Pastierske psy - skúsenosti

Ešte dodatok - kameru už mám, keby mi ju chcel niekto poradiť. 🙂

Nejdříve se zeptám,co tomu psovi nabízíte a jaká je vaše představa,co od něj očekáváte.Protože to není jen o tom zavřít ho na oplocený pozemek a ať si vyroste jak chce a hlídá.

pastierskym psom ako strážcom,

Zkušenosti nemám. Mě spíš napadly jako první právní důsledky v případě, kdy ten pes někoho zraní. Nebo dokonce zabije. Naše zákony tomuto způsobu obrany a ochrany moc nenahrávají. Bohužel.

Doporučuji přečíst příspěvky Sardullah. Nebo se na ni přímo obrátit přes SZ.

Ponúkam len to, že to bude člen rodiny, žiaden cvičák, žiadne výstavy - na to ja nie som, prechádzky po lese, ktorý je hneď za pozemkom, možno budú aj nejaké tie hospodárske zvieratká - to sa uvidí. A nie, nepredstavujem si, že bude len na dvore, dám  mu jesť a tým to hasne, a nechám ho štekať po cudzích za plotom. Mala som psov (NO, veľký bradáč, malých bradáčov, rôznych krížencov), mám aj teraz - dvoch krížencov, ale nikdy nie pastierskeho, preto sa pýtam na skúsenosti. Čítala som, čo písala Connie (dúfam, že si dobre pamätám nick) na ifaune o šarplanincoch, Bodlinka o svojej fenke, Sardullah o svojej, Balu o kaukazákoch - zbieram informácie, pozitívne, negatívne a uvidím, či pastierske plemeno áno alebo nie. Ale väčšinou sa píše, že tie plemená sú vyšľachtené na stráženie, že to je ich práca, poslanie, dokonca neviem kto písal - tu alebo na ifaune, že ani nechceli chodiť preč z pozemku, že kto tam potom stráži, tak pochybujem, že tie plemená vyžadujú klasický cvičák, ako keď som chodila s NO v dávnych dobách do Zväzarmu.

U nás je to asi trochu iné, ale pozemok (a dom) je v Maďarsku.

Nechcem písať SZ, myslím, že by to zaujímalo viacerých, nielen mňa, preto som založila toto vlákno. 

Som zabudla napísať, čo očakávam - spoločníka, s ktorým sa budem cítiť bezpečne a už len tým, že je vo dvore veľký pes - odstraší dostatočne. A nechcem žiadne služobné plemeno - to ozaj vyžaduje výcvik (Bodlinka porovnávala svoju kríženku moskováka a HW)

Nemám na mysli ani cvičák ani výstavy,ale důslednou výchovu,socializaci,naučení ovladatelnosti.Za sebe nám raději psy.Feny jsou pro mě moc poddajné,ale jsem asi člověk pro psy hodně dominantní,nekompromisně důsledný,vyžadující plnění povelů.Nejsem rozmazlující ani se psům nijak nevnucuji,takže ze mě feny měly velký respekt.Neplatilo na mě že neslyší,lehnutí na záda ani smutné pohledy a hubičkování.Takže asi počítáte s tím,že pes nejdříve musí dospět a pak teprve sám hlídát.

Máme SAO   a předtím jsme měli křížence kavkazana. Pokud počítáte s tím, že se nebude kamarádit s návštěvami a podobně, jsou to podle mě skvělí psi. Naši psi přímo odmítají chodit dovnitř, ale je pravda že venku nikdy nejsou sami, máme víc psů. Na domácí lidí a zvířat jsou neuvěřiteln tolerantní.    

Zmínila jste, že jste četla, co jsem o kavkazankách psala, tak se nebudu opakovat. Kdyžtak se cíleně zeptejte. Z vašich příspěvků vyplývá, že víte, že se psovi musíte věnovat, psy máte, a pro vaše účely lze pastevce vřele doporučit. Nezbytný je dobrý plot a zabezpečení, aby se nemohl dostat na pozemek někdo, kdo tam nemá co dělat a přitom tam nejde páchat trestnou činnost - pošťák, dítě, soused, atd., takže minimálně branku zamykat nebo ji mít na kouli. 

pyrenejský horský pes-samec :
jednoznačný hlídač od mala, jednoznačný mazel a milovník rodiny
pobýval doma, ale také měl potřebu venku kontrolovat provoz
naučeno=nacvičeno pár základních povelů, (i když díky konfliktům se starším psem jsem vytáhla klikr a režim výcviku byl 24/7, několik měsíců), po bouřlivých mladých letech fungoval nejlépe na přátelský pokec, procházky jednoznačně ano
jo, reaktivní na psy, to on byl až až

pyrenejský horský pes-fena (aktuálně míří k 17ti měsícům):
Mojenka je duší “Bella a Sebastián”, miluje děti (což je vzhledem k vnoučatům sakra pozitivum), od štěněte kamarád s každým psem i člověkem (což se v průběhu mění, nastupuje odstup, pak je zase pryč a pak zase odstup, agresivita nula nula nic). Přiznám se, že u ní jsem s výcvikem na štíru, nějak má lenivost spěje k novému rekordu 🙄.
Procházky jsou kapitola sama o sobě, většina psího národa učí psy netahat, já učím “jdeme” 😎. (Sardullah to možná rozvine, naše holky jsou jak přes kopírák. A na ecanisu nedávno vyšly články o PHP, v jednom píše chovatelka, že když jde s fenou na špacír manžel, tak si bere skládací židli, aby měl na čem spočnout, když se fena rozhodne, že NEJDE).
Mojenka pobývá doma daleko více než pes, na základě vlastního rozhodnutí. A sladká je jak pojízdný stánek s cukrovou vatou😀
Hlídat-patrně před nějakou dobou začala, neb začala štěkat na kolemjdoucí. Dokonce už se i ozvala proti psu, který na ni sprostě řval. Uvidíme jak to půjde dál, je to zatím, no, štěně.
A jo, nejlépe je s ní hezky pokecat než nějak striktně povelovat.

za mě a mé psy-rozdíl pes x fena poměrně markantní (ale viz výše, Moja je ještě mládě a vyvíjí se)

Psa kavkazana jsme neměli, tak rozdíl fena - pes nemohu dost dobře definovat. Ale obě kavkazanky byly tvrdé hlídačky. Nikdy jsme neřešili situaci, kdy by někdo vnikl na pozemek, tak nevíme,jak tvrdě by zasáhly. Ale třeba cizí člověk, byť naše návštěva, by si, kdyby chtěl odejít sám, nemohl odnést ani svoji věc, nejspíš ani odejít. Vysvětlím na příkladu - na návštěvu přijela moje kamarádka na kole. Kolo opřela o stěnu. Po pár hodinách, když si chtěla vzít kolo a jít k bráně, se kavkazanka postavila mezi ni a kolo a nenechala ji na kolo sáhnout a začala vrčet. Byla odvolána, ale pořád byla ve střehu. 

Když jste v Maďarsku máte tam krásného Kuvasze.Párkrát jsem se s nimi setkala na výstavě,impozantní pes,obzvláště pes.