Pro Javaliho

Tak to je hodně smutná zpráva. Já to přičítám hodně dlouhé sezoně, včely začaly plodovat strašně brzy a prostě celá sezona byla netypická. Roztoči měli možnost to rozjet.

Důležité je, aby něco přežilo a od toho se odpíchnout dál.  Viděl jsem už letos v okolí několik zcela mrtvých stanovišť. Pokud někdo nevěří na genetiku, jeho problém. Já po všech těch letech dávno vím, že rozdíl mezi varroasensitivními a odolnými včelstvy je obrovský. Odolné včelstvo je takové, které vyžaduje minimum zásahů, péče. Úhyny mohou být počátkem cesty, která někam povede. Máte to i ve svých rukou.

Fakt je že to je taky pravda. Včely se dají namnožit překvapivě rychle .

Jinak vážně je to letos všude tak špatné?  Já se teď snažím Včely nerušit a po těchhle zprávách se budu bát k úlům přiblížit, co tam najdu.

Klid, to je pořád dokola a už je to únavné, tihle lidi se nikdy nezmění, jsou věční. Tito lidé (MS a podobní) vždy vidí příčinu svého případného neúspěchu vně sebe a tudíž to svádí na genetiku. Protože mají nějaké teoretické nesmysly jako posvátnou krávu a jak se jejich praxe neshoduje s jejich teorií, která je zajisté nejlepší na světě, pak jediná příčina musí být v něčem jiném a ne v uctívané teorii. Natož ve vlastní chybě či selhání. Neomylní nadlidé chyby přece nedělají nikdy, to ta blbá genetika, to je prevít, ta vám zabila ne pračku, ale včely.

Já to mám celý život naopak. Po každém neúspěchu začnu zpytovat svědomí a hledat, kde jsem já selhal a udělal chybu. Výsledkem je moje praxe, která nebyla vždy tak jiskrně skvělá, jako se zdá být teď. Proto si s vámi rozumím, protože se “bojíte přiblížit k úlům, co tam najdete”. Mě to funguje už řadu let v kuse, ale nikdy jsem si nebyl bohorovně jistý a vždy se bál každého podzimu a zimy a vždy jsem děkoval Bohu, nebo tomu Něčemu, co je nad světem, za včelí jaro bez problémů. Pokora se tomu říká a chytřejší chápou, proč věřící třeba děkovali před každým jídlem za to jídlo, na které se nadřeli oni sami.

Ale, i já měl v pubertě pocit, že právě já změním svět a že se bude točit tak, jak já budu chtít. Měl jsem štěstí, že jsem prozřel ještě v učení. My dřív totiž dospívali rychleji než dnešní macho mistři vesmíru.

Javali.

Vám jsem v jiném vlákně totálně "vypral žrádlo" za vaše pokusy, kdy kvůli menší sečtělosti děláte experimenty, o kterých zkušenější a vzdělanější v oboru vědí předem, že nemůžou dopadnout dobře. 

Pak píšete, že s experimenty končíte. Ale to není správný přístup, je vám to jasné? Pokuste se pochopit prazákladní zákonitosti (co ještě možné je, co možná a CO URČITĚ NE) a v pokusech pokračujte. Máte unikátní vlastnost (i Roman a Martin přiznali neúspěchy, a nakonec letos i já měl problémy a jistě ještě mít budu), že popravdě přiznáte chyby. Poučte se z nich a pokračujte. Jen díky lidem jako vy se vědění posunuje k pokroku. Všimněte si, Roman je inženýr, technik a dokonale ihned chápe technické věci a podobně přistupuje i k přírodě = k živému včelstvu. Martin neustále hledá, je vytrvalý, nezlomný, málokdo přečetl a přelouskal (a vyhledal) tolik zdrojů. Vy jste zručný, máte stroje, materiál a možnosti, experimentujete, vy si hned vyrobíte (jako Roman i Martin) co vás napadne a hned to zkoušíte. Neházejte flintu do žita, jen u práce a nápadů víc přemýšlejte a případně se nejdřív poraďte s NĚKTERÝMI ostatními, co si o dané věci myslí.

Mě už ubývá sil a hlavně vůle zkoušet. Pro koho?

