Dnešní zjištění celkové situace

I s ATB (už bez horečky) jsem dnes, po dvou týdnech našel odvahu a včelařil. Snad se nemoc nevrátí. Ale. Své rodině jsem to vysvětlil tak, že zemědělec musí k dobytku každý den, i kdyby se tam měl doplazit po břiše s horečkou nebo zlámanou nohou. Včela má tu výhodu, že se k ní nemusí denně, ale jsou fáze roku nebo rozvoje včelstev, kdy je zásah nezbytný. A jak vyplyne, u jedněch to bylo za minutu 12.

Odvážil jsem se k 6 odd u baráku, letos po zimě první prohlídka. Nejslabší na 24, přežil na s bídou 3 rámcích, je po smrti. Je to vykradené a netuším, zda slídilky vykradly mrtvé a nebo slaboučký odd podlehl invazi. Už to nezvím.

Zbývajících 5 je 4 x 30 a jedna 24. Jedny 30 zimovaly na VN, pod kterým byla KK NN 11 a nad sebou měly NN 15. Horních zásob si nevšimly, ze spodku zmizela asi polovina zásob. Sedělo to na 10 vysokých rámcích, SS. Je to super, plod asi po 1 dm2 na celkem 5 skoro suchých rámcích. Zúženo na 7 a popíšu přesně jak. Kdyby toto vč nemělo nad hlavou KK a rámky mělo na TS, bylo by silnější. Ostatní vš TS a očividně lepší ve smyslu víc plodu.

Přesto, že si do téměř suchých rámků před plod a za něj už dávaly pyl a buňky byly vyleštěné na zakladení, musely oba rámky kolem plodu pryč a místo nich přišly hodně zásobené (cizí). Za blinovku šly 2 těžce plné cizí rámky se směsí cukru a cementu. Dolní KK 11 jsem nechal, jen jsem krajní plné dal pod rámky zúženého VN.

Další zimovalo s dolní KK 15, ta byla téměř suchá, plod na 5 rámcích po asi 2 dm2 a opět plodové skoro suché (určitě nejvíc plodu z 5 “jednotek”). Opět před a za plod přišly těžce zásobní. Spodní KK jsem předělal na TL a nad VN to NN nemělo. Tady jsem prostřídal (jediné zebrování které zná Blaník) medové rámky s tuháčem trubčáky, 4 nedostavěné a z toho 3 jednou zakladené + jeden panenský dozadu. Zbytek medové (tuháč) do celkového počtu 10 (v bedně na 11 rámků). Toto je už vyzkoušený experiment = vystrojení TL už nyní. V podstatě je mi jedno kdy dolů odstěhují chov trubců, ve VN bude na konci pak jeden SR. Ten v tom roce definitivně vyhodím ne na konci května (původní metodika Blaník), ale ve chvíli, kdy bude VN plný. Jinde jsem to podrobně popsal a vysvětlil.

Jedna třicítka bez KK, tedy na 10 rámcích 39x30 měla opět rámky s plodem úplně suché a ostatní rámky skoro, plod na 5 rámcích asi po 1,5 dm2, samosebou prostřední víc a krajnější méně plodu. Toto vč by za 2 dny padlo hladem. Zúženo na 7, před a za plod těžce zásobní + 2 do komory. Tady jsem v komoře jemně poškrábal stranu zásobáku přivrácenou k BP. Prozradím osvědčenou fintu. Vlastně dvě. Do komory přijde cizí zásobák i když by měly v zadu vlastní zásobáky plné. Cizí prostě rajcuje. Navíc do díry v blinovce otřu hroty vidličky obalené drtí víček + medu (zásob). Pak najdou komoru za 3-4 minuty. Včelařím vždy odpoledne a do rána bude mrznout a včely komoru určitě v noci opustí a díru ucpou svými tělíčky. Mám ale za to, že na zdroj za blinovkou nezapomenou.

-----------------------

Rozkvetla tady už jíva (některé asi ranější stromy a keře) a dokonce jsem viděl "cvrkot" i na samici. V úlech bylo asi 90-95% pylu žlutého z jív a nějaký smetanový, mám za to, že z osik. Sem tam se zaleskla i buňka patrně už sladiny. Včera ještě bylo sice slunečno, ale S vítr a max +4. Dnes bylo po obědě +12 a na slunci jistě o něco víc.

Včera jsem udělal stan R, kde padly jen dva pofiderní oddělky, kde něco nebylo dobře už před zimou, neměly, jak říká Tom4, jiskru. Čekal jsem, že tam padnou další 2-3 vč, měla hodně pokálená česna a předky úlů. Včera jsem tam včelařil letos prvně.

A čekal mě šok. Nic už nepadlo a naopak, co jsem myslel, že jsou připosraní lazaři odsouzení na pomalé skomírání nebo na vysíření, má na třicítce také 6 rámků plodu! Celkově je toto stanoviště po všech stránkách lepší. Tam jsem vloni nekrmil vůbec cukrem!

Jak si vysvětlit, že v letošním chladnějším jaru, než bývají jara v posledních letech, jsou vč (ta co přežila) asi i bez zužování lepší než jiné roky se zužováním? Je to na tisíc % to, že zimovala na medu. Čím jiným by to mohlo být? A nyní je zřetelně vidět jak v krycích rámcích odvíčkovávají zásoby a pod nimi je různobarevný (pestrost a nikoli pylová monodieta), jakoby mastně či mokře lesknoucí pyl. Do uvolněných buněk dávají nyní jediný druh pylu a to je z jív. I kdyby kvetlo i něco jiného, moje to ignorují. Včera se v plástech leskl nektar. Ale ještě nezačal stavební pud.

Tady je potřeba upozornit méně zkušené na jeden fakt. Lidi často neumí správně předvídat. Je tu jeden zásadní fakt. Z jednoho dm2 plodu se vylíhne tolik včel, že nahusto obsednou ten jeden dm2 + další dva. Jestli mám já nyní vč s 9 rámky a plod je na 6 a z toho je celkem asi jedna šestina otevřeného, zbývá na 5 rámcích zavíčkovaný plod. Je jasně vidět, že po březnovém ochlazení omezily plodování, proto je relativně málo otevřeného plodu. Plod je zavíčkovaný 12 dní a tak nejpozději (jistěže dřív) za 12 dní bude spousta nových včel.

A nyní to podstatné. Je nutné si umět představit (kvantifikovat) asi tak celkovou plochu plodu. Když by to bylo na každém plástu asi ⅓ jeho plochy, pak je ve zmíněném vč 1,7 rámků plodu, když by to byl rámek jen s plodem od loučky k loučce. Staré včely budou hromadně odcházet až v době květu jabloní a řepky, nyní je vymírání zimní generace ještě malé a tak ho v úvaze vůbec nezohledním.

Jestli tedy dnes je vč na 9 rámcích, plod má na 6 a na 5 je plod zavíčkovaný a úhrná plocha by byl asi 1,7 rámku, pak po vylíhnutí tyto včely obsadí navíc 3 x 1,7 plného rámku a to je 5 rámků včel. Jenže úl je jen na 11 rámků. Tyto včely někde musí bydlet. Vecpou se tam a začnou “vymýšlet” rojení. Ano, už teď a vyrojí se za 2-3 týdny, ano, klidně po půlce dubna. S takovým předstihem začíná rojová nálada. Kterou já už několik let neznám. Díky TLumičům. Ne POLštářům dle Sedláčka, ani manipulačním nástavkům podle Cimaly, nebo nástavku včel jak tomu říkají jiní. Jen TL má pod VN trubčinu. Zopakuju podstatné. Jeden trubčí rámek je nechaný ze starého TL od loňska, jednou či dvakrát zakladený, pěkný, dát jako druhý od česna. Pozor, myšelno druhý trubčák a ne druhý rámek. Takže od česna bude narvaný zásobák, pak SR, další zásobák a výš zmíněný hotový trubčách. Pak zásobák, SR a tak až do konce NN. Podotýkám, MUSÍ to být NN a nebude u Adamce fungovat VN 24 podstrčený pod VN 24. Jindy jinde vysvětlím (už jsem mnohokrát vysvětlil) důvod proč nemůže jako TL fungovat VN.

Kdo nemá TL, musí přidat medník. Ale, ve výše zmíněném příkladu potřebujeme 14, možná 15 rámků, jenže medník je 11. Pak bychom směli přidat jen část vysokého medníku, jinak totálně podtrhneme (hlavně teplotně) vč a hrozí zhroucení. To by byl ten lepší případ. Horší je, že se zdánlivě nic nestane, ale včely jsou z chladu neživotaschopné a snadno se nakazí nějakým patogenem, kterých všude “poletuje” bezpočet. Tady vážení hledejte prvotní příčinu podzimních a zimních úhynů.

Když má vč TLumič, nemusí se mu přidávat medník, vč má kam expandovat a “přebytečné” včely, které se nemají šanci bez choutek na rojení do VN vejít, slezou postupně dolů. Protože mají dole med (nebo loňské cukerné zásoby v polorámcích), vynášejí ty zásoby nahoru, protože pod nohama je to pro ně nepřirozené. To simuluje snůšku z venku = přichází to od česna (nikdy nikde nesmí být žádné očko) a je to naprosto nepřetržitý proud “snůšky”, tedy samočinné podněcování. Případná nárazová snůška končí v TL a dávají tam i přebytky pylu. Tím nejsou ve VN matky nijak omezovány (porovnej s omezováním OP) a pak se nerojí, ale také nejsou stresované a ze stresu jsou za půl roku “nepochopitelné” úhyny.

