Elektronický náboj - význam pro včely

Dobrý den, velmi zajímavé video, vidíme, že toho ještě spoustu o včelách nevíme. Tady se říká, co včely umí vyvolat za elektrický náboj, ale dalo by se o tom mluvit i z druhé strany. Roky tvrdím, že drátek v rámku je v podstatě anténa , která je schopna přijímat elektrický signál z atmosfery, stejně jako anténa v mobilu, rádiu apod. Ovšem tahle bude naladěná na jinou vlnovou délku. To je mj. to, co se v posledních letech změnilo, že se začaly používat jiné frekvence , např. pro mobilní telefony. Může to včelám vadit ? Podle mého ano, bylo by velmi zajímavé srovnání úhynů včel na drátkovaných rámcích, na volné stavbě..Další relativně novinkou jsou plechové stříšky úlů, dříve byly dřevěné, pobité třeba lepenkou, nebo byly včely pod stříškou včelníku či ve včelíně. Opět nezodpovězená otázka. V souvislosti s elektrickým polem či nábojem u včel nevíme, zkrátka skoro nic…Každá taková informace vyvolává spousty dalších otázek, na které /zatím / neznáme odpověď . 

Tento článek je dokonalá dezinformace! Kdyby někdo nevěděl, co přesně dezinformace je, tak tento článek.

Elektrický náboj silnější až 8x než bouřka. Akorát, že se tu srovnává síla jednoho mravence se silou milionů slonů!!! A to je ta dezinformace, je to (asi) pravda, ale není tam řečena ta nepatrnost, ta marginalita ve srovnání s bouřkou.

Včelí roje nemůžou mít vliv na atmosféru. Čirý nesmysl! Ani milony kobylek vliv nemají, to by už bylo pozorováno.

ALE!!!!

Nedívejme se na svět jak ho ničí včely (roje - to podprahově podsouvá článek, že ovlivňují přírodu //neboli klima//), ale jak píše Tom4 podívejme se na věc opačně. Jak píše Tom4, síla když ne milionu slonů, tak síla mnoha proti síle mravence je síla všech mikrovln nejen z mobilů, ale jak už jsem psal, GPS, satelity, šmírovací radary i bezdrátový zvonek nebo myš u PC a další dnes už tisíce věcí produkují zhoubné elmag záření. Každé jedno nic nedělá, ale v součtu? Naopak se já domnívám, vlastně divím, že to, že svět ještě nějak funguje, je vlastně zázrak.

Věda by měla zkoumat jak to, že komunisti lili po polích daleko víc a nohem jedovatějších sra.ek, ale příroda byla v lepším stavu? Tohle věděčtí prostituti zkoumat nebudou nikdy.

Jiří Wojnar napsal několik knih s velmi vážným obsahem stran kosmologie. Nic se z toho zatím nevyplnilo. Ale mezi řádky tam pronikly jeho názory a jeden si zde dovolím volně interpretovat. Zamýšlí se, jak ropná mafie nedovolí získávání energie z nějakých lepších zdrojů (pozor, knihy vyšly myslím v roce 2001) a naopak bude sponzorovat ekologická hnutí a dokonce i militantní svoje odpůrce a bude investovat do kra.in, prostě bude protlačovat nesmysly, které jí nemůžou ohrozit. Tvrdí tam, že to bude fotovoltaika jako nejnesmyslnější možnost získávání el en, tvrdí, že se svět zblázní do elektromobilů a že jejich výroba a pak likvidace a také výroba elektřiny pro ně zatíží životní prostředí celé planety mnohem víc, než spalovací motory. Předpovídá úplně nesmyslný vývoj a vše (a je to ještěš horší, než si on tehdy myslel) se vyplmilo a vyplňuje. Tvrdí tam (neověřoval jsem), že největšími sponzory Green Peace jsou právě ropné mafie, cituje tam tehdejší zprávy a veřejně ověřitelné zdroje financování ekoteroristů. Já tvrdím, že tento článek patří do sofistikované skupiny podvodných dezinformací. Protože se do posledního písmenka vyplnily Wojnarovy prognozy stran energetiky, nemám nejmenší důvod mu nevěřit.

---------------------------

Tome4. Mám 4 plechové stříšky a používám je, nikdy jsem si nevšiml žádných jinakostí u vč kde byly použity.

Drátky souhlas, možná proto je část včelařů zarytých propagátorů VS. Ale i BG přiznal, že jestli chce vytáčet med rozumným způsobem, musí být medníkové dílo drátkované.

Za mnohem horší bych považoval vylepení vnitřku úlu alobalem a použití alobalu na stropě + drátěné síto místo “podlahy”. To pak dělá Faradayovu klec myslím. Ale včely jsou natolik blbovzdorné, že přežijí i to.

Nadále se bavme o tom, jak včelařit s drátky, plechovými stříškami a mikrovlnami a tisícem dalších moderních vymožeností. Mě se zpátky na strom nebo do jeskyně nechce.

Nicméně je dobré se tím zabývat a je nutné, aby někoho vůbec napadlo o tom přemýšlet. Ale to přemýšlení je tak jediné, co můžeme dělat. O tom, jak budeme žít a co a jak budeme smět dělat rozhodují majitelé zeměkoule a my jsme jen komparz. Demokracie je nesmyls, jak tvrdí Platón a jeho žák Aristoteles - žili v době, kdy tu kravinu vymysleli. Je to jen tyjátr aby si hloupí mysleli, že můžou něco ovlivnit. Ve skutečnosti se vše řídí zlovůlí hrstky Majitelů Zeměkoule! Proti nim se nedá nic dělat. Jsou jako komunisti. Každý jsme nějakého bolševika znali, mnozí jsme je měli v rodině a byli to vesměs slušní lidé. Ale jako celek byli neskutečnou zhoubou. A tak každý jeden z Majitelů je celkem dobrý chlapík a dělá pro lidi (některý) i dobré věci, ale to je jen aby se zakrylo ZLO. Ono ne všechno co dělali soudruzi bylo špatné že?

S aktivisty je těžká debata, patrně proto se ostatní raději nevyjadřují. Stačí jeden demagog jako vy anonyme - proč anonym je třeba se ptát - a pak je svět čím dál horší. 

Co chtějí kreatury jako vy? Aby skončili lidi? Lidi tu jsou a využívají přírodu, bavme se jen o tom, jak ve změněných podmínkách včelařit (a žít) dál. Tohle totiž podsouvají majitelé zeměkoule už přes 50 let, že nejhorší škůdce je člověk. A pro majitele zeměkoule užiteční idioti, skoro vždycky anonymní, nahrávají mocným proti lidem.

A když použiju váš slovník a vaši logiku, ano, žumpa debilů, co bojují za klima a pro záchranu planety, je nasraná už plná  těch, co se lepí k silnici a dalších a dalších bláznů, jsou všude. Fakt je toho tlaku ekoteroristů už moc, už je žumpa zeleného teroru nasraná plná!

“Za mnohem horší bych považoval vylepení vnitřku úlu alobalem a použití alobalu na stropě + drátěné síto místo “podlahy”. To pak dělá Faradayovu klec myslím. Ale včely jsou natolik blbovzdorné, že přežijí i to.”

