Pro Javaliho

Tak nic, nic jste nepochpil, netrapte se s tím.

Jen píšete jasně, jak vám ignorovaly medníky na nesmyslně vysoké míře vašeho ležanu. Když jsem to tvrdil, ani jste nemukal a najednou to z vás leze. Nemukal jste ani když někdo nedávno blábolil o rámku vysokém 39. Petrosmoravicum to byl. Když jsem mu dal nevyvratitelné argumenty, odmlčel se. TOTIŽ: Už můj táta říkával, že nikdy nikomu nic neradí kdo se ptá. Kdo se na něco ptá, je předem rozhodnutý, jen ví jistě, že vymyslel nejspíš hloupost, není si jistý sám svým nápadem a hledá někoho, kdo mu jeho řešení pochválí. Jak se někdo pokusí mu vysvětlit, že vymyslel blbost, útočí, dehonestuje, snaží se ponížit a nebo když je to slušný člověk, se jen odmlčí a všechny ty nehezké věci si o radičovi jen myslí. Vy Javali nejste výjimkou, ne a nedáte si říct. Vyzkoušíte a pak, když to tvrdím, ani nemukáte. Na druhou stranu, jste tu jeden z mála, kdo se mě opakovaně zastává a za to vám moc děkuju. Za kousíček pozitivní víry, že aspoň někteří lidi jsou fajn a stojí za to se jim snažit něco předat.

A tak dále. Mám tady nějakou mimoveřejnou komunikaci s některými a už padl i návrh sem přestat psát. Vlastně to tu táhnu já, drtivá většina mi tu ustavičně jen vysvětluje jaký jsem de.il a jak špatný jsem člověk. Fakt toho začínám mít plný zuby. Schválně jsem se od srpna a celé září více méně odmlčel  a nepsal tu nikdo nic a nebo nic kloudného, jen nicneříkající krátkověté plky. Stačí se jen podívat, kolik témat jsem tu otevřel já.

Bude tedy jistě nejlepší, abyste se ptali Märze, Sedláčka a dalších.  Ti se na vás z vysoka, ti jdou jen po prachách za zhlédnutí a z reklamy na jejich videa, které přiděluje algorytmus, tedy robot bez ohledu na kr.viny, které tam protagonista pro jednoduché mele, na nějaké forum a věčné a hlavně anonymní ani ne oponenty, ale na.írače tihle svůj čas ZADARMO dávat nebudou, na to vemte všichni jed! Stačí nazvat předpotopní a dávno opuštěné nesmysly latinsky, třeba se použije slovo Optima a úspěch je zaručený. Nebo se vloží odkaz v angličtině a dotyčný to strojově přeloží a pak to nedává smysl, ale vkladatel se tváří učeně. A když už něco napíše, tak to nedává smysl tuplem. Nebo napíše pomocí učených slov nedokázatelný axiom, že s časem klesá imunita včelstev. Nikdo jste se proti takové hovadině neohradili.

----------------------

Jakési vkládání rámků do pevného podmetu mám za sebou a předem bych to nedělal nikdy, předem útočí i v lednu při vyndavání podložky. A smysl to může mít jen když jedním pohybem přidám celou bednu, nebo rozdělenou na dvě menší jak jsem se snažil popsat. Ale crcat se po rámku? To bych já nedělal. Než to dělat jako píšu, že dělala máma, raděj skončím se včelařením. Zrovna tak zvedáky, mému staršímu bratrovi to spadlo, všechno se rozštípalo, maglajz z medu, voští, třísek rámků, nástavků a včel v srpnové bezsnůšce a následná rabovka. On, už mu bylo přes 70, se při tom potloukl, jak se to snažil zachytit v pádu a nemohl ani utéct, odplazil se, dobodaly ho a málem to nepřežil. Ne, prostě zvedák ne! A dělal mu to zámečník včetně železných podstavců na absolutní rovině a zvedák byl fixovaný k dokonalému podstavci (jak tu radí někde Goro).

Ale kdo jak chce a kdo jak myslí. Je to boj každého sám za sebe a chybama se člověk učí. Jen ti chytřejší se učí na cizích chybách. Ale jen ti chytřejší.

Reaguji na nápad rozdělení plodiště na dvě svislé bedny. Manipulaci by to to jistě zjednodušilo, hmotnost by šla rázem na polovinu. 

Píšete, že špatně vloženou M taky vč nevystaví a matka ji obejde. Ale nevadí jim pak rozdělené plodiště? Říkáte, že se snažíte maximálně omezovat stres ve vč a nebyl by toto pro ně značný stres? 

Jak by to bylo se zimováním - založením chumáče? Ve dvou bednách asi těžko. Stačila by jedna blíže k česnu? 

Zkusil jsem narychlo načrtnout možnosti provedení takto rozděleného plodiště. 

