tom4:Prosím mohl byste to trochu rozvést ? Myslím tu biotechniku. Jinak souhlasím, že použitím kyselin se zlikviduje všechno, i to, co by bylo dobré zachovat. Kdysi jsme diskutovali o možném přínosu zplesnivělých rohů rámků, houby a plísně jsou -některé- pro včely jednoznačně přínosem. Existuje některý ze zástupců fauny , který by byl jednoznačně ku prospěchu ? Vedou se debaty o různých dravých roztočích či úlovém štírkovi, debatovali jsme o styku úlové konstrukce se zemí, aby se do úlu mohly dostat různé mikroorganismy…Vše je v otázkách a tzv. vědci mlčí, proto se Vás ptám , zda byste to pro nás mohl trochu šířeji uvést.Děkuji
Javali už to vlastně nakousl, je to jedna z možností.Ale dá se to udělat i naopak. Záleží na tom jakou snůšku a kdy chci využít. Takže buď umělé vyrojení, nebo konstrukce falešného plodového hnízda, kde se naláká kleštík. Když ještě zlikvidujete první zavíčkovaný plod, bude to efektivnější. Nejlépe spojit více zákroků dohromady, odebrání jarního medu, tvorba oddělků, chov matek.
Když se před akátem odstraní plod, ale zůstane matka, sběrací aktivita se nesníží, dá se toho využít. Maďaři na akát dokonce klíckují, což je další z variant.
Chce to vše dělat, když kleštík přechází ve velké míře na dělničinu. Vyřezat trubčinu můžete, ale ne naslepo, koukněte zda je infestovaná.
Napsal jsem to stručně, ale později to dám obšírněji v článku.