Nevim z ceho jste naznal ze mam studenou stavbu. Jedu podle Blaniku s teplou stavbou, jen ma rohove cesno
Trochu mne zmatlo pouziti zkratky BP, kterou odjakziva pouzivate pro Blinovu Prepazku. Chvili mi trvalo nez jsem si odvodil ze se zrejme jedna o bocni predsinku 😀
Omlouvám se za hloupě zvolenou zkratku, jsem líný psát celé pojmy.
Jsem jen člověk, některé moje dedukce jsou holt nesprávné. Taky už nevím jak jsem na to přišel.
Roman mal by som na teba veľkú prosbu… dal by sa v rámci tohoto experimentu s česnom urobiť ešte jeden experiment?… teda ak by si na jednom úle pripevnil na vrchnú latku česna v strede pripináčikom cca 1cm široký pásik jemného papiera (kreep, servítka ) tak aby teda bol pripevnený len hore a v dolnej časi by bol voľný… sluboval by som si od toho viditeľný pohyb pásika zakaždým, keby včelstvo robilo výmenu vzduchu v úli…
Zdravím.
Díky. To poslední včelstvo jsem ulil🙂 je komplet na novém díle, respektive bylo dáno do nátavku se samými mezistěnami byl to poroj nějak se mi zamlouvalo tvrdě šlo proti vosám, dobře stážily česno nejmenší spad VD a těch mrtvolek co tam u něho je je za dobu od poslední fumigace čili od konce října. U tuho mizerného je těch mrtvolek cca za měsí a půl. Snad rok 2025 vyjde hlavně s medem😉
Tolik mrtvolek za 6 týdnů neznamená nic. Klid.
No a to “ulití” a na nových M, prostě si tohle všechno, a všechny detaily dobře zapamatujte.
Tak jsem dnes na Gorovu zadost udelal test, jestli se projevi proudeni vzduchu na česne.
Ucpal jsem ostatni otvory a nechal jen zobrazene česno. Pripnul jsem rysovackama kousem papiroveho kapesniku. Nepozoroval jsem zadne proudeni. Na konci jsem zkusil trochu fouknout, jestli se to na kapesniku projevi.
(Vcelstvo uvnitr je zive- reaguje na poklep)
goro:Roman mal by som na teba veľkú prosbu… dal by sa v rámci tohoto experimentu s česnom urobiť ešte jeden experiment?… teda ak by si na jednom úle pripevnil na vrchnú latku česna v strede pripináčikom cca 1cm široký pásik jemného papiera (kreep, servítka ) tak aby teda bol pripevnený len hore a v dolnej časi by bol voľný… sluboval by som si od toho viditeľný pohyb pásika zakaždým, keby včelstvo robilo výmenu vzduchu v úli…
😲😲😲
Druhy pokus se svickou. Prikryl jsem sebe i ul hadrou a snazil se co nejvice zamezit vlivu vetru
Roman, preboha nie ucpať česno 😲 chceš prísť o včely?.. pisal som predsa upeviť cez česno 1 cm široký pásik, tieto papiere by si neodfúkol ani ty….😉
Už mám skutečný absťák. Každý den si chodím zaběhat do lesa a tak se vždy zastavím u některého ze stanovišť, přiložím ucho a naslouchám tichému vrnění v úlech. Zatím to vypadá optimisticky, ale do jara daleko. Dny se však již prodlužují a zima to má spočítané. Únor je u nás měsíc prvních významných proletů. Nakonec to zase uběhne rychle a na jaro nebudem vědět kam dřív skočit.
