Javali.
Vám jsem v jiném vlákně totálně "vypral žrádlo" za vaše pokusy, kdy kvůli menší sečtělosti děláte experimenty, o kterých zkušenější a vzdělanější v oboru vědí předem, že nemůžou dopadnout dobře.
Pak píšete, že s experimenty končíte. Ale to není správný přístup, je vám to jasné? Pokuste se pochopit prazákladní zákonitosti (co ještě možné je, co možná a CO URČITĚ NE) a v pokusech pokračujte. Máte unikátní vlastnost (i Roman a Martin přiznali neúspěchy, a nakonec letos i já měl problémy a jistě ještě mít budu), že popravdě přiznáte chyby. Poučte se z nich a pokračujte. Jen díky lidem jako vy se vědění posunuje k pokroku. Všimněte si, Roman je inženýr, technik a dokonale ihned chápe technické věci a podobně přistupuje i k přírodě = k živému včelstvu. Martin neustále hledá, je vytrvalý, nezlomný, málokdo přečetl a přelouskal (a vyhledal) tolik zdrojů. Vy jste zručný, máte stroje, materiál a možnosti, experimentujete, vy si hned vyrobíte (jako Roman i Martin) co vás napadne a hned to zkoušíte. Neházejte flintu do žita, jen u práce a nápadů víc přemýšlejte a případně se nejdřív poraďte s NĚKTERÝMI ostatními, co si o dané věci myslí.
Mě už ubývá sil a hlavně vůle zkoušet. Pro koho?
----------------------------------------
Víte, blbost jako je rybářské krmítko pro sportovní rybolov jsem dovedl k dokonalosti a dnes ho vyrábí i Čína. Ale já se jen potřeboval uživit a ne být nějaký vynálezce a vůbec mě nenapadlo, co se pak vlastně stalo. Vysvětlím, jak se to stalo.
Manželce jsem zřídil prodejnu s rybařinou, asi rok 1994. Kupoval jsem zbpží ve velkoobchodech, jak jinak. Krmítka byla balená po 50 ks a už z velkoobchodu jich bylo asi 10% poškozených, tak blbě smontovaných, že se rozpadala ještě dřív než je rybář použil. Kontaktoval jsem výrobce, ten se se mnou kupodivu bavil a vysvětlil mi, že 90% jejich produkce jde na Západ a západní obchodník požaduje, aby to bylo tak fórové, aby chlapi kupovali víc a víc. Kdo nerybsaří, tak informace = ve vodách je dost pařezů, kamenů, větví a podobně a rybář krmítko často utrhne. Mě by ale rozzuřilo, když by se mi část těch cetek rozpadla ještě dřív, než je stihnu použít. Jen odbočím, je potřeba si přečíst dnes už nemoderní romád Kola. Jedna z postav vyrábí komponenty pro atoprůmysl, ale jen laciné věci, které uživatel neopravuje, ale vyhazuje a kupuje nové.
Lidi si stěžovali v krámě na mizernou kvalitu krmítek. Tak jsem si vzal krmítko a zamyslel se jak ho naopak udělat tak, aby ho nešlo zničit, chlap ho může přejet autem, přestane být krásné, ale bude fungovat bezchybně. Jo a nesmí být dražší, než je obvyklé, ale naopak musí být při hyperkvalitě laciné a já při jeho výrobě nesmím chcípnout hlady. Vyrobil jsem jich statisíce + mnohem víc (asi 10x) komponentů pro dnes už neexistující firmu Sema, která je vyvážela na Západ.
Celý život úplně ve všem uvažuju opačně, než se ode mě očekává, dělám věci jinak, než ostatní a jde to. Ono to jít muselo, musel jsem se uživit a uživit hlavně rodinu.
I včelařinu dělám jinak než drtivě drtivá většina. Vím, že to funguje u rybářských (úplně zbytečných) cetek, proč ne u něčeho seriozního?