Brennerův úl

Pozri sem, je ttam oo Brenerovipár info..

https://www.vsmbo.cz/o-brenner---nastavkovy-ul-z-hlediska-zivota-vcelstva-a-jeho-zakonitosti@ 

Je skvělé, že tato útlá knížka je k mání tady a takto. Tvrdím, že každý český včelař by jí měl znát, když ne skoro nazpamněť, pak dobře. Po důkladném nastudování každý pochopí, kde jsem já vzal velkou část inspirace ke svojí práci. Jen je nutné vědět, že Brenner měl na mysli  včelu kříženku před příchodem Kraňky.

Teď jsem líný celou knížku znova číst. Ale pamatuju si základní nesmysl z té knížky, že autor opakovaně  hovoří o nástavku pro 10 rámků a přitom by měl být čtvercového půdorysu. To je patrně tisková (nebo jiná chyba) a mě to celou knížku hodně znevěrohodnilo, přiznám se, že mě to těžce zklamalo a kladl si základní otázku, zda je pak rozumné brát vážně ostatní autorova sdělení, či tvrzení. Táta s nejstarším bratrem si to udělali, myslím v roce 64, ale na 8 rámků. Což odpovídá čtvercovému půdorysu. Pak přišla Kraňka a ten úl byl k nepoužití. Ale první informaci a povědomí o nástavkovém úle přišlo v podobě této útlé knížky a tím je pro mě tato knížka prazáklad včelařskébo vzdělání.

Nebyl bych to já, kdybych:

Jak jsem letmo přelétl zrakem knížku v odkazu - jiná grafika, jiné písmo, jestli je totožná, povšiml jsem si možná stěžejní informace, kterou jsem si tenkrát neuměl uvědomit. A může to být jedna z příčin větších úhynů na 24 (to jen postuluji na základě mě známých faktů, indicií a informací jaké mám) následující sdělení z knížky. Jestli se zimuje na širokonízkém prostoru, typicky 39x24 a do velké míry i slovenské B 42x27,5 , nedej Bože L 1/1, pak musí chumáč v nejkritičtější fázi zimy změnit směr postupu po zásobách do strany. Ovšem pak nastane situace, že ve styku se zásobami není polovina povrchu chumáče, nýbrž jen, jak píše autor, jen něco přes čtvtinu. A to jen tehdy, pokud bylo nakrtmeno tak, že byly rámky na vzdálenější straně od česna zavíčkované až ke SL. A to bývá málokdy. A tak je jisté, že fakt, že najednou není ve styku se zásobami polovina, ale jen čtvrtina povrchu chumáče, může hrát doslova zásadní význam. Dříve nežila včelstva s nikrovlnami z mobilů, GPS, šmíroivacích a údajně vědeckýck družic, radarů a dalších technologií a tak tento stres mohl být bezvýznamný (nezapomínejme na neonikotinoidy a stále účinnější agrochemii a také akariocidy, nedej Bože kyseliny. Možná na významu tento fakt nabyl jiných rozměrů. Už jen proto bychom se takovému zimování měli za každou cenu vyhnout, tedy úplně opustit NN systém a zbystřit u míry vysoké 24 - Adamec a u L 1/1 - je ještě o 8 mm nižší než 24, tuplem.

----------------------  

Ale: 

2 bedny Bren 30x30x8 na sobě dávají 144 dm2. Tedy stejně jako jedna bedna Superjumbo. To by jako plodiště mělo dokonale stačit a to včetně TLumiče a ten by tvořily například 2-3 rámky 30x30 ve spodnější bedně. Medníky by obsazovaly ochotně a rychle, medník 30x15x8 by měl jen 36 dm2. Pro srovnání NN 15 má 64 dm2 a NN 11 má 47. Celý úl se vč o síle něco mezi Blaníkem 30 a 24 by byl vysoký 1,2 metru, + výška dna deklu. Umím si to představit a opět mě to začalo lákat.