Skutočne som sa stretol s tým, že jeden výrobca ponúkal úle vyložené fóliou a nevedel si to vynachváliť… bola to firma Avos , nábytkarsky stolár, ponúkal okrem skríň, liniek, dverí a okien aj  úly z palubky, z vnútra vyložené plechom, myslím že hliníkovým… nejako na úľoch nezbohatol a celkovo sa nechytili… keby to nebolo pre včely tak surové možno by sa to mohlo skúsiť na elimináciu rizík elektromagnetických vĺn o ktorých píše Tom ako o možnej príčine zvýšených úhynov…   Faradayova klietka je totiž celouzatvorená klietka vytvorená z elektricky vodivého materiálu (napr. drôtené pletivo). Vnútorný priestor klietky je chránený (krytý) voči účinkom vonkajších elektrických, elektrostatických a elektromagnetických polí a vĺn.  Elektromagnetické žiarenie je pohlcované povrchom klietky… z tohoto podľadu by vyloženie úľa al foliou a sito v dne pomohlo zrejme eliminovať vplyvy mobilných sietí (sú skupiny “veriacich” ľudí ktorí sa takto čiapkou s alobalu chránia pred žiarením z vesmíru a ovládaním ich mysle 😉  ), ale negatívny vplyv na včely by bol zrejme  vyšší ako riziko od mobilov… 

Kdysi na Plzeňsku žil a včelařil jakýsi Meta Lengál, celkem často publikoval ve Včelařství, je nejméně 20 let už na věčnosti. Ve včelaření pokračuje jeho dcera, paní Machová, s předsedkyní Svazu je to jen shoda jmen (vyrábí ale také válcované mezistěny). Lengál hodně propagoval al folii zevnitř úlů a na stropě. Ovšem motivem byla tepelná odrazivost. Tvrdil, že to má na včely velmi pozitivní vliv ve smyslu rychlého jarního rozvoje. Já tomu nepropadl z toho důvodu, že pomocí selského rozumu jsem si řekl, že včely si umí “zatopit” když mají palivo - dost zásob, ale daleko větším problémem pro ně musí pak být ochlazování vnitřku úlu. Proto jsem vyvinul dodatečný “kabát” v podobě zateplovacích buchet a zateplených blinovek.

U vědomí toho, že je pro včely ochlazování úlu velký problém, jsem zavrhnul jakékoli včelíny a včelníky (co je co si každý nastudujte sám) a začal jsem dávat úly pouze na rostlou zem a pouze pod baldachýn z větví listatých stromů.

Úplně jinou kapitolou by byla ochrana včelstev před mikrovlnným a jiným elmag zářením pomocí Faradayovy klece. Bylo by dobré na tuto Gorovu myšlenku nezapomenout a někdo mladší by to mohl zkoušet ověřit.

---------------------------

Nechci dělat další vlákno. Ale doporučím aby se čtenáři hlouběji zamysleli konkrétně nad včelínem s podlahou, velmi často dřevěnou. Kročejové vibrace se nemůžou nepřenášt na úly a vč pak trpí vyrušováním pokaždé, když včelař do včelínu vstoupí. Mám podstavce pro několik úlů. Už mě ale napadlo, jestli by ze stejného důvodu nebylo lepší aby byl každý jeden podstavec samotný pro jen jeden úl a to ze stejného důvodu.

Na druhou stranu by nebylo poctivé neuvést pokus, patrně Němců. Někdy v 50 nebo začátkem 60 let umístili včelstva na zimu na dělostřelecké střelnici v dopadišti a včelám detonace a hlavně otřesy nijak nevadily. Výjimkou bylo jediné včelstvo, které blízký výbuch vyhodil, přesněji shodil z podstavce. Ne ale úplně, ale jen ho nadzvedl a úl na studenou stavbu propadl česnem pod rám podstavce a zůstal viset v poloze, že měl dno pod úhlem asi 45 stupňů. Autor píše (staré OVP - jsem líný hledat konkrétní číslo), že toto vč bylo pak nejlepší a vyhodnotil to tak, že z něj snadno vytékal CO2. Ovšem to by bylo v roporu s teorií vysokého obsahu tohoto plynu jako ozdravného prostředku. Mimochodem, doporučení skloněného dna dopředu (SS) propagovalo víc autorů. Vše to padlo ve chvíli zavedení zimní měli. Mimochodem. To mělo opodstanění když se nevědělo jak na VD a hlavně vědcostuti ani 20 let nevěděli, že se jedná o jiného roztoče než Varroa Jacobsoni Oudemans.

Nepamatuju se o jaké úly v pokusu šlo, možná to tam ani není uvedeno. Je ale velmi pravděpodobné, že to byl jejich tehdejší národní úl Zander s mírou 42x22x10, což je úl ještě o 2 cm nižší než náš Adamec. Já jsem si tehdy myslel a myslím si to pořád, že fakt, že bylo nejlepší vč, které dokonce exploze nadhodila, bylo ne odtokem CO2, ale tím, že vč mělo najednou zásoby ne za sebou, ale více méně nad sebou. Protože tohle vím a pamatuju si, měl jsem naději, že kdyby konečně zrušili idiocii = zimní měl, mohl bych zkusit takto zimovat několik úlů 39x24. Bohužel se tento můj prastarý nápad odkládá a stěží se dožiju konce bláznovství našich zbytečných mocipánů, kteří nedopustí aby přišli o kšeft s vyšetřováním měli.

Ovšem nyní při psaní mě napadá. Měl se bere mezi 20- koncem února. Tehdy, po odběru měli, by se daly úly s nízkou mírou naklonit. Začátkem února se “probouzí” včelstva (probouzí se o měsíc dřív, ale to není žádoucí) a možná by to mohlo mít na jarní rozvoj nějaký vliv. Ovšem větší vliv by naklonění mělo mít právě v lednu, kdy je nejchladněji a kdy většinou na nízkých mírách musí včelstva měnit směr pohybu po zásobách. Dávám to k zamyšlení, sám už nic zkoušet nebudu. Nápady mám, sám ale už nic zkoumat nehodlám. Nakonec mám věk na to skončit s dřinou.

