Čo je to „optimalizované plodisko“?
Prv než začneme vysvetľovať pojem „optimalizované plodisko“ (OP) musím upozorniť včelárov, ktorí používajú pre chov včiel v plodisku aj v medníku nadstavky rovnakej výšky aby ďalej nečítali. Metóda optimalizovaného plodiska sa dá výhodne aplikovať len v systémoch, kde v plodisku sú vysoké rámiky a v medníku nízke. Teda v kombinovaných úľoch podobných Dadantu !
Metodika vychádza z princípu že sa včelstvu sa zúži plodisko teplodržnými priehradkami na taký počet plástov , ktoré matka dokáže efektívne zaklásť a včely intenzívne ošetriť. V podstate by sa dalo napísať že „optimalizované plodisko = zúžené plodisko“. Aj sám Miro Sedláček autor tohto názvu napísal “ metodika optimalizovaného plodiště je tak „protichůdná“ mnoha moderním metodikám a zažitým zvykům, vrací se v mnohém k dobrým slovům mého dědečka, a není nikde na webu (ani v zahraničí) oficielně prezentována v plném rozsahu“. Tak ako jeho dedeček aj naši včelári roky zužovali včely, používali priehradky, utepľovali, tak v čom je to nóvum a prečo metodika je tak moderná? No metodika optimalizovaného plodiska v podstate vo svete moderná nie je, v Európe sa používa desiatky rokov (ako aj iné metodiky) ale Sedláček pri svojich cestách po nemeckých včelárstvach sa ňou nadchol, vymyslel ten ľúbivý názov (ináč je aj autorom názvu „polštář/vankúš“ pre spodný nadstavok na dne) a začal v Česku OP propagovať! Nielen propagovať, on metódu začal prakticky zavádzať na svojich včelniciach, o výsledkoch robil školenia, točil videá a jeho zásluha na tom že optimalizované plodisko začína v praxi skúšať čoraz viac včelárov je bezpochyby veľká.
Optimalizácia plodiska je určená pre stredne silné alebo aj slabšie včelstvá a jedným z dôležitých prvkov je lepšie vyhrievanie menšieho plodiska v ktorom sú paradoxne zakladané väčšie plochy plodu ako by včelstvo malo vo väčšom neoptimalizovanom plodisku. V OP totiž nechceme mať na jar náhodne plod na troch vysokých plástoch. Chceme aby matka najskôr zakladala jeden celý plást. Až potom druhý a keď je ten zakladený na 90% pridáme tretí. Nakoniec bude mať v OP matka toľko buniek koľko ich je schopná zaklásť za 21 dní. Teda štyri či päť, no max. sedem plástov. Dvadsiaty druhý deň sa matka vracia na miesto, kde sa bunky uvoľnia vyliahnutím mladušiek a ide s kladením znova dookola. Výsledkom je malé plodisko, energeticky menej náročné a na jeho prevádzku je potrebné menej včiel. Matka neblúma bezcieľne po plástoch v piatich nadstavkoch. Takmer vo všetkých bunkách v plodisku je ideálna teplota na vývoj včiel. Také podmienky veľmi nesvedčia reprodukcii klieštika. Zato včely sú vraj (neviem potvrdiť) dlhovekejšie, odolnejšie, lepšie sa učiace ako tie, ktoré sa vyvíjajú v bežných plodiskách.
