Aktuálně: 3 544 inzerátů216 748 diskuzních příspěvků18 330 uživatelů

Horní tlumič

M.S.
M.S. 17.11.2024, 11:34:07 xxx.xxx.35.67

Tak ta teorie má něco do sebe. V OP je také plod koncentrovaný do vymezeného prostoru s optimálním tepelným režimem, dalo by se říct, že jde o jakýsi “inkubátor”. Periferie, kde by se dařilo kleštíkům tam prostě není. Teď mě ale napadlo vylepšení. Trubčinu jsem vkládal do plodiště mezi přepážky na krajní pozici. Možná by nebylo od věci vyzkoušet trubčí rámek vně OP těsně za přepážkou, kde je teplota logicky mnohem nižší. Vím jistě, že matka trubčinu zaklade a včely obsednou i za přepážkou, je to v určitém období přiliš lákavé. Tak by se dal kleštík bezpracně koncentrovat do “studené” periferie až do slunovratu a těsně před ním, než začne s koncem odchovu trubců přelézat na dělničinu, velmi snadno odstranit.

Martin83
Martin83 17.11.2024, 12:29:17 xxx.xxx.126.199
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 17.11.2024, 09:24:42

Čau Jano. 

Tím pádem u izolovaného úlu v kombinaci se zužováním by měl být efekt nižšího počtu VD ještě patrnější ne?

goro
goro 17.11.2024, 13:03:12 xxx.xxx.17.100
»
Odpověď na příspěvek uživatele Martin83 z 17.11.2024, 12:29:17

Martin tvoje uvažovanie sa neuberá správnym smerom, keď včelstvo na jar zúžiš zboku uteplenými priehradkami, tie sú preň “stenou” úľa a podľa mňa je irelevantné či je “skutočná" stena izolovaná alebo drevená…to úvahy stefanosa sa mi veľmi páčia a byť na jeho mieste tak to odskúšam…

K izolovaným úľom, písal toho Tom dosť ja len doplním, že som úle s polystyrénu (liaty koplen) už prestal používať, síce na zimu včely nepotrebovali toľko zakŕmiť,ale na jar mali neskoršie prelety a kým tie rodiny v drevených úľoch už chovali plod, tieto sedeli v klbu ako v mrazáku, jarné slnko priestor  za krátky deň úľ neprehrialo… je pravda, že keď už plodovať začali,nazastávali, žiadne ochladenie na pár dní ich nezastavilo, proste úľ to vo vnútri neochladilo, nemuseli sa vracať do chumáča okolo plodu a drevenáky v počte včiel k znáške dobehli,  a niekedy aj predbehli no negatívnym javom s ktorým som sa u nich stretol, bol fakt, že rodiny v nich mali vždy najviac klieštika..😕… (pravda je že ja rodiny na jar nezužujem)……

Martin83
Martin83 17.11.2024, 14:02:31 xxx.xxx.126.199
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 17.11.2024, 13:03:12

Ok. Děkuji za info. Stefanos je kdo?

Tom50
Tom50 17.11.2024, 20:20:44 xxx.xxx.139.250
»
Odpověď na příspěvek uživatele Martin83 z 17.11.2024, 14:02:31

MS - registroval se stylem “chytrá horákyně”. Tedy, sice se zaregistroval, ale falešným jménem. Nedávno jsem to tu hodnotil, nečtete všechno?

Máte s ním hodně společného. On je posedlý OP a pořád se snaží tu hovadinu nějak naroubovat na Blaník. To nemůže dobře dopadnout a on pak ale bude říkat, že je Blaník nanic a já vůl. Přežiju to. Vy se pořád upínáte k nepodstatnostem a to je zateplený úl.

Dá se to říct lapidárně = “úl medu nepotí”. Ovšem toto přísloví je, mám za to, chápáno nesprávně. Kdo umí včelařit, bude mít med i v betonové rouře nebo plechovém sudu. Kdo to nepochopí, sebelepší úl mu nepomůže, dobrý úl mu ale ušetří většinu práce. Dobrý úl ale není úl zateplení, neboli dobrý úl nedělá zateplení.

