Nejprve to svádí ukázat na “viníka”. Autorem Kvadrátu K24 je Ing. Kamler.
---------------------
ČR v ještě nefederaizovaném Československu neznalo Kraňku. Ta se chovala jen na malé části jižní Moravy. Po ww2 tu byla včela, kříženka včely tmavé + neregulovaného “divokého” mixu, způsobeného demokratickou cochárnou - divoký dovoz matek odkud kdo chtěl a Protektorát měl jiné starosti než včely. Do nástupu komunistů zase cochárna a výsledkem byla vzteklá, mrňavá včela s mizerným výnosem, neschopná využívat jarní snůšku. Někomu se to nemusí líbit, jsou to ale fakta.
Socialistický sektor měl za cíl vůbec nepotřebovat drobnovčelaře a bolševici budovali státní a družstevní socialistické včelařské provozy. Cílem bylo, až opylení zajistí komunistická velkovčelařství, drobné včelaře zakázat.
Komunistický stát potřeboval vhodný úl. Po roce 48, kdy vzniklo plánovité hospodářství, byl jako první dvouletý státní plán, tak zvaná Dvouletka a bylo to přechodné období ke startu pětiletých plánů, tzv. Pětiletek.
V té době vznikl úl a dostal honosně budovatelský název Pětiletka.
Ovšem Státní Lesy byl stát ve státě a ti chtěli svůj úl a tak vznikl stejný úl, jen s jinou orientací díla a nesl jméno Lesan. Oba úly byly na 9 rámků míry 39x24 v plodišti a měly jeden medník 39x24x9. Průměrné výnosy byly asi 3-6 kg medu za rok, soukromníci ale měli asi 6-8 kg/vč/rok.
Oba mí rodiče byli v té době včelmistry u Státních statků a dokonale poznali Pětiletky i Lesany. Táta tvrdil, že to jsou naprosto bezkonkurenční úly, kdy při správném vedení se i s nevhodnou včelou dal v některých letech získávat i jarní med, což bylo v Čechách v té době neslýchané. Samosebou se včelaři snažili šlechtit matky, hledali plodnější, schopné rychlejšího rozvoje. Pak se ukázala tragická nevýhoda komunistických úlů = byly zoufale malé. Moc nepomohlo ani zavedení druhých medníků u asi ploviny včelstev. Nicméně, i s nevhodnou včelou byl v devítirámkových úlech rychlejší rozvoj než v jakémkoli jiném úle té doby. Oba úly byly univerzály, jeden na TS s okýnkem a obsluhovatelný zadem jako zadovák, druhý byl listovák a za rámky napříč byl SR, shodně s okýnkem. Univerzály jsou úly, které nemůžou mít z konstrukčních důvodů oddělitelné dno.
Protože jmenované úly byly malé, vznikl úl původně pro socialistické podniky s názvem Moravský univerzál. Ten měl v plodišti 13 rámků a v medníku 12, celkem tedy 25 a to bylo proti prvním o 7 rámků víc. To pro včelu před Kraňkou bohatě stačilo. Nevýhoda byly nesmírně těžké izolované medníky, tehdy se propagovalo zimování v medníku. Po zavedení MU musela máma v práci skončit a tátu dali soudruzi do uranových dolů, nenáviděli úspěšné živnostníky, kteří dávali práci dělníkům a vychovávali učně a nezapomínali.
-----------------------
Pak přišla Kraňka. MU se ukázal jako zaostale malý úl, psal se rok 1965, mě bylo 9 a prvně jsme s mámou slyšel od táty o té zázračné včele. On žil v JBC nad Nisou a tam bylo hodně Němců, kteří nebyli vysídlení a museli je pouštět za příbuznými. Jeden lesník pašoval v kapse saka matky Kraňky, nebyla to legrace, hrozil za to kriminál a drakonická pokuta. A zákazy výjezdu.
Tuším, že to bylo v roce 1965 vyšla Brennerova velmi útlá knížečka Nástavkový úl. Nikdo u nás o Amerických úlech nic nevěděl a přesto, že celý SSSR měl úl Dadant-Blatt s oddělitelným dnem, tady trvalo Temno. J8 dostal od tátty první dvě Kraňky z oplozovačky v roice 1967 a následující 3 roky se k nám chodily dívat na neuvěřitelně hodné včely v obřích včelstvech desítky lidí.
