Je to už únavné.
Já vůbec žádné křivky neřeším, nezajímají mě a nic o nich nevím, protože monitoring je taková kravina, že než něco furt monitorovat, tak raděj nebudu včelařit.
Odstranění trubčího plodu když ho vč nutně PUDOVĚ musí mít, je pro něj tak strašný stres, že se z toho podle mé intuice do konce sezony nevzpamatuje. A tento stres, spolu s nucením nějaké plásty nahusto obsazovat omezováním svislými mřížkami je nejen nesmírně pracná blbost, kterou se nehodlám ani snažit chápat, protože je to další stres z nepřirozenosti. Moje vč v Blaníku si dělají naprosto bez omezení co se jim zachce. A zatímco si moje vč dělají co chtějí si i já dělám co se mi zachce a to něco je NIC! Jakékoli nucení včelstva k něčemu, jakékoli omezování, usměrňování je nepřirozený stres a musí se odrazit v kondici. A včelstva v mizerné kondici jsou víc zamořená patogeny a nejen parazity. On ani zdravý, nijak netrpící a nestresovaný člověk, dobře živený, bez omezování svobody, který nežije v průvanu a kyselinovém pekle, obyčejně neonemocní a dokonce ani rakovinou. V tom (ale jenom v tom) souhlasím s hercem Duškem. Zkuste si jen představit, že vám nějaký magor dá místo podlahy v bytě betonářskou karisíť a bude vám hned jasnější o čem píšu. A jedinou možností vysvobození je přetrpět to do příští doby rojení a prchnout! Při první i nevýhodné příležitosti. Ale včelař je mistr světa ve vymýšlení protirojových opatření. Avšak pozor, také může nastat opak, že se vč vůbec nerojí proto, že se vůbec nedokázalo dostat do kondice potřebné pro rozmnožení = vyrojení. O tom se nikde nepíše ani jedna hláska, že?
Ani my v Blaníkách neznáme rojení. Blaník má jedinou nevýhodu a to je naprostý nadbytek panenských medníkových souší. Jenže bez nich to nejde viz moje předchozí články.
Pozoruhodné je také to, jak si nepřenášíte kleštíka, to jako fakt jo? K něčemu se přiznám. Před pár lety jsem usilovně pitval první trubčinu a chtěl jsem vidět ty kleštíky na bílých larvách. NIC. Tak OK, zkusil jsem trubčinu teda v dubnu, pak v květnu a pořád ne a ne nějakého brouka najít. Pak jsem to vzdal. A to jsem je hledal na trubčině, že bych si je nějak roznášel dělničími plásty mě, přiznám se, vůbec nenapadlo. Bohužel nevlastním tak jiskrnou mysl a tak brilantně uvažovat neumím, že by mě tohle vůbec umělo napadnout.
No a plodové pauzy v době, kdy se mají nalíhnout včely, které vyživí a vychovají dlouhověkou generaci, tak o tom jsem fascinovaně četl a užasle uvažoval nad lidskou pošetilostí. Poslyšte, máte úhyny? Kolik % ročně třeba za posledních 15 let? Já až letos a to se domnívám, že bylo mojí zdr indispozicí, stářím, melecitozou (od 3.6. jsem nechodil do konce července vůbec, do půli září špatně). No a podle vyznavačů křivek a grafů vývoje kleštíka bych už neměl mít ani jednu včelu. Totiž celkem 12 vč nedostalo letos ještě žádnou léčbu. Uvidíme a všechno tu na sebe prásknu.
Takže já vím naprosto jistě, že bystřejší podle vašich měřítek rozhodně být nechci a jen němě žasnu, co za ptákoviny mají lidi čas a pracovitost vymýšlet.
Jo a já přehlédl, že POLštář zjara hodíte na VN (ale nerotujete, samozřejmě, že to není rotace) a my hlupáci to vyvaříme a už bychom na tom včely nedrželi. My Blaníkáři totiž do KK (váš nástavek včel) dáváme ty nejblbější rámky, třeba ty, kde nám je matka nad SL malinko zakladla a nebo zakladené z horních TLumičů, nebo nějak polámané a potrhané z medometu nebo z jiné manipulace. Prostě takové, které jsou na vyvaření a my jim dáme poslední kousek “života” před vyvařením. Ony totiž zažijí léčení a nic s reziduy žádné, ani té měkké (ale v desetisícinásobných dávkách) chemie už pak do našich včelstev nesmí. Také stojí za pozornost jak to, že naše včelstva nadšeně medníky přijímají i bez ohavného NN postaveného na VN. Co uděláte s medem z POL?
A propos, jak čistá je KM a nebo KŠ? Co třeba balastní látky? Nikdy jsem na to téma nečetl ani větu, to se neřeší a přitom to bývá velmi významné. Kupříkladu je znám osud dávné polární expedice, která pomřela po ztroskotání i když měli nadbytek konzerv masa, ale i zeleniny. Ve věčném mrazu se dochovaly mrtvoly posádky a dnes moderními přístroji se zjistila otrava olovem. Plechovky byly sletované olovem a obsah Pb v jídle mohl být tisíciny promile a spíš méně. A stejně ty chlapy olovo zabilo. Bylo to tak dávno, konzervy byl nový vynález a ještě se nevědělo, že když se bude dlouhodobě konzumovat JENOM strava kontaminovaná i jen tak nepatrným množstvím Pb, že by to mohlo vadit.
A tak dále, a tak dál. Nepřesvědčuju, jen kontruju ze svého úhlu pohledu a přiznám se, že některé postupy “moderních” včelařů (OPtimální postupy) mi přijdou velmi veselé, bohužel častěji spíš trapné než veselé. Třeba když vidím vašeho nahého gurua s fixem u tabule, jak dělá z komára stádo velbloudů. Hlavně se ale netají tím, že chce ze včel vyždímat úplně všechen med do poslední kapky, aby to neprožraly, jak se o včelách vyjadřují jen podivní lidé. Taky chci med, ale ne do mrtě. Předkové říkávali: “Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky”. Dížka (pro mladé) byla dřevěná nádoba, do které se dojilo mléko. NO a do dížky nedá mrtvá kráva nic. A kdo nenažraně bere včelám všechno a nakrmí NÁHRAŽKOU, mívá úhyny.
Čtu to po sobě kvůli opravě chyb a málem bych zapomněl na v mednících vystavěný dostatek panenských souší. No, naše vč nekladou v medníkách - nízké dílo a pošetilost NN systrém Blaník nezná a autor odsuzuje jako překonaný nesmysl. A nejhorší, co lze vč přidat je panenská souš a kor ta vystavěná v medníku (jestli jste myslel souše vysoké). Chuderky vaše včely, řeknu vám.