----------------------------------------

Víte, blbost jako je rybářské krmítko pro sportovní rybolov jsem dovedl k dokonalosti a dnes ho vyrábí i Čína. Ale já se jen potřeboval uživit a ne být nějaký vynálezce a vůbec mě nenapadlo, co se pak vlastně stalo. Vysvětlím, jak se to stalo.

Manželce jsem zřídil prodejnu s rybařinou, asi rok 1994. Kupoval jsem zbpží ve velkoobchodech, jak jinak. Krmítka byla balená po 50 ks a už z velkoobchodu jich bylo asi 10% poškozených, tak blbě smontovaných, že se rozpadala ještě dřív než je rybář použil. Kontaktoval jsem výrobce, ten se se mnou kupodivu bavil a vysvětlil mi, že 90% jejich produkce jde na Západ a západní obchodník požaduje, aby to bylo tak fórové, aby chlapi kupovali víc a víc. Kdo nerybsaří, tak informace = ve vodách je dost pařezů, kamenů, větví a podobně a rybář krmítko často utrhne. Mě by ale rozzuřilo, když by se mi část těch cetek rozpadla ještě dřív, než je stihnu použít. Jen odbočím, je potřeba si přečíst dnes už nemoderní romád Kola. Jedna z postav vyrábí komponenty pro atoprůmysl, ale jen laciné věci, které uživatel neopravuje, ale vyhazuje a kupuje nové.

Lidi si stěžovali v krámě na mizernou kvalitu krmítek. Tak jsem si vzal krmítko a zamyslel se jak ho naopak udělat tak, aby ho nešlo zničit, chlap ho může přejet autem, přestane být krásné, ale bude fungovat bezchybně. Jo a nesmí být dražší, než je obvyklé, ale naopak musí být při hyperkvalitě laciné a já při jeho výrobě nesmím chcípnout hlady. Vyrobil jsem jich statisíce + mnohem víc (asi 10x) komponentů pro dnes už neexistující firmu Sema, která je vyvážela na Západ.

Celý život úplně ve všem uvažuju opačně, než se ode mě očekává, dělám věci jinak, než ostatní a jde to. Ono to jít muselo, musel jsem se uživit a uživit hlavně rodinu.

I včelařinu dělám jinak než drtivě drtivá většina. Vím, že to funguje u rybářských (úplně zbytečných) cetek, proč ne u něčeho seriozního?

Je to tak, moje včelařské chyby pramení z mojí nezkušenosti a nevzdělanosti v oboru a to že dám zpátečku ještě neznamená že hodím flintu do žita 🙂

Napřed dám včelám čas aby se vzpamatovali ze všeho co jsem jim provedl a budu přemýšlet i nad sebou, hlavně nad svojí zbrklostí a horlivostí, asi je to nějaká nemoc mám nepříčetnou potřebu všechno pochopit a hned vyzkoušet, jak mě něco napadne a nevyřeším to tak nedokážu usnout jsem v tom uzavřen  a unikají mi jiné věci. Chce to myšlenku nechat uležet a pak s rozvahou realizovat. Rád bych slíbil, že se polepším, ale nevím, možná se polepším jen trochu.

Člověk co není zvědavej a neustále se něco neučí, nevymýšlí a neprověřuje tak vlastně ani nežije a může uhnout a udělat místo výkonnějšímu robotovi 🙂

Teď jsem četl zajímavý výzkum profesora Taranova, šlo o usazení rojů do speciálních úlů ve kterých si včelstva mohly podle své síly a roční doby sami regulovat, pozici, velikost a počet česen. Kdyby si to vycucal z prstu tak by ho taky mohl Stalin nakopat do koulí za neúctu  k sovětskému hospodářství 🙂 https://dzen.ru/a/YerpPdjtTCV2dbok

Pamatuju si tuhle práci, ale předtím jsem jí pochopil málo a nebo špatně. Bylo to v době mého nadšení pro horní česno a tomu jsem asi podřídil své myšlení.

