MS (neregistrovaný)07.09.2024, 13:07:17xxx.xxx.105.232
Tvrdím, že určitá míra stresu je pro každý živý organismus prospěšná jako zdroj podnětů. Jaký stres je ale prospěšný, neškodný a kde je to přes čáru? Jak to určíme a podle čeho rozhodneme o prospěšnosti toho co onoho opatření, postupu, techniky?
Pokud se organismus úspěšně rozvíjí a prosperuje, pak to byl dobrý stres. Pokud degeneruje a hyne, pak to byl pro něj špatný stres.
Pár příkladů:
Zebrování → zachlazení plodu → opožděný rozvoj → menší šance na přežití zimy = špatný stres
Přehnané dávky léčiv →omezení kladení matky + poškození zdravých včel a plodu → méně početné včelstvo → menší šance na přezimování = špatný stres
Mateří mřížka a přepážky v OP → udržení stálého plodování + lepší tepelný komfort při odchovu plodu →více kvalitních dlouhověkých včel →větší šance na přečkání zimy = dobrý stres
Odpověď na příspěvek uživatele MS z 07.09.2024, 13:07:17
Třetí je taky špatný stres. Jak nemá vč na stejném plástu kd eje plod také pyl a zásoby, trpí nenormálnosí, kterou za celý svůj vývoj, mnohem delší než se vyvíjel člověk, včela nepoznala. Mám za to, že mícháte včely s lidmi, na lidi některé stresy skutečně působí stimulativně. Ovšem včela nemyslí a tudíž nemůže mít žádné pozitivní stresy!!!!
A jak to poznat? Jednoduše, píšu to už roky pořád dokola a vy mi pořád nejste štont odpovědět na jednoduchou otázku: Kolik % z počtu vč máte úhynů v průběhu let? Já nemám žádné a kdo důsledně dělíá Blaník do nejmenšího detailu, také nemá žádné úhyny, ANI JEDINÝ ÚHYN. Ty úhyny co měl Tom4 se nakone ukázalo, že nedodržel absolutní bezstresovost a krmil syntetickým krmivem. Navíc mu padla jen ta vč, která nepocházela z mých včel a tak na tom měl velký podíl dlouholetý vliv sousedů. Ten rok mu přiletělo mnoho rojů a všecvhny mu, Blaník neblaník, uhynuly. Neuhynulo mu žádné kmenové vč, ale jen tohoroční roje nebo loňské přiletělé roje. Už jsme to tu několikrát probírali.
Pan kolega Goro též nemá nikdy ani jediný úhyn a de fakto má sice NN systém, ale včelaří v něm (stejně jako Marx) jinak, nerotuje nástavky a jeho metodika se velmi podobá Blaníku. MUDr. Marx má 3 stanoviště, už roky nijak neléčí a na jednom stan přede dvěma lety úhyny měl. Nějak jsme se nedobrali příčiny.
Dohodněme se, že ukazatelem správnosti provozní metody je počet úhynů a hned za tímto údajem počet zásahů za rok a snímání a vracení celoroční KK, které vy říkáte nástavek včel, nebo medník včel.
Vy se tak sveřepoě vyhýbáte jasné odpovědi na otázku úhynů, že je mi jasné, že prostě lhát nechcete a pravdu se vám říct taky nechce.
MS (neregistrovaný)08.09.2024, 00:30:31xxx.xxx.47.194
Tak to zase prrrrrr. Buď včelstvo může být ve stresu, nebo ne. To je základní věc. Vy na jednu stranu stresem argumentujete a jindy jej popíráte. To není konzistentní.
Odpověď na příspěvek uživatele MS z 07.09.2024, 13:07:17
No ty si vypichol len tie najväčšie stresy…
A čo tak výmena matky, spájanie rodín, prekladanie plodu nad mriežku, prehadzovanie nadstavkov či len “prehrabávanie sa v plodisku" s patričným použitím dymáka…
Možno náhle odobratie medových zásob považovať za “pozitívny stres”? Včaly síce potom zintenzivnia zberateľskú činnosť, ale z pohľadu včelstva..ja ti neviem😕
A čo tak výmena matky, spájanie rodín, prekladanie plodu nad mriežku, prehadzovanie nadstavkov či len “prehrabávanie sa v plodisku" s patričným použitím dymáka…
Možno náhle odobratie medových zásob považovať za “pozitívny stres”? Včaly síce potom zintenzivnia zberateľskú činnosť, ale z pohľadu včelstva..ja ti neviem😕
Někdo zjevně nechápe ironii ani osten a je potřeba mu to říct jednoznačně, tedy jak se říká polopatě. Někteří totiž neumí chápat podstatu sami. Jedna nynější ideologie předpokládá vše stejné a tudíž i stejné IQ u všech a že se jim může dát vybrat. To by ale mohlo fungovat jen když by byli všichni stejně inteligentní a díky tomu měli intuici a nebo byli všichni maximálně vzdělaní. Obojí je vyloučené a tudíž dávat davu několik možností, aby si každý sám vybral, je zcestné a nikdy nefungovalo a fungovat nemůže.
----------------------
Pro začátečníky. Včely po ztrátě medu skutečně zvýší aktivitu stejně, jako chlap když přijde o životní úspory, začne dělat šestnáctky a hlavní zaměstnání langsam v pohodě za podprůměrný plat vymění za raubírnu v dolech za dvojnásobek normální mzdy. Tedy normální člověk. Šmejd začne krást, loupit a přepadat. U včel všechno jako u lidí. Nebo naopak.
Akorát člověk díky rozumu si příště dá pozor a lépe zabezpečí svůj majetek (některý). Včely naštěstí rozum nemají (všechny) a jen díky tomu máme med. Ony když o všechno přijdou, nešpekulují a začnou intenzivněji makat. A na mě to dělá dojem, že současně tímto je probuzeno cosi, co zvýší vitalitu včelstev podobně, jako poho a klídek rozmazluje zženštilé narcisečky a naopak chlapi zocelení nepřízní všeho druhu vydrží nejvíc. Kdyby tomu tak nebylo, vyhrávaly by války bezpohlavní kreatury s nevyjasněným pohlavím a nevyjasněnou sex orientací bez výcviku, bitvy by vedli jen pomocí dobrého příkladu a domluvy. Války ale vyhrávají drsní, dokonale vycvičení CHLAPI.
Už se spekulovalo mockrát proč je oddělek životaschopnější a málo náchylný ke chcípavkám. Protože je zpočátku slabý a v nevýhodě, je u něj aktivizováno to něco, co naznačuju výš. Nebo má někdo lepší vysvětlení?