Jenže:

Mám za sebou pokus smírou 37x18,5x10. Ten má 68,5 dm2 a dva na sobě 137 dm2. Idea byla mít plodiště a TL ve dvou bednách (kvůli váze), obdobně, co by udělaly dvě bedny Brennera a bylo toi výrazně nižší a větší. NEOSVĚDČILO SE!!!!! a po pěti letech jsem to definitivně zrušil a už nikdy více. A důvodem už nikdy více je, že zaboha nechci plodiště ze dvou beden na sobě. To přidělá neskutečně práce.

-----------------------

Nápad:

Úplně jiné kafe by byla půdorysně čtvercová pamíra 32x30x9. To by mělo 86,4 dm2 (asi max 20 kilo se včelami, zásobami a plodem, po většinu roku o něco méně) a polomedník logicky polovinu = asi 43 dm, tedy ještě menší (a lehčí) než jedenáctka. Pak by plodiště sice dávaly dvě bedny na sobě, ale do spodní by se celý rok nešlo tak, jako se dnes nikdy nepitvá spodní TL. Všechna trubčina by byla ve spodní bedně. Celý úl by pak byl vysoký asi jen metr a to je skvělé, vše by se dalo unést snáz než klasický Blaník. Škoda, že nejsem mladší…

Já bych do výroby tohoto úlu šel. Jak jsem někde psal, zbylo mi materiálu asi na dva plodištní nástavky + asi 6 medníků bohužel je to xps o tl. 100 a 120 mm. Čili jako plodiště by sloužili dva nástavky a ten spodní by fugoval zároveň jako tlumič?

Nevím co je vaše xps. Já pod tou zkratkou znám tvrzený extrudovaný polystyren a pak těm mírám nerozumím, vždy se udává síla desek, tedy tlouška.

Jak jsem psal, že jsem nedotáhl originály D-B, tak jen proto, že se mi nechtělo do vysokých nástavků, ve kterých se zimuje, z překližky. Ta vydrží méně než jsem si myslel, trpí nástavky pro med a ty jsou v horší půlce roku schované. Kde jsem nestihl nebo nemohl vyměnit NN pro KK například z překližky za masivní, ten za zimu “zestárnul” tak, že se mu zkrátila (odhad) životnost z 10-12 na 2-3 roky. Vy jste měl nějaké desky žluté barvy, jen tři vrstvy a já vám je rozmlouval. Neznám ten materiál, ale zdá se mi na zimovací nástavky každý vrstvený materiál jako nevhodný. Na druhou na odzkoušení…

Jiné kafe jsou NN pro med ze dřevotřísky ze starého vyřazeného nábytku. O tom zvažuju vlákno.

Co já vím o deskách žluté barvy, vrstvené, tak je to velmi odolný a měl by to být “nezničitelný” materiál. Pokud myslíme to samé, je to původně určené k použití na stavbách jako šalovací desky apod., jde to i od malty a cementu umýt a nabízí to např. OBI, Bauhaus. Jen mi to přišlo drahé, ovšem zase by to vydrželo víc. Zkusím najít odkaz

No, myslím , že tohle jsem myslel, ovšem za mě je zrada fenolické lepidlo, které deska obsahuje

Je to jak říkáte extrudovaný polystyren čili XPS. Jeden balík tlustý 100 mm a druhý 120 mm.

Jo přesně z toho materiálu jsem nadělal nástavky. Jmenuje se to třívrstvá šalovací deska DOKA. Já mám 20 mm. Existují i tlustší.

Špatně jsem to napsal. Jeden balík mám desek o tl. 100mm, druhý o tl. 120mm. Délka je asi 1200 mm.

Mám už asi 15, spíš 17 let extrud 100 mm a neudělal jsem z toho úly a neudělám. Nadělal jsem ze síly 30 a je v tom tak strašný hnojník, že jsem vyléčený. A nechápu jak je to možné, že v masivu Sm 20 mm a nebo i dokonce v Bo překližce 18 je v zimě sucho a v XPS na stejném dně se stejným deklem je mokro. Má to rámy, horní a dolní a dolní rámy u některých nástavků shnily, nejdřív ty z vychvalované vejmutovky.