Na druhou stranu mi moje znalost ruštiny neumožnila (a strojní překlad je ve stěžejních pasážích pro mě nejasný), abych pochopil podstatné. Jestli usadili roje do (nepíše se tam kde to dělali a data pokusů neodpovídají tomu, kdy se rojí včely tady u nás) beden bez česen s papírovými foliemi - určitě průsvitnými - jak jinak by včely věděly kde mají hlodat, tak to já neumím považovat za jednoznačně vypovídací. Pro mě by bylo jedině průkazné to, kde, v jakých dutinách s jakým umístěním “česen”, tedy vletových otvorů by si samy včely vybraly. Ale protože přirozených dutin není dost, pak i to je nejisté, včely zjevně berou často zavděk i prapodivnými prostory. Pak by to muselo být řešeno jedině pomocí statistiky a stovek a spíš tisíců pozorování a měření výšky, spíš “hloubky” jak hluboko pod “stropem” si vybírají česno nejraději. A taky mi zde chybí délka přežití v tom jakém postavení česna. Ani muk o celkové velikosti poskytnutého prostoru a tak dále. Jediné, co Taranovova práce prokazuje je, že včely spodní česno neznají a nechtějí. 

Tady jen připomínám velice utajovaný německo-polský pokus s více než desetiletým pozorováním více než tisícovky divokých vč, která přežívají dlouhodobě bez léčení proti VD a bez dokrmování.

Takže. Taranovova práce je sice záslužná a jakous takous představu poskytuje, ale podle mě to nejde brát jako zákonitost.

Poznatky profesora Taranova si obecné vážim, definoval hromadu včeích zákonitostí, ale táto práca ma nenadchla… zistenia že silnejšie včelstvo potrebuje (si vytvorí ) väčšie česno alebo že včely uprednostňujú česno na plodisku a nie v medníku,  vôbec nie sú prevratné… no bolo treba skúmať niečo , tak skúmal…😉 

Umím s vámi souhlasit, ale. Mladším vysvětlím jiný systém komunistického výzkumu. Tehdy byl vlastně nestranný, svobodný, dnes je to prostituce jen za peníze a vždy jen nějaká konkrétní věc.

Komunisti zřídili výzkumné ústavy a v nich platili vědce z daného oboru. Každoročně dostávaly ústavy peníze na výzkum v pouze obecné rovině. Vědečtí pracovníci neměli přesně vymezený úkol, měli prostě něco v daném oboru zkoumat. Třeba v tomto případě mohlo zadání znít například: Kde by si včelstvo udělalo česno, kdyby si mohlo vybrat? Díky tomu existuje vlastně zbytečně nesmyslná práce Taranovova týmu. Zbytečná proto, protože si včelstvo nikdy česno nevykusuje, vybírá si jen dutinu s “česnem”. Řeklo by se tedy, že to byla zbytečná a nesmyslná práce a v kapitalistickém zlořádu by nikdy nemohla vzniknout. Ovšem díky Taranovovi to víme a nikdo nemá tušení, kdy se tato informnace může hodit. Komunisti tedy zkoumali v té chvíli asi nesmyslné věci, samosebou kromě drtivé většiny smysluplnějších věcí.

V kapitalizmu je to ale úplně jinak. Nenažraným kapitalistům je úplně jedno, kde mají úly česna. Ovšem jen do chvíle - a následuje PŘÍKLAD - kdy chce nějaká firma protlačit na trh nějaké většinou úplně zbytečné a nebo neúčinné a nebo pofiderní “léčivo” s nejasnou účinností a nebo s kolísavou účinností a nebo dokonce pro včelstva v důsledku jedovaté či čkodlivé. Nejlepší by bylo takový sajrajt včelstvům nedávat. Ale někdo chce mít nekonečný příjem z marastu, spojí se s výrobci den, kteří potřebují mít práci a dělat dna se síty a vysoká za tisíc Korun místo jednoduchých den za stovku. Pak se ještě mafiánsky spojí - lobbysmus se tomu říká hezky, mafie zní ošklivě, se sítí zbytečných laboratoří, které mají zájem aby měly zajištěnou práci nesmyslným vyšetřováním měli a zbytek roku se tam kopou do pr.elí a nebo, a to spíš, přimějí stát dělat nějaké vyšetření místo 1x za rok tak 3x a jednou přijde den, že to bude muset být 6 x za rok a pak třeba každý měsíc, protože počet vyšetření nemůže snížit výskyt dané včelí nemoci. Tak tato lobby vezmne nějaký ranec peněz, poskytne výzkumáku grant se zadáním, aby vědci vědecky zdůvodnili, že úl musí mít vysoký podmet, v něm síto, že se musí pořád monitorovat a ne účinně ničit VD a nebo chovat včely v úle, který sám o sobě VD ničí a neumožní jejich přemnožení. Ne, VD tam musí zůstat aby bylo pořád co vyšetřovat a pořád se mohl vnucovat včelařům sajrajt s pofiderním “léčivem”. No a vědcostuti takovou studii na míru vědecky vytvoří a opatří razítky a podpisy nějakých věhlasných darmožráčů. K tomu se připojí zmetci z množíren oddělků a chovů matek, kteří také mají zájem na každoročních úhynech, můžou se donekonečna pakovat prodejem oddělků množených úplně stejně, jako v protizákonných množárnách psů. Protlačuje se jen jedna správná včela a štědré dotace na matky dostane jen malá hrstka “kluků co spolu mluví”.

