Velký test Blaníku v podmínkách Panonské pánve

..správna cesta…👍…držím palce…

Určitě to bude zajímavé. 👍

Tak. A přesně o tohle mi celou dobu šlo. O ověření i v jiných podmínkách. Držím palce a velice vám fandím. Sobě a nebo spíš Blaníku taky, zda se potvrdí můj předpoklad, že je to univerzální metoda i pro nížiny. Ještě zkuste hlídat, zda skutečně tak nízko půjdou VD do dělničiny a zda do ní půjdou dokonce už na konci května. Ještě by bylo super kdyby se našel někdo v horách nad 600 mnm. Martin sice není tak vysoko, ale naříká jak tvrdé podmínky má.

Něco jsem nepochopil. Píšete, že nyní jsou včelstva:  Včelstva jsou na 7 - 8 VN lang 4 /3 a tomu nerozumím, asi mělo být, že nyní obsedají 7-8 rámků vysoké míry 448x326 mm? Já měl za to, že je ta výška 325 a jsem rád, že jsem si to šel vyhledat, někde jsem taky vyčetl že 328. 326 dává logiku 159x2 + VM 8 mm. Nevím, zda jsem si vymyslel název Superjumbo já a nebo ho někde vyčetl. Jumbo je vysoké 285 a tak by Superjumbo dávalo logiku.

Malinko počtů, které vy ani nikdo další nepodceňujte.

Plodiště, tedy VN vaší sestavy má 146 dm2. Je tedy menší než postulovaných (ne mnou) 150 dm2. Moje plodiště má 129 dm2, obě tedy musí mít TL.

Váš NN má 71 dm2, úl Blaník má NN 39x15x11 64 dm2 a to samé s výškou 17 má 73 dm2

Za velmi zvláštní považuji jak se to vše vlastně shoduje!

U vaší sestavy má tedy celek s TL 217 dm2 a to je výrazně víc a já v popisu provozní metody říkám, že je to u úlu Blaník už moc velké. I kdyby se k Blaníku dal NN 17, stejně je to dohromady “jen”203 dm2. Jako mnohem lepší by se mi u vás jevil NN vysoký 137 mm, ten má 61 dm2 a pak by celek dával 207 dm2. Rozumím, že nyní je to už dané, zkuste zauvažovat postupně měnit NN vysoké 159 za NN 137 mm. 

Taky je nutné zohlednit, že je váš VN vyšší o 26 mm než “magických” a ve světě v nejrůznějších podmínkách nejosvědčenějších rovných 30 cm.  Protože je ale u vás tepleji a o 30 dní delší vegetační doba jak píšete, tudíž by to nemělo nějak moc vadit. Ale letos byla tady u nás moc vysoká i míra 24 a vč ulila plodiska a nechtěla zaboha do medníků (viz vlákno sběrný medník). Já z míry 39x34,7 vycouval proto, že v každém druhém roce většina vč na této míře nechtěla do medníku a ulejvala plodiska.

Milan Havelka v Benátkách nad Jizerou běžně vytáčel med z jívy, doufám, že budete zužovat a tudíž samočinně ničeit Nosemu apis a to, spolu s tím, že lépe teplotně zvládnou menší protstor umožní mě vytáčet snůšky ze špendlíků a třešní. V době konce květu jív přidávám první M mezi zadní SR a poslední plodplást s dělničím plodem. U vás je předpoklad, že se vám stupně rozvoje jako u mě podaří dosáhnout už na začátku jív. Slunečnice u vás nic moc, OK, ale my tady krmíme a cukr není med a tak jste ve výhodě. To samé s lípou.

Doufám jen, že se dožiju vašeho vyhodnocení. Držím palce, podle mě byste měl vyzískat pro sebe nejméně dvojnásob medu než píšete.

