Já asi zkusím, až bude včelstvo v síle a nasazený medník tak jim pořádně otevřít česno, že se všechny utečou do medníku schovat🤣
Dělám si srandu, jen na to nemůžu přijít. Úly mam dost precizně vyrobené, malá česna, prostorná plodiště, líbí se jim dole. Třeba je to blbost, ale co když je právě problém je dostat do menšího medníku a naopak kdybych tam dal něco vyššího tak by tam houplo víc toho jejich “zaprděného” vzduchu a začli se stěhovat, ovšem asi by se tam hla i matka s kladením. Bohužel jediné co se mi zatím “povedlo” bylo buď prevěsit plod nebo nechat malé plodiště.
Dělám si naděje, že na příští rok mám už dostatek souší, o pár více i tech zakladených a tak nebudu muset dělat opět kejkle.
Tome u vás kvete všechno o týden drív než tady, tam u vás se tomu říká Sibiř protože vedle jsou Pražáci zvyklí na jiné klima a tak jim to příjde drsné 🙂, u nás se zase říká česká Sibiř Žďársku, protože to je drsné pro nás Jihlaváky, ale to nebude problém mých neúspěchů.
Asi budu mít prebytek souší. Je to špatné, dneska jsem zjistil, že z 20 zbylo už jen 10. Většinou zbyly prázdné úly se zásobami a malým kolečkem zavíčkovaného plodu. A je to náhodně, nahodilé ,někdy padly ty co vypadaly dobře, jinde zase přežily mrzáci, ležan co letos zabodoval je prázdný taky. Divím se, že je zatím v pohodě roj co se plazil po poli a posbíral jsem ho na položené rámky, ten jsem myslel, že bude nějak vadnej. Nevím, nevzdám to, ale musím udělat velký krok zpátky a zvážit mnoho věcí včetně použití kys. šťavelové a metod kterým jsem se vyhýbal.
Tak to je hodně smutná zpráva. Já to přičítám hodně dlouhé sezoně, včely začaly plodovat strašně brzy a prostě celá sezona byla netypická. Roztoči měli možnost to rozjet.
Důležité je, aby něco přežilo a od toho se odpíchnout dál. Viděl jsem už letos v okolí několik zcela mrtvých stanovišť. Pokud někdo nevěří na genetiku, jeho problém. Já po všech těch letech dávno vím, že rozdíl mezi varroasensitivními a odolnými včelstvy je obrovský. Odolné včelstvo je takové, které vyžaduje minimum zásahů, péče. Úhyny mohou být počátkem cesty, která někam povede. Máte to i ve svých rukou.
Odpověď na příspěvek uživatele drvodelkafialova z 18.11.2024, 09:21:47
Klid, to je pořád dokola a už je to únavné, tihle lidi se nikdy nezmění, jsou věční. Tito lidé (MS a podobní) vždy vidí příčinu svého případného neúspěchu vně sebe a tudíž to svádí na genetiku. Protože mají nějaké teoretické nesmysly jako posvátnou krávu a jak se jejich praxe neshoduje s jejich teorií, která je zajisté nejlepší na světě, pak jediná příčina musí být v něčem jiném a ne v uctívané teorii. Natož ve vlastní chybě či selhání. Neomylní nadlidé chyby přece nedělají nikdy, to ta blbá genetika, to je prevít, ta vám zabila ne pračku, ale včely.
Já to mám celý život naopak. Po každém neúspěchu začnu zpytovat svědomí a hledat, kde jsem já selhal a udělal chybu. Výsledkem je moje praxe, která nebyla vždy tak jiskrně skvělá, jako se zdá být teď. Proto si s vámi rozumím, protože se “bojíte přiblížit k úlům, co tam najdete”. Mě to funguje už řadu let v kuse, ale nikdy jsem si nebyl bohorovně jistý a vždy se bál každého podzimu a zimy a vždy jsem děkoval Bohu, nebo tomu Něčemu, co je nad světem, za včelí jaro bez problémů. Pokora se tomu říká a chytřejší chápou, proč věřící třeba děkovali před každým jídlem za to jídlo, na které se nadřeli oni sami.
Ale, i já měl v pubertě pocit, že právě já změním svět a že se bude točit tak, jak já budu chtít. Měl jsem štěstí, že jsem prozřel ještě v učení. My dřív totiž dospívali rychleji než dnešní macho mistři vesmíru.