Připomínám, že řezat PS na cirkulárce je zhovadilost, je to nesmírně nebezpečné! Uříznout kolmo tento materiál na speciální odporové řezačce (drahá až smrděla, už jí nemám) je nemožné, rovně řezala jen PS do síly asi 50-60 mm, pak hrůza. Udělal jsem si svojí řezačku, ta kolmo sice řezala, ale zase tak pomalé řezy, že prostě ne, už nikdy více!!! Taky jsem jí někomu dal a on jí zase někomu dal - tak si jí nemůžu půjčit a další řezačku stavět nebudu. Prostě já už nástavky z PS nechci.

Ale. Úvaha byla a myslím si to dodnes, že:

Nepřekonaný materiál na úly - žitná CEPOVÁ sláma se možná chová tak skvěle proto, že je vždy rosný bod vně úlu a toho by se při polystyrenu dostatečné síly dosáhlo také. Jenže. Jestli je sucho v dřevěných tenkostěnáčích 20 i méně mm a ty mají RB někde, polystyren 30 musí být lepší. Jenže není! A tak to nebudu zkoušet. Nejhorší je pro mě zklamání když mi něco nefunguje jak má a dělat práci, o které si předem myslím, že je to blbost, mě nebaví tak moc, že se neumím přemluvit.

Hlavně. Izolované úly měly nějaký smysl za ww2, když byl příděl 7 kilo cukru na vč, pak se muselo šetřit. Rozdíl zimní a hlavně předjarní a jarní spotřeby u silně zatepeného úlu ku úlu tenkostěnnému jsou asi 3 kila cukru. Já to kvůli tak pro mě neviditelné sumě peněz na jeden úl řešit nebudu. Jarní rozvo je rychlejší o 3 dny, v některém roce o max 5 dní a to může znamenat i třeba 10-15 kilo jarního medu. Na druhou stranu, ultrarychlý jarní rozvoj je u mě vždy vyšší % vč, která jdou do rojové nálady. A připomínám, že já jsme u včel, když je potřeba, denně. To zaměstnaný člověk nemůže a víkendový včelař tuplem ne. A i tak volím vždy cokoli, v čem se vč rojí málo, poslední 3 roky jsem neměl jediný roj.

------------------------

Začala zima a my tady, jako každý rok, zase začínáme vymýšlet hlouposti. Já bych se spíš podržel - žasnu, že jak javali tak Tom4 mlčí - toho Brenneráku, ale zvětšeného na 9 rámků (ty se osvědčily) a pak by to byla míra 32x30x9 a NN k tomu by měl 32x15x9. Jasně jsem uvedl rozlohy plochy a vychází to skvěle. Vyšší míra než 30 je, jak jsem vysvětlil a ukazuje celý civilizovaný svět, nesmysl a při navrhované míře by došlo k úzkovysokému prostoru se všemi výhodami, kvcůli kterým to uvedení kolegové stále uvažují a současně by to bylo ale ze dvou beden a tedy dělitelné. Lehčí bedny. 3 a spíš až 4 rámky v dolní bedně by bylx stavební, dolní TL (samy ukáží jako v Blaníku co chtějí a staví si podle toho). Pojďme se pobavit o mém návrhu.

Sám jsem tu napsal, že dvě patra v jednom plodišti vysoká 18,5 už nikdy nechci. Ale znamená jen to, že je výška, sice emerická a někteří mají z Ameriky mokro ve slipech, ale já myslím, že moje blbá zkušenost je tou BLBOU americkou výškou 18,5. Kdy to podle Boháčo-Ptáčko-Čermákovské teorie o NN systému už není NN systém, ale na vysokou míru je to idiotsky nízké, nižší než i Zander s výškou 22 a víme, že Adamec 24 je nanic. Javali chce mocí mermo plodiště vysoké 43,5 a někdo tu vlhce snil o výšce dokonce 45. No tak proč ne rovnou 2x30 a se včelí mezerou to je 60,7. Pak ano, pak by to smysl mohlo dávat.