Postup vyjadrený zjednodušene je taký, že vo februári sa prepážkami ohraničia včely na plásty ktoré obsadzujú, po prelete sa zúžia len na plásty s plodom. Zásobné plásty ktoré sa takto ocitnú za prepážkou sa odviečkuj a včely ich používajú na chov plodu. Ak ste sa dočítali až sem a nejaké tie včely ste už odchovali, určite vás napadne otázka koľko vlastne matka potrebuje plástov, aby mohol spokojne klásť. V odbornej literatúre sa uvádza, že matky kladú 1800-2200 vajíčok denne. Toto má nejakú krivku s vrcholom okolo slnovratu ale počítajme 2 200 vajíčok denne. A to je prosím slušná matka, žiadny chcípák aj keď môžu byť aj matky kladúce krátkodobo 3000 vajíčok, takých zase veľmi nie je a je to ich špičkový výkon, nie bežný. Od položenia vajíčka prejde po vyliahnutie mladušky 21 dní. Túto dobu môže čiastočne ovplyvniť teplota, ale nebudeme sa dohadovať o hodinách. Matka nemôže ale použiť bunku hneď. Jednak samotný proces liahnutia chvíľu trvá a aj včely musia bunku čistiť. Teda skúsme uvažovať 22 dní. No a 22 x 2 200 je 48 400. Nebuďme malicherní a doprajme matke pekných zaokrúhlených 50 000 buniek pre celý cyklus. To je maximum a po skončení cyklu už zasa môže klásť do uvoľnených buniek. Na dm štvorcovom súše je jednostranne 400, obojstranne teda 800 buniek a 50 000/800 je 62.5. Potrebujem teda 62.5 dm štvorcových plochy pre plod. Podľa veľkosti použitého plástu v plodisku teda matka zakladie max 3- 4 plásty ( u 4/3 LG) či 6-7 plástov ( v B) resp. 7- 8 plástov (u 39x24).
Ako to? Predsa už začínajúci včelár vie že jeden nadstavok B či Adamca nestačí na plodisko a to je tam tých plástov 10 ! No a tu je celá pointa OP! V bežnom plodisku chovajú na pláste včely plod a okolo neho majú uložený peľ a med. V OP vďaka pridaniu ďalšieho plástu matke na kladenie až keď predchádzajúci je na 90% zakladený sa dosiahne stav, že všetky plásty v plodisku majú v každej bunke len plod! Teda v plodisku u OP nie je peľ, nie sú zásoby len včely a ich plod! Preto stačí menší počet plástov. Samozrejme medníky (ten nad plodiskom je medník včiel) sa musia prikladať včas a v dostatočnom množstve. Prvý medník pri rakyte (jíva) a druhý keď začne kvitnúť čerešňa(třešeň) A ešte niečo, v medníku je nutné používať súše, nie medzisteny, teda aspoň nie u prvých troch. Med a peľ potrebný na chov plodu je uložený nad mriežkou v prvom NN teda to sú akoby vence pri plode, len je medzi nimi a plodom malá medzera. Tento medník sa nevytáča, resp. môže sa vytočiť až na konci sezóny. Plodisko sa na začiatku jari sa rozširuje najlepšie zásobným plástom. Dostanú zásoby blízko plodu. Včely rámik čistia, skrmujú a zároveň robia matke miesto. V tom čase sa dá použiť aj súš, ale je to škoda tam tie zásoby k plodu nepremiestniť. V okamihu, keď je ale silný prínos peľu a sladiny tak sa tam tá súš jednoducho nedá dať. Matka to nemá šancu stihnúť zaklásť. Včely súš zaprskajú skôr, než položí vajíčka. Ale dá sa dať medzistena. Možno mi to niektorí nebudú veriť, ale keď je matka obmedzená, tak kladie do nevystavanej medzisteny. Bunky sú sotva kúsok povytiahnuté. Ale matka kladie a za zadkom má armádu staviteliek, ktoré sa snažia bunky povytiahnuť, aby sa vyliahnuté larvy mohli zakŕmiť.