Kdo tohle dočetl do konce a pochopil to, vytiskněte si to, takhle polopatě to nenajdete v žádné mě známé knize. Ani nemůžete když jsem TL vymyslel a vyzkoušel za nejméně 40 let já, tak o něm jiní psát nemůžou. Někde je tu o TL vlákno. Vše se u mě vyvíjí. Já svému NN v popsané funkci (může být i nad VN) říkal od osmdesátek tlumič, protože tlumil nárazy chladu, ale i snůšek a nevím, zda jsem ten název vymyslel a nebo vyčetl. Pak se mi zalíbil Sedláčkův název polštář a dal jsem mu s jeho vědomím zkratku POL. Pak jsem si ale uvědomil, že POL není TL, protože jen TL má chov trubců a to jiné systémy neznají. Naopak, zhoubné LBV a nebo nedej bože OP naopak matky omezuje. Tak jsem se vrátil ke svému dřívějšímu názvu TLumič a tím by mělo být jasné, jak se od POL a nástavku včel liší. Myslím, že vynález TL je doslova převratný a má jen výhody. Ale o tom zase někdy příště. Doporučuji si tu najít vlákno o TL a důkladně nastudovat a případně porovnat co tam píšu vloni a co letos. Vše se vyvíjí a i moje včelařina se vyvíjí tak, jak přibývají zkušenosti.

Poněkud jsem váhal dát následující sdělení, v mailu mě ale ujistil Tom4, že je to zajímavý postřeh.

Tato zima byla shodou náhod tak dlouhá, i když nebyly výrazné mrazy, že včely nemohly od koce listopadu do začátku března ani jednou ven se vyprášit. Moje včely zimovaly na melecitozní medovici, což podle včelařské teorie ze starých knih nemělo přežít ani jediné vč. Měl jsem prvně úhyny (cewlkem 38%), některým vč jsem dokázal “vnutit” trochu cukru, zvětšiny ho nebraly. Kvůli zdr indispozici jsem nedokázal udělal žádné opatření, například norské zimování.

Logika a věda by jasně tvrdily, že padlo to, co nedostalo žádný cukr a že ti s aspoň trochou cukru pod medovicí měly větší šanci vydržet přeplnění výkalových vaků. NENÍ V TOM SOUVISLOST, polopatě, padla vč s cukrem i bez, žádný rozdíl (spíš snad naopak, ale nemůžu dokázat - malý vzorek).

Víme, že je nutné zužovat  AŽ PO PRVNÍM HROMADNÉM PROLETU a nejlépe už v poslední dekádě února, hned, jak se udělá teplo aspoň 10 - 12 nad nulou. Viz moje vlákno tady na CHZ o pravidle 40 dnů, kde jsem vysvětlil důvod.

Letos jsem zúžil asi jen čtvrtinu přežilých vč, pak jsem dostal zápal plic, který mě na 3 týdny vyřadil. Avšem bylo velké překvapení, že ostatní vč i bez zúžení jsou stejně pěkná jako ta zužovaná.

Jediné rozumné vysvětlení je, že to je tím, že vč zimovala NA MEDU. I když problémovém, ale medu. 

Avšem bylo velké překvapení, že ostatní vč i bez zúžení jsou stejně pěkná jako ta zužovaná.

👍👍👍

To je super, med je pre včely na tvorbu sily do zimovania aj na samotné zimovanie dobrý, aj keď nepíšete že by tie včely ktoré dostali aj cukor boli horšie…

Ale mám otázku, často ste mi vysvetľovali NEVYHNUTNOSŤ ZUŽOVANIA, ako zásadnú podmienku včasného získania silných včelstiev na prvé znášky, proste kto to nepochpí a nezúži príde o prvý med..…život ukázal, že môžu existovať RÔZNE CESTY… (fuj ten liberalizmus neuznáva jediné pravdy, že by aj včely už boli liberálne 😉..)…

Já to loni překrmila všechno nebo spíš nepočítala jsem s nesmírně silnou podzimní snůškou z výdrolu pohanky a včelstva až na jedno mám tak silná, jak jsem snad ještě neměla. Te´d se jenom bojím, že zas neukočíruju rojení. 

K tomu tvrzení starých knih o melecitoze 😀, mě to vždycky trochu pobaví. Ono stačí dost často, že na úplném začátku někdo respektovaný napíše v dobré víře něco, co vypadá relativně důvěryhodně a pak to léta a léta další autoři opakují. Omyl se kumuluje, protože čím déle se podobná věc opisuje, začne se nacházet v čím dál větším zdroji informací, ze kterých další autoři vycházejí při tvorbě odborných textů. Namátkou si vzpomeňte na špenát. Snad 100 let nebo déle se špenát považoval za úžasný zdroj železa. Po 100 letech konečně někoho napadlo, že je tak vysoký obsah železa v listové zelenině minimálně zvláštní. Při kontrole se zjistilo, že se kdysi dávno uznávaný vědec prostě upsal v destiném znaménku. Protože byl známý, respektovaný a pečlivý, nikdo ho nekontroloval a pak už jen sto let všichni opisovali. 

Jak vy tak paní drvodělka jste nějak nepochopili. Tak to dám polopatě. (a ne poprvé)

Včelaři chovají včely, ti normální, aby měli med. Zažilo se, že maximum medu.

Tvrdilo se, jak píše drvodělka o špenátu, že se opakoval blud o medovici v zimě. Ale byl to blud? Když to kdosi, před 80 a možná více lety napsal, nemohly včely ven také 5 a v horách i víc měsíců. Odbočím. Tvrdím, a liberalizmus jsem nepochopil, proč sem motáte, že vosk se MUSÍ vyvářet jen v měkké vodě, tedy z okapu, potoka nebo rybníka. Protože HROZÍ (A NE ŽE VŽDYCKY!!!!), zničení vosku tvrdou vodou. Blb tvrdí, že on vyváří ve studniční a dobrý. Patrně má asi ve studni povrchovou vodu, proto mu to vychází a ne, že já tvrdím hovadiny. 

Takže. Kdo chce mít jistotu vyzimování, nesmí nechat (raději, dokud není nemocný nebo nemůže z jiného důvodu) včelám MEDOVICOVÝ med. Tak to stoprocentně mysleli dřívější autoři. Jen chtěli být struční a nepsali tak sáhodlouze se všemi souvislostmi jako já a tady máte důsledek! A nebo se dřív lidem nemuselo vše vysvětlovat opakovaně a polopatě, to neumím posoudit.

Přitom, ještě před pouhými 120 a někde i jen ještě 100 lety dožívaly košnice s divočinou. Med se bral až zjara na nějaký svátek, nevím kterého svatého. Včelař tedy bral až to, co včelám za zimu zbylo a vydoloval přesně polovinu plástů z košnice. Tu tmavší polovinu a musel dát jen pozor na matku. Ale asi když jí zmamlasil - byla to divočina a pro mě nepředstavitelný masakr (nedělal bych to ani s pistolí u hlavy //s pistolí asi jo//), tak si vč udělalo jinou z nouzáku. Když ne, tehdy byl roj jeden z produktů včelaření a včelaři rozchovávali největší rojilky a tak snadno košnici osadili rojem, i kdyby matku při dolování medu zničili a vč si neudělalo z nouzáku jinou. 

Ale proč zmínka o dávné praxi. Včelstva na ničem jiném stovky let, co je chová člověk u svých obydlí a předtím statisíce a spíš miliony roků v divočině jim taky nikdo med nenahrazoval bezpečnějším cukrem, že ne! Navíc drvodělko, já ani nemukal o medu květovém, to je jasné a jasně jsem se k tomu vyjádřil jindy, že jen vědci po sametovce bádali, zda včely přežijí na medu z řepky, který měl bídný odbyt a nazval jsem je blby - na čem by asi tak včely přežívaly miliony let? Ovšem to byla řeč o zimování na květovém medu!!!! A vy jste si to spojila, med jako med. Ale tak to vnímat nelze.

Takže, já neřeším, zda vč přežijí zimu na medu obecně, nejsem hňup jako páni ještě žijící vědci v roce 1990, kdy popsali několik čísel Včelařství svým zkoumáním, zda na řepkáči lze zimovat. Ale měl jsem celou dobu na mysli med medovicový a navíc s velkým podílem melecitozy. Mrzí mě, že i přes podrobnost, jak se snažím vysvětlovat věci, to někteří pořád neumějí chápat sami bez nápovědy. Stačilo by jednak číst CELÉ, co sem celkem namáhavě dávám a pak to hlavně CHÁPAT. Nesčetněkrát jsem vyzval, aby kdo něčemu nerozumí, ptal se. Vy se Drvodělko neptáte a stejně jste nepochopila co jsem několikrát psal…

Takže resume:

Vyzkoušel jsem, že na medu medovicovém s velkým podílem melecitozy přežilo nad 50% vč. Dalo by se laborovat o tom, že ne každé vč mělo stejný obsah melecitozy, to ale nevíme a není jak to v amatérských podmínkách zvědět. Důležité je vědět (a opravit železo ve špenátu), že DÍKY KLIMATICKÉ ZMĚNĚ část vč dokáže přežít i 3 měsíce bez proletu na nejen, že medovici, ale na medovici s velkým obsahem melecitozy. Je třeba přepsat učebnice a jsem zvědav, zda se toto zjištění objeví ve Včelařství. Na tisíc procent tvrdím, že ne!

No a je tu ještě jedna možnost. Že to u mě byla náhoda a hyperštěstí.

Tak to si úplně nerozumíme. Já chápu že mluvíte o medovicovém medu. Já pouze zmínila situaci u svých včelstev a asi to špatně vyznělo. 

Jistě na zimování je ideální med květový, ale je vidět že i medovicový při dnešních zimách neznamená konec. 

To, že mě to nějak vyšlo (za cenu strašných ztrát), neberme, prosím, jako zákonitost. Kdo můžeš, vyndej ze vč medovici před zimou za každou cenu. Raději.

Nebyl bych to já kdybych ale už nevymýšlel další experimenty, co v nynějších podmínkách s nynější včelou lze. Mruté je, že bych na experimenty pořeboval být o 20 let mladší.

