Aktuálně: 3 715 inzerátů210 551 diskuzních příspěvků18 253 uživatelů

Vliv starého díla na reprodukci kleštíka včelího

LSD (neregistrovaný) 29.10.2024, 06:44:05 xxx.xxx.124.125

Roztoči napadající buňky plodu ve starších plástech mají také méně potomků. To vedlo vědce ke spekulacím, že by sami roztoči mohli mít chemickou látku, která by bránila vzájemné reprodukci (feromon). Byla identifikována chemická látka, (Z)-8-heptadecen. Laboratorně způsobil 30% snížení plodnosti roztočů. Při testování v kolonii byl průměrný počet potomků 3,48 v buňkách ošetřených (Z)-8-heptadecenem, ale 3,96 v kontrolních buňkách. Tento rozdíl byl malý, ale statisticky vysoce významný (P < 0,01). Efektivní plodnost (počet potenciálně spářených dcer) byla 0,94 u ošetřených buněk a 1,31 u kontrolních buněk; a tato úroveň rozdílu by měla mít poměrně velký dopad na růst populace.

Zdroj:

https://bee-health.extension.org/varroa-mite-reproductive-biology/

drvodelkafialova
drvodelkafialova 29.10.2024, 07:08:37 xxx:xxx.f3a3:5cbf

Tak 30% není rozhodně málo. Kdyby něco takového vyrobili a dalo se to používat i během jara a první poloviny léta, bylo by to fajn.

Kaja (neregistrovaný) 29.10.2024, 07:11:44 xxx:xxx.3f28:6914

Kdyby na ně fungovalo něco jako jsou lapače lýkožroutů😄

goro
goro 29.10.2024, 07:29:20 xxx.xxx.5.130

“Roztoči napadající buňky plodu ve starších plástech mají také méně potomků. To vedlo vědce ke spekulacím, že by sami roztoči mohli mít chemickou látku, která by bránila vzájemné reprodukci (feromon). Byla identifikována chemická látka, (Z)-8-heptadecen. Laboratorně způsobil 30% snížení pl”…

Asi už starnem …nejako som nepochopil spojenie týchto dvoch  viet … keby tá látka bola v starých plástoch a blokovala by rozmnožovanie roztoča malo by to logiku… ale    “sami roztoči mohli mít chemickou látku, která by bránila vzájemné reprodukci” … kde je tu súvis so starým plástami ..ak majú roztoči tu látku prečo by sa blokovali v tmavých plástoch kde býva plod najčastejšie…?...😕 

LSD (neregistrovaný) 29.10.2024, 08:18:06 xxx.xxx.124.125

Pochopil jsem to tak, že v plástech, kde došlo k reprodukci roztoče, zůstává přítomen feromon, který brání dalšímu rozmnožování.

goro
goro 29.10.2024, 09:01:34 xxx.xxx.5.130
»
Odpověď na příspěvek uživatele LSD z 29.10.2024, 08:18:06

Ak by v bunkách kde došlo k reprodukcii zostával nejaký feromon, ktorý blokuje (znižuje) možnosť ďalšieho rozmnožovania roztoča v tejto bunke, (čo mohli vedci zistiť) je nelogické predpokladať, že ten feromon tam necháva roztoč…predsa ak by to robil, komplikoval (blokoval) by úspešné rozmnožovanie svojho druhu, pretože matka do buniek kde sa mladušky vyliahnu znovu kladie vajíčko…😕 

samozrejme ak vedci našli nejaký blokátor, treba ho skúmať, ja len stále hladám ten suvis s tmavými plástami, kde sa môžu hromadiť nejaké látky…

LSD (neregistrovaný) 29.10.2024, 09:33:23 xxx.xxx.124.125
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 29.10.2024, 09:01:34

Ten inhibitor tam nejspíš bude za účelem omezení příbuzenské plemenitby mezi roztoči. Čím starší jsou plásty, tím větší stopa této látky tam zůstane. Samozřejmě za předpokladu, že nebude překryta jinou chemií. 

goro
goro 29.10.2024, 10:34:31 xxx.xxx.5.130

Tak to je na zamyslenie… príbuznejšiu plemenitbu ako je keď syn oplodňuje matku a sestry nepoznám… 😉