Rozhodne Sedláček netvrdí, že sa včely v OP nemôžu vyrojiť. Keď si včely postavia hlavu, tak pôjdu von. Ale neroja sa viac, než u iných metodík. V Nemecku dávajú na kraj plodiska k prepážke stavebný rámik. Ten po zaviečkovaní vyrezávajú a vkladajú späť. Sedláček hlása že trúdy sú darmožrúti a v OP ich nechová. Pokiaľ si včely niekde časť plástu prestavia na chov trúdov to nerieši. A prečo sa v OP často neroja? Jednak plodisko je len v dolnom nadstavku, pri letáči, so stálym prívodom čerstvého vzduchu a tak sa neprehrieva. Lietavky nezahusťujú plodisko. V noci sa vyvesujú za prepážkou vo voľnej časti úľa a tento priestor slúži aj na odovzdávanie prineseného nektáru a prechod lietaviek z peľom do NN. Proste nepletú sa krmičkám v plodisku popod nohy, čo je zasa vec pôsobiaca protirojovo ak sa plodisko zbytočne včelami neprehusťuje. A čo je asi najdôležitejšie je to, že ak sú včely v OP vedené dobre, tak sa jednoducho nemôže stať, že včely zalejú plodisko sladinou lebo jednoducho nie je kde ju dať. Zaliatie plodiska sladinou je vec vyvolávajúca rojovku pomerne spoľahlivo. Ale pri OP to jednoducho ani nejde. Matka má stále kam klásť a sladinou v plodisku včely nemajú kam uložiť.
Tak ako priatelia? Poskytol som vám dosť námetov na rozmýšľanie? Budeme veriť Sedláčkovi? Nejde totiž len o neho, poznám včelárov ktorí skúšali OP a boli nadšení ale aj takých, ktorým to nevyšlo podľa ich predstáv. Považujem za zbytočné popisovať ďalšie výhody OP (ľahká výmena matky či jej zaklietkovanie ) alebo nevýhody (nutnosť odkladať peľové plásty či dokrmovanie peľom na jar). Jednoducho vyskúšajte a dajte vedieť, ja aspoň jednu rodinu na OP tento rok skúsim. Sedláčkove videa by si mal záujemca o OP prehliadnuť všetky (sú ich desiatky), pretože v každom podá len čiastočné info, vybral som vám toto sú tam protirojové opatrenia v OP, pár slov o medníkoch a aj výmena starého diela: https://www.youtube.com/watch?v=ryhipYaLhpA ;
Aby to nebolo len o Sedláčkovi a jeho videách, vypočujte si k OP aj prednášku Tomáša Moravca, podáva svoj postup veľmi ucelene: https://www.youtube.com/watch?v=ewK36zc40H8
Výborné shrnutí Goro. S OP mám asi pětiletou zkušenost ve značném rozsahu. Později sem napíšu nějaké postřehy. Panuje zde spousta mýtů a vyjadřují se lidé, kteří mají potřebu se vyjádřit, aniž by pořádně věděli oč vlastně jde. Ostatně jako vždy.
Dovolím si zareagovat a upřesnit na základě praktických zkušeností:
1) Můžou být použité i 2 NN na sobě, jen je s tím o něco více práce. Na druhou stranu je to výhoda třeba při řešení akutní rojovky distancováním plodu.
2) OP není určeno primárně pro slabá a střední včelstva. To je jeden z mýtů. Nejlépe se v OP pracuje s velmi silnými včelstvy. Pokud mám nad mřížkou 6 medníků nabušených včelami a medem, nejde o slabé včelstvo. Naopak se slabšími včelstvy je u OP více práce. Ale zase se díky OP daří rychleji dostat slabší včelstva do síly a ta pak dobře využijí další snůšky.
3) Nepřidává se po jednom plástu. V 90 % se startuje rovnou na 3 VR a pak se jen přidá čtvrtý. U slabochů se startuje na 2. Z 1 se nestartuje nikdy.
4) Ohraničit chomáč je dle mých zkušeností zbytečné. Stačí po proletu zakomorovat na plod.
5) V každé buňce v plodišti není jen plod. Rekněme 90 %. Pyl a nektar se vždy objeví a menší věnce nahoře úplně nevadí.
6) Sedláček již SR na trubčinu používá. Má to jako ukazatel rojovky.