-------------------------------------

Cukru bych se úplně nezříkal. Protože. Já vlastně dolní TL vyvinul jako řešení občasných melecitozních snůšek. Když tu ale melecitoza není, musím krmit cukrem a přimět včelstva naplnit KK není snadné. Proto je mi sympatický HTL i za tu cenu, že se musí pořád vzpírat sem a tam. Je v něm ale med. Už jsem to psal a zopakuju to v této souvislosti.

V jednom roce jsem nedokázal vytočit u všech vč druhý kvěťák. Nevadí, nechal jsem si ho na další rok, že ho dám do dolních TL.  Ale i tohle mělo nějakou genezi. Jak využít takovýto med? Další rok bylo jalovo v červnu, mnozí krmili a Adamiti zachraňovali a já dal na VN asi poloviny vč řepkáč od loňska, nevnutil jsem všechen do jarních TL. Spotřebovaly ho a další rok byla ta včelstva jako koně! Od té doby si vždy nechávám druhák nevytočený. Jak s ním krmit bez vytočení a pak zkrmení jsem tu detailně vysvětlil. Funguje to. Malé připomenutí. Med v panenském nežerou zavíječi.

A ještě jeden poznatek, o další výhodě paneského medníkového díla. Kde vzít krmicí truhlíky? Vyndám z běžných NN rámky do banánovek a nic se jim nestane ve skladě, kde zakladené dílo sežerou i když jsou v něm zásoby.

Psal jsem, jak jsem zlikvidoval mezerníky a proč. Postupně, když jsem bral rámky zjara z banánovek, jsem mezerníky vytahoval. A tři roky je netrpím. Ale mám inventární nález 4 banánovek panenských nízkých souší s mezerníky. 3 jsou netknuté a do jedné, určitě o rok starší zapomenuté banánovky, tedy čtyřleté, se pustili zavíječi a tak jsem to raději vyvařil. Mám za to, že to byl zavíječ menší (nebo jak se jmenuje), tomu panenské po několika letech šmakuje. Jak jinde píšu, mám nadbytek panenského medníkového díla.

A poslední výhoda pro vás MS je možnost odvíčkovacího “ořezávátka”. Na tom nejde odvíčkovat zaladené rámky, ale u paneských je to rychlé a skoro bezpracné. Dcera a přítelka si to nemůžou vynachválit.

Nemáte problém, protože nevíte, že to problém může být. U nás řádí NA pravidelně. Jistě, všechny vč bez zužování přežijí a roky jsem neslyšel, že by na NA někomu odešlo vč. Ale aby Adamiti vytáčeli med ze špendlíků, to si klepou na čelo a nevěří. Není od všech vč, letos nebyl, mrzlo, ale jinak od třetiny je. Někdy skoro polivina, jindy ani ne čtvrtina, ale pro rodinu mám vždycky. Je to med VIP a je ještě chutnější než ze třešní.

Píšete o medu vrbovém. Jíva je sice taky vrba, ale kvete o hodně dřív. Med z vrb je asi přimíchaný do mých medů taky. Má mít (snad podle Haragsima) nahořklou chuť. Co je léková chuť? Do chloru nebo jak to popsat?

Co se týče dalších rozměrů nástavků rozumím. Já stvořil svojí jedenáctku, i když se dělávala 12 = půlka Adamce, tak já šel na 11 proto, že tři  na sobě dávají Sedláčka a chtěl jsem méně než 12, nejraději bych býval 10. Zaboha jsem nechtěl obohatit náš galymatyáš o další míru. 3 x 11 + 2 včelí mezery po 8 mm dávají přesně 346 a tak se ten jeden MM na 3 NN ztratí.

Nic neříkáte na hranici výšky vysokého rámku 30. Přesto to prosím hlídejte. 

Nevím co je 3/8, tyhle zlomky u Langu nedávají smysl a já to potřebuju v civilizované metrické soustavě. Kolik to má v mm?

A jenom vám sdělím, co si klasický včelař neuvědomuje. U Blaníku nevadí ulití vysokých rámků. Ale zešíř.