Dneska některé vykoukly😀 a dokonce na jednom česně trubec
Na poslední fotce máte česno na opačné straně. U vás musí být teplo jak hrom🙂
Mrzí mě co jsem způsobil, nenapadlo by mě, že někdo vezme doslova mojí domněnku o průvanu v česně. Ve stejném příspěvku, i v jiných předtím, jsem pochyboval o tak velké výměně vzduchu, počítané na desítky kubíků (metrů krychlových) za hodinu. Přišlo mi to tak nesmyslně velké množství vzduchu za malý časový úsek, že jsem V NADSÁZCE napsal, že to by pak v česnech snad musel být průvan (připodotknul jsem vždy, že to neumím spočítat, jen selským rozumem mi to nějak neladí s tím, co je možné). Mám za to, že spotřeba vzduchu včelstevem je ve srovnání s tvrzeními Ing. Titěry mnohonásobně nižší než vychází při použití prosté fyziky.
Proč Titěrovi a dalším nevěřím. Ale to neznamená, že se já trapně nemýlím, jen mi to prostě jak se říká nějak neštimuje s tím, co jsem kdy viděl, slyšel, zažil.
Tak předně.
1 - Obsah CO2 ve vzduchu je 0,3%, ovšem ve stebníkách (a v několik let opakovaném německém pokusu se zimováním v metr hluboké jámě zakryté trámky a chvojím) je obsah stejného JEDOVATÉHO plynu 10%. Jak to, že to něco živého = včely (a roztoči ne) - přežije?
2 - Petr měl kdysi hospodu. Odběhl si někdy v září nebo říjnu navečer (muselo být nejméně 15-17 hodin) udělat fumigaci u svých tehdy 8 vč (počet vč není podstatný, to jen, že to netrvalo dlouho). S hosty ovšem ztvrdnul v putyce do 2 do rána, pak teprve jel domů z práce, šel utahaný spát a než usnul si vzpomněl, že neotevřel ucpaná česna včelstev. Tak se oblékl a dojel na chalupu včely otevřít, byly bezmála 4 hodiny ráno. Včelám se nestalo vůbec nic!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! A byly uzavřené nejméně 11 hodin v koktejlu plynů ze zplodin hoření knotu a odpařeného Amitrazu z Varidolu + CO2 vzniklý hořením + vydýchaný vzduch, tedy s enormním obsahem CO2. Titěrové můžou psát co chtějí, fyzikové počítat jak to nejde a já vím, že kecají nesmysly. Ano, úly nejsou úplně vzduchotěsné, ale i tak to tehdy Petrova včelstva neměla přežít. Jen připomenu jak vědci své doby tvrdili, že nic těžšího vzduchu nemůže létat a vymýšleli kraviny se vzducholoděmi až přišli Wrightové, co neměli ani maturity a tak nevěděli, že zkoušejí zhovadilost (všichni se jim smáli), která se jim nemůže podle vědy podařit. 3.12.1903 se jim to povedlo navzdory fyzikálním zákonům, přesněji vědeckému zaslepení a nepochopení celé šíře fyzikálních zákonů. Mimochodem, pro vědce je také příznačné, že klidně novátory označují za hlupáky a pošetilce a trapné vynálzce perpetua mobile a když se pak něterému podaří “nemožné”, nikdo z tak zvaných vědců se mu neomluví. Ve skutečnosti by neměla stačit omluva, ale vědec by měl skončit doživotně u popelářů! Ano, měli by být trestáni za nesprávné vědecké studie a teprve pak by se jim dalo věřit, že nelžou ve prospěch poskytovatele grantu. Jenže to by se pak nenašel žádný poskytovatel grantu a vfýzkum by musel platit stát jako v posmívaném socializmu.