.. ale bohvie, klieštik má veľmi vyvinuté feromónové vnímanie… presne pozná feromon ktorý vylučuje larva ako pokyn pre mladušky že je čas bunku zaviečkovať.. keď zacíti tento feromóntsk šup k larve aby sa dostal pod viečko… viem si predstaviť že klieštik označkuje bunku kde vyliezol ako nevhodnú pre rozmnožovanie, je totiž PRÁZDNA…ale ten feromon, že by fungoval pri samotnom rozmnožovaní😕… faktom je že nie každá vyliahnutá samička klieštika sa dokáže oplodniť…viď: “Protože ne každý pokus samičky je úspěšný, připadá v dělničí kukle 1,02 a v trubčí kukle 2,2 životaschopných dcer na každý pokus o reprodukci (z měření Dr. S.J. Martina, UK, 1994 a 1995).”…

Tom50
Tom50 29.10.2024, 11:48:08 xxx.xxx.139.250
goro:

“Roztoči napadající buňky plodu ve starších plástech mají také méně potomků. To vedlo vědce ke spekulacím, že by sami roztoči mohli mít chemickou látku, která by bránila vzájemné reprodukci (feromon). Byla identifikována chemická látka, (Z)-8-heptadecen. Laboratorně způsobil 30% snížení pl”…

Asi už starnem …nejako som nepochopil spojenie týchto dvoch  viet … keby tá látka bola v starých plástoch a blokovala by rozmnožovanie roztoča malo by to logiku… ale    “sami roztoči mohli mít chemickou látku, která by bránila vzájemné reprodukci” … kde je tu súvis so starým plástami ..ak majú roztoči tu látku prečo by sa blokovali v tmavých plástoch kde býva plod najčastejšie…?...😕 


Ano, chtěl jsem reagovat stejně, vložený text nedává smysl. Toto je názorný poříklad, jak se někdo vyjadřuje jako hotentot. Navíc ta % a zlomky procent, jak to může být statisticky významné a těch 30%, kterých se chytla drvodělka, si přispěvatel vycucal kde? A v tomto kontextu je 30% zoufale málo, nedokážeme vybít VD ani s prostředky účinnými z víc než 95%!!!!!

Pokud je mi známo, tak jen jediný tvor na planetě působí sám proti sobě, proti svému rozmnožení a tudíž svému přežití a to ještě jen malá a málo významná lidská rasa - běloši a z nich jen Západní demokratická.

A nějak mě napadá přezdívka LSD je přece známé psychedelikum, je to tak? Pak je celkem příznačné - nomen omen - že pistael píše nějaké věty, ale myslí jimi úplně jiné věci, než slova těch vět vyjadřují.

Ale vážně, LSD se doufám jen pousměje a nenafoukne se. Vaše snaha o moderní stručnost bude, pokud se i nadále budete vyjadřovat takto, narážet na nepochopení vždy. Na druhou stranu umění a hlavně ochote hlkedat nové informace je velice důležitá a já to neumím.

Mám za to, že v Blaníku jak úlu tak provozní metodě je VD málo a zdá se mi, že nějak “impotentních” ve smyslu většího % neplodných nebo méně plodných VD. Domnívali jsme se, hlavně ještě na IF, že to bude menší tolerancí VD k výkyvům vlhkosti prostředí, kde se vyvíjejí. Jak jinak si vysvětlit, že v úlech většinou neumíme žádné VD najít a nebo jen neuvěřitelně málo, například malé jednotky kusů týdně a to v době, kdy jiným včelařům s jiným úlem a jinou metodikou už včelstva kolabují. Napadá mě, adamiti se předhánějí a machrují před sebou navzájem, jak dávají svým včelstvům postavit celou bednu mezistěn. Z těch je pak část nedostavěných a málo nebo vůbec zakladených. Jinde tvrdím, že to není dobré, že paneská souš PRO PLOD je úplně nejhorší prvek v provoze. No a jak je vidět, něco na tom nejspíš bude, i když úplně jinak, než jsem si já (a mí předkové) uměl představit. A tak prosím LSD aby byl tak laskav a hledal dál a hlavně o tom referoval sám a pečlivěji svými slovy, aby to bylo srozumitelné i starým včelařům. Odkaz neotevírám, bude nejspíš v anglické primtivní hatmatilce a nesrozumitelnost sdělení LSD bude podle mě na 99% pramenit z mizerného (asi strojového) překladu z hatmatilky a urputné snahy o stručnost.