Nejdříve jen nejjednodušeji, prosté dva nástavky se ztenčenou dělící stěnou 

Dále jsem zkusil udělat do dělící stěny hodně děr (pr.10mm??), aby mohly procházet. Možná by šel použít akulit a jen zvětšit díry. Toto by nešlo použít pro navrhovanou tvorbu oddělků 

Další možnost, dělící stěnu udělat jen na poloviční výšku a na přechod použít nízný rámek. Plodiště by pak bylo propojené, ale nízný rámek má svou pevnou polohu, nejde posouvat (postupné vyřazení...). Opět nepoužitelné pro tvorbu oddělku

Domýšlíte to zajímavě, mě třeba zimování vůbec nenapadlo. Nápad s polorámkem na zimu je super (pokud to není celé hloupost) a možná by tam mohl být i v létě jako stavební (do jisté míry by maličko nahrazoval LBV - co když na trubčině mezi plodem něco je? 

Zajímavý nápad je zimovat jen v půllce, to by na 6 rámcích D-B možná šlo, jenže když by dotýkací stěny zabíraly tloušku jednoho rámku, tak 12 rámků je sudý počet a už to nejde že? A taky všichni máme rámky dlouhé 39 a tudíž jedenáctirámkové čtvercové bedny a stěží si myslet, že to všichni opustí a zevedou si D-B. Zamysleme sde ale nad jen 5 rámky Blaníku 39. Jistěže je vždy zavádějící až hloupé dívat se na divoké včelstvo v dutině stromu - od něj nikdo nechce 50 kilo medu. Ale to nechme stranou, možná, a hned to spojím s vaší námitkou stresu, ano, stres by to byl veliký - něčím se za vše vždycky zaplatí, by se dalo uvažovat, že místo 50 kilo by bylo 2 x po 25 kg. Jenže jak se stavbou M? Prostě celé je to asi hloupost.

Ale. Jde o to, nemuset zvedat plodiště. Prapůvodní nápad byl, že by styčné stěny byly z drátové mřížky, která je velmi samonosná a jistě by podkovu nástavku udržela. Tím by odpadla starost zimování (MOŽNÁ!!!!). Jenže je to železo, je elEktrovodivé a současně je to nejúčinnější tepelný most a tak jsEM to ihned opustil.

Pak ale existují nikoli výsekové, ale lité silné mřížky z plastu. Ovšem u nich nevěřím na samonosnost v délce 400 mm.

Ale zpět k divokému vč ve stromě. Jsou známy případy, včelstva s hnízdem přes 2 metry v dutině v průměru 18 cm.

Tomovi4 jsem strhal podivnosti s šestirámky vysokými přes dva metry. OK, moc jsem nad tím nepřemýšlel a po zkušenostech jistého pana Dlouhého, myslím, že byl ze Dřís (na Labi), který měl asi 100 vč v Brennerákách, jsem to prostě rovnou zavrhnul. V případě zájmu někoho registrovaného můžu Brennerův úl popsat a vysvětlit. Mimochodem ten by byl možná cesta. Jenže atypické rámky 30x30x8 + 30x15x8.

Zpátky ke mnou strhanému šestirámku. Tom4 je bohužel introvert, nesmírně skromě “nedravý" a tak se se mnou nedohadoval. Škoda, myslím, že byl řešení problému nesnadněji nejblíž, jen já se o tom odmítal bavit.

Co mi vadí na úzkém úle s ohromnou výškou? Vratkost ve větru a havně lezení k úlu po štaflích nebo nějakých stupňových plošinách a manipupace s plošinou, která musí bezpečně unést chlapa a umožnit bezpečnou práci by byla tak obtížná, namáhavá a zdržující, že jsem o tom odmítl i jen přemýšlet. Ovšem tyto komplikace by byly menší, než můj nápad s D-B. Protože by se používal běžný rámek. Ano, asi by se chovala slabší vč a plodiště by tvořily dvě bedny na sobě. Konečně by TL na 5 rámků pod dvěmi plodiskovými pětirámky byl správně veliký - normální TL na 11 rámků 39x15 je zbytečně veliký a nikdy ho vč nepoužívá celý (ale může se tam svěšovat třeba v noci nebo při dešti velká část včel).

----------------------

Malé odbočení. Víc než 2 medníky na Blaníku nejsou obyčejně potřeba, med by měl být pořád porůběžně odebírán, viz můj článek o častém odběru medu. Mnozí to tak dělají, ví o tom i pan Goro, funguje to. To by u pětirámku byly 4 medníky, místo dvou normálních. Takže, dno celková výška asi 4 cm, + TL = cca 16 cm + dvě plodiště po cca 31 cm + 4 medníky po cca 16 cm = 145 cm výšky. OK, hodně vysoké. Ale pokračujme (nic jsem nepromýšlel, píšu zvoleje jak mě to napadá).

Normální úl se stejnou kubaturou by byl pak vysoký asi 83 cm. Rozdíl výšky obrovský. A opravdu obrovský? Je úl o asi 60 cm vyšší skutečně neřešitelně vysoký?

Momentální nápad. Úly by stály na SS, podstavec je asi 30-35 cm vysoký. Na podstavci by bylo vedle úlu místa asi 80 cm a pak by včelař vylezl na podstavec a pracoval jako při TS a úl by byl rázem nižší o výšku podstavce.

--------------------

Musela by se vyvinout spešl metodika pro pouze pětirámkový úl, také nevíme, jak by se vč v zimě srovnávalo s půdorysným prostorem vnitřku asi 40x20 cm.