Ještě že samouk Schliemann nebyl vzdělaný v oboru a nevěděl, že Homér napsal jen pohádku a dokonale jeho příběhu uvěřil a díky tomu objevil Tróju. A podobných příkladů bych uměl najít hodně. Mimochodem, o Tróji ví každý. Málo se ale ví o rozčarování Schliemanna když do oblasti přijel a uviděl, že stejných pahrbků jsou v oblasti stovky a jméno Hisarlik se naprosto jistě, v době kdy k události došlo, nemohlo znát. Kde začít kopat? Vzpomněl si, že v Homérově eposu jeden hrdina oběhl Trojský pahorek s raněným přítelem na zádech a Homér uvedl (nebyl vymyšlený ještě náš čas měřený v hodinách a minutách), jak dlouho to hrdinovi s přítelem na zádech trvalo. A tak Henrich s pytlem něčeho na zádech a stopkami v ruce obíhal tamnější kopečky až našel ten správný. Byl to on!!!
goro:Roman, preboha nie ucpať česno 😲 chceš prísť o včely?.. pisal som predsa upeviť cez česno 1 cm široký pásik, tieto papiere by si neodfúkol ani ty….😉
Goro, zaujal mne Vas podmet na pokus. V navaznosti na diskuzi o dychani vcelstev a proudeni vzduchu. Priznam se, ze jsem nepochopil to s prouzkem 1cm ubrousku. Ja si to predstavil na vodorovno a to mi prislo ze se nemuze nijak proudeni projevit. Ted zpetne na vasi reakci jsem to prehodnotil a zrejme jste myslel uzky prouzek svisly
Strach, ze bych svoje vcelky udusil jsem nemel, pokus probihal jej kratkodobe behem par minut.
Nicmene mne vysledek prekvapil ; ze se neprojevil zadny pohyb ubrosku. Proto jsem presel na zkousku se svickou. A ani tady zadny viditelky vysledek. Necekal jsem zadny pruvan, ale alespon nejake pravidelne proudeni by nastat mohlo
Pokus s prouzkem ubrousku jsem neopakoval, protoze tady ted dost fouka
Kdyz to ale srovnam se sebou, velkym chlapem, ktery pomalu pri pokusu dychal (bokem) aby nerozkmital plamen svicky a malou kouli hmyzu, tak vlastne vysledek odpovida. Tam mi doslo to srovnani. Nam taky staci mala prudusnice i pri velke zatezi a jaky ma prumer…
Roman dik, že si skusil aj ked došlo nedorozumeniu, mal som napísať jasnejšie… sám Tom napísal že slovko "prúvan" v česne je nadnesený, včely nastávajú nový vzduch v takých cykloch, keď už je pokles kyslíka v chumáči výrazný, (rastúci obsah CO, dokonca pôsobí utlmujúco a včely sú mierna tlmené v činnostiach čo pozitívne ovplyvňuje aj spotrebu)… preto aby sme zistili tie cykly, som odporúčal ten pásik, nevieme aká dlhá doba je potrebná, pásik tam môže byť nepretrzite, čo eliminuje aj nejaký vietor (ináč ten plamienok sa odkláňal podľa mňa od česna ale mierne, vietor ani prievan to nie je v česne, ja to merať nemôžem mám otvor česno veľký a sito v dne) …
Já si dovolím trochu pozorování za současné ignorance některých “vědeckých” nesmyslů. Takový je už celý svět kolem nás, že nějací mocní (nebo jen mají přístup k mejnstrýmovým zdrojům šíření svých bludů) nalajnují jak věci mají být. Sice všichni vidí, že to tak není a co pamatují jejich předkové a staré knihy ani nikdy nebylo, ale prostě je nekorektní nepapouškovat zjevné, ale i ty méně zjevné kraviny. Konkrétním příkladem je například jistý měsíčník, kde roky je šéfredaktor nevčelař a jeho sítem poilitické korektnosti mnoho věcí prostě nemůže projít.
Vždy se všude píše a říká, jak včelař musí ometat návěj sněhu z letáku, aby se vč neudusilo. Já ale nikdy neslyšel, že by se návějí sněhu včelstvo udusilo. To nějaký magor někdy takto vyfabuloval a ostatní, aniž by to zkusili a současně včelařit neumí (proto píšou knihy, kdo něco umí, dělá to a nepíše o tom tlustá vědecká pojednání) pořád opisují prastarý axiom do nekonečného zblbnutí. A stokrát opakovaná lež či polopravda se stává pravdou.