Máma mi tvrdila, že se neulijí, že přestanou brát. Měl jsem tu snůšku, je to asi 3 roky a do toho jsem krmil a s hrůzou zjistil po půlce září, že mají všechny rámky plné až ke SL. Co teď? Neudělal jsem nic, co bych mohl dělat? A dopadlo to výborně, naopak než tvrdí stará literatura, velmi dobře a pak to byly “koně”. Hloubal jsem proč a jediné, co mě napadá, že zasedly ve spodním TL. Byly to nástavkáče a u nich mám (do letoška) TL většinou dole. Letos to podhazovat nehodlám a jaro chci odbýt Tomovou igelitfintou. Promyslete si to a dojde vám, že se i z tohoto důvodu vyplatí mít vespod prázdný TL.

Ovšem pozor, zplesniví v tom krajní rámky a to tak ohavně, že jsem myslel, že je po vosku. Vyvařil, spočítal rámky se zdánlivě plísní degradovaným voskem a kupodivu ho nebylo méně a když, tak do 5-8% a taky vosk nebyl zelenohnusný, ale normální žlutý jako z málokrát zakladeného díla. O toxických produktech plísní samosebou nevím při tomto pokusu nic. Plísně jsme řešili na IF a já tudíž úplně nechápu obavy předků z plesnivění spodků neobsednutého díla.

Píšete heslovitě, stručně. Já to bohužel neumím. Tedy resume:

Nechat spodní TL přes zimu nese ten benefit, že vč má kde zasednout i kdyby ulilo vysoký nástavek zásobami. I oplesnivění rámků v DTL nijak nevadí ani formou ztráty vosku a ani kvalita vosku neutrpí.

Už jsem starý a už se mi nechce. Ale strašně, fakt hodně moc bych chtěl vyzkoušet míru Superjumbo, ale na 12 rámků - čtvercový půdorys. Dokonce mám rozpracovaný úl, už 3 roky a nedodělám ho už asi, který jsem nazval Hybrid. Byl by to čtverec pro míru dlouhou pro rámek 448 mm s buchtou elminující rozměr na 435, výšky 300 mm a byl by to originál Dadant-Blatt na 12 rámků míry 435x30. Když by se stejný truhlík otočil vzhůru nohama a použil se 26 (myslel jsem původně 25 mm) vysoký prstenec, šel by do toho rámek 448x326 a také by jich bylo 12. Tady by úplně odpadl jakýkoliv TL. Vše na stejném dně a vše na obě orientace stavby. Ale tohle už asi nedotáhnu.

Mám ale další nápad a Javali asi upadne ze židle. Ale na to založím vlákno. Je to dokonalý originál, mám za to, že tohle ještě na světě neexistuje ani ve formě nápadu. Jdu na další vlákno.

Nikdo bohužel nezkoumá víc a mnohem důležitějších věcí. S medem to bude jako s pylovou monodietou. Přijde den, myslím už nastal, že bude jedno jaký med, hlavně, že to bude pravý med a ne syntetická náhražka. Dnes jsou synťáky tak dokonalé, že už je nepasírujou ani přes včely a do medu lejou rovnou. Laboratorně se to nedá zjistit.

Myslel jsem na podsazení plné KK, říkejme jí tak a ne MV. Pojem KK jsem nevymyslel a nezavedl já, měli bychom se ujednotit na terminologii a váš MV se vlastně technologickým použitím, nikoli fyzicky, mění na Krmnou Komoru, která má jinou funkci a jiný účel než MV. Zkuste si uvědomit, že MV přestává u provozní metody Blaník existovat, žádný není, potřebnou zásobu medu mají na všech vysokých rámcích. Tudíž je přirozeně matka omezena na kladení potřebného počtu vajíček denně, ale ne pouze vajíček = plodu někde a pouze medu jinde ve stejné bedně a za cenu těžkého stresu z mřížky a stísněnosti, nýbrž je omezena medem na každém rámku. Včely to, co pracně hlídáte vy (OP), zařídí samy tak, jak které vč chce a potřebuje a žádnou buňku nenechá nevyužitou. Pak se stačí vyhnout masařkám jako je Singer a zbytek pak funguje samočinně a jen s výhodami bez jediné nevýhody. Tedy kromě letošku, což jsem za 60 let nezažil. A kvůli situaci jednou za 60 let nemá cenu…