Vratkost. Ano, velký problém. Umím si ale představit podstavec s jakousi čelní stěnou. Ta by sloužIla jako větrolam, úly by se k ní daly přichytit a v neposlední řadě by to bylo svého druhu zábradlí pro bezpečnější práci včelaře (ale taky by překáželo v pohybu). A navíc by to dělalo clonu proti slunečnímu osvitu čelní stěny, ne každý může mít úly pod stromy a nebo ne celý den. Ano, včelař by při práci kročejovým hlukem rušil vč tím, jak by “tancoval” přímo na podstavci. Zajištění úlů by jistě šlo podobně jako dal včera Goro úl s excentrickou hřídelí. Nesloužila by ale k účelu, jaký prezentuje Goro - zvedání nástavků, ale nástavky by měly oko a po práci by se zhora nevlékla železná trubka (nebo dřevěný hranolek) a tento držák by byl zapušěný do podstavce. Tím by úl získal stabilitu i při malé základně.

Není pak přece jen lepší nějaký zvedák jak radí Goro, než vymýšlet na sebe kupené ptákoviny? A není lepší, aby nemohoucí stařec - DŮCHODCE- lehnul na hadr a nechal to mladým, silným a zdravým?

Při psaní, díky vám Romane, mám další, možná úplně blbé nápady.

Tady pro vás a některé další malé-velké odbočení. Můj táta byl ročník 1919, švec, v 17 mu umřel otec a on musel převzít živnost se 3 dělníky + 2 učni a hlavně byl faktor, nebyl nikdo schopný to tam dělat a na dědovi bylo závislých asi 80 rodin drobných zemědělců, bezzemků a nádeníků. Podrobnosti jsou nad rámec CHZ. Nicméně je to zajímavé a dneska 100% lidí netuší, co to faktor byl.

Každý si pamatuje z filmu “Lásky mezi kapkami deště”, jak ševci nenáviděli Baťu, bral jim práci. Ne tak můj otec, ten ho obdivoval. A konečně jsem u jádra co chci sdělit. Baťa vůbec nepreferoval VŠ vzdělání, chtěl střední kádr. Měl speciální učiliště, kde vychovávali právě mladé chlapce se řemeslem a vybrané z nich pak s maturitou. Mimochodem, komunistické učňáky s možností maturity pro nadanější učně okopírovali soudruzi do nejmenšího detailu od zlého kapitalisty Bati. Vyjma jedné zásadní věci. Existovali, doslova se tak jmenovali “Baťovi mladí mužové”. To byli svobodní absoloventi a měli za úkol každý den ráno odevzdat vedoucímu kanceláře nějaký nápad sepsaný na papíře. Mnoho nápadů, možná 99% byly hlouposti. Ovšem některé dodnes používá celý svět a namachrovaní Anglosasové netuší, že to vymyslel nějaký anonymní mladinký maturant z popudu Moravského ševce!!!! Úplně nejznámnější nápad nějakého Baťova mladíka je, že firma neplatí výplaty hotově, ale na účet. Dnes se bezúročným používáním peněz zaměstnanců pakují nenažrané banky, ale v době vzniku nemusel podnik mít tolik hotovosti a mohl mít ty peníze třeba v materiálu. Ne každý přece utratil celou výplatu - tedy nevybral si jí hned. A ani nemohl, měl to ve smlouvě stejně, jako dnes taky z bankomatu můžeme vybrat jen nějaký týdenní limit. Každý zaměstnanec musel ze smlouvy spořit, samosebou v Baťově bance, tuším, že to bylo 17% příjmů. Stabilizační bydlení taky vymysleli Baťovci a dnešní Rohlík, všechny ta zásilkovny a eshopy není nic nového pod sluncem. Baťa zřídil podnikové prodejny potravin, bylo tam levnji než “venku”, byly to vlastně první řetězce, nehledejte vynález jinde, ale v tehdejším Československu. Jeden nápad ale stojí za uvedení, ten už je zapomenutý a už se asi nevrátí. Ráno každá žena na vrátnici odevzdala nákupní tašku s lístečkem, co potřebuje nakoupit a když šla z práce, vyzvedla si tašku s nákupem na bráně. Neplatila, firma si to strhla z platu. Výroba potravin (drogistického a mnohého dalšího zboží, třeba textilu atd) byla levná při enormní kvalitě, protože zemědělci (nebo jiní dodavatelé) prodávali výhodně a zajištěně s jistotu a velkoobjemovými nákupy získal Baťa lepší nákupní ceny. Hlavně ale šlo o to, aby peníze za práci, za jejichž drtivou většinu zaměstnaci nakupují běžné věci pro život, aby co nejvíc těch peněz utratili bezhotovostně zase u Bati v jeho obchodech. 

A tak bych mohl pokračovat opravdu dlouho. A stál za tím Moravský švec se slováckým akcentem. Ano, švec!

Tohle táta nesmírně obdivoval a mluvil o tom tak často, že jsem jako malý kluk chtěl být jako ti Baťovi mladí mužové. Uvažuju tak a pracuju tak celý život, sice skromě, ale uživily mě jen moje nápady. Proto srším pořád nějakými nápady i jako dědek, svou mysl nezastavím (a ani nechci, proboha proč?).