Kdysi jsem dával příklad s hraním na kytaru. Když někdo neumí hrát ani na otřískanou španělku, Fenster Stratocaster z něj Jimmyho Page neudělá.

goro
goro 17.11.2024, 20:28:13 xxx.xxx.17.100
»
Odpověď na příspěvek uživatele Martin83 z 17.11.2024, 14:02:31

Tom ti odpovedal, ináč pod rovnakým nickom “stefanos” už roky pôsobí na diskusnom českom fóre…

M.S.
M.S. 17.11.2024, 21:20:40 xxx.xxx.35.67
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 17.11.2024, 13:03:12

Určitě to prověřím. Myšlenka je v tom, že trubčina je v úle, ale není součástí vlastního plodiště a nachází se na okraji klidové komory. Předpokládám, že včely tam na čisté trubčině za přepážkou nebudou udržovat teplotu jako ve vlastním plodišťi. Docela jsem rád, že mě to teď napadlo, zatím jsem to takhle u nikoho neviděl. Že tam matka bude klást vím, párkrát jsem tam rámek zapomněl a byl okamžitě zakladen. Výhodu spatřuji ve vertikálním oddělení, kdy odpadá nutnost zvedání VN jako v originál Blaníku. Rámek s trubčinou je ve stejné bedně jako zbytek plodiště, přestože jakoby není součástí plodiště! Je tedy možno bez problémů s trubčinou pracovat. Pokud jsou v úle kleštíci, musí dát přednost trubčímu plodu na takto mnohem více ochlazované periferií (oproti TR jako součásti vlastního plodiště). Dá se předpokládat i vyšší selekční tlak na trubce a toho chci hlavně dosáhnout. Pro srovnání, Sedláček dává trubčinu doprostřed plodiště a to je podle mě obrovská chyba.

U chovných včelstev nechám odchovat první (eventuálně 2) generaci trubců a poslední odstraním. U ostatních včelstev by se měla trubčina před vylíhnutím likvidovat. Jednak z důvodu selekce a dal by se tak i zredukovat kleštík.

Tom50
Tom50 17.11.2024, 22:31:41 xxx.xxx.139.250
»
Odpověď na příspěvek uživatele M.S. z 17.11.2024, 21:20:40

S většinou toho, co píšete nesouhlasím, ale nebudu vám odporovat, nakonec, je dobré zkoušet. Ovšem prosím, u vašeho pokusu s Blaníkem do toho žádnou svojí invenci nevkládejte. Tvrdím vám, že když ve vašich podmínkách a při vašem počtu snůšek dodržíte do nejmenšího detailu metodu Blaník, získáte k metráku medu na včelstvo. Ovšem obávám se, že i jen o 25 mm vyšší Superjumbo je už moc vysoké! Když zkoušet Blaník, tak v úlu Blaník, řekl bych.

Napsal jsem vám odpověď už v poledne, ale neodeslal. Mýlíte se podle mě ve víc věcech, zastavím se u  jedné. Česno musí být u strany, u které jsem napsal mockrát. Pak je nějaký první a logicky poslední rámek. Blaník spočívá v předjaří v tom, že je plod i na posledním rámku před blinovkou a nebo je tam max jeden bez plodu a ten se nahradí SR. Jakmile se probouzí stavební pud, přesněji touha chovat rubce - ještě nemají vosk a první trubčinu staví z toho, co kde v úle ukousnou = je to šedohnědé, tak v této fázi se dá za poslední rámek s dělničím plodem SR. Jakmile ho postaví a zakladou a vylíhnou se červíci, tehdy se mezi SR s trubčinou a posledním plodovým přidá M. Protože chtějí mít plod (trubčí plod je pořád plod = mimina) pohromadě, velmi rychle postaví a hlavně ZAKLADOU mezistěnu. Jak je zakladená, dá se doprostřed hnízda a místo ní další M. Najděte si to, první M mívám postavené na konci jív a u většiny vč když rozkvétá třešeň a stará literatura radí dávat první M, mám u poloviny postavené a zkladené 3 M, u nejslabších jednu. 