Ale hlavně si neuvědomujete jednu věc, nemáte to ještě zažité. I když by pod narvaným VN byla narvaná KK tak v prázdném spodním (začal jste užívat zkratku dolní TL = DTL a držme se už toho), tedy v DTL jsou pořád ty prázdné buňky, kde jakkoli ulité vč může zasednout. Jinak jsem při pohazování KK v půlce září likvidoval DTL právě aby v něm nezplesnivěly krajní rámky. Ano, dají se v tu chvíli vyhodit zadní a nanejvýš jeden přední. Zase zapomínáte, že Blaník má česno u strany a ne uprostřed a tak plesniví ne všechny krajní rámky, ale jen zadní asi 3-4. A to, že Blaník má v plodišti předek a zadek je naprosto základní věc, od které se odvíjí mnnoho dalších věcí. Princip středového česna u SS - originál Langstroth tam česno nemá, to je jen asi česká idiocie a patrně otec Lorenzo věděl dobře proč to dělá tak, jak má původní Langstroth česno.

Výhoda DTL je jen můj předpoklad. Víc VD v úlech s HTL není. Podle mě je důležitější předehřívání vzduchu když musí z jediného česna projít skrz jakýsi “radiátor” z plodu trubčího. Když by muselo vč kvůli prudkému ochlazení v časném jaru opustit nějaký plod, aby to byl pouze plod trubčí - vč se stáhne do většího tepla = nahoru na plod dělničí. Další je ale důležitější a to je třeba domyslet a douvědomit si. Vysvětlím obšírněji. Původní hostitel původního roztoče Varroa Jacobsoni Oudemans má delší vývoj plodu. Proto mutant VD, když si může vybrat, preferuje trubčí plod - má nejdelší vývoj 24 dní Původní roztoč 28 dní). Také původní roztoč VJO potřebuje nižší teplotu než je 36, kolik musí mít dělničí plod a dole je patrně teplota o desetiny, ale nižší. Proto se VD v Blaníkách nikdy nevyskytuje a nenapadá dělničí plod, ale to jen tehdy, když má trubčí plod v nejchladnější zóně úlu = dole. Sedláček má trubce za parazity a nertrpí je vůbec (myšlení 18 století). Od vás jsem o trubčině u vašho modifikovaného OP taky nic nečetl a nezachytil, možná proto vám napadá VD dělničí plod.

Ovšem moje teorie jde dál. Trubec se sám nekrmí a dokonce aby se mohlo sám najíst, musí mít prý zásoby ve velkých trubčích buňkách, do dělničí buňky prý nestrčí hlavu. To je podle mě blbost, má delší sosák než včela, já ale asi nikdy neviděl že by trubec sám sosal v buňce. Ale skutečně se trubci v Blaníkách ve VN vyskytují jen nesmírně vzácně a drtivě dlí jen v DTL. Mám za to, že všichni roztoči jsou na trubcích a když pak vč vyžene trubce, vyžene je i s přisátými roztoči. Tohle je domněnka, kterou vědcostuti nezkoumají a já nemám jak ověřit a hlavně mě za to nikdo nehonoruje!