Totiž, kolegové, je nutné něco připomenout. Odsoudil jsem rotaci nástavků za pracnou, ale hlavně nejen zbytečnou, ale škodlivou hloupost. Ovšem nějaké výhody by skýtala. Protože se v klasickém NN systému vždy stává medníkem nástavek s černým zakladeným dílem, kvůli medu se sra.kami to já nechci. Ale! Rotovat dvě vysoké bedny v plodišti - obě tak lehké, že se snadno unesou, by spojilo výhody rotace nástavků s plodem - kdyby se to ukázalo jako účelné a současně by med byl stále jen z NN s PANENSKÝM dílem. Mě toto zajímá enormně.

Nemohla ta vlhkost v extruďácích být způsobena rozdílnou izolací polystyrenu a dřevěných rámků ? JŽe by se na devu srážela vlhkost ? Já mám úly od Lysoně a ty jsou ze styroduru a tam vlhkost není problém. Ovšem jsou tam problémem žlůny, datlové i podobní nenechavci. Co se týče 32x30 jako úzkovysoké míry, není to málo "úzkovysoké ? Jinak já rozhodně plánuji na příští sezonu jak šestirámky, tak devítirámky. Šestirámky jako Dadant 43,5 x 30,medníky poloviční výšky a  devítirámky na 39x24, medníky 39x15.

Už nechci bádat nad neúspěchem PS úlů.

Patrně jste mě nepochopil. Úzkovysoká by byla sestava dvou beden 32x30x9 na sobě. Jedna bedna je sice nepatrně, ale pořád širokonízká, je to přece 32:30.

Uvedu čísla, důvod, co mě k tomu vede. tedy kromě nízké váhy vysokých beden. Začnu tou váhou.

32x30x9 = 86,4 dm2. Adamec kvadrát má 103 a tudíž by to bylo o málo, ale přece jen lehčí. Když má A plný plodu a zásob asi 25-28 kilo, toto by mělo vážit asi 21-23 kg. To tvrdím, že se unést dá, jsou při tom “kratší ruce”. Pokud by to mělo stěnu 20 mm masiv Sm, pak by byla délka vnějšku 37,5 (38) cm ku 46 cm u klasického Blaníku a tohle je hodně významné.

Dvě vysoké bedny by dávaly 173 dm2. Blaník 30 má s TL 15 193 a už jsme si vysvětlili, že je to moc. Blaník 24 s TL 15 má plochu 167 a je to akorát, hlavně ale dvě nestejné bedny (stejně jako Blaník 30). Takže, úl, pro nějž ještě není název, by měl složené plodiště mírně větší než Blaník 24 s TL 15.

Zajímavý je jeho medník. Měl by plochu 43 dm2 a byl by tedy o nepatrně menší než NN 39x11x11. Sice by na váhu byl skoro stejný, ale opět krátké ruce a tudíž “pocitově” výrazně lehčí.

Jak by na tom byl FantasMagor s celkovou výškou? Blaník 30 má TL 15 + VN 30 + max 3 NN 15 a tak je jeho max výška (beze dna, deklu a včelích mezer) 90 cm a je to celková plocha díla 321 dm2. Pokud by FM měl mít stejnou plástplochu, byl by vysoký mezi 105 a 120 cm. Protože je ale neobvyklé a není důvod aby na Blaníku 30 byly 3 medníky, byl by FM vysoký max 105 cm. Ano, to je dost, ale pořád by to mohlo být stabilní i v silném větru - na výdrholci stanoviště nezřizujeme, ale spíš v chráněných místech.

--------------------------

Je tu jedna zvláštní shoda, ne úplně zjevná na první pohled. 