Ovšem paralelně někdo třeba dá grant na něco seriozního a titíž prostituti teprve pracují. A někdy skutečně asi vzniká něco dobrého. Jenže, výzkumníci vědí, že v některých případech lžou, ale protože nechtějí aby jejich ústav někdo jako nepotřebný zrušil - chtějí mít “práci”, tak vyrábějí cinknuté studie na míru přesně dle zadání kapitalistů (neutrální slovo pro mafii v oboru). A není z toho cesta ven. A tak ti chytřejší, několikrát podvedení, už raději nevěří nikdy žádné vědecké studii, která vznikla v kapitalizmu.

Připopmínám, že jsem nebyl komunista a nebyl jsem ani v jiné straně a skoro zuřivě, ale určitě mladicky nadšeně (jenže mi bylo už 34 let a měl jsem už mít rozum) jsem na náměstích cinkal klíčema a těšil se až Strana odtáhne do pr.ele. Dneska se za to stydím…

---------------------------

Ještě se vracím ke zdánlivé zbytečnosti Taranovoy práce. Ona tak zbytečná není. Co z ní vyplynulo? Vč by si neudělalo česno v rovině dna. Nemělo by vyloženě horní česno. Nikdy by si nezvolilo “pomocné” česno nebo česna v medníku, nebo v mednících. Pozoruhodné je na tom to, že Blaník nezná očko - tedy česna v medníkách. Ale co jste tu všichni přehlédli je, že si Taranovova vč sama udělala sklípek a dokoce víme jak hluboký. To je dost informací na to, abychom mohli ani ne tak bádat jako zkoušet. Vidím barvně dno s vysokým podmetem, hermeticky těsné. Podmet by mělo tak hluboký jako ukazuje Taranovova práce. Jak ho čistit? Umím si představit dno na klipsnách, úl by visel na úchopových lištách nejspodnějšího nástavku a dno by se po rozepnutí dvou protilehlkých klipsen sundalo a ihned nasadilo jiné, čisté. Ze dna by se vyndala měl a nebo se jen očistilo, když by bylo plastové tak se třeba vylilo vařící vodou, nebo jinak dezinfikovalo a hned by šlo pod vedlejší vč. A jestli do sklípku chodí včely odpočívat, zbavovat se v plynové komoře VD a jiných šmejdů a nebo ještě něco jiného bych já vůbec nezkoumal. To není můj úkol a můj job, mou prací je chovat zdravá včelstva bez úhynů.

Tome ja si nemyslím, že práca bola zbytočná, tak som to nechcel napísať,…. výsledky výskumov dnes  su často  samozrejme oplyňované sponzorom,….. keď v minulom režime sa robil výskum, skutočne väčšinou nebolo dopredu určené čo má výskumník zisit… len sa občas stávalo že ak sa výsledok “nehodil”, tak zapadol prachom …

Ale nie celkom sa zhodujem s vašim tvrdením, v práci sa nájde všetko… otvory v papieri boli robené každých 5mm, ale viete ktoré otvory vyhrýzli včely ako prvé? 