Ano, včely jsou zjara dokonale blbovzdorné a kladou i za blinovkou.

Jakmile dáte trubčák za blinovku, sám sebe ošidíte o nejlepší a nejrychlejší stavbu v roce! Ovšem to byste třeba frajersky oželel, ze stylu jak se vyjadřujete jste dost furiant (sebvědomnější než je mi milé = řečeno velmi eufemisticky). Taky třeba považujete zužování za nepotřebnou hloupost a tak dále. Váš boj. Ovšem u pokusu s Blaníkem dělejte přesně to, co vám říkám. Jinak nezkoušíte Blaník, jasné? 

Neumím domyslet a doteoretizovat velmi ranou stavbu mezistěn a rychlé zakládání. Tvrdím ale, že to má na celkovou kondici a hlavně elán včelstva rozhodující vliv a ne genetika, jak se domníváte vy. V tom se s vámi neshodnu nikdy. Totiž. Kdo mele o genetice, připravuje si výmluvy až bude mít úhyny. Já genetiku ve smyslu, jak to berete vy, nebral nikdy. Jedině efekt "chlebového kvásku" a ten se dá naočkovat jakékoli genetice.

Ale hlavně jsem nepochopil důvod chovu trubců za blinovkou. Jedině, že se tam stáhnou všechny samičky VD a že se trubčina vyřeže. To je hovadina, účinnost asi 5% a hlavně neskutečný stres. Přece jasně přiznávám, že moje teorie o roztočích dole pod VN nejspíš není pravdivá, protože i v případě horního TL má Blaník jak na míře 30 tak i 24 velmi málo VD.

-----------------------

Pořád ale přehlížíte vy i ostatní prazákladní ideu spodního TL. Je tam nejchladněji (když je jediné česno, očka všechno zničí) v úlu a přicházející vzduch se předehřívá jako v radiátoru tím, že trubčí plod (jako i dělničí) má svůj metabolizmus a vyrábí teplo. Nejzákladnější idea Blaníku je v tom, že když třeba v květnu přijde prudké ochlazení a včely musí opustit a nechat zastydnout část plodu, pak je to při spodním TL postradatelný trubčí plod. Opustí TL a stáhnou se pod strop kd ej etepleji. To, že funguje i horní TL je sice pravda, ale je to už z nouze ctnost, nebo prostě náhradní řešení když úl nemá oddělitelné dno a nebo včelař nemůže VN zvednout. Vždy je ale strokrát lepší spodní TL!!!!!!!!!!

---------------------

I následující jsem už mnohokrát napsal, zopakuju. Myšlenka o předehřívání vzduchu trubčinou a její případné opuštění není moje. Nepamatuju se, zda Ptáček nebo Čermák a možná ještě jiný autor toto tvrdil a obhajoval tím vysoké podmety a stavbu divočiny v nich. Já tu myšlenku převzal, ale odmítám jakoukoli nerozběrnou divočinu. Autor už blbnul s podmety až 120 mm vysokými a to mě inspirovalo na celý běžný NN.

Trubčina ve vysokém dně nepochbně funguje. jen mi přide uhozené zjara měnit dna a z těch den pak dolovat divočinu. To je moc pracné. A protože jarní zákroky je nutné udělat co nejdříve a za odpoledne se dá udělat asi 15 a max 20 vč, musel bych mít 20 náhradních den. Pak je v noci očistit a vydolovat voští a druhý den zase? Takže by to dpopadlo tak, že den by muselo být asi o 100% počtu (a dělat to v zimě, spolu s údržbou a obnovením nátěrů a oprav) víc a to by rapidně prodražilo včelaření a taky kde ta dna skladovat? 