Soudruzi v krizových letech = tzv Normalizaci, povolili Kraňku. Její raketový jarní rozvoj, i když byly informace od táty z horského města, nikdo nečekal. Najednou této včele nestačil žádný úl na 24, naše třicítky s polomedníky vyhověly, když se převěsily 3 rámky plodu do medníku.
----------------------
Opět potřebovali komunisti úl, který by Kraňce mohl stačit. V provoze byly vysoké desetitisíce úlů na 24 a statisíce rámků, vybavené truhlárny s jednoúčelovými stroji a další okolnosti, a tak si komunisti vzpomněli na devítirámkové úly Lesan a Pětiletka. Nápad dostali v socialistickém včelařství v Tachově. Tam vznikl plně nástavkový úl na devět rámků, s vysokým dnem asi 65 mm a libovolným počtem stejných dvouplášťových nástavků zateplených Welitem. Tachovští měli s úlem nesmírný úspěch a tak po zásahu Strany a Státní plánovací komise se vlastně bleskurychlke tento úl rozšířil, rychle byly nahrazovány MU Tachovákem. Ihned se ujmul i v soukromém sektoru. Ovšem slovou soukromý sektor se neužívalo, znamená něco jiného, žádné soukromé podniky tu nesměly být. Jednalo se o drobnovčelaře, dnes říkáme hobbíky, ale tento anglicizmus nikdo neznal a nepoužíval.
Sám jsem Tachováky neměl a neměla je ani máma, táta přestal v JBC včelařit. Viděl jsem je v provozu u známých a nenadchly mě. Nemůžou nadchnout nikoho rozumného, kdo zná systém Dadant (i když my vůbec nevěděli, že nějaký Dadant existuje, v SSSR se nesměl jmenovat “amerikaňski”, tam se jmenoval (a jmenuje) Mnogokorpusnyj), ten nešel do Tachováku na nízkou míru, když jsme znali co dokáží úly 30.
----------------------
Včelařit se v Tachováku dalo skvěle, měl jenom dvě nevýhody a jinak jen výhody. Byl pouze na SS a byl velmi vysoký, vratký, nepraktický hlavně do kočovných vozů, které se v té době nesmírně rozmáhaly. Stát kočování velice podporoval.
Asi proto někoho napadlo udělat nástavek čtvercový, což je při délce rámku 39 jedenáct rámků. Výše jmenuju autora, ten tomu ale dal asi konkrétní fazonu a název, kdo je autorem nevím a je mi to dost jedno.
A TADY ZAČAL NESMÍRNÝ PROBLÉM ČECHŮ A ADAMCOVY MÍRY, KTERÝ TRVÁ DODNES.
Omlouvám se všem za velmi dlouhý úvod, mám za to, že nikdo takto uceleně a současně svým způsobem velmi stručně vývoj úlové otázky ČR od ww2 po dnešek nepodal, já o takové práci nevím.
A nyní konečně v čem spočívá tragický omyl českého úlu 39x24x11. Budou to počty a komu je to protivné, nenutím ho to číst. Nicméně každý by si to měl ve vlastním zájmu uložit, opět podám práci, jaká nemá obdoby a nebo takovou já neznám. A skutečné odborné včelařské vzdělání se bez následujích počtů neobejde, kdo nepochopí toto, nepochopí ve včelařině nikdy nic.
Už Škvařil kolem ww2 postuloval, že včela medonosná Kraňská musí mít plodiště velké 150 dm2. On je autorem míry vysoké 30. Ve skutečnosti původně navrhoval slovenské B s patřičným počtem rámků, to mu ale v zemi s převažující délkou rámku 39 neprošlo. Proto svolil ke kompromisu, ale s tím, že rámek bude tedy vyšší o 2,5 cm než B.
Ale! Úl 39x30x11 má jen 129 dm2 a tak (Škvařil nepochybně znal Dadant) pro ten úl navrhnul nízký medník jako polovinu a tudíž (bez VM 6 mm) 14,4 cm. Nutno podotknout, že jmenovaný pracoval před příchodem Kraňky a tak jeho úl s plodištěm 129 dm2 byl pro výše popsanou kříženku neskutečně velký a tudíž dostatečný.