Tady jen připodotknu bláznovství poslední doby. Všichni se snaží svoje názory alibisticky ozdrojovat. A snad je to i povinné. Ale položil si někdy někdo otázku, co když základní zdroj ověření, na který je odkazováno, mele kraviny? Kdo ověřuje pravdivost uváděných zdrojů informací a kde bere jistotu, že i zdroje zdrojů nejsou hovadiny? Mám tu vlastnost, že z principu nevěřím ničemu, co pochází ze Západu z důvodů, které jsem bezpočtukrát vysvětlil. Shrnu to jedním slovem - DEKADENCE.

LSD (neregistrovaný) 29.10.2024, 16:20:27 xxx.xxx.110.91
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 29.10.2024, 10:34:31

Stává se, že do jedné buňky vleze více samiček. Taková situace by měla být pro kleštíka z genetického hlediska žádoucí, protože dojde ke vzájemnému spáření nepříbuzných jedinců. Pokud existuje feromon, který odrazuje kleštíky od opakovaného napadení stejné buňky, je logickým důsledkem vyšší pravděpodobnost , že se ve zbývajících buňkách vyskytnou 2+ samičky ve větším počtu případů. Proto je napadení buňky označené feromonem “potrestáno” nižší plodností. Taková je moje laická dedukce.

goro
goro 29.10.2024, 16:29:18 xxx.xxx.5.130
»
Odpověď na příspěvek uživatele LSD z 29.10.2024, 16:20:27

Píšeš:

“je logickým důsledkem vyšší pravděpodobnost , že se ve zbývajících buňkách vyskytnou 2+ samičky ve větším počtu případů. Proto je napadení buňky označené feromonem “potrestáno” nižší plodností.”

Chápem ťa dobre, že ak sú dve matky v jednej bunke (čo je asi geneticky výhodné podľa teba, hoci zrejme sú sestry alebo matka z dcérou) tak výsledkom je menej nových samičiek, ako keby bola v bunke len jedna matka… celkom sa v tom zamotávam, asi 

LSD (neregistrovaný) 29.10.2024, 16:42:23 xxx.xxx.110.91

Opakované napadení stejné buňky vede k nižší plodnosti. Pravděpodobnost výskytu 2 + samiček v N počtu buněk je nižší než v N - M počtu buněk. N (celkový počet dostupných buněk), M (počet buněk, kde se kleštík již rozmnožil). Tímto způsobem evoluce koncentruje samičky kleštíka s vyšší pravděpodobností do stejné buňky, to vede k větší genetické variabilitě potomstva. Vzájemné spáření potomků dvou sester dává větší variabilitu než spáření potomků jedné matky.

LSD (neregistrovaný) 29.10.2024, 17:02:00 xxx.xxx.110.91

Jinak jasně, vyjádřil jsem se nepresně. Měl jsem napsat spáření méně příbuzných, ne nepříbuzných. Ale je to celé jen moje laická konstrukce, nejsem odborník v této oblasti.

drvodelkafialova
drvodelkafialova 29.10.2024, 17:13:52 xxx.xxx.171.143

Nebo kleštík naopak nechce, aby v jedné buňce bylo víc samiček, protože by včelí larva neuživila potomstvo dvou a více samiček. 

goro
goro 29.10.2024, 22:01:29 xxx.xxx.5.130
»
Odpověď na příspěvek uživatele LSD z 29.10.2024, 17:02:00

OK..veď ani ja sa neživím výskumom klieštikov…nechajme to na vedcov…

LSD (neregistrovaný) 30.10.2024, 18:23:16 xxx.xxx.32.58

Samička roztoče má během života obvykle 2–3 reprodukční cykly [5]. Martin [26] předpokládá počet reprodukčních cyklů pro roztoče 2,4. DeGrandi-Hoffman a Curry [17] dovolují podruhé napadnout buňku pouze 60 % roztočů. Za způsobilé pro napadení plodu považujeme pouze roztoče, kteří jsou 16 dní nebo mladší, což umožňuje maximálně dvě invaze. 

https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7559517/

LSD (neregistrovaný) 30.10.2024, 18:34:11 xxx.xxx.32.58

Zimní denní úmrtnost roztočů je 0.4 %

Fries I., Camazine S., Sneyd J., Population dynamics of Varroa jacobsoni: a model and a review, Bee World 75 (1994) 5-28.