Ono medovica je medovica, med je med…ja som mal tohto roku medovicu ako už 7 rokov nie, dokonca bola s melicitózou a ⅓ mednikových plástov som nemohol vytočiť…ja som sa snažil v rozumnej miere dokrmiť cukrovom a  podarilo sa… (okrem tej  jedinej rodiny ktorá vôbec nemala ísť do zimy 😕) …

Ja som síce dokrmoval cukrom ale videl som fotky odložencov od Jirka Marxa ktorým tiež neublížila melicitóza, už vo februári boli super silné pretože mali zasa mednú komoru z iného medu…    ….

Ano. Jenže pan doktor Marx nemá včely kvůli medu. A proto jeho návody jsou pro NORMÁLNÍHO včelaře, co med chce, k ničemu.

Tvrdím, že Marx je jeden extrém a OP druhý = to je dokonalý raubsystém. Je nutné hledat rovnováhu, mít co nejvíc medu, ale nekrást ho včelám všechen.

Mnozí neumí dobře zpeněžit jarní květový med. Vymyslel a vyzkoušel jsem způsob, jak jím nakrmit aniž by se musel zjara pracně vytočit, uskladnit, rozpustit, naředit vodou a po trochách nacmrndat zpátky včelstvům jako nakrmení na zimu. Nido na to nereagoval a nebo ne adekvátně, to vlákno tady  na CHZ je. Přitom TVRDÍM, že je to v české včelařině oabsolutní revoluce, holt to ale nevyšlo v posvátném včelařství, jako “práce” idiotů z počátku devadesátek, kterou se věhlasné Včelařství zabývalo důkladně. Ale většina to neumí pochopit a docenit. Jak kdo chce, každý svého štěstí strůjcem - řečeno s knižní elegancí a nebo lidově: Jak si usteleš, tak si lehneš. Kdo jak chce.

Mám to docela blbý, prodám veškerý květový med, i řepkový (bez halíře za reklamu), že moje včely (kolem 40vč +) nestíhají a tak je u mě krmení medem dost nesmysl. Jediný důvod se tím zabývat je, že jestli se ukáže, že díky části medu na nakrmení mi neuhynou včelstva, a jen ona můžou nanosit med, pak to ztráta není.

Jen připomínám, že výška rámku 30 téměř 100% zajistí, že včelstva nejsou ÚPLNĚ BEZ MEDU.

Ale mám dobrou zporávu, v mém okolí se množí třicítkáři - přecházejí na ní a dokonce úplně nezávisle na mě. Snad nebude přerod z Adamce tak dlouhý, že mezitím zmizí včela medonosná.

Kolega Blaníkář Petr si povšimnul, že tam, kde není KK pod VN, tedy mezi VN a TL od půlky září, je rozvoj výrazně pomalejší a včelstva víc stagnují.

Udělal jsem analýzu svých úhynů a s překvapením zjistil, že kromě tří spojených odd ještě před zimou - jeden bez matky a dva divné, to byly odd a tudíž to nemělo žádné KK a je to mimo hru, padlo to ještě v listopadu. Pak vše ostantní, co mi uhynulo, mělo všechno KK nahoře. Kolega Tom4 mi zatím nezvedá fon, ale mám za to, že mi říkal už v lednu totéž, jen jsem to nějak neuměl chápat a dát si dohromady.

Abych se ujistil jsem zavolal Petrovi, abych tu nepsal nesmysly. Jeho, ne tedy moje, vysvětlení je, že aby mohly spotřebovávat melecitozní tuháč, potřebovaly vodu - to je nakonec oficiální názor na příčinu úhynů na melecitoze = “žízeň”. Ta voda ale byla u KK nad VN pro chumáč nedosažitelná. A je to na 100% tak, v mých uhynulých je vždy těleso mrtvých včel ve VN a skrz KK je “jazyk” mrtvých včel na 2-3 těžce pokálených rámcích (vždy dvou uličkách) až pod dekl. Prostě je to, ty mrtvé včely a pokálené rámky jako nějaký válec o průměru asi 8-10 cm, evidentní “výtah” nahoru k folii skrz neodvíčkovaný tuháč. Tady by měl hodně zbystřit pan Malina a všichni s prodyšnými stropy v zimě. O očkách se nebavme, to je jasné a stokrát vysvětlené a zdůvodněné.

Uvidím, co sdělí Tom4. Jenže jemu padlo pouze stanoviště po mě, výška 460-470 (já tady 420, ale Sibiř a tedy asi jako u Toma4), ale hlavně neskutečná “větrná hůrka” otevřená k západu s nepřetržitým průvanem. U něj doma, na dně údolí, sice asi mrazová kotlina, ale vlhko u potoka, neměl úhyn ani jediný. Možná postačila vysoká vzdušná vlhkost, na kterou si celý rok Tom4 více méně stěžuje.

Kolegové, toto je stěžejní zjištění. Jestli se prokáže, budeme dál. Petr je o 60 m níž než já, je dokonale za větrem proti jihu, 10 km od Sibiře a vč měl za zimu, od konce listopadu do proletu venku 5 x, já ani jednou a Tom4 na inkriminovaném stan taky ani jednou. Petrova vč, hlavně ta s KK nahoře, si vodu 5x přinesla a asi to stačilo na přežití spolu s tou vodou, kterou našly kondenzovanou doma.

Neodpustím si štiplavost - jo, některé rohy krajních rámků před zúžením holt byly trochu oplesnivělé. A při sběru měli byly na podložkách několika vč loužičky vody.

Tak jsem dneska vlezla do včel   a musela dát všude urychleně medník. Jsem grogy, ale je to.

Kolega Blaníkář Petr si povšimnul, že tam, kde není KK pod VN, tedy mezi VN a TL od půlky září, je rozvoj výrazně pomalejší a včelstva víc stagnují.

Pokud včelstva mají KK, tak jí dáváte pod VN v půlce září i Vy? Viděl jsem to na videích M.Sedláčka. Musí se to dávat ještě před utvořením prostoru pro zimování, aby si včely při podstavení KK přenosily zásoby do VN pod střechu? Takže před ochlazením?

Tady by měl hodně zbystřit pan Malina a všichni s prodyšnými stropy v zimě. O očkách se nebavme, to je jasné a stokrát vysvětlené a zdůvodněné….Neodpustím si štiplavost - jo, některé rohy krajních rámků před zúžením holt byly trochu oplesnivělé. A při sběru měli byly na podložkách několika vč loužičky vody.

Na PC se snažím nevnímat nic štiplavě, ale snažím se to vnímat konstruktivně. Chci vyzkoušet tento rok síťovinu a na to igelit, ale mít ho tak aby jím horní loučka posledního nebo posledních dvou rámků nebyla krytá. Když jsem používal plexisklo s větracími otvory jako to je na stropě od firmy Lysoň, tak šla vidět vysrážená voda mimo větrací mřížky, v místech kde ten strop byl plný. Plexisklo jsem časem zavrhl protože s ním byla špatná manipulace, když ho včely přilepily, tak to šlo hodně špatně dolů a musel jsem používat rozpínák a během toho se prohýbalo, díky tomu potom nesedělo a mačkal jsem tím včely…

A -  Neříkáte to správně, KK pod VN v půli září dává i Sedláček. Zopakuju příběh:

Kdysi jsem měl vč na chalupě a v lese. Les postihl tuháč a já přivezl NN s ním na chalupu. Byl tak rok 1991-2. A nevěděl co s ním. Navštívil mě Petr, řekl jsem před ním, že bych to snad dal pod některá vč, to jsem spodní TL ještě neznal. Petr se nabídl, zvedl VN a já pod to plácnul NN s tuháčem. Petr hecoval všechno tak zužitkovat, já jen u dvou vč. Zjara jsem pak hořce litoval, že jsem ho neposlechl. Do té doby jsem na jaře nikdy tak pěkné včely, jako byla ta dvě vč, neměl.

Střechou asi myslíte strop.

Nejde o že před ochlazením, ale o konec nakrmení a to je u mě nejdéle do půl září, ale klidně už na začátku a nebo na konci, jak je čas a jak jsou síly a zdraví.

A/2 - Já to tak nekomplikuji, neuvažuju jak si zasednou a je mi úplně jedno kdy a jak si to přenosí. Zjara je to pryč a nebo skoro pryč a včely jako koně. Které rámky nejsou zjara vybrané, ty dám do nově tvořeného TL. Zažily léčení a stejně už tudíž nesmějí na med. Kde je KK zjara prázdná, tam do nového TL prostřídám “medáky” ze skladu. Když je mám a já se poslední roky vždy postarám, abych je na jaře měl.

B - Jste nepoučitelný? Pořád chcete s imperilaistickým úlem plnit příkaz Strany z půlky padesátek, aby bylo v úlech sucho a tím neplesnivěl vosk a tím ho bylo víc pro zbrojení na obranu socializmu, se Sovětským Svazem na věčné časy a nikdy jinak? 

Patrně ještě na IF se psalo o tom, že včely plísně nejspíš NUTNĚ potřebují a já se domnívám, že si toxiny a nebo i nějaké pozitivní látky z nich nějak ukládají a využívají je. Proto je zjara vidět včely sát vodu ze shnilého a plesnivého dřeva pařezů, poloshnilého mechu, hnojnišť, ze škarep s olejovým splachem ze silnic - asi jim jde o sůl a td. Plísně, hniloba a jiné, z pohledu lidí eklhafty byly miliony let součástí včelích příbytků - vnitřek všechn dutin stromů je vyhnilý a hniloba pořád pokračuje, to jen člověk blbne. Nastudujte si jen to, co jsem tu za rok a měsíc napsal jen já a uvidíte, že to někteří kolegové potvrdili, rozvinuli a doplnili.