To snáď ani nemôže byť náhoda 😉.. práve včera som pozeral video známeho včelára Oliver Randyho, kde vysvetľoval svoje názory o správaní sa včelstva v zime , a fotografiami z praxe dokumentoval usporiadanie metabolickej vody nad chumáčom a vysvetľoval to čo sme diskutovali už tu, že pri nedostatočnom uteplení stropu voda kondenzuje nad chumáčom o včelstvo má problémy, pri dobre uteplenom strope kondenzuje po obvode , pri stenách a je pre včely prínosom…uvádzal aj to koľko vody vznikne konzumáciou zásob za týždeň a pod…ale píšem sem o tom preto, žo dokumentoval fotkami úľov z Kanady, kde ich na jar otvorili a fotilii dno, proste keď už včelstvo ploduje a úľ nie je mierne naklonený dopredu, na dne sa hromadí nielen CO2 ale aj voda, pri naklonenom úli, oboje vyteká von a včely nemajú problém…

Uvádzal konkrétne čísla, koľko vody vznikne, obsah  CO2 stúpal k 6%, kyslík klesal pod 15%..atď…dokonca spočítal že ak niekto nemá na rámikoch foliu/igelit tak 12% zimných zásob včely spotrebujú zbytočne, zniknuté teplo unikne cez priedušný strop…odporúčal ak niekto napríklad používa na uteplenie stropu ovčích vlnu aby ju zabalil do igelitu, pretože okrem tepla uniká, cez pridušnú vlnu aj vodná para a  vodné pary v vlne  zmrznú a stratí sa efekt uteplenia, nad včelami je len kus ľadu

Ináč  Tome, mal som úly so včelami dlho na jednom stojane vždy  po 5 kusoch a vždy pri prehliadke boli včeli v  úli č. 10 zlostnejšie, aj som chcel meniť matku, ale keď som šiel opačne, v č 10 pohoda a v č. 5 bodali…. Teraz ako som písal, mám včely len po 2 rodinách pri sebe a práca s nimi je pohoda, zrejme sa tie zlostné vytratili, či?…. 😉… 

Ak by niekto chcel pozerať prikladám to video, dajú sa nadstaviť české titulky…

https://m.youtube.com/watch?v=l0VG1kqt1GA

Tento příspěvek je plný stěžejních informací a je mrzuté, že nikdo nijak nereaguje.

Upoutalo mě několik věcí z práce Kanaďana. Video jsem neviděl, je to možná divné, pro mě je lepší text než pohyblivé obrázky s titulky a tudíž díky Goro.

Původní úl rodičů, univerzál 39x30x12 s medníky 39x14,4x11, ze kterého vzniknul Blaník, měl nesprávně strop. Ten byl z prkýnek silných 14 mm - tak vysoký byl rantl horního falce. Tak silná prkýnka byla samonosná, nepronášela se a strůpek byl dělaný tak, aby byl 6 mm nad HL rámků. To sice vyhovovalo včelaři - HL rámků byly čisté bez propolisu a vosku, ovšem byl zrušený efekt, jaký má divoké včelstvo v dutině stromu, že měla každá ulička svůj teplotně vlhkostní režim. To mělo za následek menší tepelnou pohodu a logicky, jak uvádí Kanadský včelař, i větší spotřebu zásob (což mě nenapadlo). Ale v úlech bylo relativně sucho a předkové jak umanutí - drtivá většina včelařů stále fanaticky nechce mokro v úle v zimě, nechtěli ani stopy vlhkosti, nedej Bože plísně na spodcích krajních rámků nebo vodu na dně.

Vodě na dně bych se pověnoval. U mě bylo toto úplně nejhorší v úlech z extrud PS 30 mm, který má tabulkově snad desetinásobnou tepelnou izolaci než smrkové prkno 20 mm. Přesto u mě je v tenkostěnných nástavkáčích v 90% a více případů na dně v zimě a předjaří sucho. Dost dobře nechápu proč v mnohem teplejších polystyreňácích byl takový hnojník. Průdyšností to být nemůže, prkno je neprůdyšné dokonale. A tak by bylo dobré vědět, jaké úly a jaké konstrukce - zda zateplené a čím, má Kanadský autor.

……………

Velmi pozoruhodné je nahrazení 6% kyslíku CO2. Moc dobře to nechápu, ve vzduchu je normálně CO2 jen 0,3% a kyslíku 21%, udivilo mě, že v Kanadě bylo naměřeno CO2 6% a jen 15% kyslíku a méně. Jindy a jinde jsme si ujasnili, že vyšší obsah CO2 má patrně za následek ozdravění včesltva, nejspíš nesvědčí parazitům, nesvědčí roztočíkovi malému a já dedukoval, že možná ničí a nebo oslabuje i zimu přežívající = foretické VD. Protože je ale velikostí VD jako slon k jezevčíkovi ve srovnání s roztočíkem malým, možná je to dedukce nesprávná a hloupá. Nevím to, nejpíš na to neběží žádný výzkum.

Pozastavil bych se ale nad sdělením, že se v úle s otevřeným spodním česnem může hromadit mnohem těžší CO2, který vždy (nebezpečný je při kopání studní například) samočinně stéká v mezirámkových uličkách dolů. On jeho pohyb je komplikovanější, vydýchaný vzduch v chumáči bude teplejší než vzduch v úle mimo chumáč a navíc je nasycenější vodní párou. Pak i CO2 stoupá v uličkách nahoru. Tam narazí na strop a protože se zespoda tlačí další vzduch, tento nemůže jinak, než že “teče” vodorovně pod stropem do stran. O strop se ochlazuje, těžkne a konečně se může projevit vyšší váha CO2. Ale CO2 nemůže proklesávat do chumáče, asi pomalu, ale naprosto jistě by ho sunula nahoru chumáčem oteplená masa plynů. Tudíž CO2 se zbytkem vodních par musí klouzat u stěn dolů a pak narazí na dno a musí vytékat ven z úlu ať je dno rovné, nebo nakloněné, nemůže mít vliv. Jak to, že nevlhnou studené tenké prkenné stěny nástavku mi není jasné. Možná proto, že z tohoto vzduchu všechna voda skondenzuje na stropě.

Teď jsem se dostal konečně k tomu, co chci sdělit. Nemyslím že chumáči vadí kapky kondenzované vody padající do chumáče. Naopak, podle logiky by to mělo být dobře, včelstvo pak netrpí “žízní”, protože v mrazu si včely nemůžou odbíhast přes několik centimetrů zavíčkovaných zásob na stropní igelit pro kapénky vody a už vůbec mimo chumáč. Tudíž z logiky vyplývá, že zde je páně Gorovo zdůvodnění - podle Kanadského autora, nesprávné! Tolik k vlhkosti a koindenzované vodě na stropě a hlavně na dně úlů.

Pak je tu výměna plynů. Ing. Titěra před rokem či dvěmi vysvětluje výměnu stovek litrů vzduchu za hodinu v úle v zimě a něco podobného tu psal i pan Goro. Já to neumím spočítat, jen se mi to zdálo nesmyslně mnoho, pak by musel být v česnech průvan a v malém česně vichřice!!!! Protože to ale neumím spočítat, mlčel jsem, jen se mi to díky selskému rozumu nezdálo. No a najednou se dozvídám, ano, jen zprostředkovaně přes pana Gora, že se v zimních úlech CO2 hromadí na 20x vyšší koncentraci než je normální a přitom tomuto plynu nic nebrání ve volném odtoku z úlu. A kromě volného česna = možnosti volného odtoku plynů je zde ještě parciální tlak a na ten nezapomínejme!

Tady navážu na naše úvahy - moje a pár začátečníků, hlavně romaning, o horním česně a teorii vyššího obsahu CO2 v plodišti, ve kterém se musí hromadit CO2. Právě Roman mě upozornil, že by ale pak úl musel být dokonale hermeticky těsný, protože i nepatrný otvor či netěsnost by logicky umožnil vytékání CO2 z úlu. To byl argument tak silný, že jsem ihned ukončil všechny úvahy o HČ. A zdá se, že to byla chyba, že se nějak, a mě ne úplně pochopitelně, CO2 hromadí až na 20 násobek normálního obsahu ve vzduchu a to i přes tlak parciální v úle s dokonce otevřeným spodním česnem. Totiž, včely utěsní i dolní zadní zástrčku, jenže tuto těsnost zničíme čištěním podložky před 20.12. a pak při odběru měli 20.1. a v zimě včely těsnost neobnoví. Tato moje deukce a v jejím důsledku opuštění myšlenky HČ byla ode mě, jak se zdá podle Kanady, nesprávná a doporučuji mladším se k tomu vrátit.