Ovšem všechno se musí podřídit stáří a zdravotní kondici včelaře. Proto se zabývám tím, aby TL být nemusel a byl na vysokých rámcích. Na každém jednom rámku aby byla dole trubčina. Jenže původní Blaník úl (nemám rozlišeno co je metoda Blaník a co je úl Blaník) 39x30x11 je malý. Aby se vešel TL na rámky VN musel bych se vrátit k Sedláčkově míře 39x34,7x11. Ale to má úskalí. Vyzkoušel jsem, že i když se nechá včelstvu na každém rámku dole prostor pro trubčinu, většinu těchto rámků dostaví dělničinou. Tady bych tuto úvahu ukončil a udělám kvůli tomu další vlákno, mám za to, že to je jedna ze stěžejních věcí a je mejnstrýmem dokonale ignorovaná a tudíž to ani vědečtí prostituti nezkoumají a zkoumat nezačnou stejně, jako ani propstitutka nedá dokud nedostane zaplaceno. Vlákno bude o tom, kolik vlastně vč v provozní metodě Blaník a obecně vlastně potřebuje, lépe řečeno kolik chce trubců.

Chovat včely zcela bez chemie je aktivisticky hloupá idea a mě to hodně vadí. Jako neváháme svému nemocnému dítěti naprat do těla jakoukoli chemikálii i v nemírném ,množství, když je to pro jeho záchranu nezbytné, právě tak je to u včel. Dám příklad, Svědci Jehovovi nechají dítě umřít, ale nedovolí mu dát transfuzi. Za komančů byli protizákonní, protože poroto a nejen proto. Představte si že vaše dítě má svrab. A protože jste aktivista tak nedovolíte to dítě obrazně vykoupat v chemikálii, která zákožku zabije?

Hlavní výhodu Blaníku byste měl vidět v tom, protože VD nejspíš včelstva nezabíjejí a tudíž jsou pro mě sekundární, že díky panenskému dílu pro med, které není v úle když se chemie používá, může se právě použít tvrdá a jedině účinná chemie a nemusí se včely skoro zabít kyselinami. Někde jsem také vypočítal, že dát na jednu včelu miliontiny gramu Amitrazu na 2 hodiny je mnohem šetnější, než dát miligramy kysliny po dobu několika dní. Vysvětloval jsem, že desetinu kila nikdo ani nepozná, ani rozmazlená slečna nepozná, že má v kabelce deset deka něčeho navíc, kor když to nese jen 2 hodiny. Na stejný účinek se ale musí použít metrák kyseliny po dobu mnoha dní a to slečna nejen, že neunese, ale většina slečinek to ani nepřežije a když, tak budou do konce života zmrzačené.

Lapidárně řečeno, kdo použije metodiku Blaník s panenským dílem pro med, které není v úle při léčení, nemusí se těmi nesmysly s organickým bojem s nesprávným nepřítelem zabývat. Ano, říkám tím, nakonec ve shodě s Brněnským vědcem Přidalem, že jsou včelaři (a já říkám nejen včelaři, ale lidi obecně) směrem na Západ primitivnější, méně vzdělaní, hloupější.

Pro pořádek, Přidal neříká, že jsou včelaři jinde hloupější. On tvrdí, že jsou Češi ve včelařině absolutní SVĚTOVOU špičkou bez konkurence. A tudíž to, o hloupějším Západě z toho jasně vyplývá.

V tom případě s Blaníkem ani nezačínejte. Tohle, co píšete je snad jen pro včelaření pro šlechtění a Blaník je ryze o včelaření pro medný efekt. Pokud chcete k chovu včel přistupovat takto, váš test nemůže dopadnout dobře. Já se nepokouším vyšlechtit varroaodolnou včelu a jak se ukázalo, vy ano. Moje chyba je, že jsem to hned nepoznal. Celá metoda Blaník vychází ze základního předpokladu naučit se se škůdcem koexistovat a nebo mu ve včelstvech nedávat šanci žít, ale rozhodně se nesnažíme měnit dědičné vlastnosti včely. Mohlo by vám být nápadné, že díky vašemu přístupu se svět nehýbá kupředu. Já se vždy na všechno dívám z jiného úhlu a zatím se mi podařilo na co jsem s touto ideou sáhnul.