Včely chované v úľoch so zvislými rezmi utesnenými potiahnutými papierovými páskami prehryzli prvé vstupné otvory vo vzdialenost 5-106 mm od dna úľa (obr. 1),

Пчелы, содержавшиеся в ульях с вертикальными пропилами, заклеенными провощенными бумажными лентами, прогрызали первые летковые отверстия на расстоянии 5—106 мм от дна улья (рис. 1),

PREČO ASI VČELY ZAČALI ROBIŤ SVOJE ČESNO PRI NAJSPODNEJŠEJ DIERKE NAD DNOM…MNE TO VYCHODÍ ŽE BOLI “ZVYKNUTÉ MAŤ ČESNO DOLU PRI DNE? ” samozrejme pri pokusoch sa zistí všeličo aj to že u teplej stavby je bolo česno nižšie ako pri studenej  .  …alebo čo tak tak  rodina č 22?

Udělal jsem pokus s horním česnem a dva roky měl tři úly s horním česnem. Včely byly stejné, resp. porovnatelné se včelami s česnem spodním, medu bylo opět podobně. Jen horní česno má velkou nevýhodu v tom, že při otevření úlu jste okamžitě v kontaktu s ostrými strážkyněmi česna. Žádný rozdíl ve zdraví či vitalitě včel jsem nepozoroval, ale ovšem šlo o pokus  ve velmi malém počtu včelstev

V současné době mám i dva úly , kde česno je cca 10 cm nade dnem, použil jsem na dno ještě jakýsi prstenec, kde je česno a pod ním je po celé ploše dna podložka ze dřeva s otvorem uprostřed, tedy pod podložkou je něco jako ozdravný sklípek. Včelař p. Sedláček vyrábí něco podobného, říká tomu uteplené dno a otvory v podložce jsou v podstatě štěrbiny u přední a zadní stěny úlu. Toto zkouším první rok, včely žijí, dám určitě vědět, jak to dopadlo. Doposud žádný rozdíl, proti ostatním včelstvům.

Je to inspirace, nápad nebo návod k vlastním závěrům a pozorováním. Můžeme to rozvinout nebo nechat být, co jsem tak četl ruská fóra kde letáče probírali tak co včelař to názor, včelaři jsou schopní používat česna skoro v jakékoli casti korpusu a v různých počtech, ale vždy to musí mít nějakou vyzkoušenou logiku, závěry jak to bude nejlepší bude záviset od konkrétních včel, úlů a stanoviště. Cca polovina včelařů používá buď jen jedno spodní česno které se dá hodně otevřít 18mm x šířka úlu, nebo je tam nějaká norma na úl kde je 180x8mm dole + očko 25mm.

Já jsem si z pokusu odnesl postřeh, že včely si vykusují díry velikosti oválu 9x8mm, tedy do praxe letáč může mít výšku jen 8mm, asi by to tak včely chtěly. 

Potom, že největší letový provoz a zároveň ventilujici včely jsou v průměru 60mm ode dna úlu kde je rámka Dadanta Blatta 435x300, dale je to ještě rozvedeno na různou délku vystavěného plástu, že je to 40mm od jeho spodního konce, což je tam napsáno v tabulkách, proto je to v závěru 60mm ode dna.

Také si vykusují malý otvor úplně nahoře a kde uznají za vhodné, asi aby mohly někudy nasávat vzduch až vlhkost z medu poženou hlavnímy létáči ventilátory dole ven. K letu je využíván minimálně. V zime zůstává pro odvod vlhkosti. Tyhle malé dírky místo letáčů jsou včely asi v průběhu sezóny schopny včely zalepovat nebo v případě toho papiroveho klátu vykousat až na neuvěřitelných 300cm2 v horoucím červenci.

Tom50 :Tady jen připomínám velice utajovaný německo-polský pokus s více než desetiletým pozorováním více než tisícovky divokých vč, která přežívají dlouhodobě bez léčení proti VD a bez dokrmování.

K tomu jen přidám-utajovaný a poměrně velkorysý pokus to byl a je, protože se nehodí do oficiální metodiky. Na vybraných územích byla a snad ještě jsou sledována včelstva v dutinách a vyrobených brtích s tím, že včelstva dávala přednost dutinám ve výši cca 2-4 m. ne níž, ne výše. Dole prý je vlhko, ve vyšší výšce už větší proudění vzduchu. Info mám od švagra v “NDR”, kde doposud včelařil s více než stovkou včelstev v okolí Berlína. Píšu včelařil, protože v současné době se z důvodu společenské situace v Německu chystá emigrovat i s rodinou někam na kraj Evropy