Mnohokrát jsem nemohl ke včelám včas a po několika dnech, kdy na letáku byla i 20 cm vysoká vrstva sněhu, u česna už částečně zledovatělá, vždy byla u stěny úlu směrem nahoru i třeba jen 1-2 mm skulina, která umožnila včelstvu dýchat. I kdyby skulina nebyla, sníh je průdyšný, i pod značnou vrstvou sněhu zhutněného lavinou se lidi hned neudusí, ale dokáží přežít i desítky minut. Sníh na česně zhutněný není a než by se slil a zmrznul, vytvoří se popsaný průduch.
Tvrdím, že vědecké traktáty o mnoha kubických metrech výměny plynů za hodinu jsou nesmysly. Konkrétně je to vidět na Tomových Nahatých úlech s neštelovatelným česnem velikosti max 9 cm2. V zimě to stačí bohatě a stačilo by i mnohem menší česno. Ale v létě by se včelstva měla dusit, opouštět úl a svěšovat se pod česny (Naháči nemají vysoké podmety, jen, světe div se, 18 mm vysoké a samosebou ještě civilizovaně bez sít a úly nemají očka ani jiná přídavná česna a mají neprodyšné stropy) a měly by se kvůli nedostaku kyslíku enormně rojit a hlavně by z nich neměl být téměř žádný užitek, protože by většinu energie vynakládaly na přežití v dusivém úle s nepatrným česnem a ne aby hromadily med. Nic takového Tom4 za 3 roky nepozoroval.
Nezlobte se kolegové, ale ubrousek v česně a pozorování pohybu vzduchu tam nebo ven je docela nesmysl. Navíc naprosto neobjektivní, nemůže to neovlivnit i jen tak nepatrný vánek, že ho člověk nepocítí. Musí existovat přístroj, který by to změřit uměl.
A i o dýchání včelstev v jakýchsi pulzech, chápu to jako výdechy a nádechy, jsem jakživ nečetl a neslyšel a taky si ani neumím představit, jak by to včely dělaly. Mám za to, že semknutý chumáč se ani nehne a na to, aby docházelo k měřitelným, natož pak pozorovatelným pulzům, by se musel chumáč nadýmat a plaskat stejně, jako hrudní koš člověka. Jsem líný hledat vzorečky a počítat to přesně, ale jestli má chumáč například objem 3 dm3 a měl by vytlačit z úlu 1 dm3 vzduchu, musel by se sám nafouknout o 33%, tedy o 1 dm3 na 4 dm3 a tím by z úlu vytlačil právě jeden dm3 směsi plynů. Po splasknutí na původní 3 dm3 by úl logicky z venku nasál také 1 dm3 čerstvého vzduchu. A je jedno, zda by to bylo 33%, nebo 20 a nebo jen 5%.
Jsem laik a o fyzice jsem vždy jen slyšel, ale selský rozum mi umožnil chhápat dýchání zmního chumáče úplně jinak. Právě na základě základních fyzikálních zákonů, o kterých, jak přiznávám o větu výš, mám jen mlhavou představu. Jak dýchá zimní chumáč?
Podle mě jak vč konzumuje potravu, vyrábí z ní teplo s pomocí kyslíku z čerstvého vzduchu. Vedlejším produktem je voda (sušší vzduch zvlhne) + CO2. Jen malá část tepla nemůže z chumáče neuniknout a je ve formě teplejšího vzduchu. Ten, díky ohřátí, zvětší několikrát svůj objem - tím se prodere z velmi těsně semknutého chumáče a současně obsahuje vodní páru (i CO2) a na to, aby voda měla skupenství páry, musí obsahovat velké množství tzv skupenského tepla (vždy konstatní množství). Z chumáče vystoupá nahoru, narazí na relativně chladný strop. Tam se vzduch začne ochlazovat a souběžně s ochlazováním zase zmenšuje objem blízký objemu původního. Ovšem protože neviditelná vodní pára začne kondenzovat a srážet se na stropě, ovšem mimo chumáč, současně se nemůže neuvolnit skupenské teplo. Tady je zjevný důkaz nesmyslnosti Farrarova tvrzení (u nás nevzdělaně převzal Boháč a ostatní) o tom, že včelstvo v zimě úl nevytápí. Nevytápí ho sice aktivně, ale k jistému druhu vytápění nemůže nedocházet z podstaty věci. Úplně jiná otázka je, zda je pak zateplená stěna úlu výhoda nebo není.