Přišla Kraňka a najdenou se ukázalo, že Škvařilův úl je pro Kraňku vhodný když se převěsí 3 rámky plodu do medníku. Pak bylo plodiště vlastně 129 + 35 = 164 dm2 a toto číslo je nutné si dokonale zapamatovat.
164 dm2
Jenže převěšování je moc práce, bylo potřeba najít způsob jak nepřevěšovat a přitom docílit správně velkého plodiště. Důležité slovo je SPRÁVNĚ velké plodiště, tedy ne malé, ale, a to hlavně, ne moc velké.
Když se na sebe dají dva VN Tachováku, vzniká plodiště velké přesně 168 dm.
Toto je pro celou českou úlovou otázku stěžejní věta!!!!
-----------------------
Jenže, jkdyž se na sebe dají dvě bedny kvadrátu po 11 rámcích, vznikne nesmyslně velký prostor 206 dm2. A to prostě nemůže fungovat a z toho pramení úplně všechny potíže českého národního úlu, přesněji národní míry v nesmyslně velkém úle, přesněji v úle s nesmyslně velkým plodištěm - tedy dva VN kvadrátu je moc velký prostor. A vše začalo kardinálním nepochopením prazákladu (základních počtů, o kterých tvrdím, že bez nich nikdo nebude vzdělaný včelař), co nutně Kraňka na většině území ČR potřebuje.
Jedná se o dnes nejrozšířenější český úl, kvadrát 39x24x11
Lidově polopaticky řečeno- jedna bedna zoufale málo, dvě zoufale moc.
---------------------------
Já jsem toto nevěděl vždycky. Jinde jsem napsal, že vysoce vzdělaný Sedláček tohle ví a proto zvětšil (překročil kritickou hranici výšky rámku) rámek na výšku 34,7 a to proto, že to jsou dva NN 39x17x11 na sobě a mezi nimi je VM 7 mm. Pak má Sedláčkův úl 149 dm2. A úl zůstal čtvercový.
To stejné věděl velmi dobře Ing. Řeháček a protože potřeboval úl s plodištěm 150 dm2 a nechtěl převěšovat plod, zvětšil nástavek na 13 rámků. Tím se jednou provždy odsoudil k pouze SS a z toho faktu k mnoha nesnázím a nebo nevýhodám. Řeháček svůj úl nazval, podle mě velkohubě a nesmyslně Eurodadant, přece musel vědět, že Evropě je nějaká délka rámku 39 jednak naprosto neznámá a hlavně úplně fuk!!!! ED má plochu plodiště 152 dm2.
Pro zajímavost, originál Dadant-Blatt s mírou 43,5x30x12 má plochu VN 157 dm2 a je čtvercový!
Langstroth Superjumbo 44,8x32,5 (správněji 32,8)x10 má plochu, světe div se 146(7) dm2.
Je pozoruhodné, že úly vznikaly v od sebe velmi vzdáloených zemích s jinými přírodními podmínkami a Amerika a Tichomoří Kraňku nezná, jen Vlašku. Přesto všechny úly, které přežily vývoj, mají více méně stejnou plochu. Bylo by pošetilé věřit, že je to náhoda. Nejméně rozšířeným světovým úlem je Langstroth (I když jeho uctívači tvrdí opak) a já tvrdím že proto, že má jen nevýhody. Jeho velikost Jumbo s výškou 28,5 nic neřeší a už vůbec v Česku, jeho plocha je 128 (Blaník 39x30x11 má 129 a je sám o sobě malý). Superjumbo s výškou 32,5(8) překračuje kritickou výšku 30, stejně nemá ani 150 dm a je jen na SS. Tvrdím, že proto je téměř neznámý a nepoužívaný.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
A celý tento článek jsem napsal jen proto, že Tom4 chce oživit a vytáhnout z propadliště dějin Tachovák. A já mu to schválil a podpořím ho jak nejlíp budu umět. Protože když naprosto revolučně a neznámně doplníme Tachovák NN 15 (11), vznikne podle mého znamenitý úl. Vymyslel jsem a nedávno to nesměle jakoby mezi řečí říká Tom4 v souvislosti se šestkou, že se to dá zkoušet vyvložkováním normálních VN i NN na 11 rámků.