Bohužel si nepamatuju přesně kde Titěra ten blud o průvanu v česně uvádí a rozhodně zůstanu líný to jít hledat. Pokud jsou poznatky z Kanady správné, opět mě nezradila moje intuice i selské uvažování o tom, že tak velká a rychlá výměna plynů v plodišti úlu není a být ani nemůže.

Pro úplnost. Měřit složení plynů v úle není pro amatéra nic jednoduchého. Pokusil se o to Petr a jeho poznatky si už moc nepamatuju. Nenaměřil nic zvláštního a proto jsem to vytěsnil z paměti. Hlavně používal zařízení určené na měření obsahu plynů ve spalinách kotlů a patrně narazil na limity zařízení. Aparaturu pro požadovaný účel si nelze snadno a hlavně levně zakoupit, nikdo nás nehonoruje.

----------------------------

Doufám, že jsou jasné dvě věci, na které reaguji. Voda v úle během zimy a složení plynů v úle ve stejném období.

Asi budeme debatovať len my dvaja…😉

Nevadí.. k tej vode v úli, ano voda aj co2 sa správajú tak ako popisujete, narazia na strop, ak je dobre izolovaný neskondenzuje vodná para a nekvapká voda na chumáč ale vodná para (aj co2) prúdia popri stenách dolu, pričom voda kondenzuje na stenách a steká na dno… k tej vode, ktorá by kapala zo stropu,  čo by mala byť “prínosom” pre včely len fakt, že najviac hladné a smädné sú včely v strede chumáča a k tým sa môže dostať len vo volátku iných včiel po odovzdaní cez cuciak a tak jedeným efektom vody , ktorá by padala na chumáč  by bolo, že včely vo vonkajšej časti chumáča tvoriace tesnú izolačnú vrstvu s hlavičkami dovnútra by mali ochladzovanú a mokré celá telíčko a prdelku, čo je pri nižších teplotách v zime rozhodne nie nič príjemné, včely krehnú a aby neuhynuli podchladení, muselo by dôjsť k ich výmene za suché včely z vnútra chumáča a mokré včely by sa museli ísť osušiť niekde kde je teplejšie ako 7-10 stupňov teda dovnúra uličiek kde je chumáč ale technicky je ťažko si predstaviť že z nich včely nejakú vodu zúžitkujú……

Je to tak, že kým je zima včely plod nechovajú a vodu potrebujú hlavne na riedenie zásob a to im postačuje voda zo zásob sa uvoľňujúca sa pri chemickej reakcii kde sa z cukru získava teplo… na jar, keď už chovajú viac plodu, potrebujú mladušky výrazne viac vody na výrobu kŕmnej kašičky z peľu , tak vtedy už včely zásobovačky oblizujú foliu, i tie steny kde voda kondenzuje (možno preto nie sú vlhké), ale to už nie sú mrazivé teploty a včely v úli sa môžu pohybovať .

K tomu co2  nepíšem tiež niečo , ale teraz musím ist pozrieť či padal klieštik po amitraze..

Zdravím přidávám text o herním česnu, který jsem našel v archivu včelařské konference.

Vážený příteli. Chtěl bych říci svůj názor na umístění česna a zároveň se zmínit o uteplení úlů.Zdůrazňuji,že své názory nikomu nevnucuji a jsem si vědom,že nemusí být nejlepší.Uvádím jen vlastní zkušenosti a dobře vím,že když dva dělají totéž,tak to nemusí být vždy totéž. Většina živočichů potřebuje alespoň na část svého života teplo a sucho.To se týká i vodních zvířat a ne jinak tomu je v době zimní i u včel.Vyslovuji tak svůj názor,zda úly zateplené či nezateplené.Při vší úctě ke včelařům kteří včelaří v úlech nezateplených mám pocit že,jednou někdo napíše,že nejlépe je chovat včely v koších,nebo v bednách od hrušek.Ale opravdu nic proti ním.Pro mé pochopení bych uvedl příklad. Dáme-li nějaké zvíře do krabice z papíru,zahřeje se jistě lépe když místnost bude z polystyrenu.Pokud nebudou u místnosti dveře,bude jistě lépe umítit před vchod závětří aby do místnosti nefoukalo a vzduch se vyměňoval pomaleji.Důležitá je velikost zvířete k velikosti prostoru.Dostatečná velikost místnosti umožní,že místnost se může dobře utěsnit.Opačně,hodně zvírat v malé místnosti vyžaduje větší větrání.Zde však vzniká základní problém a to je průvan.Průvan škodí všemu.Zůstneme-li u úlů,tak propustnost stěn u slamáků bude jistě větší nežli u polystyrenu.Dřevo bude někde uprostřed a větrat se tedy musí.V přírodě jsou včely většinou nad česnem v nějakém prostoru a větrání zajištuje díra pod dílem,případně volná prostora pod dílem.Mé zkušenosti jsou z budečáků,kterých ještě několik upravených mám.Včely zimuji zásadně v medníku stím,že plodiště je prázdné a bez mřížky.V plodišti krmím a léčím.Větrání zajištuje horní česno,které je v úrovni spodní hrany rámků.Velikost otvoru je asi 10cm na šířku a 1cm na výšku.Spodní česno je utěsněno.S touto mezerou jsem vydržel vždy do 10 dubna,kdy do plodiště dám mezistěny aby se tam vítr zbytečně neproháněl a postupně začínám pootevírat i spodní česno.Shrnuto: je-li včelstvo dostatečně silné potřebuje větrat více,slabší zase méně.Při jarním plodování silné včelstvo vytopí horní prostor tak,že se voda nesráží a nic neplesniví.Slabší včelstvo prostor nevytopí,v úle vzniká velké vlhko a některé krajní rámky mohou splesnivět.S tím se musí počítat.V úlech kde zimuji ve dvou patrech a jedno je ještě dole prázdné,je česno otevřené uproutřd mezi obsazenými patry.Z toho co jsem napsal,je zřejmé,že nejlépe by bylo,česno stále regulovat,podle momentální síly včelstva,podle stupně plodování a podle teploty okolí.O větrání pomocí pletiva ve spodní části úlu,pomocí otevřeného česna a ještě pomocí oček v nástavcích si myslím,že v úle vzniká zbytečný průvan a udržení tepla jde na vrub spotřeby zásob.V tom případě by asi opravdu zateplení úlů nemělo cenu.Česno umístěné nahoře odvede sice páru ale také predevším teplo a to je jistě chyba.Docela chápu ing.Smělého,který dává nad včelstvo propustnou vrstvu,která má zajistit propustnost vzduchu v úlech z polystytenu a nespůsobit průvan.Já ještě navíc zastávám názor hlídaného česna.Jakmile se oteplí včely hned česno hlídají a podle chování je třeba postupovat. Přeji hodně úspěchů všem.