Ovšem zdánlivě jsem popsal jen metabolickou produkci plynů a zdaleka ještě ne úplně. Vynechal jsem dýchání, ale dýchání je nedílná součást metabolizmu a kvůli ničemu jinému nic živého nedýchá.
Zatím jsem popsal jak vzniká teplo, vodní pára, co se s vodou děje a skupenské teplo. Jenže je tu ještě CO2. Zatím, co je pára lehčí v lehčím vzduchu - ten zvětšil ohřátím několikanásobně objem, proto je lehčí, protože je řidší, ale CO2 těžší než vzduch, i když i on je ohřátý a rozepnul svůj objem, pořád je prostě těžší než ostatní vzduch. Tudíž budou jeho molekuly propadávat mezi molekulami vzduchu s párou a padat ke dnu úlu rovnou z chumáče. To ale bude menší množství, větší množství vystoupá s ohřátou směsí vzduchu a páry ke stropu. Tam se ale projeví jeho vyšší váha a tudíž se jeho klesání zrychlí proti ostatnímu vzduchu. Nechci zabíhat (ani nemůžu kvůli absenci vzdělání ve fyzice) do marginálií, například samovolné tvorby kyseliny uhličité ze směsi vodní páry a CO2.
Na dně se CO2 začne hromadit a bude logicky vytékat ve vrstvě třeba desetina mm po dně ven z úlu. Jak bude z úlu vytékat CO2, současně přesně stejný objem, ale studenějšího vzduchu bude nad vrstvičkou CO2 na dně nasávat úl. Stejně tak bude nepulzně, nýbrž kontinuálně nasávat chumáč čerstvý vzduch. Nechci zabíhat do detailů, že objemově bude víc relativně teplejších plynů z úlu kontinuálně vytékat, než bude úl nasávat studeného vzduchu. Patrně právě díky tomu se vždy vytvoří ve sněhové návěji průduch. Mám v ryze nevědecké konstrukci dané pouhým selským rozumem nějakou faktickou ZÁSADNÍ chybu?
PROBA KDE TU JSOU NĚJAKÉ PULZY?
PS Abych byl spravedlivý, byl Farrar vědec? Myslím, že nikoli. A zrovna tak se bohužel za vědecké práce = studie - vydávají neodborné plky nějakých studentek střední školy, opřené o pokusy s 4 včelstvy a včelami drženými ve zkumavkách několik dní a někdo je pak schopný to brát jako vědeckou pravdu.