Trubci jsou ve vč potřební kvůli celkové harmonii a nestresování. Pak už chápu, že máte dělničí plod plný kleštíků a tudíž musíte prát do včelstev chemii. Musíte to hlídat abyste včas zasáhnul a tudíž monitorujete a tím přímo vyrábíte brouky a pak máte co monitorovat. Blaník to má naopak, bráníme včelstvům v jejich přirozenosti jak nejméně to jde a výsledkem je, že léčíme jen málo a jen pro jistotu. 

Děsivé je na vás to, s jakou jistotou a neochvějností se o hrůzných praktikách OP vyjadřujete. Já bych chápal přístup, že za účelem upevnění nějaké vlastnosti budu NERAD dělat takové věci. Ale vy si myslíte, že je OP maximum a vrchol chovu včel a tedy jste vzal Blaník na milost, že ho vyzkoušíte. Ale z vašeho vyjádření vlastně čiší touha jen dokázat, jak je Blaník špatný, vy se nechystáte k nezaujatě nestrannému testování. Doporučil bych vám ušetřit si práci. 

A jenom vám sdělím, co si klasický včelař neuvědomuje. U Blaníku nevadí ulití vysokých rámků. Ale zešíř. Máma mi tvrdila, že se neulijí, že přestanou brát. Měl jsem tu snůšku, je to asi 3 roky a do toho jsem krmil a s hrůzou zjistil po půlce září, že mají všechny rámky plné až ke SL. Co teď? Neudělal jsem nic, co bych mohl dělat? A dopadlo to výborně, naopak než tvrdí stará literatura, velmi dobře a pak to byly “koně”. Hloubal jsem proč a jediné, co mě napadá, že zasedly ve spodním TL. Byly to nástavkáče a u nich mám (do letoška) TL většinou dole. Letos to podhazovat nehodlám a jaro chci odbýt Tomovou igelitfintou. Promyslete si to a dojde vám, že se i z tohoto důvodu vyplatí mít vespod prázdný TL. Ovšem pozor, zplesniví v tom krajní rámky a to tak ohavně, že jsem myslel, že je po vosku. Vyvařil, spočítal rámky se zdánlivě plísní degradovaným voskem a kupodivu ho nebylo méně a když, tak do 5-8% a taky vosk nebyl zelenohnusný, ale normální žlutý jako z málokrát zakladeného díla. O toxických produktech plísní samosebou nevím při tomto pokusu nic. Plísně jsme řešili na IF a já tudíž úplně nechápu obavy předků z plesnivění spodků neobsednutého díla. Píšete heslovitě, stručně. Já to bohužel neumím. Tedy resume: Nechat spodní TL přes zimu nese ten benefit, že vč má kde zasednout i kdyby ulilo vysoký nástavek zásobami. I oplesnivění rámků v DTL nijak nevadí ani formou ztráty vosku a ani kvalita vosku neutrpí.

Dobrý večer.

Čistě teoreticky bychom s tím STL mohli ulévat VN schválně. Otázka zní nebude vadit když budou včely zimovat na velmi starém díle, které se může v STL nacházet?

Pardon DTL já dal zkratku STL jako spodní tlumič🙂

Rozumím vám. Možná jsem přes košatost svého vyjadřování nezvyraznil, že když se stane nežádoucí ulití, že tam, kde DTL to nemusí až tak vadit aby se kvůli tomu zhroutilo včelstvo.

A mimochodem. Nikde jsem nevyčetl co by nastalo když by bylo vč ulité až ke SL. Uhyne? Nebo se zbrzdí jeho rozvoj po zimě? Nebo co se vlastně stane? Já myslím, že nic, že je to pro něj jen totální diskomfort = stres a že se MŮŽE projevit jako jiné stresy. Například nižší vitalitou a podobně.

“kde se bude postupovat přesně podle metodiky.”

máš presnú metodiku Blaníka?…ktorú staršiu z vcely.cz, ked ešte nebol názov Blaník ?…alebi tú z IF.. vianočný darček od Toma…?…alebo pôjdeš podľa inovovaných postupov z tohto fŕa?