Zajímavé. Článek má několik vad a jednu vadu přičtu vám Martine, vždy uvádějte autora. Jednak to slouží k uvedení do obrazu čtenáře, pokud je mu autor známý. Jednak se domnívám, že jestli není tento údaj dokonce povinný, z etického hlediska je to lepší. Přece jenom jsme ve veřejném prostoru. 

Autor užívá nesprávný název česna, není to horní česno přece.  To je ve smyslu k sezení chumáče spodní. 

Autor nic neříká o poloze česna a ani o tom, zda je česno spodního prostoru větší. Autor při zimování v horním patře používá jako česno normální očko. Také neříká nic jak přednává hnízdo dolů. Jestli hnízdo nechá nahoře a naopak dolů sundá rámek s matkou, je to vlastně Demare plán - jen se zmiňuje o mezistěnách v plodišti a to mě šokovalo a spíš to není úplné. Mě Demare plán nefunguje nikdy, patrně kvůli výšce nad 400 mnm. To je další výtka, každý by měl jasně napsat v jaké výšce včelaří. Vždy a bez výjimky,  a také zda se tam pěstuje slunečnice a zda tam meduje akát a lípa. Jinak je jeho článek vlastně bezcenný.

Odmysleme Budečák (každý by měl vědět o co jde). Autor si pochvaluje zimování v medníku a ne úplně jasně tam naznačuje, že tím vlastně dosáhne jakési předsíňky či závětří a v tom s ním souhlasím. Spodek nemusí být nutně prázdný, přece metodika Blaník s tím jasně počítá = že je KK pod VN kde sedí zimní chumáč. 

Tady odbočím a jen v této souvislosti připomenu, co jsem tu už někde psal. Jako kluk jsem hltal vše o včelách a tehdy v šedesátkách, se hodně propagovalo zimování v medníku. Český univerzál byl stejný jako Moravský, ale bez boční předsíňky (měl mezidno vytvářející stejný efekt = nepřímo studené stavby) a měl pouze tenkostěnný medník. Kvůli tehdy momentální módě zimování v medníku měl MU už medník silně izolovaný. Doma MU byly a ptal jsem se maminky, proč nezimujeme v medníkách, zda to zimování nahoře má nějaký vliv. Vysvětlila, že v případě zimování v medníku MU byl rychlejší jarní rozvoj a nějak zdravější a vitálnější včelstvo. Ovšem vyžadovalo to před zimou celé vč přeložit do medníku a hlavně ho zjara zase přeložit do plodiště. Sotva znatelné lepší a ne u všech vč patrné horní zimování prý za tu práci navíc nestálo. Samosebou jsem to v dospělosti vyzkoušel a dal jsem mámě zapravdu, je to zbytečný nesmysl. Pak jsem vyvinul zimování s TL + KK a nebo jen s KK, ze které se pak na jaře TL vytvoří a tím jsem dosáhl stejného efektu, jaKÝ si mpochvaluje autor uvedeného článku. Ovšem to si vynucuje N míru kombinovanou s mírou vysokou v jednom úle a drtivá většina včelařů nemá čím myslet a zaboha nechce dvě výšky rámků v jednom úle. Dobře jim tak.

Jiné je to u úlu s pevným dnem, kde dolní TL ani KK nejde použít. Pak snad zimování v medníku ano. Pro mě ale bylo lepší úly s pevným dnem vyřadit, i když se s horním TL včelařit dá skvěle a horní KK vyřešila igelitfinta kolegy Tom4. (letos jsem ze zdr důvodů nepodsadil KK pod VN nikde)

Shrnutí:

Martin promine, ale nedal článek o horním česnu, jak jsem vysvětlil. A za sebe tvrdím, že se z uvedného článku nelze naučit nic nového.

ALE!!!!!!

Budečák má okénka dole i v medníku. Autor mohl uvést, zda si včely chodily, když už byly na konci jara silné a bylo jich hodně, odpočívat  - svěšovat se dole v zóně s vysokým obsahem CO2, přece ten dolní prostor vytvářel svého druhu sklípek. A už jsme tu psali, že je možné, že si chodí včely do sklípku ani ne tak odpočinout, jako na ozdravnou kůru.

A druhou souvislost, která patrně nikoho nenapadne a nenapadla by do Gorova příspěvku ani mě. Jestli, i když je otevřené česno, stejně v úle vzniká prostředí s až 20x vyšším obsahem CO2, je možné, že se stejná zóna vysokého obsahu CO2 sama dělá ve vysokém podmetu a tam se včely v noci svěšují. Zde zopakuju, co jsem už mnohokrát psal, že přes vysoký podmet jsem došel k TL. Prostě jsem nechtěl trpět divokou trubčinu ve vysokém podmetu a když Ptáčkovci dělali podmety 9 cm, řekl jsem si proč ne tedy rovnou 15 a použít normální NN s rámky, protože (tehdy ve 20 století) jsem odmítal v úle divokou divočinu (SR je řízená divočina). Kdybych v té době měl už NN 11, byly by TL jen ty jedenáctky. 

---------------

I za cenu opět moc dlouhého příspěvku souvislost. První dna s vysokým podmetem jsem dostal od včelaře pana Šíta. Byla tři, podmet byl 65 mm a bylo v něm šuplíkové krmítko. Šít mi vysvětlil, že to vyrobil na přelomu 50/60 let podle nějakého plánku a myslím, že ze Včelařství. A že se mu to neosvědčilo a hned vysvětlím proč. Do krmítek padala měl a jiný “bordel” a krmení se znečišťovalo a hygiena nula a možnost koloběhu mikrobů. Tehdy se hodně propagoval suchý cukr a na něm bylo za 2-3 dny vidět kolik “svinstva” produkuje včelstvo. Ale když se nekrmilo, bylo krmítko = šuplík pode dnem, byl na to pod dnem prostor, vpředu zaslepený náběhem jako má originál Langstroth. Jenže náběh pokračoval a česnový otvor byl vysoký 18 mm po celé šířce až nahoře pod 14 mm silným rámem, tvořícím falc, dna byla falcová s falcem právě těch 14 mm. To znamená, Roman by mohl nakreslit, což prosím, že včely neuklízely sklípek. Nestavěly tam, tomu bránil rošt. No a já abych zrušil to neuklízení, dával jsem šuplíky do dna na správné místo, jenže dnem nahoru, krmítka byla o 10 mm nižší než prostor pod roštem. Tím jsem úplně zrušil vysoké podmety. Protože to neuklízení mě štvalo stejně, jako pana Šíta.

Včely vcházely do úlu ze šikmého náběhu po roštu a nebo vlastně nevím úplně jak, nějak mě to nezajímalo a nebo spíš nenapadlo, že by mě to zajímat mělo. Celé toto uvádím proto, aby si každý uvědomil jak moderní a pokrokoví byli naši předkové a co všechno vymysleli a pokoušeli se zavést. Neuspěli. Protože (a teď by následovalo nehezké pojmenování těch, té většiny, kteří si nikdy v ničem nedají říct).

