Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 12.11.2024, 12:41:53
No, u nás jsou rozbité krávy, ale hned tady přes kopec jsou krávy úplně v pohodě.
Připadá mi, že se tady vytvořil mrak, bublina, tlak na hlavu - máslo je drahé, všici k snídani umřeme. Ale doopravdy potřebuji 5 kg másla na měsíc? Z čeho máte takový strach? Že budou Vánoce bez másla? Ten krém v té trošce cukroví? Jestli máte fakt obří spotřebu, tak zkuste - jednou za dva tři měsíce, jako já, výlet třeba do zoo Vratislav, do Krakova, na památky, do dinoparku, víkendovou dovolenou klíďo… a cestou nakupte, beruna má máslo za 24, běžná cena 48 - 200 g, nasyslete si zásoby zas na několik měsíců všeho (maso 60, mlíko 12, chleba do mrazáku, kilo tvarohu za 42, cibule a mrkev 12, brambory 7, “pribináček” bez chemie 7, sádlo 12, rýže 13, mouka 13 a tak) a ušetříte si tyhlety nerváky. Dělám to, protože nenávidim nakupování a davy lidí. Nakoupit pojedu zas až tak po svátkách. Ne po 17.11. (další tlak na nervičky, že bude zavřeno celých 12 hodin, už teď vytváří podpora české kasy se sídlem na Maltě), nýbrž po Novém roce. Nekoukejte na tv a nečtěte zprávy. Tohle se přežene, jako všecko. Nebojte. Vždy může být hůř. 🙂
No jo sádlo. to taky můžu, ale…….. kvůli máslu nikdo neumřel. A je paradox, že kostka sádla, stejně velká, jako kostka másla stojí půlku ceny a zvíře kvůli tomu umřelo.
zvíře kvůli tomu umřelo.
To jo, ale prostě nejsem vegetarián. V mrazáku mám kuře a králíka, občas si koupím tatarák.
Rozbila jsem filtrační konvici, takovej ten skleněnej talíř do mikrovlnky a skříň, na které ta mikrovlnka stojí. Přestěhovala jsem nábytek a za zvuků líbezně ječícího zvířete vysála střepy. Uvařila jsem jídlo, které za příšera stejně nebude jíst. Nic víc jsem od rána nedělala. Vůbec nic.
Jsem nevyspaná. V noci na dnešek jsem spala 4,5 hodiny. Už nemám rezervy. Zvíře leží vedle mě a casnuje mě za mikinu. Chce si hrát a mně je to nějak úplně jedno. Akorát ho hlídám, aby nespadl z postele, a když jó ječí, tak ho na chvíli pochovám. Ani mu nic nevykládám nebo nezpívám. Mám v hlavě vymeteno. Když mě kudlí, držím, protože to je jednodušší než se mu věnovat. Stejně bych na něj nedokázala být milá.
Během šestinedělí byly takové dny skoro všechny. Prostě automatika, setrvačnost, povinnost. Od té doby byly těžší dny, ale už nikdy ne takové. Vždycky převažovala láska, něha, náklonost. Když bylo jó zle, chtělo se mi spíš brečet, než že bych zuřila. Až do dneška. Úplně se mi to vrátilo.
Fakt potřebuju pauzu. Strašně moc potřebuju řešit něco radostného. Objednala jsem 5 kg hovězího loje, že budeme se zvířetem pozorovat sýkorky. Včera jsem z toho byla nadšená. Dnes je mi to jedno. A pokud bych musela vykřesat nějaký cit, tak by mi bylo líto té pětistovky, co to stálo.
Já se potřebuju vyspat. Klidně dám všechny své dlouhé blond vlasy za jednu nerušenou noc. Stejně mi je brzo zvíře všechny vyrve.
Odpověď na příspěvek uživatele Varaxi z 12.11.2024, 13:54:26
Jo…pauzu to chce, protože takové dny prostě jsou a člověku…neřku-li matce malého mimča dojde energie. Na tohle jsou super hlídací babičky, miminko je umístěno k bábině, popř. bábina dorazí k nám a i když je to třeba na dvě hoďky, tak to neuvěřitelně pomůže.
No s tím spaním…já třeba nekojila, takže i noci při krmení jsem mohla býti zastoupena. Ale spíš se mi povedlo strčit manželovi kočárek, ať se jde procházet..a já upadla v posteli do bezvědomí.
Hele určitě neporadím, neboť moje vzpomínky na miminkovský období jsou moje noční můra…ještě dneska, když vidím reklamy na šťastná miminka, která se jen usmívají, nebrečí a ty jejich “maminky” jak z nich září ta pohodička a láska a …tak si říkám, že by tomu člověk i věřil, že takhle to mateřství vypadá….