Mrzí mě, že stejnou schopnost vidět nejširší souvislosti a domýšlet věci nemají zdaleka všichni ani podobnou jako já. Píšu tak, že si neuvědomuju a pořád předpokládám, že co je jasné mě, musí být jasné mladším a chytřejším taky a ještě víc.

-------------------------

Z KONTEXTU JE JASNÉ, ŽE SE MNOZÍ NEOBTĚŽUJÍ ČÍST CELÉ MOJE PŘÍSPĚVKY A PAK MĚ NAPADÁ MARNOST SNAŽENÍ JAKO TO O PERLÁCH A BLÁTĚ. Jinak si neumím vysvětlit, že píšu stále to samé dokola a mnozí to úplně ignorují.

M.S.
M.S. 17.11.2024, 23:14:04 xxx.xxx.35.67

Předehřívka platí pro klasické velké plodiště a je to jistě velmi dobrá myšlenka. Zdá se mi, že si ale nějak neumíte představit jak vypadá plodiště v OP. Včely jsou nahusto v celém objemu plodiště, žádné stahování z plodu v předjaří se nekoná. Prostor v OP je totiž jasně vymezený a zakladené rámky s plodem jsou vždy nahusto obalené včelami.  Navíc v předjaří je pod OP stále ještě podhozený medník včel. Je třeba chápat souvislosti a nejlépe je na vlastní oči vidět, jinak teoretizujeme o ničem a porovnáváme neporovnatelné.

Chov trubců za přepážkou je věc, kterou hodlám prověřit. Jestli funguje na 5, 50 nebo 95 % nevím, je to jen ve stádiu pokusu, vlastně probíhá teprve myšlenkový experiment. Teoretický předpoklad jistého výsledku tam ale je. Chov trubců je u mě cílený a tady se nic nemění. Posunem za přepážku se pouze posune jejich chov do ještě chladnější zóny a mimo bezprostřední styk s plodem dělničím. Jaký to bude mít vliv, to se teprve uvidí. Kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale také tězko na něco přijde.

M.S.
M.S. 17.11.2024, 23:32:32 xxx.xxx.35.67

Ještě dovětek. Různé studie udávají, že míra napadení trubčího plodu je 8 - 12 x vyšší, než u plodu dělničího. Lze tak snadno domyslet, že na jaro musí být cca 90 % roztočů koncentrováno na trubčím plodu, pokud tedy mají tu možnost. Odstranění napadeného trubčího plodu nám umožní zbavit se této první vlny a výrazně oploští vrchol plodové křivky kleštíka. A to někdy úplně stačí, obzvláště ve spojení s dalšími vhodnými opatřeními v chovu (jako např. plodová pauza po slunovratu, ano ti bystřejší už chápou kam směřuji). Jako vždy platí, když dva dělají totéž, není to totéž. Pokud kleštíka nejsme schopni koncentrovat na trubčí plod a ten metodicky včas a v pravý čas (!) odstranit, pak pochopitelně toto opatření bude mít zanedbatelný význam pro kontrolu populace roztočů.

Ještě malý bonus. V OP se plodištní plásty nepřehazují, ani nikam nepřevěšují. Neroznášíme si tak kleštíka všude možně hloupým převěšováním a rotacemi nástavků. Rotace je jen jedna; polštář < - > medník včel a bezvadně plní svůj učel. V předjaří polštář chrání vlastní plodiště a po začátku snůšky přehozený nad mřížku okamžitě vtáhne včely do panenských medníků. Kdo to vše pochopí, může zapomenout na rojení, nebude vědět co s medem a včely mu postaví každý rok ve snůšce obrovské množství panenských plástů nahoře v mednících.

Tom50
Tom50 18.11.2024, 01:12:04 xxx.xxx.139.250

Je to už únavné. 

