Tak vidíte, že horní tlumič alias KK alias MV bude nakonec lepší rešení. Ta fólie je super, používám to i při podněcování oddělků v bezsnůškovém období. Na oddělek přes folii plácnu plný nástavek medu a je radost sledovat jak prosperuje a pomalu stahuje zásoby dolů. Část uloží a část přemění na včely.
Dlouho jsem váhal následující zveřejnit. Co zde popíšu mám vyzkoušené asi 40 let, začal jsem s tím ještě před érou VD na našem území.
Mikro historie. Jsem ze včelařské rodiny, u nás se včelařilo v úle univerzálu s mírou 39x30 + polomedníky 39x14,4. Plodiska s pevným dnem (univerzály) byly na 12 rámků, medníky čtvercové na 11 rámků. U nás bylo i pár vč na mmíře 39x24, vždy na tom byla horší vč a vždy méně medu a vždy víc rojů.
Po roce 1984 jsem začal experimentovat s KK v podobě NN nad plodištěm. Logicky nad ním, když úl měl pevné dno. Cílem bylo vylákat matku při pouštění do medníku nahoru do NN aby tam zakladla trubčinu. Kromě ní tam někdy některá matka zakladla i trochu dělničiny v podobě malých půlměsíčků plodu nad dolní loučkou polorámků. Cílem bylo aby na většině celorámků byl plod až k horní loučce. Pak se převěšoval plod a po zbytek sezony se omezovaly matky v kladení, podobně jako v moderním OP.
Ukázalo se (vymyslel jsem a TL je něco jiného než Sedláčkův POL), že když se u nástavkového úlu pod vysoký nástavek (VN) dá v časném jaru TLumič, což je NN 15 (časem jsem přešel z výšky polorámků 14,4 na 15 cm), ve kterém je 6 SR prostřídaných s dělničími plásty (po dva roky se ukázalo, že stačí jen 4 “trubčáky”), kde si vč postaví trubčinu, že se nemusí převěšovat plod. Nemusí se použít mřížka a matka do NN medníku při splnění několika málo podmínek, které nestojí žádný čas, žádné peníze a žádnou práci, klást nejde. Potíž je jen v tom, že se zjara musí zvedat VN a na podzim také. Následující bude o tom, že zvedat VN není třeba nikdy a úl by mohl mít pevné dno. Tento horní TLumič ocení staří včelaři, včelaři po úraze či nemocní a ženy.
Metoda OP kromě jiného pracuje s tak zvaným “nástavkerm včel”, který je nad VN po celý rok. Z toho vyplývá, že se vždy, když je nutné pracovat ve VN, musí Nástavek Včel (dále jen NV) sejmout a pak zase vrátit. To metoda Blaník se spodním TL nezná. Metoda s horním TL je pak bohužel stejně nevýhodná tím věčným sundaváním a vracením TL stejně, jako to je u OP s NV. Tato nevýhoda je vyvážena spoustou výhod.
Horní TL se od NV liší tím, že je v něm trubčí plod, výjimečně i nepatrně dělničího plodu. Vč tam má zásobárnu a může plodovat na vysokých rámcích bez omezení. Přebytečný med se dá z horního TL případně i vytočit, když by to bylo potřeba (já to ale nedělám nikdy). Stejný TL se samočinně změní na Krmnou Komoru - KK hned po začátku krmení. Tehdy se tento nástavek vystrojí rámky nějak poškozenými v medometu, nebo zakladenými, které se už na med nesmějí použít a podobně. Takto se krmí skrz KK a vč do ní uloží přebytečné krmení, ale hlavně tam uloží melecitozní “cement” v letech, kdy se vyskytne v normálním čase, tedy v červenci a srpnu.
Jediná potíž je v tom, že do této horní KK, se kterou vč zimuje, utíká v předjaří, a časném jaru tepolo a tím je brzděn rychlý jarní rozvoj o až 5-10 dní a to je stěžejní. Toto zdržení jarníhoi rozvoje má za následek v mých podmínkách 400-500 mnm asi o 10-20 kg medu méně. Proto jsem od horního TL ustoupil a vrátil se k němu až se stářím, kdy se pro mě stává zvedání VN nemožné a hlavně po objevu “igelitové finty”.
Díky zlepšováku včelařského přítele, který tady vystupuje pod nickem Tom4, se dá toto zpomalení jarního rozvoje zmenšit a možná i úplně eliminovat. A to nesmírně jednoduše a zadarmo použitím igelitu, místo tvrdé stropní folie. Tu nepoužíváme nikdy, všude jen igelit. Kdo by sveřepě trval na tvrdé stropní folii, na igelitovou fintu MUSÍ použít igelit. Stejně má každý pro úl jen jeden strop a ten musí zůstat nahoře.
Igelitová finta:
V předjaří po zúžení, které je podmínkou, se na VN položí igelit tak, že se u přední stěny nechá asi 4 cm škvíra aby včely mohly nahoru do KK chodit pro zásoby, ale aby jim tam neutíkalo teplo z plodových plástů. Igelit, který těsně doléhá na HL vysokých rámků vytvoří samostatný tepelně-vlhkostní režim každé jedné meziplástové uličky a to je pro úspěch igelitové finty (nenapadá mě lepší název, mezi přáteli má jméno po příjmení autora = Toma4) naprosto stěžejní.
V okamžiku přidávání prvního medníku se igelit odstraní.
V tomto okamžiku popis, vlastně dokonalé know-how ukončím a nechám prostor pro dotazy. Věřím, že se jinak laxní introvert Tom4 aktivně zapojí do vysvětlování. Horní TL funguje dobře až po jeho “fintě”. On bude tvrdit, že jsem to vymyslel já, ale ve skutečnosti to sice je pravda, ale já na to přišel náhodně a nedokázal to pochopit a dovést do použitelné technologie, se vždy stejným výsledkem. Proto tvrdím, že skutečným autorem “igelitové finty” je on.
Pro zajímavost, díky igelitfintě letos nebudu v půlce září podkládat KK pod VN u všech vč. Jde o zdr důvody a díky igelfintě, která se udělá až při jarním zužování, to nemusím udělat teď v září.