Tolik na vysvětlenou proč přináším pořád (většinu nezveřejňuju a nebo s velkým odstupem) nové a nové nápady.

-----------------------

Bohužel se mi stane, že jsem, a Tom4 o tom mluví (bohužel nedůrazně) už několik let, že jsem smetl z pomyslného stolu šestirámkový úl. Zdá se mi, že by to vyřešilo celý můj problém s enormní váhou nástavků a tudíž by to mohlo pomoci ženám a starým obecně. Samosebou je nejlepší úl normální. Toto by byla alternativa, o hodně lepší, než zanechat včelařiny úplně.

Někdy jindy zveřejním, tady na CHZ už dávný postřeh, vlastně nápad. Ale myslím, že dnes jste dostali hodně velkou porci a tak snad někdy příště.

Já se k tomu šestirámku vrátím. Tak dlouho s tím blbnu, že jsem si nakonec jeden od Lysoně koupil, abych to příští rok vyzkoušel. No a když ten úl dorazil, diskutoval jsem o něm na YT s klukem, co mě a další k tomu inspiroval. A teď ten nápad-není můj jen předávám. Vždyť ten šestirámek může vyzkoušet hned a každý a se svými úly, co má - stačí využít “buchet” k vyplnění dalšího prostoru a můžete hned mít šestirámek, osmirámek-jak kdo chce. A tím, že by ty úly byly původní konstrukce, tedy poměrně velké základny, ta vratkost a nestabilita už podle mého tolik nehrozí.I o tom jsme před časem s Tomem50 mluvili, já to však dokonale zapomněl, když to tehdy zavrhl.

Polepším se, slibuju.

Tom človek by nemal sľubovať nič čo nemôže splniť…😉

U nás na Slovensku suverénne vedie úľ B, 420x275 mm,sú nielen na 10 rámikov, ale aj na 12 a naopak aj na 8 rámikov. Známy chovateľ matiek Jozef Toma zo Spišskej Novej Vsi bežne chová 600 Tatraniek každý rok, a stále hovorí , že keby bol mladší by iné úle B ako na 8 rámikov nechcel…inšpiroval sa v Grécku a tvrdí, že sú pre včely ideálne…podľa jeho skúseností zmena z 10 rámikového B na 8 rámikové B  sa prejaví výnosom o 20-30 % vyšším na rovnakej včelnici… 

Treba skúsíť aj 6 rámikov… ..…. 

K pokárání:

Je rozdíl být arogantní b.b a nebo udělat chybu a litovat jí. Můj slib je, že se polepším až mi bude Tom4 něco říkat, že ho budu poslouchat ušima a ne kolenem.

O vašem příteli nevíme nic, nic o jeho provozní metodě s B8 a tudíž se není čeho chytit. Ale dovolím si spekulace. Ovšem v jiném vlákně, vysvětlím tragický omyl Čechů s Adamcem na 11 rámků. To jsem měl na mysli dopoledne. No a teď jste mě jen v něčem utvrdil, ihned jsem si to spočítal a šokovala mě shoda. Asi budete překvapený i vy pane kolego.

Rámková plocha B                              - 4,2 x 2,75 = 11,6 (11,55) x 8 rámků    =    92,4 

                                    Blaník 30             - 3,9 x 3        = 11,7                        "                     93,6

U nás existuje úl Třeboňský s mírou 39x27,5x11. Tvrdilo se (nevyzkoušel jsem ho nikdy), že výška 27,5 je kompromis mezi 24 a 30. Mnohokrát jsem vysvětloval zkušenost předků, že na míře 24 nikdy není stejně vysoký výnos jako na 30 když je rok skvělý, pak dá 30 rekordní výnos. V průměrných letech je to jedno, ale v mizerných letech na 30 není nic (nebývalo) a 24 dala aspoň něco. Údajně proto vznikla míra Třeboňáku (dle předků).

Jenže vše bylo podřízeno zcestné představě, že musí být medník stejné míry jako plodiště, nikdo si neuměl představit neomezování matek a nepřevěšovat plod.

-----------------------

Nechápu jak může být na B8 o 20-30% víc medu než na B10.

Ale je tu stěžejní otázka: JAKÉHO MEDU? Ze zakladeného díla? To mě nezajímá a nebudu se tím zabývat, to je to setrvávání u košnic v době, kdy je znám nástavkový úl a radím všem nedělat stejnou chybu jako i Dol před 100 lety. V tomto se mnou nikdo nehne, já zpátky do pomyslné jeskyně nepůjdu. Dobrovolně ne.

-----------------------

Pro mě by osmirámek nic neřešil, pak by byl VN lehčí jen o málo a za pár let bych byl tam, kde dnes. Šestirámek by bylo jiné kafe!