Já vůbec žádné křivky neřeším, nezajímají mě a nic o nich nevím, protože monitoring je taková kravina, že než něco furt monitorovat, tak raděj nebudu včelařit.

Odstranění trubčího plodu když ho vč nutně PUDOVĚ musí mít, je pro něj tak strašný stres, že se z toho podle mé intuice do konce sezony nevzpamatuje. A tento stres, spolu s nucením nějaké plásty nahusto obsazovat omezováním svislými mřížkami je nejen nesmírně pracná blbost, kterou se nehodlám ani snažit chápat, protože je to další stres z nepřirozenosti. Moje vč v Blaníku si dělají naprosto bez omezení co se jim zachce. A zatímco si moje vč dělají co chtějí si i já dělám co se mi zachce a to něco je NIC! Jakékoli nucení včelstva k něčemu, jakékoli omezování, usměrňování je nepřirozený stres a musí se odrazit v kondici. A včelstva v mizerné kondici jsou víc zamořená patogeny a nejen parazity. On ani zdravý, nijak netrpící a nestresovaný člověk, dobře živený, bez omezování svobody, který nežije v průvanu a kyselinovém pekle, obyčejně neonemocní a dokonce ani rakovinou. V tom (ale jenom v tom) souhlasím s hercem Duškem. Zkuste si jen představit, že vám nějaký magor dá místo podlahy v bytě betonářskou karisíť a bude vám hned jasnější o čem píšu. A jedinou možností vysvobození je přetrpět to do příští doby rojení a prchnout! Při první i nevýhodné příležitosti. Ale včelař je mistr světa ve vymýšlení protirojových opatření. Avšak pozor, také může nastat opak, že se vč vůbec nerojí proto, že se vůbec nedokázalo dostat do kondice potřebné pro rozmnožení = vyrojení. O tom se nikde nepíše ani jedna hláska, že?

Ani my v Blaníkách neznáme rojení. Blaník má jedinou nevýhodu a to je naprostý nadbytek panenských medníkových souší. Jenže bez nich to nejde viz moje předchozí články. 

Pozoruhodné je také to, jak si nepřenášíte kleštíka, to jako fakt jo? K něčemu se přiznám. Před pár lety jsem usilovně pitval první trubčinu a chtěl jsem vidět ty kleštíky na bílých larvách. NIC. Tak OK, zkusil jsem trubčinu teda v dubnu, pak v květnu a pořád ne a ne nějakého brouka najít. Pak jsem to vzdal. A to jsem je hledal na trubčině, že bych si je nějak roznášel dělničími plásty mě, přiznám se, vůbec nenapadlo. Bohužel nevlastním tak jiskrnou mysl a tak brilantně uvažovat neumím, že by mě tohle vůbec umělo napadnout.

No a plodové pauzy v době, kdy se mají nalíhnout včely, které vyživí a vychovají dlouhověkou generaci, tak o tom jsem fascinovaně četl a užasle uvažoval nad lidskou pošetilostí. Poslyšte, máte úhyny? Kolik % ročně třeba za posledních 15 let? Já až letos a to se domnívám, že bylo mojí zdr indispozicí, stářím, melecitozou (od 3.6. jsem nechodil do konce července vůbec, do půli září špatně). No a podle vyznavačů křivek a grafů vývoje kleštíka bych už neměl mít ani jednu včelu. Totiž celkem 12 vč nedostalo letos ještě žádnou léčbu. Uvidíme a všechno tu na sebe prásknu.

Takže já vím naprosto jistě, že bystřejší podle vašich měřítek rozhodně být nechci a jen němě žasnu, co za ptákoviny mají lidi čas a pracovitost vymýšlet. 

