Asi to nechápete správně. Já se stydím, ale Gorovi úplně nevěřím a tedy jsem se nevyjadřoval. Vás si ale dovolím opravit.
Kyslík není rozhodně spotřebován vždy všechen, to není možné. Navíc je ho ve vzduchu tuším pouze 21%. Tudíž je těch 613 litrů kyslíku jen 21% vzduchu. Množství vzduchu odpoovídající jeho množství ve vzduchu je pak je pak (613 : 21) x 100 = 2.919 litrů za měsíc, pokud za měsíc vč spotřebuje jen jedno kilo medu. Protože ale vč určitě nespotřebuje úplně všechen kyslík ze vzduchu, který má k dýchání, pak je skutečný objem vzduchu vždy větší než asi 3 kubíky za měsíc (opakuju, pokud je spotřeba jen jedno kilo zásob). Ale, podržme se v teoretizování jen kyslíku a že ho vč spotřebuje všechen. I kdyby vč spotřebovalo všechen kyslík a nespotřebovalo vzduchu víc, pak je to 3.000 litrů za měsíc a tudíž 100 litrů za den. Za hodinu pak asi 4,2 litru a za minutu tudíž 0,07 litru. Protože má (na matiku jsem byl neskutečně tupej a zlomky nepochopil nikdy) litr 1.000 cm3 a tak je 0,07 litru 14,3 cm3. Jestli má česno například 10 cm2, pak jím za minutu proteče, každým jedním centimetrem čtverečním jen 1,43 cm3 plynů. Protože ale minuta trvá neskutečných 60 vteřin, pak ten vzduch teče neměřitelně pomalu.
Ale. Řekněme, že vč spotřebuje jen polovinu kyslíku a tudíž ta množství vynásobme dvěma a i pak je to rychlost pro mě nezměřitelná, tedy amatérsky bez přístroje, natož s ubrouskem!
Ale nechtěl jsem se dohadovat, pojďme to zahrát do autu, nechci Gora ztrapnit, stopro to nepočítal. Navíc neodpověděl na pulzy. I kdyby k nim mohlo docházet (nepravděpodobné = empiricky vysvětlím později), nebylo by možné je registrovat. Bez přístrojů určitě ne. A také je nutné vědět, že jsem uvedl česno velké jen 10 cm2 a to by při otevření výšky 18 mm odpovídalo délce pouhých 55,555555555555 mm a tedy necelých 6 cm a to máme všichni (jen Nahaté úly ne) česna větší.
Proč nevěřím na rozvolnění povrchové vrstvy hermeticky uzavřeného chumáče včel. Jednak nevěřím, že by se včely mohly slisovat tak, aby mezi jejich těly nepronikaly molekuly vzduchu. Navíc, i kdyby se rozvolnila povrchová vrstva včel chumáče, pak by stejně vztduch pronikl jen pod tu povrchovou vrstvu a ne hlouběji, k matce například. Tudíž by se v nějakých pulzech musel rozvolňovat chumáč celý až do svého jádra a to, pan Goro promine, je už úplný nesmysl. Přesněji, to můj selský rozum neumí, na základě všeho, co jsem se za život naučil, pobrat.
Bude to úplně jinak, bude to proces naprosdto samočinný na bázi parciálního tlaku například u vlhkosti. Podstata přírody je v tom, že se vše kolem nás samo snaží o rovnováhu (asi se to jmenuje termodynamika). Nemám to vzdělání a tak mi věřící prominou, vypůjčím si Boha. Ten chce, aby ve vzduchu bylo přesně 21% kyslíku. Jakmile je tam kyslíku méně, a čím větší je “spád”, tím větší silou se snaží vedrat kyslík tam, kde momentálně přechodně chybí. A tudíž se kyslík sám nasákne do chumáče, protože jeho povrch není igelitový sáček, že ne. A s ním samosebou dusík, prostě ta směs plynů, které souhrnně nazýváme vzduchem.
Ale třeba je to jinak, třeba chlupatost včelích tělíček brání pronikání vzduchu tak rychle (potřebně), jak si to nevzdělaně laicky představuji já a vč musí chumáč (nejen jeho povrch) rozvolňovat. A tak vlastně v žádném chumáči zimu netráví a zbývá už jen aby včelstva v zimě stavěla a plodovala ne? Aha, chybí jim jen stimul snůšky, ale to bychom snad uměli simulovat ne?
Ale zase vážně. I Javali na to narazil. Jestli jde o dýchání, pak se musí chumáč v nějakých pulzech zvětšovat o velká % svého objemu aby vytlačil z úlu vzduch “špatný” a o stejný objem smrštit aby nasál vzduch čerstvý. Podobně jako plíce savců například. A to se, podle mého selského rozumu, neděje.
---------------------------
A celé to komplikuje horní česno. Přirozené je pro včely jen horní česno s tím, že pod ním se nahromadí těžký CO2, ale i velmi jedovatý sirovodík a nejspíš i další plyny. Před časem (možná ještě na IF) jsme docela dost HČ řešili, pak ale začala sezona a pozapomnělo se na to. Já v návalu práce a pak nemoci jsem pokusy s HČ neudělal. Nějak v tom pokusoval Tom4, ale snad jen u oddělků ve styroduru, že si "česno" prokousaly samy mezi nástavky.
Vlastně nejdál to dotáhl Javali se zemním úlem. Jenže nemá vyjadřovací schopnosti a už vůbec není ochotný podrobně se souvislostmi věc popsat do nejmenších detailů. Škoda.