Jinde jsem nedávno vysvětlil co je a v čem spočívá Tachovák. Pozoruhodné je, že plocha jeho bedny je 84 dm2 a tak je naprosto shodná s FM. Ale, Tachovák má ničemně nízkou velkou bednu. Když by se k T nadělaly polomedníky vysoké 12, jejich plocha by byla stejná jako u FM 32x15x9 a nachlup stejná by byla i celková výška úlu na vrcholu sezony. Jeden ohromný a nevyzkoušený rozdíl tu ale je. Míra vysoká 24 je prostě blbá a pro včely a tudíž pro celkový výnos včelstva, ale hlavně pro jeho zdr stav a kondici je vždy vyšší plást lepší. Také pro jarní rozvoj. Je pozoruhodné, jak mnozí uvažují o silném zateplení úlů a o tom, co se samo nabízí nechtějí nic vědět. Prostě na plástu 30 cm je o týden rychlejší jarní rozvoj. Kdo má obě míry 30 a 24 v režimu Blaník, ví to, snad to Tom4 potvrdí.

Co umožňuje T je jarní nezužování u asi poloviny vč. To samé by nabízel i FM. Zajímalo by mě co tomuto řekne, pokud se vyjádří naše chytrá horákyně - M.S. se sice zaregistroval, jde mu posílat SZ, ale uvedl nesmyslné jméno a tedy se pořád bojí a asi si není svými názory jistý když se schovává do anonymity. U něj mě to mrzí, zdá se, kor co sem dal fotky svých medů, že od něj je co se naučit. Jenže pro mě je uvedený fakt s jeho schováváním velkým zklamáním a zdrojem mojí nedůvěry. Pak by se totiž dalo znamenitě uplatňovat bláznovství nepravé OP podle MS. Vždy v jedné bedně a ne nesmyslně část rámků s plodem a část s medem nad sebou = mraky práce pro pracovité (já jsem líný).

Uznávám, že název FM = FantasMagor je nehezký, mnohým ten nápad tak nepochybně přijde.

V podstatě nejde o nic jiného, než zvážit zda zavádět novou míru FM a nebo holt oželet a naučit se pracovat s předpotopně blbou výškou rámku 24. Ta byla skvělá a moderní před 120 lety, mám za to, že je čas na změnu. (ten čas na změnu začal tak před 60 a spíš 80 lety)

-----------------------

Hloubavější napadne, co mě vede k výše popsaným fantasmagoriím. Ony to úplné hlouposti nejsou, sleduju tím jinou, ne hned patrnou ideu. Jistěže by bylo dobré nic neměnit, nevymýšlet, jít do něčeho, co tu je a to délka rámku 39, pak Lng a už D-B je atyp a každý by si musel všechno na něj dělat sám. Má to snad Lysoň, ale myslím jen na 10 rámků a tak je pryč výhoda čtverce a hlavně dvanáctirámku a tudíž je to ptákovina. No ale co mě tedy vede k úvahám o ultraatypu? Fakt, který jsem ve svých pracech zmínil už mnohokrát a sice, že malá včelstva se ukazují jako méně náchylná na CCD, snadněji zvladatelná a nástavky lehčí. Také jsem zmínil, že skutečný výkon na jednu včelu nebo na kilo vyzimovaných včel je u slabých “lazárků” - tak jsem je nazval, doslova fenomenální. Polopatě. Slabá a ultraslabá zimovaná vč nejsou náhylnější k nemocem, jak tvrdí neustále papouškovaný mejnstrým našich teoretiků z Dolu, Svazu a odjinud, ale je to právě naopak. Slabé a ultraslabé vč sice nemá absolutní výkon vč silného, ale téměř nezná úhyn a to dokonce ani u očkařů a sítových dnech a jiných zabijáckých pitomostech, ketrými mejnstrýmové návody na včelaření překypují. Zamysleme se. Jestli je na mejnstrýmových SILNÝCH VČELSTVECH například poloviční úhynovost a na lazárcích jen třeba čtvrtina, pak je i absolutní výnos lazárků vyšší. Navíc nedají skoro žádnou práci, neléčí se vůbec a nebo nepatrně. To jsou nevyvratitelná fakta a tvrdím, že doba obřích kmenových včelstev je nenávratně pryč. Kdo to nechce pochopit, pláče nad vejdělkem. Dnes mi jeden pán říkal jak FB denně hlásí další a další úhyny taky 100%. Tak jo, kdo chce kam, ať si tam pomůže sám.