Pokud někdo, i z anonymů, něčemu nerozumí, nebojte se ptát. Kdybych nechtěl vysvětlit, nezdržoval bych se psaním do CHZ.

-------------------

Ještě se vracím abych pochválil Martina a dal ho za příklad. Prohledáváním starých prací z různých včelařských fór se lze hodně naučit a dozvědět. Hodně, vlastně skoro všechno. Nakonec bychom zjistili, že: “nic nového pod sluncem, vše již tady bylo”.

A mimochodem, pochválím i pana Gora za ustavičné prohledávání zejména cizích vědeckých i praktických prací a za komentáře v mě srozumitelné řeči (která mě ne.ere jako primitivní anglická hatmatilka). Díky němu jsem se hodně naučil.

Našel jsem zajímavý článek (sice americký) od nějakého Billa Hesbacha ohledně tzv. kondenzačních úlů. Bohužel při zkopírování zde se text spojí dohromady a rozhází takže je v tom guláš. Jestli to někdo chce poslat přeložené napište mi mejla. Pošlu zde alespoň odkaz:

https://www.beesource.com/attachments/the-condensing-colony-february-2020-abj-pdf.65992/

Zdravím

Přikládám obrázek dna se sklípkem, šuplíkem.  Dělal jsem ho tuším pro IF

Děkuju moc. Na tento obrázek jsem zapomněl. Je dokonalý jako vždy všechno od vás. Takto vypadala dna od pana Šíta, jen byla o trochu vyšší. V souvislosti se sklípkem si vybavuju, že by na roštu ležela podložka, tlustá napříklasd 2-3 mm a někde by nedoléhala až do kraje, nejspíš vepředu by byla vynechána škvíra třeba 20 mm po celé délce. Tím by uklízely a současně by se mohly chodit svěšovat do sklípku do zóny s vyšším obsahem CO2. Už si tu debatu o sklípku vybavuju. Ale aby uklízely, nevím, zda přes škvíru do sklípku a tak by do něj byl vstup u strany nebo vzadu. To by se muselo vyzkoušet.

Zdravím. Jelikož tady nebyla žádná odezva ke “Kondenzační kolonii”. Rozhodl jsem se tento článek postupně přeložit větu po větě, aby to mělo trochu hlavu a patu a dát ho sem. Možná to bude pro někoho zajímavé🙂

KONDENZAČNÍ KOLONIE autor BILL HESBACH

I když včelaři chtějí přimět včely žít v tenkostěnném nezatepleném dřevěném nástavku, evropské včely medonosné v mírném pásmu se vyvinuly pro život ve stromech. Během rojení si včely pátračky vybírají suché, dobře izolované dutiny správné velikosti a vzdálenosti od země. Pátračky vyhodnotí dutinu pro umístění "vstupu" a sluneční orientaci. Žádná jejich výběrová kritéria nejsou náhodná; jsou geneticky hnány k nalezení vhodného stanoviště. Jejich hledání má co dočinění s tím jak zvládnou tepelný výkon potencionální dutiny. Po výběru se včely vydávají ke svému novému domovu kde přesně kontrolují kondenzaci a přívod vzduchu. Staví zimní plásty s přesnými průchody pro teplý přívod vzduchu k plodu a používají propolis k doladění vstupu pro výměnu úlových plynů. Když skončí, mají vytvořený optimální atmosférický obal nakonfigurovaný pro chov plodu a skladování zdrojů. V přirozeném prostředí mohou včely žít v harmonickém souladu s environmentálními výzvami každého ročního období a mohou tak učinit, protože si vybrali prostor, který mohou spravovat jako kondenzační kolonii. V tomto článku vysvětlím vnitřní prostředí přirozeného kondenzačního včelstva a nakreslím některé kontrasty se způsobem, jakým obvykle chováme včely, kterým je ventilace kolonií. Navíc vysvětlím proč někteří vědci říkají, že ve větraných kolonií žijí včely v neustálém stresu, protože přidaná ventilace spolu s absencí izolace jsou příčinu nuceného chování pro přežití jako jsou rozšířené intervaly termoregulace. A konečně, rostoucí virulence komplexu varroa-viru vyžaduje, abychom zvážili, jak přirozeně kondenzující kolonie fungují, pokud jde o predaci a jiné nemoci. Takže v celém tomto článku navrhuji otázku zda včely i když se dokážou vyrovnat s vybavením, které jim poskytujeme a kdybychom upravili naší provozní metodu tak, abychom včelám umožnili větší úroveň kontroly nad ventilací a vlhkostí.

PŘIDÁNÍ VENTILACE

Zdá se, že praxe přidávání ventilace vyrostla většinou z neoficiálních zpráv o akumulaci vlhkosti, která zabíjí včely, posílených varováním o tomtéž od prvních influencerů. Například Langstroth nám dává náznak jeho myšlenek kondenzovanou vlhkost, jak popisuje rozteč rámů během jeho patentu úlu aplikace: "Jako vždy existuje vrstva vzduchu." vložená mezi plásty boky a spodní desku úlu, včely jsou mnohem účinněji chráněny před extrémními horky, chladem a zhoubné účinky kondenzované vlhkosti...“ Langstroth připravuje včelařům půdu, aby na kondenzaci nahlíželi jako na něco „zhoubného“, ve smyslu, že má smrtící účinek. C.C. Miller, v „Padesát let mezi Včelama“ (1916), dodává: „Věřím srdečně v náuce o čistém vzduchu a spousta toho pro člověka, zvíře a včely. Takže větrání považuji za velmi důležitou záležitost." V roce 1947 E.B. Wedmore zahrnul citát Langstrotha v jeho vlivné knihze „Větrání včelstev“: "Tato vlhkost, která způsobuje co." může být nazýván hnilobou mezi včelami, je jeden z nejhorších nepřátel, se kterými musí včelař v chladném klimatu bojovat, protože oslabuje a ničí jeho nejlepší včelí kolonie." Účtů je mnohem více a jistě ovlivnily uvažování o potřebách větrání v desetiletích po úvodu úlů s pohyblivým rámem. V tomto období včelaři upouštějí od toho, aby včely považovali za žijící v přirozených dutinách stromů. Místo toho přijali průmyslový úl, který přizpůsobili produkci medu a opylovacím službám. Poselství tohoto desetiletí vypadá, jak přizpůsobit včely průmyslovému úlu, ale pouze s navýšením částky požadovaný pro chov a co zůstalo nepovšimnuto, byl značný stres kladený na včely. Ale byli tam i někteří současní anarchisté jedním z nich je Ed H. Clark. Ve své stručné knížce „Konstruktivní Včelařství,“ namítá, že včely jsou přirozeně vhodné pro kondenzační kolonie, ale jsou nuceny žít ve větraném prostředí. Clark uvádí: „Včely ze zvyků a zvyky, zavedené po věky tvrdí, že kondenzace je systém nejlépe přizpůsobený jejich způsobu života, zatímco se včelař snaží vynutit aby používaly ventilační systém. Já si myslím, že včelař uvidí chybu své cesty a nakonec bude následovat tam kam ho vedou včely." 20 (viz obrázek 1.) Clark nabídl návrh kondenzačního úlového tělesa a provozoval jej řadu let, ale jeho naděje na včelaře, kteří jdou po vzoru včel, se nenaplnila. Seznam, který má pomoci včelařům přidat ventilaci, je známý, včetně vrtání otvorů do nástavků a zvedání horní části víka v zimě. Praxe zahrnuje přidání nástavků na přikrývky, nebo deskového absorbéru na sběr a odstranění zimní vlhkosti a dokonce i jedno zařízení používající vynalézavé ventilátory na solární pohon, které donutí v zimě protékat studený vzduch přes včelstvo. V létě se říká, že když vidíte včelí brady, musí být přehřáté a je potřeba přidat ventilaci, aby se dostaly zpátky dovnitř. Obecnou myšlenkou je, že včelař je odpovědný za zajištění správné ventilace a v praxi je řízení formulované a normativní. Protože se techniky velmi liší, řízení ventilace je konstantní zdroj zmatků jak včelaři, a zvláště noví včelaři, snažte se třídit sezónní požadavky a možnosti.