Pokud by něco někoho někdy zajímalo, tak se ptejte a já tu odpovím. Na hejty teoretiků zde ale nebudu reagovat.
Tak já bych se rád zeptal. Na německých youtubech obvykle sundají všechny medníky a plodiště doplní MS a krmí. Sedláček díky zimnímu klíckování zůstává na šesti plástech, protože má přes zimu nižší spotřebu zásob. Krmí většinou přes medník, který se na zimu přesouvá dolu. To je nejspíš pouze česká modifikace. Jak řešíš přechod z OP do zimy? (Nebyl jsem si jistý tykáním, ale snad neurazím.)
Ahoj. Klidně tykej. Dobrá otázka. A odpověď vlastně vysvětlí i jak je to s tou pozdní melecitózou. Nejprve je třeba si uvědomit, že každý má jiné podmínky a musí si najít vlastní cestu, musí si to zkrátka vyladit do těch svých podmínek. Já můžu jen napsat jak to dělám já a jak se mi to osvědčuje bez nároku na to, že bych to považoval za jediný správný způsob. Takže to co napíšu, ber jen jako podnět, inspiraci!
Takže já mám většinou celoročně 2 -3 zásobní plásty plné pylu a zásob mezi přepážkou a úlovou stěnou. Když “ruším” OP, pak jen vyndám tu jednu dělící přepážku mezi zásobními a plodovými plásty. A rázem mám plodiště na 7 plástech a tak můžu i zimovat. Někdy doložím na 8, ale 7 stačí. Někde tam ty zásobní nemám, tak je tam musím dodat formou souší nebo zásobních rámků z rezervy. Prostě jak se zrovna podaří. Tento úkon dělám uprostřed poslední velké snůšky. Tu pak nosí jak do medníků nad mřížkou (setrvačností), ale začnou zanášet i toto zvětšené OP a udělají si věnce na těch původně čistě plodových plástech. Čili po konci snůšky je v plodišti již docela dost zásob.
Pokud by začal pozdní cement, tak už ho nemají moc kam dolů dávat. V plodišti už je 15 kg kvěťáku. A dalších 10 v medníku včel. Nad něj vracím ještě jeden medník souší po vytočení jako přepadovou pojistku. Pokud je toho dole moc, umí něco vynést nahoru.
Medníky tedy vytočím a zůstane jen sestava plodiště, mřížka a ten 1. medník včel, který se nevytáčí (+ prázdný medník jako pojistka). V medníku včel je třeba dalších 10 kg a včely zásoby postupně přenesou dolů jak se zmenšují plochy plodu. Ovšem někdy běží i nějaká ta pozdní snůška, u nás zpravidla květ.
Před nástupem chladného počasí ty částečně vybrané medníky včel podstavím jako polštář pod plodiště. Zjara se do nich včely ještě zakousnou.
Takže můj provoz je čistě na medu. Pokud bych krmil cukrem, tak klidně do krmného medníku nad mřížkou v době, kdy už jsou zbylé medníky sundané. Jestli se nakrmí medem, nebo cukrem, princip ukládání zásob je stejný. Já jedu na medu, protože vitalita včelstev je někde úplně jinde a také mohu deklarovat med bez nějakého přeneseného cukru.
Doplnění. Neklíckuji. Sleduji jaké mají včelstva plodové křivky. Klíckování by mi to znemožnilo. Také nemám vše jen na OP, jen část včelstev. Mezistěny nedávám v létě (protože nekrmím). MS dávám na jaro, když vytvářím oddělky v půlce květu řepky a tím zároveň i obměním nejstarší dílo. Oddělky nekrmím, takto brzy vytvořené si donesou dostatek medu a někdy dostanou i medníček.