B/2 - Jmenujete firmu od které není dobré snad nic. 

Všechny blbiny vyhažte, udělejte to hned zítra a na horní loučky položte igelity z Lidlu, co jsou jimi proloženy kilovky cukru na paletě a zabývejte se podstatnými věcmi. A žádné fuky aby tudy utíkal vzduch, úplně jiom strop neprodyšně uzavřete. Myslete člověče, copak měly miliony let vývoje ve stromech nebo skalních dutinách nějaké prodyšné stropy?

-------------------------------------------

Kolegové začínající. Uvažujte. Roj by se nikdy sám neusadil v dutině, kde by bylo víc česen než jedno. Tečka!

Nebetyčnou blbost, jakou je očko, nevymysleli lidi kvůli větrání. To je důsledek lidské idiocie, že aby měly včely s medem kratší cestu do medníku a nemusely ho nosit skrz plodiště, kde by z něj nějaké zlé včely část užraly a na včelaře zbylo málo. Očko je stejný relikt primitivizmu a neznalosti dávných předků jako bludičky, hejkalové a jezinky. 

Prostě, snažně vás prosím, netýrejte svoje včely nějakým dodatečným větráním. Nebo jsem článek, na který reaguje pan Malina, psal jen tak z plezíru? Vnímáte lidi vůbec co píšu? Vysvětlím jak zhoubné je sucho na stropě úlu v zimě a jak mi zabilo včelstva a proto je potřeba pořád větrat strop? Toto mě unavuje, fakt unavuje.

A/2 - Já to tak nekomplikuji, neuvažuju jak si zasednou a je mi úplně jedno kdy a jak si to přenosí. Zjara je to pryč a nebo skoro pryč a včely jako koně. Které rámky nejsou zjara vybrané, ty dám do nově tvořeného TL. Zažily léčení a stejně už tudíž nesmějí na med. Kde je KK zjara prázdná, tam do nového TL prostřídám “medáky” ze skladu. Když je mám a já se poslední roky vždy postarám, abych je na jaře měl.

Byl jsem jen zvědaví, jestli jste to pozoroval, mě by to zajímalo…možná zbytečně, ale zajímalo.

B - Jste nepoučitelný? Pořád chcete s imperilaistickým úlem plnit příkaz Strany z půlky padesátek, aby bylo v úlech sucho a tím neplesnivěl vosk a tím ho bylo víc pro zbrojení na obranu socializmu, se Sovětským Svazem na věčné časy a nikdy jinak?

Jsem poučitelný, proto na část včel dám co nejdříve igelit přes celý nástavek jako vy a zbytek udělám po svém. Síťovinu tam nechám kvůli propolisu který zmiňoval goro a i mě dává smysl.

B/2 - Jmenujete firmu od které není dobré snad nic. 

Mně se líbí, že je spíše na východ a ne na západ ;-) Měl jsem v ruce nástavek od nich a jde fakt cítit jak "hřeje" odráží teplo. 

Všechny blbiny vyhažte, udělejte to hned zítra a na horní loučky položte igelity z Lidlu, co jsou jimi proloženy kilovky cukru na paletě a zabývejte se podstatnými věcmi. A žádné fuky aby tudy utíkal vzduch, úplně jiom strop neprodyšně uzavřete. Myslete člověče, copak měly miliony let vývoje ve stromech nebo skalních dutinách nějaké prodyšné stropy?

Možná máte pravdu. Možná neměli na výběr. Málokterá dutina měla vodorovný strop na které voda držela. Spíš si myslím, že měla nepravidelný tvar a voda stékala po stranách dutiny, tak aby nekapala včelám za krk. 

Prostě, snažně vás prosím, netýrejte svoje včely nějakým dodatečným větráním. Nebo jsem článek, na který reaguje pan Malina, psal jen tak z plezíru? Vnímáte lidi vůbec co píšu? Vysvětlím jak zhoubné je sucho na stropě úlu v zimě a jak mi zabilo včelstva a proto je potřeba pořád větrat strop? Toto mě unavuje, fakt unavuje.

Nechci aby vás diskuze unavovala. Včelám strop větrám jen co pustí z velké části zapropolisovaná síťka a nad ní většinu zimy lehce navlhlá tkanina na kterou přijde v únoru uteplívka z ovčí vlny. Takže to není ani větrané ani tam není parotěs. Uznávám, že v únoru by měla být lepší dát pod uteplívku rovnou igelit a pak ho tam většinu roku nechat…

Nějak nechápu kurvítko = sejto na propolis, co s tím máte pořád? Mají snad ve shnilém stromě nějakou síť a díky ní víc proplisu? To tu jen Goro pustil z prstu vycucaný nesmyslný axiom, na který já úplně stejně hodnotně odpovím jiným axiomem, že tím, že je nějakou sítí nutíte nosit víc protpipisu, než je pro ně potřeba, tak je zbytečně huntujete, místo medu a pylu musí nosit propolis a místo tvrby nezymů do krmné kašičky a přeměny nektaru na med musejí tyto výměšky dávat do nesmyslného množství propolisu. Včely nemyslí a jako debilové zalepují propolisem všechny skuliny ať už někam vedou a foukalo by jim jimi do příbytku a nebo ne. Prostě automaticky jak debilové zalepí všecko a čím víc drobných skulin jim dáte, tím víc to zalepí. Ale ten propolis ve skulinách prostě leží, nijak nepracuje a proč a jak by to fungovalo, že by jako bylo víc včelího zdraví v přímé úměře, víc propolis = víc včelího zdraví? Fakt nechápete, že to je stejně chytré uvažování jak s tím očkem? 

Logika a lidské myšlení:

Jedno vč propolisuje tak vehementně, až mě to se.e a jiné skoro vůbec. Jedno vč má v úle propolisu na kila, jiné snad pár deka. A popsal už někdy někdo, že by tmelivky měly méně úhynů, více medu, méně bodaly a nebo víc opylovaly? Protože BF tmelí ve srovnání s Kraňkou jak vo život, byly by pak zdravější, méně hynuly a víc přinesly? Tak to není. BF víc staví a víc využívá medovici než zdegenerovaná Kraňka, přešlechtěná na jarní KVĚTOVÉ snůšky. Nic víc.

Moje zkušenost je, polystyren větší mokro, doslova hnojník v úlech i v létě a voda na podložce i v létě a hlavně vlhký med - popsal jsem to jen tady na CHZ několikrát. Jak vidím, marně. Bleskurychle jsem nástavky z extrud 30 mm vyřadil. Opět hloupá chyba vnímat včely z lidského pohledu. Co “hřeje” vás, rozhodně nemusí být skvělé pro včely. Apropos, řešily se tu drátky, tedy vlastně antény, možná schopné indukovat nějaké napětí a v důsledku menší odolnost včel - je to vlákno o mikrovlnách. Ale každá ý mohl vidět, jak nasraně zuřivé jsou včely na peroutku a na umělohmotné chlupy včelařského smetáčku včely jsou. Bodají do toho, zjemvně je to zuří. Proto se musí peroutka i smetáček namočit a ocáknout a tím se len náboj zruší a včely se uklidní. No a polystyren (i jiné plasty) je hodně elektrostaický a co když jsou včelxy v PS úle v trvalém permanentním stresu? Co když mnohem víc dráždí včely tvrdá průhledná stropní folie neč slabý měkký igelit? A proč Rusáci dávají místo stropu sveřepě plátýnko i když i u nich je už jistě igelit a jiné plasty stejně běžné, jako u nás? Umíte si lidi pokládat i takovéto otázky? No drtivá většina z vás neumí a proto to píšeme někteří tady pro vás.

Tak pro vás pane Adame zopakuji, co jsem i na CHZ psal několikrát a někteří kolegové rozvedli a potvrdili a nebo nikdo nemohl nic namítat:

Drtivá většina dutin vzniká vyhnitím uražené či odumřelé větve a to tak, že se do kmene dostává dešťová voda. Proto dutina nad vyhnilým “sukem” bývá 15-30 cm, výjimečně víc - voda nahoru zdravým dřevem nemůže vzlínat. Ovšem od suku dolů může vyhnít i metry hluboko, protože tam prostě voda teče gravitačně. Jak postupuje hniloba? První fáze je tak zvaná tvrdá hniloba - lesnický termín a jistě byste to na netu našel. Pak přijde stadium měkké hniloby a pak práchnivina vatovité lehoučké struktury. Ta postupně mizí a vzniká konečně dutina. Tomu procesu pomáhají dřevokazní hmyzáci, ptáci a další živočichové. Ovšem od dutého středu dutiny smerem do stěny je to takto:

Dutina je zevnitř vystlaná měkkou poráchnivinou v tloušce několika mm až cm. Tato měkká vrsdtva plynule přechází do vrstvy tvrdé hniloby a nakonec je zdravé pevné dřevo a s trom s dutinou umí žít a prosperovat i desítky let. Dokud hniloba, hmyz a další nezeslabí stěnu tak moc, že se strom zlomí a zhroutí.

Včely vše měkké, neustále to na stěnách a všem co je v úle pudově zkoušejí, ohlodávají a snaží se toho zbavit a zvětšit si tak doupě - životní prostor. Hlodají to až na tvrdou hnilobu, kterou nerozeberou a potáhnou, jako vše v úle, tenoučkou vrstvou propolisu. Ovšem ten je prodyšný i vodo propustný a tak se tvrdá hniloba nacucává vodou, která do dutiny pořád zatéká a metabolická, která v dutině kondenzuje. Vlhkost umožňuje postup hnití a tvrdá hniloba se v čase mění na měkkou, což včely vyhlodávají a tak dále až ke zdravému dřevu, které tím ale přestává být zdravé, protože k němu může vzduch a voda a hniloba tudíž pokračuje ve vodorovném směru...