MS:

Díky za doporučení. Přesvědčen nejsem o ničem, pouze uvádím výhody a nevýhody a Vy už se zase rozčilujete. Klídek… Třeba má Blaník více výhod než nevýhod a to už prokáže právě tento víceletý pokus, kde se bude postupovat přesně podle metodiky. Nejsem a priori zaujatý a pokud Blaník ukáže své kvality, budu rozhodně zvažovat větší uplatnění této metody ve svém provozu. Dále mě zajímá pravdivost tvrzení o < 20 roztočích na podzim, medný výnos je opravdu jen bonus… co bych s dvojnásobkem medu dělal zatím nevím, to by mě manželka asi nepochválila. Každopádně jinak než přísně vědecky a nezaujatě provedeným pokusem se pravdy nedoberu. Takže k věci prosím, Vaše domyšlenky o mně do tohoto vlákna nepatří.

To máte těžký. Nenafukujte se a zvykněte si na to, že jsem cholerik, ale ve skutečnosti se na nikho nezlobím a když, rychle mě to přejde. Myslím, že i když mě Javali nikdy neviděl, vystihl přesně jak se se mnou dá vyjít. Zkrátka že nevypěním vám neumím slíbit. Pohádejme se, poperme se v zájmu věci, ale nesnažme se jeden druhého ponížit, okřikovat, ztrapnit a znemožnit. Jste patrně mladý člověk. Naučili vás stručnosti, ale to působí na mě jako červený hadr na bejka. A pravda, jak se začnu bránit, neznám bratra. A druhá pravda, na.rat mě fakt není těžký. To jste ale už mohl pochopit sám.

---------------------------------

OK, prozraďte nám, prosím, o co vám tedy jde? Co má být cílem vašeho zkoušení?

---------------------------------

Zopakuju pro vás i ostatní, rozumím, že nikdo se nebude babrat v archivu a dohledávat. Spady 20 brouků jsou na Blaník docela velké, často najdeme 0 nebo 2-4 ks u asi 20%, přesněji, do 8-10 brouků je nejméně 70%. Nemonitorujeme, nemáme vysoké podmety a nemáme ve dnech síta. Jediné, jak sledujeme spady je po fumigaci druhý den brzy ráno. Od září mravence v úlu ani kolem úlů nevidět a já se domnívám, že včely dno úlu v noci neuklízejí. Když tedy jdu po fumigaci ráno na kontrolu, mám za to, že ani včely ani mravenci nevynesli jediného brouka. Vč je údajně při méně ne 9+ stažené v chmáči a neuklízí a ráno bývá většinou chladněji.

Taky se mi vyskytla 2-3 vč, kde bylo 50, ale i 200 a  jeden rok jedno vč možná 400 ks. Nic jsem nijak neřešil, nehlídal. Vím jistě, že udělám ještě předvánoční ránu jistoty acetonaerosol. Vychází mi to roky. Je nutné vědět, že brouky nepočítám, snad do 20-30 a pak už jen odhaduju. Lapidárně řečeno, já nechci sofistikovaně počítat brouky, já se snažím je ve vč nemít. A že to jde dokazuju já a každý kdo se o metodu Blaník pokusil.

Jo a jako autorovi mi není milé mluvit o nevýhodách Blaníku. Já o žádných nevím, ale snažím se tady s lidmi konzultovat a metodu vylepšovat. Proto třeba pan Goro dává otázku, zda vlastně máte dokonale nastudovanou metodu Blaník a když, tak kterou. Vývoj se nezastavil a já i mí kolegové se snažíme stále Blaník vylepšovat. Mám rád věci v ustavičném pohybu. Bohužel drtivá většina ostatních chce něco, nic víc nijak neřešit a dělat to třeba 50 let stejně. O tom Blaník rozhodně není.