Myslím si to samé a řekl bych, že u úlu co má jen jeden otvor a spí v něm včelstvo se nemá jak v létáči hnout vzduch, leda by tam zafoukalo a nebo se tam rozkročila nastartovaná včela. Romanův pokus se svíčkou byl dost názorný, foukat tu nic nebude. Výměna vzduchu probíhá, ale pasivně mísením a ředěním. Jediný pohyb vduchu bude v těsné blízkosti chumáče pomalá rotace ohřivaného a ochlazovaného vzduchu. Taky si myslím, že prostor úlu je moc malý na to aby tam vznikla nějaká nehomogenní směs a CO2 se drželo dole jako voda ve sklenici, než by k tomu došlo dojde k “výměně” vzduchu promísením. Na vliv vyšší koncentrace CO2 v celém úle bude mít vliv pouze velikost a umístění jediného malého česna. Asi jediné na co by měl někdo přijít je zda má vyšší koncentrace na včelstvo vliv a jaký a jak toho docílít pokud toho vůbec jsme v normálním úle schopni a pokud je to úplný nesmysl aby nám řekl ať se tím nezabýváme 😁
Minulou zimu mě několik včelstev zimovalo v pórobetonových plodistich prihráblých hlínou. Konzerva skoro jako ty stebniky. Spotřeba zásob kromě toho co sežraly myši byla zanedbatelná, hodně velký rozdíl, ale na jaře jsem je musel zvednout ven aby se k normálním úlům přidaly. Asi by to bylo dobré, když někdo chce zimovat na medu, ale i cukru a co nejvíce ho ušetřit, i plodiště pro zimování by mohlo být menší a lehčí.
Tome to že ste nie fyzik nie je na závadu, popísal ste pomery v úli celkom presne , s malou opravou, včely produkty spracovania cukru (h2o a co2) NEVYTLÁČAJÚ z úľa oni nasávajú zvonku vzduch s potrebným kyslíkom… a samotné plynné produkty sa chumáčom NEPREDIERAJÚ, na to je chumáč za mrazov moc tesný aby neunikalo z neho teplo, ale ak obsah kyslíka klesne v chumáči k 15% alebo co2 sa blíži k 6%, tak sa ROZVOLNIA sa na chvíľu horné vrstvy včiel a splodiny uniknú…a práve to opustenie splodín dohora, umožní včelám nasať vzduch s potrebným kyslíkom do vnútra chumáča v spodnej časti z priestoru úľa, čím sa do úľa môže dostať ďalší vzduch zvonku… ostatné funguje približne tak ako popisujete…
Tom môžeme mať názory rôzne, u nás včelárov je veľa vecí o pocitoch, ale dnešná doba umožňuje podrobné sledovania včelieho chumáča kamerou v úli, meranie koncentrácií plynov v rôznych častiach úľa ale vy nie ste povinný im veriť…😉
k tej fyzike , alebo skôr k chémii keďže ste laik, vám dám pár čísel na rozmýšľanie… ak včely za mesiac december spotrebujú kilogram zásob tak spotreba kyslíka bude:
𝐶 6 𝐻 12 𝑂 6 + 6 𝑂 2 → 6 𝐶 𝑂 2 + 6 𝐻 2 𝑂 C 6 H 12 O 6 +6O 2 →6CO 2 +6H 2 O
1 mol glukózy = 180 g spotrebuje 6 molov O₂ (približne 134,4 litrov O₂ za štandardných podmienok).
1 kg medu obsahuje ~820 g sacharidov (82 %). Z toho vyplýva že na 1 kg medu včelstvo potrebuje:
(820 g sacharidov deleno 180 g/mol) × 6 mol O₂ × 22 , 4 litrov/mol ≈ 613 litrov O₂ .
ak teda pri spotrebovaní 1kg zásob za december, spotrebuje 613 litrov kyslíka potom už netreba ďalej poznať chémiu, ani fyziku stačí jednoduchá kalkulačka, koľko teda toho vzduchu musí do úľa prísť za deň/hodinu/minútu…
Podle této rovnice tedy stejný objem kyslíku se přemění na stejný objem CO2 a z cukru zbyde vodní pára a orosený strop úlu. Tedy samotný proces dýchání nezpůsobí žádný vítr nebo pohyb vzduchu, leda by na povel celý chomáč nadechl a vydechl? To by ale musel pumpovat jako srdce nebo ne?
To pumpování beru zpět. Ještě jsem se nad tím zamyslel a pokud za prosinec padne kilo zásob a na to jen 613 litrů kyslíku tak se nemusí o výměnu vůbec snažit, to se i jednou štěrbinou vymění za měsíc samo.