Z úlů včely vše vynášejí díky dolnímu česnu. Ne tak v dutině stromu. Tam je vždy česno horní a včely všechen odpad nechávají padat dolů. Někdy je dutina až k zemi a hlíně. Většinou je to ale maglajz z mrtvolek, měli, mrtvých parazitů a všeho, co včely shodí z plástů. Někdy v dutině dokonce stojí loužička vody, shnilé a velmi silně páchnoucí jedovatým sirovodíkem, CO2 těžším než vzduch + dalšími plyny. Je to doslova jedovatá plynová komora, ve které nepřežije nic. A někteří máme za to - moje domněnka a nejen moje, že tato, já to nazval plynovou komorou, je včelami po miliony let nějak využívána na jejich samoozdravné procesy. Jak to funguje ale vědečtí prostituti nezkoumají a my se můžeme jen dohadovat.

Vrstva měkké i tvrdé hniloby na stropě a hlavně ve stěnách kolem dokola chumáče je celý rok, hlavně v předjaří a zjara, silně nacucaná vodou a proto divoké včely nemusí ven pro vodu nikdy, nemají očka a nikdo jim nedělá prodyšný strop a tak mají doma vše co k životu a jarnímu rozvoji, když nemůžou ven, potřebují. V této vodě se logicky nemůžou nerozpustit všechny toxiny a jiné produkty aerobního, ale asi i anaerobního rozkladu. I toto můžu vysvětlit, ale už takto je to pro mnohé moc dlouhé a složité. Na dotaz to dovysvětlím.

Patrně proto se včely neštítí smrduté shnilé vody ze hřbitovních váziček a hnojnišť a jiných hnusáren a čisté studniční vody v napaječkách si nevšimnou. Mimochodem proto jsou napaječky hovadina, dobrá jen na zaměstnání jednoduššího včelaře. Z toho faktu logicky soudím, že včely z té shnilé vody něco potřebují, naučily se to za milony let vývoje využívat. Také proto je až zuřivá snaha  o absolutní sucho v úle a žádnou plíseň doslova stupidní! Nevíme proč včely ychtějí hnilobu a plíseň. Pozorujme je a jejich chování, projevy a potřeby a snažme se jim v přirozenosti příliš nebránit. V sezoně si i jedovatosti a hnusárny z hnoje a odjinud najdou kdekoliv. V zimě je mají na dolních rozích krajních rámků.

A i tady se zastavím. Existuje jen vizuálně plísní několik. Povlak plástů zelenošedý až do černa a jakoby na povrchu, to, když to nevyřežeme, tak jednoho dne přijdeme do včel a plásty jsou čisté, voňavé, vypulírované. Kde ale plást zbělel, nebo spíš smetanově zešednul a je vidět, že i stěny buněk - ve skutečnosti košilky a výkaly plodu už napadla plíseň, a dílo se drobí, tak toto včely úplně vykoušou a vyhodí z úlu a postaví znova. Uvedené, ve všech variantách prolínání může pozorovat a všimnout si každý.

Jak to dělám já. Krajní rámky nejdál od česna mám vždy nejstarší. Ty přijdou za blinovku, kde je včely vyčistí od zásob, tedy jde o jiné “vyčištění” než co to slovo znamená a pak jdou na vyvářku. U těchto plástů tudíž plíseň neřeším, přijde to prostě na zpracování. Ovšem jestli je spodní roh plástu oplesnivělý a na plástu je plod a nebo vidím, že je plný čerstvéhjo pylu a sladiny a že se rychtují ho zaplodovat, tehdy odříznu plísní napadené rohy.  Nic u mě není samoúčelné. V těchhto místech si včely postaví úplně první trubčinu v roce a vychovají první trubce. Všimněme si, že je to na spodním okraji plástů a tady jsem já našel inspiraci pro chov trubců POD HNÍZDEM a takto jsem vynalezl TLumič. Z pozorování a z toho, že se ve Včelařství v 80 letech psalo, že si včely dávají trubčinu na spodní okraj plástů. V hranatém úle a hranatých rámcích to pak mohou být jen rohy. A tady je další souviislost a to je pak moje zvláštní drátkování tak, aby bylo možné rohy snadno vyříznout, když by to bylo potřeba. A tak dále, vše vyplývá z něčeho a to něco také z něčeho zase jiného a tak donekonečna.

Vše se vším souvisí a takto bych mohl přecházet z jedné věci souvisle do mnoha dalších tak, jak u včel (a nejen) VŠECHNO vždy vyplývá z něčeho jiného a kde souvislost a nebo příčinnost není patrná je jen tím, že zatím nevíme o životě včel úplně všechno.

Pokud se pane Malino obtěžujete tento článek nejen přečíst, ale nastudovat a pochopit - čtou se romány pro pobavení a ne pro poučení - pak vám bude vše jasnější a vynecháte tu půlku svých vč, kde hodláte pokračovat v kravině a vyházíte ty mřížky a nedoléhající igelity, usnadníte sobě,a le hlavně vašim včelám život. Snažte se chovat včely nejjednodušším způsobem a nevymýšlejte žádné nesmysly. Jednou vám takto hloupě utracený a promarněný čas života bude chybět, věřte mi. Já nadělal spusty nesmyslů jen proto, že jsem se nedostal k informacím. Vy je dnes díky internetu a dalším vymoženostem máte na dosah a bez sebemenší práce a snahy a stejně je nevyužíváte úplně. Tím se vy mladí diametrálně lišíte od nás starých. My dobré informace neměli a zkušenosti a jejich zdroje - málokdo je umí předávat, je ochotný a chce dát jiným svůj čas - byly pro nás velmi omezené. Vy máte vše bezpracně a tak to proboha využívejte!