-----------------------

Ale. Zpět k B8, třeba to vůbec nesouvisí. Jedno stan mám u silnice, jednou zastavil traktor a šel se kamarádit o něco mladší chlap. Ten rok šel do důchodu, dosluhoval u jezevcvů v traktoru. Vykládal mi, že má Adamce, ale na 8 rámků a strašně si to vychvaloval. Detaily si nepamatuju, výnosy zamluvil, ale myslím, že to měl na SS a samosebou vytáčel zakladené plásty, tudíž jsem ho moc neposlouchal a nezajímal se. Nevím kdo to byl, můžu se ale přeptat, byl snad z Jankova. Je ale zbytečné toho člověka hledat viz Tachovák, který teprve popíšu. Ale spíš bych se zaměřil na šestirámek, kdy by ale plodiště byly dva VN6 na sobě. To by odpovídalo Blaníku 30 se 12 rámky a to si umím představit (Eurodadant má rámků vysoké míry 13 a je to vyzkoušené). Odpadl by úplně TL a jako medníky by byly NN 15 i NN 11, obojí ale také na 6 rámků. Mrzuté je, že to nenapadlo mě a když už to napadlo Toma4, že jsem ho nevnímal. Mohl jsem (možná) ušetřit 2 roky života a dřiny (a beznaděje = to je nejhorší).

Hlavně ale něco, co jsem asi už několikrát zmínil, ale nezdůraznil. Když budu mít na jedné koze dva jedenáctirámkové Blaníky, jeden 30 a druhý 24, oba budou mít spodní TL 15 a medníky NN 15, tak je VN 30 větší přesně o 25%. Logicky je ve 24 menší vč a to asi tak o těch 25%, záleží odkud to počítáme, zda z 24 na 30 nebo naopak. Totiž k míře 30 se má 24 jako menší ne o 25%, ale o 20%.

Neevidoval jsem to, musím udělat jen empirický odhad. Když vezmu za základ třicítku, která má nějaký dlouhodobý výnos a to vezmu za 100%, Adamec nedává jen o 20% menší výnosy, ale mnohem a mnohem menší, tvrdím, že o 30-40, ale někdy i o 50%. VN 24 je sice o trochu lehčí, medníky i TL stejné, ale vyšší míra jasně vítězí. Taky se mi zdá, že se 24 mnohem nadšeněji rojí.

-------------------------

Slovensko má už počasí bližší kontinentálnímu rázu a tudíž je tam tepleji a tudíž pro chov včel jsou tam lepší podmínky. Tedy na Slovensku jako celku, než průměru ČR. Patrně proto tam může existovat a úspěšně fungovat úl vysoký 27,5 a jestli já chci v drsnější části ČR slušný výnos, jasně vítězí míra vysoká 30. Možná proto se Třeboňák neprosadil, rozdíl byl tak nepatrný, že nestál za změny. Kdo byl chytřejší, zvolil si míru vysokou 30, ovšem pokud k ní nechtěl NN medníky, pohořel (dobře mu tak, neodpoustím si dodat). Drtivě drtivá většina ČR má ale snad nejhorší míru jakou znám a podotýkám že Lang 1/1 je na plástovou plochu úplně stejný jako 39x24x11, má jen nevýhody a to jen SS a tudíž pořídit si L 1/1 a myslet si, že bude lepší než čtvercový Adamec, je nevzdělaně hloupé. A hlavně úplně zbytečné!

-------------------------

Pane Goro, zjistíte provozní metodu a přírodní podmínky pana kolegy s B8? Děkuji.

Javali:

Se mnou je problém, že už jsem přesvědčený, že včely co chovám se za těch 15 let tady vyselektovali tak, že mají jiné vlastnosti než běžní komerční přešlechtění transtrubci. 

Ležan mám na míře 42x27,5 to není vysoké a stavěli do podmetu, med donesly, na medníky se už nezmohly. 

Ukrajinci na míře 30x43,5 nejsou ležany, ale nástavkáče na 12 rámků 30x43,5 nebo 8 rámků 42x… a je to letošní pokus, jeden do medníku šel, uvidíme jesi do jara přežije co udělá jako plnohodnotné včelstvo. 

Dokud jsem měl staré úly slovenského typu B12, plodistě, mřížka, medník tak to převěšováním šlo, ale hrozná práce a odvíčkovaní masakr.

Co jsem na váš popud zkusil panenské medníky 42x14 tak už nechci jinak, ale bojuji s tím, že mé včely nechcou do medníku, raději zanosí medem plodistě a tlumič a nahoru nejdou, ale v ležanu nemají problém, do boku jedou jak střelené a donesou spoustu medu, jenže já chci med v nízkých panenských rámcích a to je problém co už 3 rokem řeším. Učím se chovat své včely a mainstreamové metody na ně nefungují, ale jsou vitální, množí se, rozvijejí a stavějí od shora dolů nebo do boku, med vždy nějaký donesly a mám je rád. 

Letos jsem je dostal do medníku tak, že jsem nechal plodistě uteplivkama zmenšené na 8 rámků 42x27,5 a na to dal z loňska jednou zakladené souše 42x14, kde jsem to neudělal protože zakladených mám málo tam ulily plodistě a nahoru nešly.

Čau Javali.

Mě zajímá jakto, že ti ulívali plodiště a nechtěly do medníku? A šly tam až po tom co jsi plodiště zůžil buchtama. Jak jsi vysoko a jak to u vás máte se snůškou respektive průměrné medné výnosy? Mě tady kámoš taky tvrdil něco podobného, že je nedostanu do medníku pokud nezůžím medník😉. Jestli prý dám do medníku 8 mezistěn a na kraje po souši, že mi tam nepůjdou. Kdybych dal celý NN mezitěn tím tuplem.