NAVRHUJI, POKUSME SE NA ČESKOU VČELAŘINU PODÍVAT ÚPLNĚ JINAK A BAVME SE I O NA PRVNÍ POHLED FANTASMAGORIÍCH. A ŽE BY TO MĚL UDĚLAT DOL A SVAZ? NEBO SNAD PSNV? NE, NA TO NEVĚŘTE, OPĚT SI BUDEME MUSET POMOCI SAMI.

Jako si lidé zatím vždy v historii poradili i s velmi svízelnými situacemi, zkusme si poradit také. Taky je nutné si uvědomit, že jen blázen dělá pořád stejnou věc a očekává různé výsledky. A tak někomu uhynou včelstva a on si pořídí jiná a nezmění ani úl ani provozní metodu a očekává jiný výsledek, než jaký se mu dostavil už několikrát?

Tvrdím, že klasika končí. Jediné co mě, kolegové na vás mrzí je, že jako skoro nejstarší z vás asi uvažuju nejmoderněji a o odvaze zkoušet nové věci ani nemluvě…

Setřásejme, jak říkal odborné debatě můj starší a už nežijící bratr Jaroslav. Hlavně, nereagujme na nikoho, kdo sem dá jen odkaz bez textu. Navrhuju se s těmito indvidiuy vůbec nebavit, oni nám nemají co dát a my se od nich nemáme co naučit.

A ještě se vracím abych výslovně pochválil vlákno MS a jeho druhové medy. Je to paráda a já nechci jeho úžasné vlákno plevelit svým plkem.

Já bych tomu dal vznosný pracovní název PROJEKT BRENNER🙂. Pročetl jsem si, ne nastudoval tu brožuru co sem dával Goro a je tam neskutečné množství manipulací s nástavky viz. nákresy. Pro mě jakožto včelařského lempla moc složité.

Ano. Jakýsi Dr. Farrar v USA mezi válkami blbnul s NN systémem a rotací nástavků. Idea byla nepracovat s jednotliuvými rámky, ale s celými nízkými nástavky. Farrar myslím psal o nejnižším Langu a Boháč tvrdil (asi někde v Americe) má vč v tomto úle běžně 8 NN.

Pokud vím, sami Američané po ww2 od NN nesmyslů upustili, mají to snad jen v Austrálii a tam ale mají snůšku nepřetržitě 10 měsíců a průměrné výnosy 300 kilo medu na včelstvo. Ovšem pak se toho u nás chytli Boháč, Ptáček a Čermák (od konce 70 let přes osmdesátky) a znovu vrátili do hry NN systém, všude jinde už opuštěný jako moc pracný. A tak se ukázalo, že co mělo podle primárního teoretizování práci usnadnit a urychlit, jí naopak přidělalo a nesmírně zkomplikovalo.

Nevím co si o této Brennerově knížečce myslet. Třeba v knize se ustavičně uvádí 10 rámků, ale to je nesmysl. Vím jistě, že si to pořídil jak můj táta v JBC, tak můj bratr na Šumavě (10 km od Klatov). A rychle toho nechali, bylo to na 8 rámků a i v těch horách to byl úl malý a pro Kraňku nevhodný.

Ovšem myslím, že jste nepochopil (nenastudoval) oč v té knížce Brennerovi jde. Jako Boháč a spol ignorovali jinou včelu v USA a jiné klima a jiné snůšky - tam je jen masařka Ligustica, protože se tam z drtivé většiny včelaří pro opylení a med je spíš otravuje a zdržuje a tak jen hlupák staví tamní praxi, úl a teorii jako etalon v Česku nebo střední Evropě. 