Nějak nechápu kurvítko = sejto na propolis, co s tím máte pořád? Mám s tím to, že mi to přijde jako dobré řešení na sušší zimování v mých polystyrenových úlech. Mají snad ve shnilém stromě nějakou síť a díky ní víc proplisu? Odpovím vám stejnou otázkou. Mají snad ve stromě igelit? To tu jen Goro pustil z prstu vycucaný nesmyslný axiom, na který já úplně stejně hodnotně odpovím jiným axiomem, že tím, že je nějakou sítí nutíte nosit víc protpipisu, než je pro ně potřeba, tak je zbytečně huntujete, místo medu a pylu musí nosit propolis a místo tvrby nezymů do krmné kašičky a přeměny nektaru na med musejí tyto výměšky dávat do nesmyslného množství propolisu. Možná je to huntuje, možná to vytváří v úle horší klima pro viry a bakterie. Včely nemyslí a jako debilové zalepují propolisem všechny skuliny ať už někam vedou a foukalo by jim jimi do příbytku a nebo ne. Prostě automaticky jak debilové zalepí všecko a čím víc drobných skulin jim dáte, tím víc to zalepí. Ale ten propolis ve skulinách prostě leží, nijak nepracuje a proč a jak by to fungovalo, že by jako bylo víc včelího zdraví v přímé úměře, víc propolis = víc včelího zdraví? Fakt nechápete, že to je stejně chytré uvažování jak s tím očkem? Logika a lidské myšlení: Jedno vč propolisuje tak vehementně, až mě to se.e a jiné skoro vůbec. Jedno vč má v úle propolisu na kila, jiné snad pár deka. A popsal už někdy někdo, že by tmelivky měly méně úhynů, více medu, méně bodaly a nebo víc opylovaly? Protože BF tmelí ve srovnání s Kraňkou jak vo život, byly by pak zdravější, méně hynuly a víc přinesly? Tak to není. BF víc staví a víc využívá medovici než zdegenerovaná Kraňka, přešlechtěná na jarní KVĚTOVÉ snůšky. Nic víc. Moje zkušenost je, polystyren větší mokro, doslova hnojník v úlech i v létě a voda na podložce i v létě a hlavně vlhký med - popsal jsem to jen tady na CHZ několikrát. A co jste měl na stropě že by igelit? Jak vidím, marně. Bleskurychle jsem nástavky z extrud 30 mm vyřadil. Opět hloupá chyba vnímat včely z lidského pohledu. Co “hřeje” vás, rozhodně nemusí být skvělé pro včely. Apropos, řešily se tu drátky, tedy vlastně antény, možná schopné indukovat nějaké napětí a v důsledku menší odolnost včel - je to vlákno o mikrovlnách. Ale každá ý mohl vidět, jak nasraně zuřivé jsou včely na peroutku a na umělohmotné chlupy včelařského smetáčku včely jsou. Souhlasím, z vlastní zkušenosti. Bodají do toho, zjemvně je to zuří. Proto se musí peroutka i smetáček namočit a ocáknout a tím se len náboj zruší a včely se uklidní. No a polystyren (i jiné plasty) je hodně elektrostaický a co když jsou včelxy v PS úle v trvalém permanentním stresu? Mně je dřevo milejší protože to je přírodní materiál proto si k polystyrenovým nástavkům, které mám v plánu používat jako medníky pořizuji dřevěné nástavky. Co když mnohem víc dráždí včely tvrdá průhledná stropní folie neč slabý měkký igelit? Tvrdou folii jsem zavrhl hned v prvním roce včelaření, z vícero důvodů. A proč Rusáci dávají místo stropu sveřepě plátýnko i když i u nich je už jistě igelit a jiné plasty stejně běžné, jako u nás? Umíte si lidi pokládat i takovéto otázky? Ano dával jsem si tuto otázku, ale nevím na 100% proč. Jsou lidi co používají nástavky vyrobené z rákosu. Určitě jste viděl. No drtivá většina z vás neumí a proto to píšeme někteří tady pro vás. Tak pro vás pane Adame zopakuji, co jsem i na CHZ psal několikrát a někteří kolegové rozvedli a potvrdili a nebo nikdo nemohl nic namítat: Drtivá většina dutin vzniká vyhnitím uražené či odumřelé větve a to tak, že se do kmene dostává dešťová voda. Proto dutina nad vyhnilým “sukem” bývá 15-30 cm, výjimečně víc - voda nahoru zdravým dřevem nemůže vzlínat. Ovšem od suku dolů může vyhnít i metry hluboko, protože tam prostě voda teče gravitačně. Odkaz na video včelstva ubytovaného v dutině s více česny v dutině spíše jako ležan.  https://www.youtube.com/watch?v=qTIuXpWHWbI&ab_channel=JPthebeeman Jak postupuje hniloba? První fáze je tak zvaná tvrdá hniloba - lesnický termín a jistě byste to na netu našel. Pak přijde stadium měkké hniloby a pak práchnivina vatovité lehoučké struktury. Tyto termíny jsem neznal. Děkuji za info. Ta postupně mizí a vzniká konečně dutina. Tomu procesu pomáhají dřevokazní hmyzáci, ptáci a další živočichové. Ovšem od dutého středu dutiny smerem do stěny je to takto: Dutina je zevnitř vystlaná měkkou poráchnivinou v tloušce několika mm až cm. Tato měkká vrsdtva plynule přechází do vrstvy tvrdé hniloby a nakonec je zdravé pevné dřevo a s trom s dutinou umí žít a prosperovat i desítky let. Dokud hniloba, hmyz a další nezeslabí stěnu tak moc, že se strom zlomí a zhroutí. Včely vše měkké, neustále to na stěnách a všem co je v úle pudově zkoušejí, ohlodávají a snaží se toho zbavit a zvětšit si tak doupě - životní prostor. Hlodají to až na tvrdou hnilobu, kterou nerozeberou a potáhnou, jako vše v úle, tenoučkou vrstvou propolisu. Ovšem ten je prodyšný i vodo propustný a tak se tvrdá hniloba nacucává vodou, která do dutiny pořád zatéká a metabolická, která v dutině kondenzuje. Vlhkost umožňuje postup hnití a tvrdá hniloba se v čase mění na měkkou, což včely vyhlodávají a tak dále až ke zdravému dřevu, které tím ale přestává být zdravé, protože k němu může vzduch a voda a hniloba tudíž pokračuje ve vodorovném směru... Takže včely chtějí kolem sebe mít co nejvíce propolisu a díky vodě která přes něj projde i vlhko. Takže když mám na stropě propolisem potaženou síťovinu a nad ní lehce navlhlou izolaci, která ale čás par propouští, tak to nemusí být pro včely úplně špatně. Ano igelit z jara nejspíš včelám pomůže v lepším plodování, sháněním vody atd…Z úlů včely vše vynášejí díky dolnímu česnu. Ne tak v dutině stromu. Tam je vždy česno horní a včely všechen odpad nechávají padat dolů. Někdy je dutina až k zemi a hlíně. Většinou je to ale maglajz z mrtvolek, měli, mrtvých parazitů a všeho, co včely shodí z plástů. Někdy v dutině dokonce stojí loužička vody, shnilé a velmi silně páchnoucí jedovatým sirovodíkem, CO2 těžším než vzduch + dalšími plyny. Je to doslova jedovatá plynová komora, ve které nepřežije nic. A někteří máme za to - moje domněnka a nejen moje, že tato, já to nazval plynovou komorou, je včelami po miliony let nějak využívána na jejich samoozdravné procesy. Četl jsem o tom…Jak to funguje ale vědečtí prostituti nezkoumají a my se můžeme jen dohadovat. Vrstva měkké i tvrdé hniloby na stropě a hlavně ve stěnách kolem dokola chumáče je celý rok, hlavně v předjaří a zjara, silně nacucaná vodou a proto divoké včely nemusí ven pro vodu nikdy, nemají očka a nikdo jim nedělá prodyšný strop (opakuji, že já mám částečně prodyšný, dokonce místy uteplívka i lehce zplesnivý, ale jak víme, tak ovčí vlna hřeje ikdyž je mokrá) a tak mají doma vše co k životu a jarnímu rozvoji, když nemůžou ven, potřebují. Souhlasím.  V této vodě se logicky nemůžou nerozpustit všechny toxiny a jiné produkty aerobního, ale asi i anaerobního rozkladu. I toto můžu vysvětlit, ale už takto je to pro mnohé moc dlouhé a složité. Na dotaz to dovysvětlím. Vysvětlete. Zajímá mne vaše úvaha.  Patrně proto se včely neštítí smrduté shnilé vody ze hřbitovních váziček a hnojnišť a jiných hnusáren a čisté studniční vody v napaječkách si nevšimnou. Pozoroval jsem včely u jezera, které slouží jako zdroj pitné vody. Nejraději braly vodu z trsů řas, které rybáři vytáhli na břeh. Včely na ni létali jakoby byla zdrojem nektaru. Trs řasy byl jimi obsypaný.  Mimochodem proto jsou napaječky hovadina, dobrá jen na zaměstnání jednoduššího včelaře. Možná, ale co když mám v takové napaječce zmíněnou vodu z jezera i s pohozenou řasou. Z toho faktu logicky soudím, že včely z té shnilé vody něco potřebují, naučily se to za milony let vývoje využívat. Také proto je až zuřivá snaha o absolutní sucho v úle a žádnou plíseň doslova stupidní! Nevíme proč včely ychtějí hnilobu a plíseň. Pozorujme je a jejich chování, projevy a potřeby a snažme se jim v přirozenosti příliš nebránit. Souhlasím. Zkoušel jste dát na strop dřevěné laťky? Pracnější pro včelaře, ale pro včely? V sezoně si i jedovatosti a hnusárny z hnoje a odjinud najdou kdekoliv. V zimě je mají na dolních rozích krajních rámků. A i tady se zastavím. Existuje jen vizuálně plísní několik. Povlak plástů zelenošedý až do černa a jakoby na povrchu, to, když to nevyřežeme, tak jednoho dne přijdeme do včel a plásty jsou čisté, voňavé, vypulírované. Kde ale plást zbělel, nebo spíš smetanově zešednul a je vidět, že i stěny buněk - ve skutečnosti košilky a výkaly plodu už napadla plíseň, a dílo se drobí, tak toto včely úplně vykoušou a vyhodí z úlu a postaví znova. Uvedené, ve všech variantách prolínání může pozorovat a všimnout si každý. Jak to dělám já. Krajní rámky nejdál od česna mám vždy nejstarší. Ano to je mi dle vaší metodiky jasné. Ty přijdou za blinovku, kde je včely vyčistí od zásob, tedy jde o jiné “vyčištění” než co to slovo znamená a pak jdou na vyvářku. U těchto plástů tudíž plíseň neřeším, přijde to prostě na zpracování. Ovšem jestli je spodní roh plástu oplesnivělý a na plástu je plod a nebo vidím, že je plný čerstvéhjo pylu a sladiny a že se rychtují ho zaplodovat, tehdy odříznu plísní napadené rohy. Nic u mě není samoúčelné. V těchhto místech si včely postaví úplně první trubčinu v roce a vychovají první trubce. Dobrá inspirace. Díky.  Všimněme si, že je to na spodním okraji plástů a tady jsem já našel inspiraci pro chov trubců POD HNÍZDEM a takto jsem vynalezl TLumič. Z pozorování a z toho, že se ve Včelařství v 80 letech psalo, že si včely dávají trubčinu na spodní okraj plástů. V hranatém úle a hranatých rámcích to pak mohou být jen rohy. A tady je další souviislost a to je pak moje zvláštní drátkování tak, aby bylo možné rohy snadno vyříznout, když by to bylo potřeba. A tak dále, vše vyplývá z něčeho a to něco také z něčeho zase jiného a tak donekonečna. Vše se vším souvisí a takto bych mohl přecházet z jedné věci souvisle do mnoha dalších tak, jak u včel (a nejen) VŠECHNO vždy vyplývá z něčeho jiného a kde souvislost a nebo příčinnost není patrná je jen tím, že zatím nevíme o životě včel úplně všechno. Pokud se pane Malino obtěžujete tento článek nejen přečíst, ale nastudovat a pochopit - čtou se romány pro pobavení a ne pro poučení - pak vám bude vše jasnější a vynecháte tu půlku svých vč, kde hodláte pokračovat v kravině a vyházíte ty mřížky a nedoléhající igelity, usnadníte sobě,a le hlavně vašim včelám život. Snažte se chovat včely nejjednodušším způsobem a nevymýšlejte žádné nesmysly. Jednou vám takto hloupě utracený a promarněný čas života bude chybět, věřte mi. Já nadělal spusty nesmyslů jen proto, že jsem se nedostal k informacím. Vy je dnes díky internetu a dalším vymoženostem máte na dosah a bez sebemenší práce a snahy a stejně je nevyužíváte úplně. Tím se vy mladí diametrálně lišíte od nás starých. My dobré informace neměli a zkušenosti a jejich zdroje - málokdo je umí předávat, je ochotný a chce dát jiným svůj čas - byly pro nás velmi omezené. Vy máte vše bezpracně a tak to proboha využívejte! Hezký a pravdivý dovětek ze kterého jde cítit životní zkušenost. Díky za něj. 

Jak už jsem párkrát napsal. Polystyrenové nástavky které jsem dostal (mají horní a dolní dřevěný rám, sice měli očka, ale ty jsem zaděl. Zevnitř jsou natřené potravinářskou barvou, po 3 letech se jeví jako trvanlivé, včely v nich žijí, nelikvidují, místy kde je povrch uvnitř drsnější tak to potečkovali propolisem. Pokud jsem na nich ale měl v prvním roce igelit tak bylo v úle opravdu velké vlhko až voda doslova tekla po stěnách nástavku a dokonce v zimě namrzala. Vím to protože jsem se díval do jednoho včelstva s vysokým dnem kvůli pozorování. Je mi líto tyto polystyrenové nástavky vyhodit. Nemám rád plýtvání. Proto jsem vymyslel propolisovou mřížku a na to částečně vodní páru zadržující uteplení. 