KONDENZAČNÍ KOLONIE

Kondenzační kolonie má dvě základní vlastnosti. První je hodně izolace. Izolace může být z velmi silného dřeva jako u stromu dutiny, nebo ve formě zhotoveného pouzdra, který zakrývá všechny vnější povrchy běžného nástavku . Rovněž, roste popularita prefabrikovaných izolovaných nástavků, z nichž mnohé jsou v současné době dodávány společnostmi po celém světě.(obrázek 2). Druhá je povolit včelám ovládat ventilaci ve všech ročních obdobích za všech okolností: to znamená, žádný další zásah včelaře mimo poskytnutí vhodně velkého vchodu, který se blíží těm, které se nacházejí v přirozených dutinách ve stromech. (obrázek 3).

ÚLOVÉ POSTŘEDÍ

Obecně si představujeme kolonii jako buď vyhřívanou, nebo chlazenou v závislosti na ročním období. Realita je taková, že vnitřní prostor úlu je kombinací mikroklimat, které se vyskytují sezónně ve shodě s biologickým cyklem kolonie. Například během chovu plodu známé včely "ohřívačky", které zahřívají plod. Není však dobře známo, že buňka s vajíčkem nebo larva má jinou vlhkostní úroveň dole než horním okraji. Potrava nasycená vlhkostí přispívá k vlhkosti buňky a včelí ošetřovatelky zakrývající buňky fungují jako přikrývka, která drží pod kontrolou proces odpařování buňky. Proces má dva příznivé důsledky; za prvé, kritická úroveň vlhkosti umožňuje vývoj plodu bez vysychání a za druhé, vysoká vlhkost v buňkách může pomoci zabránit reprodukci kleštíka. V obou případech nejsou žádné data s uvedením účinku na toto mikroklima při přidání větrání, ale pokud je nižší vlhkost výsledkem je, že reprodukce kleštíka může získat nezamýšlenou podporu. V kondenzační kolonii existuje mnoho fascinujících mikroklimat. Pro příklad zahřívání plodu vytváří mikroklima, které pomáhá vytvářet další mikroklima, kde se med léčí nad tím plodem. (tady to nešlo nijak jinak přeložit možná by to mohlo být "že med zraje", ale to by bylo úplně jiné slovo) Přemýšlejte o tom takto: Když je vzduch zahřátý, jeho hustota klesá, čímž je lehčí a dokáže unést více vodní páry. V plodišti, kde je vzduch neustále zahříván stoupá vzhůru do zrajícího nektaru, kde se může hromadit nahoře a odvádět přebytečnou vodní páru. Pokud zkoumáte složité termofluidní vzorce, které mohou tyto věci modelovat zjistíte, že v kondenzační kolonii, mohou včely balancovat se zdroji páry, což umožňuje mít med s obsahem vody pod 20% a často i mnohem nižším. Zdroje páry by také mohly být vyváženy ve včelstvu s ventilací, pokud dokáže včelař určit, kdy nastavit ventilaci podle atmosférických podmínek. Protože to ale nikdo neví, jak doladit ventilaci, neustálé úpravy nejsou současnou včelařskou praxí. Množství přidané ventilace je obvykle fixní v čase jako léto nebo zima na rozdíl od přirozené měřené a kalibrované odezvy, které kondenzační kolonie mohou dosáhnout v reálném čase.

VÝMĚNA TEPLA V ZIMNÍ KOLONII

V zimě stoupající horký vzduch z chumáče se setkává s horním povrchem dutinu stromu, nebo nástavku a šíří se podél horního povrchu. Pokud horní povrch je nad teplotou rosného bodu, vlhký vzduch pokračuje ven směrem k bočním stěnám, dokud se nestřetne s chladnějším povrchem. Kondenzace začíná na vnějším okraji horního povrch, nebo níže na vnějším plástu, nebo povrchu stěny úlu. Tato přirozená konvekční smyčka umožňuje, aby se kondenzační kapky vytvořily mimo chumáč. Když se kapky tvoří, uvolňuje se latentní teplo, takže v zimě poskytuje konvekční smyčka kondenzační kolonie určitý stupeň přirozeného využití tepla. Jak bylo řečeno, v zimě je praxí přidat ventilaci k odvětrání vlhkosti, aby se věci udržely v suchu. Je to pochopitelná reakce, protože včelaři zaznamenali důsledek dopadu horkého vlhkého vzduchu na studený vnitřní kryt, což způsobilo, že kondenzát padal zpět na včely. Víme, že studený, vlhký chumáč umírá téměř okamžitě a že studený, suchý může žít déle. Proto, praxe přidání horní ventilace v zimě je udržuje v suchu. Důsledkem však je, že přirozená konvektivní smyčka je narušena a související energetické ztráty kolonii stresují. Například poskytování tepla během zimy způsobuje oxidační stres ve svalstvu včel topiček. Výsledkem je, že ohřívač včel rychleji stárne a dříve umírá, což znamená, že je obětováno více včel k udržení chumáče na živu. To vysvětluje důvod, proč velké chumáče ve větraných koloniích přežívají zimu lépe než malé. Včelaři, kteří jsou zvídaví, se vždy ptali na tepelné ztráty větrané zimní kolonie. Experiment provedený Andersonem (1943) dospěl k závěru, že horní vchody v zimě nezpůsobují tepelné ztráty. Bohužel, Andersonův experiment se již několik desetiletí používá jako reference pro podporu zimního větrání. Upřesnění ve studiu mechaniky tekutin a přenosu tepla pomáhají vysvětlit, proč Andersonův experiment již není relevantní. V článku amerického včelařství 2017 inženýr Dereka Mitchell popisuje, jak Andersonovy závěry, založené na jediném teploměr a aplikaci 15 wattové topná žárovka, nebyly dostatečně inkluzivní, aby se vypořádaly s komplexem systém přenosu tepla. Současné modely vyvracejí Andersonovo tvrzení a pokračují v předpovídání toho, co nám říká zdravý rozum, že když přidáte ventilaci, vždy ztrácíte teplo, které včely potřebují nahradit.