Pořád mi to vrtá hlavou a možná jsem na něco přišel, ještě to musím domyslet a dopočítat. Dal jste do toho hodně myšelní a práce a proto je mi hloupé to shodit ze stolu.

Oč jde. Držím se s Blaníkem vnějšího rozměru původních NN a ty měly sílu stěny 30 mm. Protože dřív byla VM jen 6 mm, tak vnitřek je 402x402 (dnes 405x405). Tudíž vnějšek je 462x462 (u novějších 465X465). Protože jsem ztenčil stěny na 20 mm, v jednom rozměru je od vnějšku odskočeno o 10 mm na každé straně, v druhém rozměru vzrostl vnitřek na 422. No a to je ten nápad.

V článku o špehýrce píšu, že tenkostěnný nástavek - podkovu tří stěn místo čtvrté stěny dokonale drží dva hranolky, nahoře a dole síly 20 mm. Prostě stěna by byla z desky 20 mm rozměru 462(465)x308 a jestli mám vyzkoušeno, že soudržnost bedny dokonale udrží 20 a 20 mm nahoře a dole, pak mezi vzniká prostor vysoký 268. Když by měly pětirámkové bedny tuto stěnu 20, pak dvě proti sobě by vytvořily volný prostor 402(405) x 268 x 40 mm. No a protože síla rámku s mezerníkem je 35 mm, tak by do volného prostoru vlezl úplně přesně rámek 39x24, nad HL by byla VM 8 a dole “podmet” 20 mm.

Úl nemá mít žádné komponenty, které se oddělují a po nějaskou část roku musí být někde skladovány. Znám tento požadavek na údajně moderní úl. Porušil jsem ho blinovkou silnou jako rámek. Pak mi došlo, že kdyby byla silná ne 35, ale jen 20 mm, může být celoročně v úle a naopak tam pak plní několik funkcí. Pořád je to ale prvek vyjímatelný a od úlu oddělitelný. Starší blinovky silné 35 jsem nevyházel, někde je skladuju a jde to. To samé platí o buchhtách, mám jich asi polovinu počtu vč, tedy asi do každého druhého úlu mám kromě blinovky ještě buchtu. Ty taky někde musí být, mám přes 40 vč a buchty zaberou plac asi tří banánovek a to je únosné. Proti tomu jak báječnou funkci a víceúčel plní mi stojí za to mít nějaký od úlu oddělitelný “krám”, o který se nějak musím po většinu roku starat.

------------------------

Zpátky ka našemu pětirámku. Měl by jednu stěnu jen z hranolků 20x20 nahoře i dole a do prostoru vleze čtyřiadvacítkový rámek. Dokážu si představit, že bude sjednoceno (TS), že vkládaný stěnový rámek, asi by to byl SR, bude nějak fixovaný v přední bedně. Po rozpáčení a odsunutí zadního pětirámku v přední bedýnce drží napůl zasunutý SR normalizované velikosti 39x24. Do odložené bedýnjky se po odehnání včel kouřem a peroutkou vloží deska vyplňující s malou vůlí prostor mezi horním a dolním hranolkem a bedýnka je uzavřená. Po vyjmutí SR 24 a odložení do rojáku i se včelami  anebo jsou včely ometeny se stejným způsobem zaslepí i zbylý pětirámek, který zůstal na dně. Dno je pořád to stejné jako má Blaník a na volnou půlku dna se položí a zajistí vodorovná deska patřičného rozměru a úl je uzavřený. Dokážu si představit pracovat  s akuvrtačkou a každou “pomocnou” desku přichytit čtyřmi sádrokartonářskými (tedy ultralevnými) vruty. Rozdělení úlu, ometení včel, zadělání obou půlek a zadělání dna - na volnou půlku dna by se ometaly včely odhaduji na max 2-4 minuty a to je pro mě doba naprosto akceptovatelná.

Ano, oddělek na běžném širokém dně by vypadal prapodivně, také vodorovné zaslepení dna by se muselo nějak přikrývat proti dešti. Ale to jsou už detaily, jistě snadno řešitelné.

-----------------------

Co by nastalo. V úle by bylo zase 11 rámků, akorát prostřední by byl menší míry, u Blaníku 24 by logicky vznikal atyp, dalo by se to udělat na normalizovaný rámek 39x17, akorát by horní a dolní hranolerk byly o pár mm vyšší. A nebo atypicky vysoký rámek, ale se šíří 39 a normalizovanými oušky jako jakýkoli jiný rámek.

Nejdřív jsem myslel, že to spočítám a rozpracuju v noci a jak je vidět (nejraději vše “tvořím” z voleje, jak mě to napadá to rovnou píšu a jak je vidět, je to na papíře). Teď by to už mělo fungovat perfektně.

