Jezevčík Jindřichův Hradec

že asi na to už bych ani neměla elán.

Já už vlastně taky ne. Doby, kdy jsem byla u koní 4 - 5 týdně a jezdila i 2 - 3 denně, jsou holt pryč.

Jj, pes, který se mnou může ke koním, to je podmínka, kdyby někdy nějaký byl. A jsou dvě možnosti, buď bude natolik schopný, že bude moci se mnou na vyjížďky (to bych musela plemeno a jedince asi doost vybírat a nebo mít štěstí, páč držgrešle pro psa půjdu do útulku) a druhá možnost, že schopný nebude, a tak bych postavila ve výběhu výběh pro psa, kde by prostě musel počkat (kruhovka už stojí…). Mno 🙂

Ale já třeba byla teď na vyjížďce (jako že jsem seděla já na koni) v pátek poprvé asi po dvou měsících.

Já jsem strašně ráda, že jsem jako holka měla to štěstí a prožila pár let s koňmi. Pro mě není ani tak důležitý jezdit, i když to je super, spíš mě naplňuje ten čas strávený s koněm, ten vztah s ním…dokonce si umím představit, že i když bych si třeba už netroufla na koně vylézt a měla jsem čas a finance, tak bych třeba pořídila nějaký koňský důchodce a třeba bychom chodili jen na procházky se mnou pěšmo.

Chodila jsem do jezdeckýho oddílu, ve stáji bylo skorem 20 jezdeckých koní plus taroani, fjordi a dva chladnokrevníci… měla jsem tam “svýho” koně, vypadal jako černej kladrubák… hnědý vraník s klabonosem, mohutnější… u koní jsem skončila, když ho dali pryč… zkoušela jsem to potom, ale připadala jsem si tam bezprizorně. Byla jsem zvyklá, že jsem přišla, šla ho pozdravit do výběhu, hodila si věci k jeho stání nebo když byli koně doma, tak hned k němu pomazlit, popovídat a milovala jsem ho a když byl pryč, tak jsem tam najednou byla ztracená… to mi chybí nejvíc, ta “intimita” s mým koněm.. ne to ježdění. 

Když jsem si pak jako dospělá ve stejné stáji platila hodiny ježdění, tak bylo na jednu stranu strašně fajn, že jsem jezdila na koních, co jsem si pamatovala jako hříbata nebo mlaďochy, že to nebyli nějací anonymní cizí koně, na druhou stranu, když mi přivedou nasedlanýho koně a pak ho zase odvedou, tak už to nějak není ono.

“značkový” to se mi líbí, to asi zavedu 🙂

Když byl Cipísek mladík, jezdila jsem za ním téměř denně a moje 2 jezevčice se mnou. Milovaly vyjížďky s koněm a ten obrovský kůň si sakra dával pozor, kam dával ty svoje kopyta velikosti dezertního talířku, aby náhodou nešláp na nudli, když se motala ve výběhu těsně kolem něho.  No léta běží, stárnu já i kůň. A ježdění mě přestalo bavit. Kamarádce, se kterou jsme jezdili ven aspoň o víkendu koník už umřel ( 28 let ) a sama ven nejedu. Letos jsem byla 4x.  Ale podívat se na něj jedu každej víkend. Na jaře oslaví 21 let, vypadá dobře, je ustájenej 24/7, se svýma 2ma kobylama nadmíru spokojenej, tak proč bych ho rušila taháním ven 😀. Ale každej tejden si říkám, dneska pojedu. Ale pak si dáme s ustajovatelkou kafe a jdem něco udělat po pastvinách a je po ježdění…

Důkaz místo slibů:

Aluška:

Když byl Cipísek mladík, jezdila jsem za ním téměř denně a moje 2 jezevčice se mnou. Milovaly vyjížďky s koněm a ten obrovský kůň si sakra dával pozor, kam dával ty svoje kopyta velikosti dezertního talířku, aby náhodou nešláp na nudli, když se motala ve výběhu těsně kolem něho.  No léta běží, stárnu já i kůň. A ježdění mě přestalo bavit. Kamarádce, se kterou jsme jezdili ven aspoň o víkendu koník už umřel ( 28 let ) a sama ven nejedu. Letos jsem byla 4x.  Ale podívat se na něj jedu každej víkend. Na jaře oslaví 21 let, vypadá dobře, je ustájenej 24/7, se svýma 2ma kobylama nadmíru spokojenej, tak proč bych ho rušila taháním ven 😀. Ale každej tejden si říkám, dneska pojedu. Ale pak si dáme s ustajovatelkou kafe a jdem něco udělat po pastvinách a je po ježdění…

Téda…tak to je fešák😍

Jak čučí z brašny 😂

Aluška:

A ještě pro představu, že Cipísek je opravdu velký koník, tak moje maličkost měří 178 cm 😀

Miluju velký a robustnější koníky❤️

Aluška:

A ještě pro představu, že Cipísek je opravdu velký koník, tak moje maličkost měří 178 cm 😀

Já bych mu sahala tak po břicho asi. 😄

Buggyra:

“značkový” to se mi líbí, to asi zavedu 🙂

Taky to používám. Bylo to v českém seriálu o módním časopisu (myslím, že se to jmenovalo Dokonalý svět). Hrála tam Čvančarová, Hlaváčová, Hybnerová, Rašilov, Z.Norisová. Mišel (Čvančarová) si pořídila JRT a dala mu jméno Dior a byl značkový.   

efe:

Důkaz místo slibů:

Jůůůůů. Nepochybovala jsem o tom, že je to pravda, jen jsem to chtěla vidět 🙂 Nedovedu si mopslíky mezi magory, jako jsou teriéři nebo třeba chrti, vůbec představit. Evidentně jste důkazem toho, že všechno jde, když se chce. 

Viděla jsem chrta na závodech agi. Běhal radostně, jen měl problém včas něco ubrzdit nebo se otočit do protisměru nebo zahnout. Ale asi je to bavilo, tak s paničkou běhali.

Hupi samozřejmě nedosahovala rychlosti border apod., ale za killování na konci se rozhodně stydět nemusela. A ty pohledy a úsměšky ostatních lidí, když jsme přišli na plac a potom ten údiv 😄👍🏻

Hlavně, že běhala a bavilo ji to a Vás asi taky. Nová nadílka mixu povah teriéru a mopslí běhat nebude? Holky by měly šanci 🙂 

efe:

Hupi samozřejmě nedosahovala rychlosti border apod., ale za killování na konci se rozhodně stydět nemusela. A ty pohledy a úsměšky ostatních lidí, když jsme přišli na plac a potom ten údiv 😄👍🏻

Já mám takový “raritky” v psích sportech ráda…právě třeba mopsle v této disciplíně , to mi přijde až neuvěřitelný…nebo v agi právě toho chrta…viděla jsem i nějaký video s berňákem, takový trdlo makový, pěkně langsam…a tanec se psem s novofundlandem.

Musím říct, že obdivuju výkony těch super rychlých, super obratných, super poslušných a supr čupr ve všem, ale když nastoupí někdo, kdo se s těmi “správnými” plemeny nemůže srovnávat a nebo to trochu poplete, není dokonalej, ale je vidět, že si i tuhle nedokonalost s páníčkem užijí, že je to baví, tak o to větší to jsou pro mě sympoši a o to víc jim fandím. Neboť ty dokonalé výkony obdivuju, ale tyhle nedokonalé mi vždycky vykouzlí úsměv na tváři a tak nějak pohladí po dušičce.