Abych to ještě trochu zamotal, přecházím postupně na způsob ošetřování proti varroa bez léčení varroacidy a tam se OP také výborně hodí, ale postupuje se v průběhu roku jinak, o tom zase někdy jindy 🙂
Zdravím, Jano. Děkuji, že jsi nám tu popsal metodu OP. Přečetla jsem si to několikrát a musím přiznat, že i když to určitě není špatný přístup, není to něco, co bych chtěla sama vyzkoušet. Možná by to fungovalo, pokud se přesně dodrží termíny rozšiřování plodiště a doplňování medníků. Letos jsem si ověřila, že tato metoda by pro mě byla příliš komplikovaná.Hned na jaře jsem měla úraz a úplně mě to vyřadilo z práce okolo včel. Rodina mi sice pomohla, ale nikdo z nich by nedokázal provádět všechny úkony, které metoda OP vyžaduje. Pokud nemám kolem sebe někoho, kdo by zajistil, že se vše udělá včas, včely by mohly strádat, nebo dokonce zahynout. Pokud budu včely chovat způsobem, jakým to děláš ty nebo Tom, sice možná přijdu o část medu a včely se mohou vyrojit, ale nebudu riskovat, že nepřežijí. Preferuji i proto jednodušší přístup, který dává více prostoru přirozenému chování včel. Také mám pocit, že je tato metoda až příliš umělá, a vadí mi likvidace trubců. Věřím, že včelstvo je potřebuje. Metoda OP má jistě své výhody. Hlavní z nich je jarní teplotní stabilita. Té však dosáhnu i zúžením plodiště, jak jste to s Tomem na jaře popisovali.
Když to shrnu, pro někoho, koho med živí a má vyškoleného spolupracovníka, který ho případně dokáže plnohodnotně zastoupit, je to možná správná cesta a nejspíš získá medu víc, než já. Pro mě to ale není směr, kterým bych se někdy vydala.
Já se zatím Peru s tím, jak doplnit plodiště MS. Vidím, že lépe staví, když se seberou všechny medníky. Na druhou stranu to nechci tak skokově zužovat.
Druhá věc je, jak MS uspořádat, abych zajistil výměnu díla. Když je dám po okrajích, tak budou na kraji i na jaře. Když je dám z jedné strany, asi se na ně včely taky nepřesunou. Jedině je dát nejprve na kraj a později, až ubude plod, je přesunout blíže středu.
To je problém takto pozdě přidávaných MS. Matka na ně samozřejmě nechce klást. Proto doporučuji vkládat MS v půlce květu řepky a spojit to s tvorbou oddělků.
MS- mohu se zeptat, v jaké oblasti včelaříš ? Určitě je rozdíl včelařit v úrodném kraji, nebo na okraji ˇVeské Sibiře v 455m.n.m jako já. Ten způsob zimování jen na medu se mi líbí, letos se díky cementové snůšce projevilo, jak vitální mohou být včelstva zásobená celý rok dostatečně medem
Petra teraz ti napíšem niečo čo sa určite nebude Tomovi páčiť 😉… OP je tiež cesta, ktorou sa dá úspešne včeláriť (bez úhynov, bez rojenia, s minimom práce)…mám priateľa Jožka, ktorý má viac ako stovku rodín vedenú týmto spôsobom a nevie si vynachváliť, už o tom písal aj do Dymáka… ja aby som úprimne napísal, tiež od počiatku pokladal metódu za prácnu a za “znásilňovanie včiel”, chovateľ ich prinúti vytlačiť med z plodiska, komplikuje im chov plodu s tým že mladušky majú peľ ďalej od lariev ale… ako píše MS, metóda sa dá vždy modifikovať, prispôsobiť ale na to by ju musel človek praktizovať…… nemusí sa zimovať na pár plástoch v plodisku, 2x do nich v zime liezť a pod… hoci kamarát Jozef hovorí o nižšej prácnosti, on to porovnáva s Dadantom, ktorý mal predtým (ľahšie nájde matku, nemusí sa venovať toľkým plástom v plodisku pri výmene a pod)
….mne na metóde vadí ten peľ (pokladám ho za rozhodujúci pre kvalitu včiel) a hlavne mriežka, tú ja nepoužívam a bez nej OP nefunguje… píšeš o vyššej prácnosti, tá sa vždy dá zredukovať praxou ako píše MS, ale neverím že by som sa priblížil k 20 min. čistého času na rodinu za rok, ktoré dnes (okrem medobrania) mám pri mojom systéme… ale komu hus, komu prasa, komu pečená klobása… keď včelári nebudú skúšať zastaví sa vývoj…
Než se začtu do dalších článků, dovolím si stručný rozbor. Děkuju za perfektní popis a když to porovnám s tím, co jste psal v článku v sekci články, tedy co mi utkvělo v hlavě, je OP ještě horší, než jsem myslel. Hlavně se nikdy nezhlížím v Západu, mám k němu od rodičů vštípený postoj asi jako většina středních a západních Slováků k Maďarům. To stačí na to, abych bral vše, co odtud pochází s velkou rezervou. Obyčejně mě tento instinkt (předsudek jak by řekl liberál) nezklamal nikdy.