Dál se přímo nabízejí další možnosti. Protože má Blaník vše bezfalcové, kdyby přední svislá půlka držela na “hřídeli” jak jí ukazuje jinde Goro, pak by to udrželo dvoumedníky i tehdy, když by se zadní pětirámek vyndal. Ano, úl by vypadal divně, ale já takovým věcem říkám “divítko” aby se měli kolemjdoucí čemu DIVIT. Také by se dala oddělit celá zadní svislá půlka i s medníky. A už mě napadají další možnosti jako SS, dvě hřídele a postupné odebírání medu tak, že půl medníku odebrat a nahradit a za pár dní to samé naproti. Medníkové NN by už díru neměly, je jen otázka, zda by vč byla ochotná akceptovat medníky uprostřed rozdělené. V jarní snůšce určitě a když by to vadilo v dalších snůškách, holt by i medníky byly s otvorem a vkládaným rámkem, u medníku výšky 15 se přímo nabízí rámek 11, který už já i Tom4 máme v běžném provoze.

--------------------------

Ale pořád je to na jednu stranu ve srovnání s obyčejným nástavkáčem složitější ptákovina, na druhou stranu je to asi 30x méně práce než v termosolárním úle a úl by nebyl zdaleka tak komplikovaný a hlavně náročný na přítomnost včelaře při solárním ohřevu. Taky by byl lacinější než termoúl, pravda, termoúl léčí proti VD, Pětiblaník tu ambici nemá. Taky si umím živě představit, že by dělená byla jen plodiska a medníky by se používaly normální velikosti na rámek 39x11. Tento medník se velmi snadno unést dá a kdybych neměl mnoho NN 15, dnes bych měl už jen jedenáctky, ukázaly se po všech stránkách lepší. Neboli, budu radikálně snižovat počty vč a pak budu už používat jen jedenáctky. Patnáctky už minimálně s cílem vůbec.

A TAK DÁLE, A TAK DÁL…

To mě mrzí, vše se vyvíjí a já stárnu a co se mi zdálo jako báječné ještě nedávno, dnes už nezvládám. Omlouvám se.

Netuším kdy to bylo, kdy jsem to o lepší patnáctce psal. Mám (vymyslel jsem) medníky 11 letos třetí sezonu, o rok dřív je měl Tom4. Totiž. Vyrobil jsem (dal nařezat z překližky Bo 18) přířezy a ke smontování se neměl a tak je Tom4 udělal dřív. Taď nevím jestli dokonce o dva roky dřív než já. A osvědčily se mu.

Připomenu proč je to právě 11. Sedláčkův úl je vysoký 34,7. Vyčítal jsem mu, proč proboha neudělal rovných 35. No, je to 2x normalizovaná a zažitá sedmnáctka a mezi tím VM 7 mm. Abych neudělal stejnou chybu jako on (on to za chybu nemá) a nedělal to na milimetry, ale celé centimetry, rozdělil jsem jeho nástavek na 3x a mezi jsou dvě VM po 8 mm a to by dávalo 34,6. Tak proto to jsou jedenáctky. Jenže pak mi nechtěly včely z VN vyšších než 30 do medníku. Přátelil jsem se s jedním a ten, aniž by byl včelařsky vzdělán si ode mě nedal říct a nadšeně si pořídil na Sedláčkově míře asi 45 vč a do medníků mu ten rok nechtělo 40 vč!!!!!!! To mě poučilo a Sedláčkovy úly jsem úplně zrušil a konečně uvěřil tvrzením světových autorů, že prostě VN pro plod nesmí být nikdy nad 30. Mimochodem, letos nechtěla do medníků vč ani u třicítky, je tu o tom psáno.

Já to o málem “magických” 30 cm vím od předků asi 60 let, první, pokud vím, to u nás tvrdil Škvařil a ne náhodou je Čechoslovák vysoký právě 30 cm. Jen jsme pořád nevěřil a snažil se vymýšlet a zkoušet a ověřovat. Mohl jsme si ušetřit hodně zklamání a ztracených roků.

Konkrétně vás jsem se snažil i Javaliho (asi marně) odradit od vyšších VN pro plod než 30 a jak se Javali právě včera přiznal, tak LETOS (já takový rok jako byl letošní stran neochoty obsazovat medníky nezažil za celé roky kdy nepřevěšuju a nemám mřížky) nedostal včely do medníků ani u míry 27,5 a současně tvrdošíjně mele o nesmyslech a nechápe příčinu (nevěří mi a nečte staré cizí autory). Tak to vzdávám, stavte se třeba na hlavu. Oba dva.

A k vašim dvanáctkám. Kdysi jsem si naběhl, jako vy na mě, na jednoho chytrého, co mi tvrdil, že si nadělal půlky 24 a že se mu to neosvědčilo. Kdybych ho neposlechl, mohl jsem mít ultranízké NN o 38 let dřív. Ještě jednou se omlouvám a vůbec si nepamatuju mojí propagaci 15. Ale, je možné toto. Tom4, než jsme se seznámili a než viděl jak včelařím a než poznal Blaník, pořídil si 17. Teď lituje, ale jsou moc pěkné a rozhodně je nehodlá vyhodit. Možná proto jsem propagoval 15 jako mnohem lepší než 17. Neuvádíte kontext a možná se to stalo takhle.

---------------------- 

Já na rozdíl od Toma4 bych se netrápoil a trápit se svými NN 15 nebudu. Plánuju snížení NN 15 na NN 11. Dělá se to tak, že se vyndají šrouby pokud by vadily v řezu. A pak se opatrně podle bajláku na cirkulárce medník kolem dokola odřízne.  Pak se poblíž spodního okraje (asi 20 mm od něj) NN dají šrouby zpátky, ale obyčejně to není potřeba, pokud se používá polyuretanové lepidlo D4, ani by šrouby být snad nemusely.