Pokud je včelstvo v zimě 120 dní bez plodu, pak polovina roztočů za tuto dobu přirozeně uhyne. Je otázka jak je na tom s reprodukcí zbývající polovina samiček. 

Tom50
Tom50 30.10.2024, 20:47:44 xxx.xxx.139.250
LSD:

Zimní denní úmrtnost roztočů je 0.4 %

Fries I., Camazine S., Sneyd J., Population dynamics of Varroa jacobsoni: a model and a review, Bee World 75 (1994) 5-28.

Pokud je včelstvo v zimě 120 dní bez plodu, pak polovina roztočů za tuto dobu přirozeně uhyne. Je otázka jak je na tom s reprodukcí zbývající polovina samiček. 


Má to jednu vadu a neoslovuji vás kolego. Protože.

Citujete kraviny z roku 1994, které nejsou o roztoči Varroa Destructor, ale o roztoči, jehož je VD mutant a sice Varroa Jacobsoni Oudemans.

Takže nás tady ohromuje anglickoiu hatmatilkou, jen jste nepostřehl, že rok 1994 je rok, kdy věděčtí prostituti ještě netušili, že VD je úplně jiný “brouk”.

Tak až se doučíte, přijďte nám sem zase něco povědět.

LSD (neregistrovaný) 30.10.2024, 21:23:04 xxx.xxx.32.58

Asijská včela medonosná Apis cerana (Hymenoptera: Apidae) je původním hostitelem V. destructor. Je také hostitelem dalšího druhu roztoče stejného rodu, V. jacobsoni (Anderson a Trueman 2000). Tyto dva druhy Varroa jsou velmi podobné geneticky, sdílejí 99,7 % svého genomu společně (Techer et al. 2019). Jejich morfologické podobnosti vyžadují genetické testování pomocí polymorfismu délky amplifikovaných fragmentů (AFLP) k přesné identifikaci každého druhu (Anderson a Trueman 2000, Roberts et al. 2015, Techer et al. 2019). Zatímco V. jacobsoni se vyskytuje převážně v koloniích A. cerana po celé Asii, v roce 2008 byl roztoč nalezen parazitující dělnice a trubčí mláďata A. mellifera na Papui Nové Guineji (Roberts et al. 2015). To ukazuje, že V. jacobsoni se může rozšířit do kolonií A. mellifera, ačkoli je zapotřebí více studií, aby bylo možné plně pochopit rozsah tohoto nového parazitismu. Původně se věřilo, že V. jacobsoni byl druh roztoče, který změnil hostitele a začal napadat kolonie A. mellifera. V roce 2000 byl však identifikován V. destructor a brzy poté byl fylogeneticky oddělen od V. jacobsoni (Anderson a Trueman 2000). Kvůli této matoucí chybné identifikaci roztočů se studie odkazující na parazitizaci A. mellifera V. jacobsoni publikované před rokem 2000 ve skutečnosti odkazují na V. destructor.

https://academic.oup.com/jinsectscience/article/22/1/18/6523143

Tom50
Tom50 30.10.2024, 22:05:52 xxx.xxx.139.250

Ani nemusím otevírat odkaz. Polopatě. Kopírovat od cizáků se strojovým překladem umím i já, dědek nad hrobem. Co to ale přinese obyčejému českému včelařovi? Ty vaše jakoby učené plky?

Jasně dokládáte, ža tak zvaní vědci věděli ho.no jak se věci ve skutečnosti mají (a někdo je štědře platil a stejně věděli ho.no). A bylo to na nás včelařích. Já se snažil, třeba blbě v podobě ucelené provozní metody Blaník, které se posmíváte. Co jste pro ostaní a obecné dobré udělal vy anonyme?

Přijde den, a u mě už nastal, že neotevírám odkazy = skoro vždycky to jsou nepraktické a v praxi nepoužitelné kraviny. Lepší se mi jeví spolehnout se raději sám na sebe.


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.