Špehýrka

Mám napsaný článek už několik let. Napíšu to tady znova, pokusím se stručněji. Měl jsem tyto úly se špehýrkami, nadělal jsem si je po roce 1985, při požáru 2007 jsem o ně přišel. 

Inspiroval mě Brenner svou útlou brožurkou Nástavkový úl. Celé je to dnes už překonaný nesmysl, jedna věc mě ale inspirovala. Brenner, aby viděl do uliček nástavků, jak a kolik uliček je obsednutých, opatřil všechny nástavky průzory velikosti 15x10 cm (úl měl míru 30x30 a byl na 8 rámků). Stěžoval si, že mu včely v těch průzorech, opatřených sklem na vnější straně nástavku, v prostoru daném tlouškou stěny staví a tudíž nemůže špehovat. On ten průzor nazval špehýrkou a držme se toho jeho pojmenování úžasné věci a taky z úcty k Brennerovi. Tedy úžasnou věc jsem z toho udělal až já.

Moje nástavky byly izolované, z vnějšu hobra a uvnitř ostění z “palubek” bez per a drážek, tedy natupo, byla kombajnová sláma, celkem byla stěna 50 mm. V rozích byly sloupky a ty držely horní a dolní rám. Vnější rohy byly z plechového úhelníku z AL 1 o rameni 40 mm.

Takto byly boční a čelní stěna, zadní stěna byla řešena jinak. Nástavky byly pouze na TS (ale šlo je používat i na SS když se mohlo k úlu z boku = výhoda čtvercového půdorysu). V zadní stěně byl zřízen stavební prostor a z venku byl krytý dvířky na spodních pantech. Díky řetízku držela dvířka po otevření vodorovně. To je velmi důležité. Bez toho by se vyřezával SR velmi obtížně, spíš by to bylo nemožné.

Špehýrku krylo samonosné sklo 3 mm, bylo tedy bez jakéhokoli rámu. Detaily vynechám, stavební prostor měl rozměr 402 x 260, nahoře v něm byla přichycena napevno běžná HL bez oušek s proužkem M. Po vyřezání divočiny ve špehýrce bylo vidět a šlo vyřezat i SR normální míry. Ano, už dávno před Linhartem jsem zjistil, že vč potřebje 2 rámky trubčiny aby “neblblo”. Ale trubčina byla na konci plodiště a ne mezi plodovými plásty!!!!

Jak z popisu patrno, špehýrkou nešlo vyndavat rámky jako u univerzálu nebo zadováku, ale byl do úlu přístup k trubčině. Díky tomu se dalo za asi 20 sekund zjistit, zda se vč chce rojit. Včelařilo se totiž s omezováním matky v kladení s převěšováním plodu (nic jiného než nynější Sedláčkův “vynález” OP), s mřížkou a vždy se část vč chtěla mocí mermo vyrojit, byla stísněná, i když měla nad mřížkou libovolně medníků. Vždy se chtělo rojit nejméně 20% vč, většinou ale mnohem víc. Potíž u nástavkového úlu, kam není vidět, je u omezování matky v tom, že nikdo neví jistě, které vč se chce rojit a tak se musí co 9 dní rozebírat všechna vč. Než dělat tuhle kravinu, radši bych nevčelařil!!!!!!

Nejsem tak geniální, inspirovaly mě univerzály. V nich jsem nikdy nevčelařil zadem (i když to jde znamenitě), ale výhodu vidět nálady vč na SR jsem se nechtěl u nástavkáčů vzdát.

----------------------------

Nevýhoda metodiky se špehýrkou. Jestli má být čistokrevné nástavkové včelaření o rotaci nástavků, pak by musely mít špehýrku (složitá, pracná a tudíž drahá věc) úplně všechny nástavky. Jak ale kombinovat NN s VN? Nechtěl jsem se systému Dadant vzdát, i když jsem vůbec netušil, že je to systém Dadant. A pak by musely být všechny nástavky vysoké, protože při rotaci nástavků by se dnešní medník za rok stal plodištěm a tak dále. Toto byla slepá ulička a já vlastně nástavky s izolací a špehýrkou používal zastarale, neprogresivně a měl jsem mindrák, že všichni pokrokoví rotují, jak ustavičně roky masíroval Boháč, Ptáček, Čermák a další a já byl sto let za světem.

Pak přišel rok 1997 a já dostal zakázku od fy Koppová na 4 originál Langstrothy pro její velkoobchod. V té době nebyl internet (já ho neměl) a knihovna Včelařství mě nenapadla a nebo tam plánky neměli (to spíš). Promptně mi je poskytnul pan Boháč. Sice německy, ale to ničemu nevadilo, technický výkres je mezinárodní.

Tehdy jsem zjistil, jak primitivně jednoduchý Lang je, jak je ničemný a že ho rozhodně já chtít nikdy nebudu. Paní Koppová mě informovala, že úly měly úspěch, ale jejich cena odrazovala. Všichni si je měřili a zapisovali míry, ale koupit je nikdo zpočátku nechtěl. Na dobročinnost nejsem stavěný a možná i tady pramení moje nechuť k Americkému úlu, z části to tak nepochybně je. Langstrothy jsem vyrábět nezačal, nic mě nenutilo racionalizovat výrobu úlů aby byly prodejnější, živila mě výroba rybářských potřeb. Mimochodem, tady jsem autorem inovací i úplných “vynálezů”, které dnes používá celý svět. Nemám z toho ani halíř (ale už jen tím jsem nežil nadarmo). Vše se dá dohledat v Patentním úřadě.

---------------------------

V nově udělaném vlákně jsem nejen popsal možnost vidět a nesmírně zjednodušit nástavkové včelaření. Ale mě na tom pořád něco nesedělo, od prozření mě pořád odváděly Boháčovy a spol kraviny o Americkém včelaření. Strašil tu Optimal a NN rotační systém. Pak mi bylo umožněno, patrně Bohem, prozřít a začít uvažovat úplně jinak. O tom bude další vlákno. Totiž, vůbec nejsem, pracovitý, vlastně jsem děsný lenoch a jak zjistím, že něco jde dělat snáz a dokonce s lepším výsledkem, ihned měním názor a přizpůsobím se. Inu, nevím honem který velký muž je autorem citátu, že jen idiot nemění názory. Když objeví lepší možnost - to dodávám já.