---------------------

Jo, abych nezapomněl, NN 15 má velkou výhodu, že dva na sobě dávají VN 30. Ale jako TL je mnohem lepší NN 11.

Tom napísal.."Pane Goro, zjistíte provozní metodu a přírodní podmínky pana kolegy s B8? Děkuji."…

No nie je tak jednoduché písať o včelárskych metodikách z jednoduchého dôvodu… keď som zblbnutý z polystyrénových úľov a 100 kg znáškou ing Smelého z Prahy nadobudol pocit že zvýšim svoje výnosy ak moje nadstavky budú z hrubého polystyrénu, tak som či také nadstavky z liateho polystyrénu doviezol až z Dánska a snažil som sa získať metodiku na polystrénové úle (cítilsom že by to chcelo niečo iné ako u tenkostenných doštenákov) no a vtedy som získal kontakt na včelára, ktorý úspešne choval v takýchto polystyrénových úľoch včely na Orave… píšem to sem preto, že jeho úle boli tiež na 8 rámikov a môj telefonický rozhovor s prosbou na pár rád skončil neslávne…pán včelár ktorý často publikoval múdre rady vo Včelárovi (časopis na slovensku) … mi povedal stručne napísané “šumaprd”… nič konkrétne, všetko ťajil ako sa len dalo… 

Ale k tomu Jožovi Tómovi a 8 rámikovým B- čkam. .. nezískam presnú metodiku z rovnakých dôvodov ako som písal hore (nie každý včelár je Tom😉)… viem že v máji má 4 nadstavky po 8 B rámikoch, pri dobrej znáške aj viac, viem že nepoužíva materskú mriežku a ak matka zakladie niektorý rámik v medníku tak ho jednoducho  pri odoberaní plástov na vytáčanie ponechá v úli…tie vyššie výnosy v 8 rámikoch on vidí v tom, že včelám taký priestor (užší a vyšší) ideálne vyhovuje na zimovanie aj na rozvoj plodu na jar… bolo by to nadlhé komentáre, keď vyhlásil že chumáč v tvare valca má najmenší povrch a je pre včely v zime optimálny som sa v duchu len uškrnul, som technik a dobre viem že namenší povrch má guľa… trvalo pár rokov, kým som pochopil o čom hovorila že má pravdu… preto sa už neuškŕňam (ani v duchu) nad žiadnym mudrovaním starších včelárov… 

PETROSMORAVICUM:

Omlouvat se nemusíte. 15 jsem si nechal udělat pouze 6 ks a teď je využívám jako TL pod 24. 12 jako TL po24 by byla asi málo… I když přecházím na 30, tak nějaké 24 si nechám taky. Dřív jsem byl zastáncem jedné jediné rámkové míry, ale po jednom roku zkušeností s kombinovaným systémem, musím uznat, že to má něco do sebe… 

I náledující jsem už psal, ale připomenu. A asi vyvalíte oči.

Prodával jsem zjara vč a nejvíc jich poptávali na 24. Tak jsem vymyslel bezpracné oddělky ze 30 na 24 tak, že místo prvního medníku 15 jsem na VN dal 24 s panenskými soušemi po krajích + M, prostě stejně jako u 15. A rovnou u 8 vč. No a matky, stoprocentně díky TLumičům, nezakladly ani v jedné 24 ani buňku a snadný a bezpracný oddělek nebyl ani jeden. Ale něco mě překvapilo. Tím, že jsem dal 24 a ne 15, bylo u těchosmi vč ne 15-16 kilo jarního medu, ale asi 22-23. Na plodištích a celkové síle ostatních třicítek ve srovnání se nezměnilo nic. A tak medníky 24 využívejte u opravdu pěkných třicítek jak vám píšu, je velmi pravděpodobné, že když to jde na naší Sibiři, mělo by to jít každému kdekoliv, tedy pokud dodrží do detailu metodu Bklaník. Podobně si toho všimnul Tom4, že když dá jako první 17, má přece jen o 2 kila medu víc než s patnáckami.

Pozoruhodné je následující. Došlo mi, že bylo potřeba matky nějak do 24 ve funkci medníků nalákat. A tak jsem dal další rok do těch medníků doprostřed SR pro možnost trubčiny, na každou stranu starou souši a M ke stranám. Opět 8. No a zakladly mi to jen ve dvou a jen v jednom dělničinu. V druhém jen trubčinu a dělničiny ani buňku. Další rok jsem to vzdal a došlo mi, že při metodě Blaník holt takto vyčuraně dělat oddělky nejde. Proto mě překvapují Javalim popisované kejkle jak mu nechtěly do medníků ani u nižží míry. Protože si on speciálně poradit nedá, nekomentuju ho a ani Martina. Něco dělají hoši špatně, nebo jinak (hůř) než já a já nevím co a tak k tomu nemám, co sdělit. Když to funguje mě v drsnějších podmínkách než je ve výšce 420 mnm obvyklé - odpovídá to tak 550 mnm, musí to fungovat i jim dvěma.