A tady jedno upozornění a jistě už i ostatní pochopili, že to ode mě není machrování, jak se zpočátku zdálo myslím Jirkovi. Totiž. Co člověk slyší, pamatuje si asi 15% a když je info hodně tak asi méně. Co je JEDNOU přečtené utkví v paměti po jednom přečtení asi 20-25% informací. O hodně víc utkví když se to napíše, nejlépe psace rukou. Proto pořád nabádám k opakovanému STUDIU mých textů. Nejlíp je na tom video, proto je tak oblíbené. Já ho neumím (nechci tomu dávat ten čas a učit se to), ale hlavně mě nevyhovuje z už několikrát vysvětlených důvodů. A abych zase nezapomně nit, tak ty důvody jsou, že videem jsem silně omezený režisérem a scénáristou (někoho nemůžu vidět, třeba jednoho co včelaří nahý a tedy mi často vadí i herci) a není tam žádný prostor pro mojí kreativitu. Obecně kreativcům s obrazotvorností a fantazií video vyhovuje málo, spíš vůbec.

Tak proto nikdo neprohloupí, když si moje texty vytiskne a vrací se k nim, někteří už to tak dělají. Tak, jak se bude zvětšovat penzum jeho vlastních poznatků, bude mu mnoho věcí a mých tvrzení a domněnek stále jasnějších.

Ale mezitím se mi ozval Tom4 a ano, všech jeho 16 uhynulých vč vč mělo KK nad VN. Já to považuji za jasně prokázané a tak cokoliv je už jen blábolení vo ho, asi víte o čem.

--------------------------------------

S vámi je to pna Malino těžké, ale budiž. Tady jde spíš už o souboj dvou a tak vždy jen vypíchnu vaší repliku a odpovím na ní, koho bude zajímat kontext najde si ho. Některé ercblbosti ale komentovat nebudu.

Mám s tím to, že mi to přijde jako dobré řešení na sušší zimování v mých polystyrenových úlech.

Vy..rte se na PS úly i na to, co se VÁM PŘIJDE. Důvod plast a elektronevímco. Hnojník i v létě a hlavně, kdyby byl PS dobrý, už na světě nebude jediný úl ze dřeva. Prostě dokud je jiná možsnot, PS ne. Ale třeba do blinovek ho dávám a v deklech ho mám taky. Vlna a jiné nesmylsy se nacucají vodou. Ale, taky jsem vyzimoval, a ne jednou, že ve stejném deklu nebylo nic a kde byly 2 cm PS stejné. Taky jsem vyplnil nástavky 12-15 cm PS a vyzimovaná vč pod nimi stejná. Mám jednu desku asi 60x60 cm 100 mm extrud a mám to jako dekl. Vč pod tím žádný rozdíl a tak kecy o zateplení stropu jsou jen kecy a jinde jasně píšu, že zatepení stěn je jen kurvítko a že úplně nejlepší jsou tenkostěnné úly z masivu Sm 20 mm. A tak je to, ty 2 cm, asi jen kurvítko abych měl dobrý pocit a čisté svědomí, spíš abych se mohl vztekat s mravenci.

Odpovím vám stejnou otázkou. Mají snad ve stromě igelit?

Na hloupé rýpavé otázky bych neměl reagovat. Ale abych dokázal, jak už si vymíšlíte kraviny a děláte, že to nechápete, odpovím i na takové. Ve stromě mají naprosto neprodyšné dřevo (to není axiom, ale nevyvratitelný fakt, dřevo prodyšné není), ale pod tím neprodyšným dřevem je vždy nějaká vrstva poloshnilého dřeva a ještě tvrdého práchna a vše nacucané shnilou vodou plnou všeho, co se lidem ekluje. Včely se tam můžou napít a neubývá.

Možná je to huntuje, možná to vytváří v úle horší klima pro viry a bakterie.

Jedna nula, tohle vzdávám, to by ani v EU nevymysleli. Jak víte, vy chytrej, že včely v úle viry a bakterie nepotřebují? Víte, že máte byt plný obého? A víte o vlastní střevní mikrofloře? Vč je suoerorganizmus a musíme ho vnímat jako jedu bytost. A tak dále. Vy se budete muset ještě hodně učit, jak mi kdysi ve fabrice řekl Vietnamec, když jsem nebyl štont nacouvat do úzké uličky.

Souhlasím, z vlastní zkušenosti

Jde o eletrostatický náboj plastů a když souhlasíte, zařiďte se podle toho. Jinak jsou to jen kecy.

Mně je dřevo milejší protože to je přírodní materiál proto si k polystyrenovým nástavkům, které mám v plánu používat jako medníky pořizuji dřevěné nástavky.

Já je povýšil na skladovací bedýnky, do včel to nesmí. Možná vám někdy dojde, že jsou věci zadarmo drahé.

Odkaz na video včelstva ubytovaného v dutině s více česny v dutině spíše jako ležan.

Odkazy neotevírám, kor když vím, že je v něm nesmysl. Jak to vím? Včely mají velký problém najít vhodné doupě, prostě nejsou, i v 1.000 ha a i na větší ploše moderního lesa nemusí být jediný doupný strom, na zahradách už vůbec a tak se někdy, naprosto výjimečně, usadí v komíně plném dehtu a sazí, v dutině ve zdi, v betonové i železné rouře, v ležící kládě s víc dírami. Kam se ale samy nenastěhují je plastový soudek a podobně. Nemám rád hlupáky, kdy vybere jeden příklad z tisíců a dává to jako zákonitost. Přitom roj si mohl vybrat - uhynout na stromě a nebo se usadit do blbé dutiny. Nám ale jde o to, zda v té dutině můžou včely žít trvale a navíc dávat užitek lidem. V dutině po nich nikdo nechce 50, ale i jako M.S. 100 kilo medu nad svých 100 kilo, které přinesou vždycky pro svojí obživu. My jim bereme až to, co přinesou nad svých 100 kilo!!!

Tyto termíny jsem neznal. Děkuji za info.

Pro vás a ostatní to sem píšeme, rádo se stalo.

Takže včely chtějí kolem sebe mít co nejvíce propolisu

Na tuhle hloupost jste přišel jak? Axiom jak vyšitý. Kdybyste pozoroval správně, věděl byste, že uvnitř sice vše potáhnou propolisem, ale v mikroskopické, myslím snad neměřitelné vrstvě. Zasírají nuty a ouška rámků. Ale jen proto, že pudově plní každou skulinu a jak s rámky pohybujeme, pořád jim děláme nové skuliny a tak se tam propolis hromadí. Na stěně se hromadí jen tam, kde včelař (blbý výrobce) ignoruje boční mezerník = vztah šíře nuty a délky HL rámku a pak se může BL dostat ke stěně blíž, než kritické 3 mm. Jinak na stěnách bude vždy jen ta neměřitelná mikrovrstva a žádné CO NEJVÍC!!!!!!!

Takže když mám na stropě propolisem potaženou síťovinu a nad ní lehce navlhlou izolaci, která ale čás par propouští, tak to nemusí být pro včely úplně špatně.

Další, patrně jen váš axiom a nebo vám radil nějaký duševní naháč. Reagoval jste pod epochálním a dosud nikdy nikde nezveřejněným popisem objevu a vůbec jste to nepochopil. My nepotřebujeme aby bylo něco nad stropem vlhké. My musíme dosáhnout toho, že je na stropě VODA v kapalném skupenství a radši víc než méně. I za cenu, že jí část steče na podložku. Vodu na podložce včely přežijí, sucho ne. Kdybyste se namáhal a POCHOPIL  základní sdělení, které jste překryl těmito naivními plky (už předešlým příspěvkem), vůbec byste takto nemohl uvažovat a váš omyl by vám byl jasný. Mám to štěstí, někdy, protože je většina jako vy, tak mi to připadá jako moje smůla, že bleskurychle chápu nejširší kontext. Naučte se to taky. Jasně, já se s tím narodil. A když tu vlastnost nemáte a neumíte se jí naučit, aspoň se s těmi, kdo to mají, nehádejte a naslouchejte a dělejte co vám zkušení radí. Až to zvládnete a budete všechno umět s jednou rukou v kapse, pak teprve přichází prostor pro vaši kreativitu.

Ano igelit z jara nejspíš včelám pomůže v lepším plodování, sháněním vody atd…

Přesně toto arogantní liberální zevšobecnění, které mě vyhnalo z VF, z Dymáku a ostatních časopisů a kdo ví, jak dlouho tohle ještě vydržím tady. Vy jen jako mimochodem, jen jako jednu z mnoha možností bohorovně a velmi přelaskavě připouštíte, že NEJSPÍŠ… Fakt jste nepochopil původní sdělení o neuvěřitelné NUTNOSTI mít v zimě vodu, na které, v extrémních podmínkách závisí přežití? Na to umím jen Husovo zvolání: “Svatá prototo!”

Nedá mi to a rozvedu to, abyste pochopil, jak velký je toto objev. Není pravděpodobné, že všichni teoretikové a praktikové, jde o statisíce lidí, byli všichni blbci a jen já chytrej. Tak to na tisíc % nebude. Jak to, že na to nepřišli a tvrdili to o nemožnosti vyzimovat na medovici a na melecitoze tuplem? Pracovali v jiných podmínkách - klimazměna, mikrovlny + spousta dalších a drželi se, často axiomatických nesmyslů, kterým časem uvěřili a nikoho nenapadlo o nich pochybovat a už vůbec je ověřovat. Právě toto je nejhorší zrádnost axiomů!!!