Kdybyste Brennera prostudoval došlo by vám, že knížka je o jiné včele, málo plodné křížence s převahou včely tmavé, která vůbec neuměla využívat jarní snůšku a měla nesmírně pomalý jarní rozvoj. Proto se muselo s touto včelou včelařit dvoumatečně. Tedy ten, kdo chtěl větší průměrné výnosy než 4-7 kilo medu na včelstvo. A tak je Brennerova knížka o malém úle pro neskutečně blbou včelu a je o možnosti (nutnosti) dvoumatečné technologie. S příchodem Kraňky se tato citovaná Brennerova knížka stala bezceným brakem k nepoužití. Tedy pokud se v tom úle bude někdo snažit včelařit Brennerovou provozní metodou.

----------------------------

Já ale na základě celoživotní praxe tvrdím, že základní chyba soudobého včelaření spočívá v jedné věci. Příklad: K přepravě nákladů odjakživa tisíce let sloužil volský potah. Šlo to i s koňmi, ale kdo chtěl řídit volský vůz, do kterého zapřáhnul koně, pořád jako volský potah, nemohl uspět.

To samé se děje pořád. Úly vymyšlené a osvědčené pro Vlašku (Ligustica) v Americe jsou pro Kraňku v Evropě stejně blbé, jako volský vůz pro koně. Mě celé to pasování nových, měnícími se okolnostmi vynucených změn včelaření na pořád stejné úly a stejné pracovní postupy, vlastně tragicky zastaralé - Lang 160 let a Adamec 120 let, připadá stejné, jako když někdo jezdil celý život na koni, pak ho posadili do auta, ale on si vzal svoje ostruhy, bič a oves a furt se potýká s tím, že jeho auto nechápe čehý ani hot a prrr už vůbec. Ani bič na něj neplatí a ostruhama si jen ničí lak.

A mimochodem, příklad voslkého potahu jsem nezvolil náhodně. Tvrdit, že Langstroth je nejlepší je stejné, jako tv rdit, že na přepravu nákladů je kaminon naho.no a lepší je žebřiňák s volama! Totiž když vzniknul Langstrothův úl, nejefektivnější tranzit zboží se děl pomocí volů, bedňáků, žebřiňáků a formanů. A je na každém zda chce být primitivní forman se žebřiňákem  a nebo se pokusí myslet moderně. Vývoj  se nezastavil. Ano, na lopatě a krumpáči se už nedá nic zlepšit, fungují tisíce let a pořád správně. Bagr je ale o hodně lepší.

Langstroth není nejlepší. Není nic jako nejlepší míra, ale Langstroth má obrovskou výhodu v délce rámku. Pokud se včelstvo proploduje nahoru příliš brzy, na dlouhém rámku je stále velká rezerva směrem dozadu. Výborné u oddělků. Mně lang vyhovuje. Kdybych neměl lang, chtěl bych zase dlouhý rámek. Měl jsem i Čechoslovák 37 x 30 s polovičními medníky, ale přešel jsem komplet na lang superjumbo v kombinaci s Lang ⅔. V mých podmínkách se tato míra osvědčila.

M.S.:

Langstroth není nejlepší. Není nic jako nejlepší míra, ale Langstroth má obrovskou výhodu v délce rámku. Pokud se včelstvo proploduje nahoru příliš brzy, na dlouhém rámku je stále velká rezerva směrem dozadu. Výborné u oddělků. Mně lang vyhovuje. Kdybych neměl lang, chtěl bych zase dlouhý rámek. Měl jsem i Čechoslovák 37 x 30 s polovičními medníky, ale přešel jsem komplet na lang superjumbo v kombinaci s Lang ⅔. V mých podmínkách se tato míra osvědčila.