TEPLO V LÉTĚ

Další charakteristikou dobře izolované kondenzační kolonie je schopnost regulovat vnitřní teploty i v parných letních dnech, kdy neizolované kolonie vytvářejí tzv. brady, aby přežily. K bradám dochází, když kolonie dosáhne kritické vnitřní teploty blížící se hypertermii. Včely se pak pohybují venku, zatímco vodní zásobovačky a větrající včely se zapojují do chlazení odpařováním (obrázky 4 a 5). Brady jsou jedním z těch chování, na které mají včelaři reagovat přidáním větší ventilace, a to se zdá být dostatečně logické. Ale větší ventilace pravděpodobně situaci zhorší, protože působí proti úsilí včel o chlazení odpařováním zavedením horkého, vlhkého proudu vzduchu.Nadměrné brady jsou důsledkem chovu včel v tenkostěnných neizolovaných nástavcích, které je vystavují extrémním podmínkám prostředí, kterým se lze vyhnout v dobře izolovaných kondenzačních včelstvech. Izolace v létě pomáhá udržet teplo mimo kolonii, stejně jako může pomoci udržet teplo v zimě.

HODNOTA VLHKOSTI

Myšlení ve smyslu eliminace vlhkosti postrádá hodnotu pro její udržení. V kondenzační kolonii je možné udržovat teploty nad rosným bodem na površích přímo nad shlukem, i když jsou venkovní teploty až -40 °C. Ve větrané kolonii model ukazuje, že udržení teplot nad rosným bodem není možné ani při středně nízkých venkovních teplotách. Uznávám, že modelování může být problematické. Přesto víme ze stromových kolonií, že šetří vlhkost kolonie zvyšuje relativní vlhkost do bodu, kdy má zásadní přínos pro biologii včel, a jak již bylo zmíněno dříve, existuje vedlejší výhoda, že VD má obtížnější dobu rozmnožování. Různá mikroklimata a výše popsané konvekční proudy buď se vyvíjely po tisíciletí, nebo se spontánně vynoří jako vlastnost přirozeného kondenzačního prostředí. Ať tak či onak, jejich význam pro chov plodu a jejich role v celkovém zdraví úlu si zaslouží další zvážení. Vzhledem k tomu, že se naše včely vrátí do kondenzačního včelstva, když je to povoleno, mělo by to být součásti povzbuzení, aby tak činily i v naší včelařské praxi. Opodstatněnost shledávám v jednoduché otázce, zda je stanoviště, které v současné době poskytujeme, pro včely vhodné, nebo jsme upravili nástavek, který je vhodnější pro včelaře. Jak uvádí Kritsky, v „Pátrání po dokonalém úlu“ na rozdíl od osmnáctého a devatenáctého století zaznamenalo dvacáté století rychlý pokles inovací úlů. Ale soudě podle současného trendu výroby vysoce izolovaných úlových nástavků umožňující pro možnost hotových kondenzačních kolonií můžeme opět vstoupit do období inovací a tentokrát to může být více pro včelu než pro včelaře.

Martine. Popravdě, dal jste si s tím strašnou práci a já se v tom i tak nevyznám. Já to chápu tak, že by to šlo říct pár větami. Možná to ale bude tím, že Američan to píše pro jejich (nenapadá mě slušné slovo) včelařsky nevzdělané nádeníky, nikoli majitele včelstev (ti jsou ještě blbější, chtějí jen zisk hlava nehlava).

My, Čechoslováci jsme ve včelařském vzdělání světovou špičkou, možná ještě Maďaři, Srbové, Slovinci, Ukrajinci a Rusové. Možná do jisté míry i Němci (německy mluvící lidi). Jinak bída bídoucí!!!!!!! A tak vaše úsilí s překladem je zbytečně vynaložená práce, protože všechno, co nesmírně zavádějící terminologií říká autor (nedokonalost překladu), my tady zvětšiny víme a když ne většina naší republiky, tak tady na CHZ jistě! Je nutné si uvědomit, že CHZ je absolutní špičkou v našich forech = vysoká odbornost a žádné urážky, napadání, osočování a podobně. Je to asi komorností tohoto fora a současně vysokou morálně inteligenční úrovní přispěvatelů a děkujme za tu možnost Zbyňkovi, majiteli fora.

---------------------------

A teď si dovolím “přeložit” článek jak ho chápu já. Přišel jsem na to, že nejhorší co je u úlu je očko. Psal jsem o tom tolikrát, že už to muselo někoho nebavit (s.át). No a Američan přišel na to samé co já. Goro jasně vysvětloval, že jak VD nemá tu vlhkost, co potřebuje, nemnoží se a že včely jsou k výkyvům vlhkosti tolerantnější než VD (Americká studie těch školaček). Já se DOMNÍVAL, že se VD třeba i namnoží, je ale impotentní nebo prostě jinak vadný a nezamoří včelstvo tak, aby mu ublížil. 

Američan si neumí představit včely pod listnatými stromy a popravdě, to je v profesionální praxi nedosažitelné! My se ale nemusíme zabývat izolací nástavků, prostě v Jůseji objevují Ameriku, tu, kterou mnoho z nás objevilo taky a dřív. Opakuju, jsme absdolutní světovou špičkou, to oni by se měli snažit učit u nás! U pohrdaných a přehlížených Slovanů.

Takže. Za sebe vám Martine moc děkuji. Sice nic nového pod sluncem, ale pro mě je to jasný důkaz, že uvažuju správně a nemýlím se ani já, ani Goro a ostatní kdo si zvolili Blaník a nebo na nej přišli sami, jinde a jinak (Goro). Jen je tu fakt, že mám úhyny a je nutné analyzovat PROČ.

Ostatním doporučuji si Americký článek přečíst pozorně (raději opakovaně) a p=okjusit se odelininovat jazykové zvláštnosti. Prostě mám na konci života naději: nakonec se na to přijde jak s tím prevítem zatočit a umět se bránit virům a CCD.

PS

Jedno jsem nepřehlédl a udeřilo mě do očí. Boháč se toho chytil a tvrdil, že stačí větší úl (Ale Laang je ale větší jen v jednom směru) a nemusí být izolace. Já mu tenkrát kontroval, že je to kravina, že u našich bytů nestačí dát nábytek třeba metr dál od zdí a je teplo. Kdo Martinův článek přečte (nastuduje) pozorně, najde tam Boháčovu inspiraci k jeho bludu (za který Včelasřství ani PSNV dodnes neomluvilo).

Velmi pozoruhodné, díky!

Jsem odpůrcem jakýchkoli kyselin, ale možná je čas změnit přístup k problému. Myslím, že cesta je právě v tom, udělat brouky neplodné a nebo v tak mizerné kondici, že plození je poslední, co by je “zajímalo”.

Zdravím vás.

Ano máte pravdu v článku je mnoho toho k čemu jste došel vaší dluholetou praxí  a to absence oček, česno a to ještě zmenšené paronepropustný strop atd. Já jen chtěl poukázat na to, že i “za velkou louží” už na to přišli🙂. Ano úhyny to je problém, mě by zajímalo jestli v těch vašich úlech z PS kde bylo strašně vlhko neměli právě VD problém s množením. To už ale asi nezjistíme.