Takže alespoň budu na vás myslet, ať je víc těch lepších dní. A vy klidně vynechte činnosti, které nejsou tak důležité…třeba úklid nemusí být precizní, chlap se může zapojit, může si i uvařit a vy prostě, když usne mimčo, tak si s ním schrupněte taky, protože miminko nepotřebuje mít suprově uklizeno, ale odpočatá mamka je fajn.😉
Odpověď na příspěvek uživatele megi z 12.11.2024, 13:11:49
Z čeho máte takový strach?
já osobně nemám strach, já mám obřího vzteka na šmejdy. A tak vedu svůj malý partyzánský odboj 😀 😀 😀
“Než 6x přemražený máslo z chlaďáku, umlátim si máslo v robotu!”
“Za ščastnější zítřky s vlastnim máslem!”
a tak nějak podobně.
Ne, opravdu mě tohle umělý vydírání společnosti vadí. Hodně a když se nechci rozčilovat, škodim po svým. vono teda neškodim, to já chápu, ale myslet si to možu, je to takový hřejivější, než jen nadávat 😀
Prase rozhodně neumřelo kvůli sádlu. + Je lepší, když to zvíře umře, než když roky stojí uvázané na řetězu a dojí, dokud je rakovina neskolí.
já to vim, ale nevim jak z toho ven jinak. no. maso mám pořešený, to umim. Vejce taky 😀, brambory a zeleninu taky.
Máslo mlíko neumim -nemám tu stračenku
a sádlo taky neumim, páč ten daněk ho nemá. a kdoví jak by chutnalo??
Odpověď na příspěvek uživatele kometa z 12.11.2024, 13:13:05
Jo maso mám pořešený, to zvíře umřelo prdprásk a do tý doby si žilo volně, buď na pastvině - hovězí, nebo v oboře daněk. Ale neznám nikoho , kdo by pěstoval prasátka navolno. Jen jednou jsem viděla na výletě výběh a tam dvě ščastná prasátka.
Odpověď na příspěvek uživatele Varaxi z 12.11.2024, 13:54:26
Poslala bych zvíře k Megi, vona ho vypustí ke slepicim a bude. Megi ho bude hlídat a bude. Jestli už nevyrábí do plen vajíčka, může přijet třeba k nám. V pátek jde Tali na opraci, do pondělí jsem doma. Mám doma protipsí plůtek, můžu dát dítě za něj a obklopit plyšákama. Mám sbírku medvědů. I ledního mám. Aji soba. a pejska a pana Tildu.
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 12.11.2024, 14:15:35
My máme na statku prasátka v boxech na slámě, přikrmována jsou snídaňovými cereáliemi, kydají se každý den. Ona prasátka ve výběhu být nesmí, bohužel, kvůli prasečímu moru. Ale ta naše jsou spokojená. A maso z nich je výborné.
Jo maso mám pořešený, to zvíře umřelo prdprásk a do tý doby si žilo volně, buď na pastvině - hovězí, nebo v oboře daněk. Ale neznám nikoho , kdo by pěstoval prasátka navolno. Jen jednou jsem viděla na výletě výběh a tam dvě ščastná prasátka.
Když si vzpomenu, vám je při ranní obchůzce vyfotím. Nejsou naše, má je tu nedaleko jeden známý.
Večer mě nedopatřením kousnul bígloid. Držela jsem mu kost, kterou okusoval, a zapomněla schovat vlastní palec🫣
A teď řeším, co s tím. Vyčistila jsem to, jak nejlíp dovedu, jenže kousanec směřuje až pod nehet, kam se úplně nedostanu… a na chirurgii se mi nechce, bojím se, že budou mít tendenci strhávat nehet😭
Taky si myslím, že to bude chtít ATB a čistila jste doufám betadinou?? Ta je nejlepší. Co tetanovka, kdy jste měla? Já vím, že je to Váš pes, ale i ten oblízne kde co a budou se Vás na to ptát, kdy jste měla naposledy. Jestli je to zarudlé, jeďte k doktorům. To bych udělala teda já no…
Držím své zdravé palce na rukou, ať to dobře dopadne! 🍀
Odpověď na příspěvek uživatele Vahine z 16.11.2024, 13:27:59
Ano, betadinou. Nejdřív jsem to pořádně vymyla mýdlem, vymačkala nemálo krve, aby se aspoň něco vyplavilo ven. A pak betadinou na vatové tyčince důkladně prošťourala. Teď jsem to vyčistila znovu a plácla na to náplast s ichtoxylem. Tím možnosti naší lékárničky končí 🤕
Pes proočkovaný, já taky (tetanovka), rána zatím klidná…
Tak ono je pravděpodobné, že se to vyléčí (si to vyléčíš) sama. Ale znáš to - blbá náhoda, začne to hnisat atp. Zuby psů a koček nesou hnusný baktérie, no…
