo kapsové krmítko na krmení na zimu a tak dále. Rámek by chtěl propadnout, v tom rozměru má Blaník 422 (425) mm a tak se tam prostě udělají vložky na 405 mm aby rámek nepropadával. Bohužel neumím dělat výkresy, namalovat ano (ale na papír, ne v počítači), ale nevložím to sem.

--------------------------------

Martine. Co považujete za chybu výkresu chyba není. Je to vnější falc a na výkresu je asi jen na jedné stěně aby bylo jasné jak je to dokola. Tehdy se blbo, že nástavky musely mít falce. Ono to do sebe něco mělo - nefoukalo jim tam dokud to nezalepily propolisem, tedy asi den, možná tři dny u nového nástavku a pak se s tou kravinou člověk celý rok zlobil (a celou životnost nástavku), ale falce jsou prostě minulost. Dodnes tak někteří výrobci dělají  Adamce (BVD) a originál Tachovák má falce taky. Původní předloha pro Blaník měla taky falce, ale opačně. Prostě obyčejně to dělají u zatepláků tak, že vnější ostění je kolem dokola odsazeno třeba o 12-15 mm níž a tak dole to dělá kolem dokola přesahující věnec a nahoře kolem dokola osazení. A bylo to dělané tak, že nahoře byly palubky odsazeny dolů na 15 mm, ale dole přesahovaly spodní okraj nástavku o 12 a pak mezi nástavky vznikla mezera 3 mm na rozpěrák. Ano, tak dokonale předkové vymysleli úplnou kravinu. Na nástavek se pak další jakoby navlíkne a samosebou to muselo mít vůli asi 4 mm i do stran (mraky zbytečné práce). Tahle blbost byla proto (prostě teoretikové), že když seká z boku déšť, že jako nenateče do úlu. A tento obrácený falc jako že voda nepoteče nahoru (jako by neuměla úzkou mezírkou vzlínat!). Předloha Blaníku měla falc taky, ale logicky, že stěnu přeseahoval nahoře nástavku a ne vzhůru nohama. Prostě bláznovství s chorobným strachem aby se do úlu nedostala voda je z doby, kdy byl vzácný a nesehnatelný cukr (ww2 například  a za vychvalované první republiky byl cukr drahej  až smrděl a po ww2 byl zase na lístky a taky drahý (ještě k tomu) - tedy šlo o asi 40 let /1920-1960/) a fyzika jasně říká, že na odpaření - vysušení vody by vč spotřebovalo nějaké zásoby. Vy dva už falce nikdy potřebovat nebudete, ale je nutné abyste o tom dřívějším bláznovství věděli. Až to na nějakých úlech uvidíte, už víte co za kurvítko to je. A kdyby se sem nějak dostal nějaký pamětník mých starých článků (jako Goro pamatuje co a jak jsem psal na VF - třeba Petr si to moc dobře pamatuje a dnes se mi směje, občas to tu čte), tak já byl málem zavilým zastáncem falců a s Boháčem jsme se o tom furt hádali. I v tom mu musím dát do Nebe zapravdu a poslat omluvu. Měl pravdu, falkce jsou hloupost. A jak jsem ho znal, nezlobil by se, měl na rozdíl ode mě dnes, tehdy s neználky neskutečnou trpělivost. Jo pane Goro, jako mladej jsem byl někdy na ránu uhelkou přes držku (pro někoho jistě i dneska). I Dr. Peroutka by mohl vyprávět jakej jsem byl zamlada paličák.

----------------------------------------

Martine a Javali, nebo i někdo další, pokud jste něco nepochopili, pište co.

Pročítám si starší příspěvky ve fórech od Milana Bencúra, čest jeho památce.

Poslední roky také zkoušel podobné věci které zde probírame, k tématu má na svém blogu úl trochu podobný Brennerovu úlu, je to Čechoslovák 37x30 na 8 rámků: https://nasapravda.blogspot.com/2016/07/panelovy-ul.html

Dále ještě čtení o úzkovysokých úlech v podobě Slovenského klátu: https://nasapravda.blogspot.com/2014/03/plodisko-patri-vcelam-mednik-vcelarovi.html

Víceúčelové regenerační dno: https://nasapravda.blogspot.com/2017/03/regeneracne-dno-pre-kazdy-ul.html