První, co mě napadá. Všichni se snaží a teď pominu očka a prodyšné stropy, o co nejvíc nakrmit aby nad chumáčem byl co nejvyšší “sloupec” zavíčkovaných zásob. Dokonce nedávná teorie OP to vypichuje, jak je to primární snaha a dokonce OP dělá psí kusy aby byl tento sloupec či vrstva zásob mezi chumáčem a stropem co nejvyšší. A přitom na přezimování stačí asi 2-3 centimetry zavíčkovaných zásob. Vše ostatní je pro jarní rozvoj. A to ostatní může být VŠECHNO dole pod chumáčem. A tohle už věřím, že ostatní nenapadlo, protože se za 160 let v USA a tady asi 100 let nástavkového včelaření podsouvá NN (ten nemá drtivě drtivá věšina úlů a VN v té funkci být nemůže) asi jen posledních 30 let.

A ještě k objevu podstavení KK na podzim pod VN. Když jsem to tvořil, nevěděl jsem, že něco vynalézám a už vůbec převratného. Stěží jsem na NN pod nohy přišel já sám jako první, tak to určotě nebylo, ale já už nevím jak mě to napadlo. Nejspíš z nesmyslné rotace NN při NN systému, kterou jsem neuznával a odmítal dělat i kdy místo rotace šlo jen o jednou v roce strčit pod VN KK, ale tím, jak NN systém vehementně propagovali, zajímal jsem se o něj a vše o něm nastudoval a dokce mnohokrát vyzkoušel. Všimněte si, že stejné chybné uvažování tu nedávno prezentoval Goro, kdy zaboha nechce zvedat plodiště a dávat pod něj KK. Ono to je obtížné, stáreme, našel byste tu mojí práci o KK nad VN a dokoce i o TL nad VN. Letošní zkušenost jasně ukazuje, že se bez toho nebude lze obejít. Goro už zvedák má a zvyknul ho používat, já, jestli budu chtít zjara živé včely, už vím, že ač se mi nechce, BUDU MUSET ZVEDÁK MÍT A POUŽÍVAT TAKY.

Ale zpět k vaší oponentuře.

(opakuji, že já mám částečně prodyšný, dokonce místy uteplívka i lehce zplesnivý, ale jak víme, tak ovčí vlna hřeje ikdyž je mokrá)

Tohle, vzhledem ke všemu, co jsem vám dnes odpověděl, bych už mohl vynechat jako vysvětlené. Přece ale zopakuji, že VŮBEC NEJDE O TEPLO na stropě, teplo si umí včely vyrobit když musí. Ale VODU si vyrobit nemůžou když jim jí myslitel odvede ze stropu pryč. Plíseň nad stopem je jim na dvě věci, asi víte na jaké a stejně tak vlhkopst, ta akorát studí. Jasně, proto vlna, kdybyste byl tupý, nedával bych vám tolik času a energie, poznal jsem váš potenciál.

Vysvětlete. Zajímá mne vaše úvaha.

Jindy, ztratil jsem nit a musím se k tomu vrátit a vzpomenout si, co jsem měl na mysli. Mám jen lidský mozek, navíc nemladý a ne computer, který je sice úplně belej, ale nikdy nic nezapomene. Omlouvám se.

Pozoroval jsem včely u jezera, které slouží jako zdroj pitné vody. Nejraději braly vodu z trsů řas, které rybáři vytáhli na břeh. Včely na ni létali jakoby byla zdrojem nektaru. Trs řasy byl jimi obsypaný.

Tak nakonec je vidět, že pozorovací talent máte. A teď je nutné si sám položit otázky, proč? Proč byla pro ně atraktivnější voda z nacucaných řas? Mě napadá ihned mnoho vysvětlení. Například. Voda, kde rostou řasy, je tak plná planktonu, živočišného i rostlinného, že s řasami nemohli nevytáhnout miliony jedno i vícebuněčných organizmů, současně s jejich metabolity. To během minut odumírá (záleží to na teplotě) a začne se rozkládat. Tedy plankton, ale jistě odumřou i řasy a začnou se rozkládat. Protože produkty rozkladu jsou živnou půdou pro miliardy mikrobů, které jsou v každém kubíku venkovního vzduchu a tyto dodotované mikroorganismy, spúolu s těmi, co ve vodě a na řasách už byly, akcelerují rozklad. A jsme u toho, že včely asi potřebují nějaké produkty rozkladu, kdyby ne, jsitě by takové zdroje tak ohavné vody ignorovaly a nevybíraly by si je. Dobře jste mi nahrál. Ovšem nejde o nějaké moje vítězství a idiotské poměřování pindíků, ale sám vidíte, jak všechno do sebe zapadá. Jak jedno vyplývá z jiného a tak dále, vše kolem nás je nekonečné řetězení příčin a důsledků a ano, není vždy úplně snadné se vtom SPRÁVNĚ orientovat a jistě se při tom dopuštíme, i já, mnoha omylů. To je vývoj lidského poznání.

Možná, ale co když mám v takové napaječce zmíněnou vodu z jezera i s pohozenou řasou.

Bingo!! Budou jí brát stopro ochotněji, než ultračistou studniční, prostou všech mikrobů a naopak plnou úžasných minerálů, o kterých lidé dávno postulovali, že je včely milují a nezbytně potřebují. Hovnajs! Tady vidíte, že je lidská věda a lidské prizma vidění na skutečný život pořád ještě krátké.

Souhlasím. Zkoušel jste dát na strop dřevěné laťky? Pracnější pro včelaře, ale pro včely?

Jistě. Našel byste tu myslím vlákno o původním (Šítově) univerzálu, ze kterého vznikl úl Blaník. Univerzál měl 14 mm hluboký horní falc a do něj zapadala 14 mm vysoká stropní prkýnka. Byla dlouhá 460 a široká 65 mm a bylo jich 7. Mimochodem z toho vznikl vnější rozměr Blaníku - 465x465 mm, původně to bylo 462x462 mm. Ale to jsem odbočil. Prkánka byla tedy 6 mm nad HL rámků a protože byla silná 14 mm, nepronášela se. Výhoda = úplně čisté HL, nevýhoda, buňky neměly každá svůj systém cirkulace vzduchu, ale vše bylo nahoře nepřirozeně a nesmyslně propojeno a taky odvětráno.

Jiný systém, hlavně na Slovensku, byl, že byly stropní latičky 10 mm x tlouška oušek rámků x dékla HL s oušky. Béčko má nejčastěji 10 rámků a tak to mělo 11 latiček, Dávat je tam a pořád oškrabovat propolis byl takovej voser, že tohle jsem ani nezkusil. Znám to je z knih, časopisů a filmů

Vlastně se dá říct, že já mám pořádné včely až od doby, kdy nemám “visuté” strůpky, ale dávám igelit. Jenže táta dával vixlajvant - igelit v padesátkách nebyl běžný a máma dávala visutá prkýnka a já kopíroval mámu (i když u nás byla metrnice máma a otec mi jakživ nedal facku ani nezařval). Vím jistě, že vč z úlů s visutým stropem vylétávala pro vodu i za mrazu a po včerejším objevu je jasné, že právě neprodyšný igelit (vixlajvant a možná i Rusácké plátýnko) hromadí na stropě vodu a proto jsou vč pod igelitem lepší a jdou rychle do rozvoje.

Hezký a pravdivý dovětek ze kterého jde cítit životní zkušenost. Díky za něj.

Opakuju, rádo se stalo, pro takové jako vy to tu píšu a jistě i Goro a ostatní. Zopakuju co mě k tomu vede, už to tu někde je, ale pro vás znova. Je to Platón a možná, že si citaci nepamatuju doslova, taky jde o předklad. Ale moje verze, jestli není stejná jako originál, je mu velmi blízko:

"Když starý muž pozná, že se přiblížil k cíli své cesty, pocítí nutkavou potřebu předat dalším pokolením všechno vědění, co za svůj život nahromadil. To proto, aby nebyla přerušena kontinuita vývoje lidské civilizace."

--------------------------------

Závěr vašeho příslěvku celý podepíšu. Teď už víte co a proč jsem s PS nástavky úplně stejné konstrukce udělal já. Vás chválím za to, že jste si uměl poradit. Jen vám tvrdím, že to byla slepá ulička a je potřeba z ní vycouvat a pokračovat už lepšími cestičkami. Kor, když vám ty cestičky někdo prošlapal předem a zjistil, která je slepá určitě a která sice někam asi vede, ale kde se půjde obtížněji. Tak ať se vám daří.

Jen k té vodě. Lituji, že jsem to nevyfotila, ale mě z jednoho úlu, jak je takové to otevírání vysokého dna( přesně toho , co nemá tom50 rád😀) tekla letos doslova voda - jak mrzlo,  dělaly se rampouchy. Včelky prostě plodovaly a přiznám se, že loužičce na dně úlu se jen směji.  Mám to tak u některých včelstev každý rok a nevadí jim to vůbec, jen to vypadá zvláštně, tak to moc nikde neříkám. Upřímně tak předcházím radám o nutnosti sucha v úle😃

Tak som včera nahadzoval medníky, včelh sú silné, rozkvitajú čerešne, ovocné stromy sú v pukoch a ide týždeň teplého počasia… na tri rodiny som však medníky nemohol dať, pretože ten melicitózny med ich dosť zdecimoval…v podstate si nedokázali vytvoriť dostatočný priestor na chov plodu, musel som im vložiť prázdu súš, med postupne spotrebovali keď začali lietať ale čistenie melicitózy z dna buniek bolo problematické, “kradlo” im čas, menej sa mohli venovať chovu plodu.. teda včely prežijú aj na medovicovom mede, prežijú aj na medovicovom mede s melicitózou ale… niektoré bez problémov, niektoré uhynú alebo sa len “preplazia” do ďalšieho roku, a musia sa “spamätať”… asi to to závisí od množstva melicitóza v tom ktorom úli ….

na fotke je plást po “vyjedení medovicových zásob”, to biele je melicitóza, ktorú vynášajú..…