Palec je ode mě a já tohle podepíšu. A prosím všechny, aby psali jako MS - totiž, že: V JEHO PODMNÍKÁCH.

Dle vašich příspěvků jsem nabyl dojmu, že včelaříte ve včelařském ráji. Ovšem mám za to, že nejméně 70% našich včelařů v ideálu nevčelaří.

A jen bych si dovolil připomenout co jsem se snažil, myslím že včera, tady někde sdělit. Co píšete je pořád o silných včelstvech a dokud to trvale funguje OK, nic proti. Já ale hledám provozní metodu a úl pro střední a nebo vyloženě slabá včelstva.

V OP je právě možné mít včelstva jakékoliv velikosti. Plodiště se zužuje a rozšiřuje dle plodnosti matky a funguje výborně komínový efekt se stavbou panenského díla v mednících. Věřím, že by šel vymyslet hybridní systém bez mřížky s použitím mezistěn do prvního medníku nad plodištěm.

Po pár dnech jsme se dohodli s Tom4 na pokusu.

On vyzkouší Tachovák s jeho původní metodikou a paralelně s metodikou blízkou metodě Blaník, ovšem bez použití NN.

Já si nadělám úly, které jsem nazval jako FantasMagorie - FM. Ještě váhám zda míru 32x30x9 + 32x15x9 a nebo zda zůstat u Brennerovy délky rámku 30 s tím, že by to bylo stejné, tedy 30x30x8 + 30x15x8. Víc mě láká devítirámek s delší mírou 32.

Tom4 mě inspiroval následovně. Vyvložkuju stávající nástavky 39x30x11 na 32x30x9 a to samé u medníků výšky 15. To umožní použít normální dna jaká mám a i stejné dekly.

Jaké to dá možnosti? Předně to bude všechno lehčí! Zkusím klasickou metodu Blaník s použitím NN 15, akorát pro slabá a ultraslabá včelstva. Druhak metodiku blízkou Tachováku s použitím dvou beden 30 na sobě jako plodiště s tím, že spodní bedna by byla současně (menší) půlka plodiště a v ní asi 3 trubčáky zřízené ze SR, tedy vlastně svého druhu TL, ale normální vysoké míry. Jako medníky by měl sloužit polonástavky s panenským dílem a vše samosebou bez mřížky. 

Vyloženě se na to těším, je to výzva, zkoušení neznámé věci (díky tomuto uvažování jsem se uživil v rybařině 28 let - dělal jsem věci jinak než většina a uspěl jsem s několika inovacemi a novými řešeními jako první na světě a funguje to dodnes). Díky “normální” základně se nijak nebude muset řešit větší výška úlu.

Zajímalo by mě, co k tomu napadá ostatní diskutéry.

Základní motiv je to, co uměl ocenit a pochopit podstatu Goro, že totiž asi díky zužování máme málo brouků. Nikdo si ale zatím neuvědomil, že zužujeme jen v jednom, méně podstatném směru. Ovšem u dlouhých a realtivně nízkých rámků ale nedokážeme zúžit i na šířku. A do velké míry se to v důsledku podobá Stefanosově pojetí OP. Jen můj nápad jde proti jeho idei dát trubčí plod mimo hnízdo za blinovku (jasně, že to je u něj zatím jen ve stádiu idey, úvahy). Pokud on to dotáhne a budu-li živ, budeme moci porovnávat. Taky díky ochotě Tom4 i s Tachovákem. Pro ten navrhuji napříště zkratku místo T tak TA.

Stefanos - to abyste si nemyslel, že nad vašimi popisy vaší praxe nepřemýšlím. A je nutné taky připodotknout, že mě hodně inspiruje se svou neblomnou vírou v nesmsly Javali. Co když na tom něco je a úplné hovadiny to nejsou? Že mu padají vč? Jasně, to se spraví, jak říká SM, včely se dají bleskurychle namnožit a kdo nic nedělá nic nezkazí a naopak, když se kácí les, holt lítají třísky.