Buggyra: Znám i takové, které to venčení vlastně obtěžuje
To jsem já, no… Já vím, že by mě to prostě obtěžovalo, za každého počasí ven, ne, že bych teda nebyla denně pár hodin venku kvůlivá koňům, ale právěže, s tím psem bych musela ven 3x denně, jednou bych to sice spláchla s těmi koňmi, možná dvakrát (ráno vyvenčit a pak z práce rovnou pro psa a do tmy u koní…), ale taky tu zaznívá, že 3x může být málo… Taky nechci malého psa a co až tomu psu něco bude (4 patra bez výtahu) a tak dále a tak dále.
Volím pohodlnost a psa si holt nepořizuji. Svoje muchlací, cvičící a interakční potřeby si vybíjím na kocourovi, kterého venčit nemusím. Chudáka jedináčka. No, musí dožít sám, další kočky už budou dvě.
Tyjo, ale hrozně bych si chtěla pořídit čívu nebo jorka jen z toho prostinkého důvodu, abych mohla vytáčet lidi ze sídláku tím, že mi ta blecha bude chodit u nohy, bude aportovat, mít přivolání a tak 😄
No já to řeknu si takhle…upřímně a sama za sebe…ne vždycky se člověku chce a teď mluvím jen o chtění ne o tom, že je člověk třeba nemocnej.
Taky v dešti a za horka neprocházkujeme…mám teda psy, co se nezblázněj, že nejdou na prochajdu a výhoda je zahrada, že i když není počáso na prochajdu, třeba horko, tak i tak si feňule může lehnout do stínu a pozorovat dění, když se jí chce.
Na druhou stranu nemít ty psy, tak dřepím na zadeli doma.
Já třeba miluju koně, ale absolutně na ně nemám časový kapacity, i když jsem ještě chodila “jen jezdit” na hodinku, tak jsem se tam nedostala víc jak jednou týdně, když měla kámoška koně, tak jsem dorazila tak max 1x za 14 dní….pro mě je kůň synonymum několika hodin denně, protože se svým koněm chci ten čas trávit…ideál jako když jsem byla holka…přišla jsem ze školy a tradá ke koním a domů jsem se vracela večer…to už bych dneska nedala časově a přiznám se, že asi na to už bych ani neměla elán.
