Máme šarplanince, samce s PP, něco málo přes 2 roky. Nádherné milé zvíře. A radikální.
Žijeme v relativně podobných podmínkách jako zadavatelka, jsem často sama a BŠO a ohařka mě nepřesvědčily, že by mě bránily.. tak jsme pořídili Dráčka. Celkem pečlivě jsem vybírala chovatele i konkrétní fenu, u chovatelky jsme byli ještě před štěňaty, pohladili jsme si několik nevlastních sourozenců ze stejné matky a rozhodli se. Nu, nomen omen, náš je opravdu dračí nesmlouvavá povaha. Po psech startoval už v 9!!! týdnech, na lidi přestal být příjemný cca v roce a půl. Je neskutečně silný a rychlý, už jsme pro jistotu zvedali pevný plot a vnitřkem je zahrada obehnaná el.ohraníkem (ve výšce čumáku a nahoře). A funguje to. Dráček žije venku, ale běžně chodí za námi domů, chvíli ráno a na celý večer když chce.
Přestože jsem cca do roka a půl hodně socializovala, pořád ho někam vozila atd., tak reaktivita na psy mu zůstala. Tak jsem o to víc cvičila. Aktuální stav je, že pokud by k nám cizí pes běžel, má to asi spočítaný. Nicméně pes 100m od nás, pokud je v klidu, nezkazí moc pěkné přivolání které má. Dokonce se mi stalo, že jedna fena v podrostu vyhmátla člověka se psem, řvala tam, Dráček se za nimi rozběhl…a stejně jsem ho odvolala. Na tohle jsem opravdu dbala hned od mala. Ovšem pokud by se něco dělo někomu ze psů nebo z rodiny, tak ho asi nic nezastaví. Jsme denně v lese, chodí na volno s mojí maximální pozorností.
Co se týká aktivity, docela si poběhá s holkama, vydrží i několik hodin prochajdu, občas ho dokonce i zapřáhnu a to je tedy fičák 😀 Nicméně ke spokojenosti mu stačí 1h denně aktivní prochajdy.
Doma i auto hlídá, štěká přiměřeně, jen soumračný štěkot je otravný, to vyřvává dost, tak ho beru domů. Pokud doma náhodou večer nejsem, kontroluju přes kameru a vím, že řve dvojnásob.
Ovladatelný je skvěle, není si vědom své síly, takže i v krizovějších situacích de žádné přetahování na vodítku nekoná, má přes 50kg a nemám problém ho udržet.
Bohužel po úrazu v létě, kdy to bylo hodně bolavé, začal startovat po veterinářích, takže už raději jezdíme ve 2 pro jistotu.
Krmím masem, má spotřebu jen asi o ½ větší než 30kg holky. RTG v 15měs dopadly luxusně, kompletně zdravá kostra (DKK, DLK, OCD, SA, LTV).
Nebyl to ani zdaleka náš první pes, ovšem první pastevec. A ta razance a nesmlouvavost nás velmi překvapila! Dnes k němu smíme jen my s mužem, muzovo synové a moji rodiče. Ostatní jen při velkých sympatiích a s košíkem. Jednou, před rokem, to muž podcenil a pozval návštěvu dál aniž by Dráčka zavřel. Návštěva i v přítomnosti muže došla jen 2m od branky, tam byla nesmlouvavě chycená za paži a zastavena.
Co se rak zajímám, tak náš je opravdu výjimečně ostrý, přitom jeho sestra je miláček, dělá i canisterapii. Bydlím kousek od Libosvár, tak vím, jaké mají psy a to se tedy nedá srovnat, našeho bych takhle za nízkou sítí opravdu nenechala. Takže pozor na to, můžete natrefit i na ostřejší kus.
Asi je tenhle můj popis dost zmatený, kdyby cokoliv, ptejte se.
Závěrem: je to úžasný a strašně milý pes, ale život s ním, i když v osadě v lese, je náročný na postřeh. Nevím, zda si ještě někdy pořídím dalšího. Spíš asi ne.