A teď přiznání. Vím tohle už roky. Nějak se mi nechtělo do realizace. Pak mě vyprovokoval dnes už nežijící bratr a já to zkusil. Ovšem pak jsem nevydržel, v návalu práce a nutnosti rychle zvětšit prostor VN buchty vyházel a pokračoval jsem jako v jedenáctirámku. Ani nevím, zda jsem se Tomovi4 pochlubil. Ostuda je, že jsem takhle “selhal” i přede dvěma lety a Tomovi jsem to zbaběle neřekl. Prostě dokud znám dokonalý způsob a unesl jsem to, prostě jsem pokus nedotáh. Nastala jiná situce.
--------
Nadělat devítirámové VN i NN z překližky 18 mm je pro mě otázka pár dní, o jen dalších pár dní by dalo víc práce nadělat z masivu smrk 20. Stejně tak dna, ta ale z překližky být nemohou. Nic se nevyhodí, když se neosvědčí, budou to dvojáky plemenáče 2x4 rámky na SS a stejné dno se rozpaží na dvě půlky hranolkem prostředkem dna vysokým 18 x třeba 20 a nebo 18x18, 18x25 a podobně. Běžně takto používám dvojplemenáče z běžných VN (jak 24 tak i 30), jen jsou 2 x po pěti rámcích (šel by i troják po 3 rámcích). Přepážka doléhá ke stěnám, dole lícuje jako rámky s okrajem nástavku a je v nástavku zajištěná proti posunutí 3 vruty. Funguje to znamenitě už mnoho roků. Ten dělící hranolek na dně je běžná zástrčka dna, jen je nechaný delší (ale stačí i na délku 404 mm) a zadní zástrčka stejného rozměru je zespoda přichycena dvěma vroutky šikmo proti vypadnutí. Vše je demontovatelné na normální dno a nástavek za si 2 minuty. Na dvouplemenáč pasuje stejné víko, nemá odlišný půdorys. Myslím, že jednodušeji už to snad ani nejde. A vlastně ještě strop. Někde mám dva igelity, někde jeden. Odkryju jen tu půlku co chci, druhá je dokonale připepená včelami. Vše je nejjednodušší a plně funkční.
-------------------------
Takže, kdo dočetl až sem a pochopil sdělené, měl by být v dokonalém obraze a vědět co možné je, co mizerně a hlavně co vůbec.
Tvrdím. Že pro moc velký VN mají Adamiti vlhký med, podtržené včely ze zimy a v důsledku toho méně životaschopné a v důsledku úhyny. Nikdo zaboha nechce (bojí se následků syndromu “posla špatných zpráv”) udělat statistiku, ve kterém úle a jaké míře je nejvíce a nejméně úhynů na CCD (nebo co to je). Ideální by k tomu byl třeba COLOSS, ale lidi na tento zbytečný projekt z vysoka, účastní se ho snad 2% českých včelařů a tak bychom nevěděli zase nic. A tak nezbývá než empirie, zkušenost a pozorování okolí, kdo, jak a hlavně v čem včelaří. Přitom na výšce rámku až tak moc nezáleží když se pod VN 24 dá TL 15. Pak to má opět oněch až snad magických 167 dm2. Ale prostě musí to být POD VN a ne nad ním (a ani to není definitvní, časem zveřejním jak na horní TL).
A tak dále, vše jsem mnohokrát vysvětlil, patrně nikdy takto uceleně, kdy vše vyplývá z něčeho konkrétního, jasného. Nic jsem nevynalezl, vše tu dávno je, jen jsem nějak pochopil souvislosti. Trvalo mi to ale 60 let. Kdo se bude namáhat a pochopí sdělení v tomto článku, získá velkou výhodu ušetřených, u někoho i desítek let.
Pak se, prosím, nedivte, že odmítám všechna bláznovství, nápady s rámkem úzkovysokým, nebo vyšším než 30 cm, ležanem na většině území ČR a dalších, když já dokonale vím, že je to všechno hloupost, nešikovné, škodlivé a slepá ulička, hodně jsem toho vyzkoušel sám a stálo mě to hodně peněz a hlavně ztrátu radosti a elánu. A to proto, že existuje dokonalý způsob, stačí se jen vzdělat a pochopit základní zákonitosti a vědět bez zaváhání co možné je, co možná, ale hlavně co NIKDY. A přitom pevně věřím, že co vím já není definitivní a “že již vše bylo vynalezeno a není už nad čím bádat”. Naopak, tvrdím, že to může být jen výchozí začátek dalších objevů a i zatím netušených souvislostí a možností.