Jo a já přehlédl, že POLštář zjara hodíte na VN (ale nerotujete, samozřejmě, že to není rotace) a my hlupáci to vyvaříme a už bychom na tom včely nedrželi. My Blaníkáři totiž do KK (váš nástavek včel) dáváme ty nejblbější rámky, třeba ty, kde nám je matka nad SL malinko zakladla a nebo zakladené z horních TLumičů, nebo nějak polámané a potrhané z medometu nebo z jiné manipulace. Prostě takové, které jsou na vyvaření a my jim dáme poslední kousek “života” před vyvařením. Ony totiž zažijí léčení a nic s reziduy žádné, ani té měkké (ale v desetisícinásobných dávkách) chemie už pak do našich včelstev nesmí. Také stojí za pozornost jak to, že naše včelstva nadšeně medníky přijímají i bez ohavného NN postaveného na VN. Co uděláte s medem z POL?

A propos, jak čistá je KM a nebo KŠ? Co třeba balastní látky? Nikdy jsem na to téma nečetl ani větu, to se neřeší a přitom to bývá velmi významné. Kupříkladu je znám osud dávné polární expedice, která pomřela po ztroskotání i když měli nadbytek konzerv masa, ale i zeleniny. Ve věčném mrazu se dochovaly mrtvoly posádky a dnes moderními přístroji se zjistila otrava olovem. Plechovky byly sletované olovem a obsah Pb v jídle mohl být tisíciny promile a spíš méně. A stejně ty chlapy olovo zabilo. Bylo to tak dávno, konzervy byl nový vynález a ještě se nevědělo, že když se bude dlouhodobě konzumovat JENOM strava kontaminovaná i jen tak nepatrným množstvím Pb, že by to mohlo vadit.

A tak dále, a tak dál. Nepřesvědčuju, jen kontruju ze svého úhlu pohledu a přiznám se, že některé postupy “moderních” včelařů (OPtimální postupy) mi přijdou velmi veselé, bohužel častěji spíš trapné než veselé. Třeba když vidím vašeho nahého gurua s fixem u tabule, jak dělá z komára stádo velbloudů. Hlavně se ale netají tím, že chce ze včel vyždímat úplně všechen med do poslední kapky, aby to neprožraly, jak se o včelách vyjadřují jen podivní lidé. Taky chci med, ale ne do mrtě. Předkové říkávali: “Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky”. Dížka (pro mladé) byla dřevěná nádoba, do které se dojilo mléko. NO a do dížky nedá mrtvá kráva nic. A kdo nenažraně bere včelám všechno a nakrmí NÁHRAŽKOU, mívá úhyny.

Čtu to po sobě kvůli opravě chyb a málem bych zapomněl na v mednících vystavěný dostatek panenských souší. No, naše vč nekladou v medníkách - nízké dílo a pošetilost NN systrém Blaník nezná a autor odsuzuje jako překonaný nesmysl. A nejhorší, co lze vč přidat je panenská souš a kor ta vystavěná v medníku (jestli jste myslel souše vysoké). Chuderky vaše včely, řeknu vám.

goro
goro 18.11.2024, 10:13:26 xxx.xxx.92.129

Kolegovia k vašej diskusii si dovolím len dva komentáre, teda stefanos som rád že budeš rozvíjať a skúšať “chov klieštika ”mimo OP, bola by z toho byť dobrá nová metodika boja s klieštikom (dúfam že potom poinformuješ včelárov v Dymáku 😉) a k tomu že Sedláček pchá SR do tredu plodiska, to má z LBV, skúša často  tiež nové veci a zrejme chce tak eliminovať rojenie ….Miro niekedy ani sám nevie čo mu z jeho včelstiev a postupov vyvezie, v každom prípade včely tam rýchlo vystavia trudiu stavbu ale trúdy nebudú najkvalitejšie …no v týcho trúdich bunkách sa klieštik nadmerne nemnoží kvôli tej teplote, to som už skúšal pri LBV…

…Tome ,.uvedomte si prosím, že stefanos na pokus s Baníkom plánuje vyčleniť len včely na jednej včelnici a na väčšine rodín bude praktizova OP, ktoré sa mu už viac ako 10 rokov osvedčilo …….a zabudnite na to (aj keby to tvdil hocikto😉), že trubčí plod vytvára či sála teplo… nie teplo mu musia dodávať včely a to v čase larvárnom aj vo fáze zaviečkovaného plodu

M.S.
M.S. 18.11.2024, 10:46:20 xxx.xxx.18.124

Pro upřesnění, je to 6 let (OP) a nemám jen OP, ale i klasický nízkonástavkový systém, volnou stavbu, ale i Dadant bez OP. Umím to s mezistěnami, i bez. S mřížkou i bez mřížky… Proč se upínat jen k jednomu? Nevidím důvod, rád zkouším nové věci (i staronové). Psal jsem to vícekrát a pokud něco nesnáším, když mi někdo vnucuje, že dělám něco co nedělám… Ovšem někteří prostě nenaslouchají a nečtou. 

Nicméně včely mám, ztráty zanedbatelné, medu dost, nemám problém jej prodat, snad to tedy nedělám úplně špatně, tak se občas snažím podělit se svými zkušenostmi.

Tom50
Tom50 18.11.2024, 13:25:17 xxx.xxx.139.250
»
Odpověď na příspěvek uživatele goro z 18.11.2024, 10:13:26

Děkuji vám pane kolego. Nicméně, to víte, učím se od vědců a tvrdili to věhlasní páni soudruzi ve Včelařství z té skupiny, kterou jsem uváděl. Já váš dar rozpoznat, která vědecká tvrzení jsou kraviny a nevěřit jim a kterým vychvalovaným a protěžovaným soudružským vědcům věřit lze, holt nemám.

Mě to znělo logicky. Já to ale tak důkladně nepitval, nebylo to předmětem sdělení, jen holým popisem faktu. A taky to může být úplně jinak a stejně to nezmění nic na tom, že je lepší na periferii dát trubčí plod raději než dělničí.

Navíc je jedno, zda je přicházející vzduch předehříván z větší části teplem vyrobeným larvami a nebo teplem dodaným včelami, vzduch se tam ale předehřívá. Vždy jsem také dodal, že když včely musí opustit nějaký plod a nechat ho zastudit, je lepší aby obětovaly zbytné, přesněji v nejbližší době pro včelstvo postradatelné trubce, než aby musely obětovat dělničí plod z periferie.

Hlavně ale nechápu vaší snahu slovíčkařit a vzájemně se nachytávat na nuancích včelařské vědy, která smrtelně vážně tvrdila a obávám se, že namnoze dodnes tvrdí úplné nesmysly. Viz třeba jak nejodolnější k CCD jsou nejsilnější včelstva. Každý může vidět každý rok kolem sebe, že to pravda není,  ale tak zvaná věda tu hovadinu bude tvrdit neustále.

Také je pozoruhodné (řečeno nesmírně kulantně) omezovat matky kejkly jako je OP a současně cpát do středu hnízda trubčinu jako prostředek proti rojení. Navíc jestli se místo jednoho, nebo dokonce dvou rámků (LBV) s dělničinou dá trubčina, pak je to opět omezování matky v kladení, myšleno v kladení dělničiny. K tomu došli převěšovači taky, viz moje zdejší vlákno o původním Šítově úle a jeho provozní metodě. Tam byly SR dva a byly na konci. Když přišly úly bez okének, Linhartovi se jistě zdálo, že už nemusí být na konci hnízda a nacpal je mezi plod dělničí. To jistě šlo stejně jako když byly na konci, akorát to k omezení rojení rozhodně nevede!!! Ovšem to nic nemění na omezení počtu rámků z celkového OMEZENÉHO počtu plodových rámků s dělničinou a Blaník stojí a padá právě na opaku a to, že se včelstvu umožní rozvinout se do libovolné síly. To k zamezení rojení naopak vede, kromě vyloženě rojových roků, vždy.

Ale to je pořád dokola, kdo něco chápat nechce (jako mě se nechce chápat OP v žádné podobě), tomu já nepomůžu.


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.