Tak k OP a hezkým počtům buněk pro vajíčka a 2.200 položených denně a další hlouposti. Ano, hlouposti. Můj systém Blaník spočívá právě jen a pouze v nepůsobení sebemenšího stresu. Mřížka je u OP nezbytná, je to vždy stres, vždy, když se někam nemůže dostat matka = STRES. Navíc u mě mřížka u většiny vč znamená ztrátu ⅔ možného výnosu + hodně zbytečné práce navíc.
Sedláčkovi se vč moc nerojí, mě vůbec.
OP musí skladovat pylové desky nebo krmit bílkovinovým těstem, které, JAKÁ NÁHODA právě jeho firma prodává a žádná láce. Stačí jedno balení za třeba 300? Nebo raději dvě? Mám 40 vč x 600 = 24.000 Kč vydaných ÚPLNĚ ZBYTEČNĚ a i kdyby to bylo i jen 300 za zbytečný SYNTETICKÝ šmejd (syntetika = víc úhynů). Takže. OP nemá pyl na plod rámcích, nemá ho pod zimními zásobami, což nemůže nepůsobit stres a ještě to stojí peníze? A ještě je špatná možnost podání, když to je na HL, zvedá se strop, netěsní dekl = utíká všechno teplo. POLTLÉÉÉÉÉÉSK!
OP nemá na plodplástech zásoby, ano i pyl ani med (cukr), což musí působit neskutečný stres a sám popisujete jak pološílená matka klade do polovičních a snad i menších buněk. No, to si asi děláte srandu, že tohle chcete svým včelám udělat?
Váš popis OP je tak složitý, už jen tím, jak se pořád musí sundávat a vracet medník včel (blbej název, nejednoslovný). Já to odhadl na 15 x za sezonu a teď mi došlo, že je to mnohem víckrát. Proboha proč to mám dělat, když můžu mít zásoby na každíém vysokém rámku po celý rok a matka pak holt potřebujer asi 160 dm2 aby se vč nerojilo, nemělo nejmenší stres a vše co je na VN je už medník. Vůbec tam není nesmysl s dvouslovným trapným názvem. I tak mám co dělat se snímáním medníků. A to mi vadilo tak, že je nikdy nesundavám, jen když jdu přidávat další, musí nový pod ty medníky, co tam už jsou. Polopatě. Jakmile je plný VN, jedno zda u míry 24 nebo MNOHEM lepší 30, pak už až do konce sezony (když bych dával Gabon 1.8. tak tehdy, většinou ho už dávám - pokud vůbec, tak až na devátý měsíc = září) do VN nejdu. Původní metodika Blaník vyžadovala odstranění vysokého SR kolem 20.5. a tedy snímání medníků a letos jsem to dotáhl tak daleko, že vysoký SR jde ven už když je plný VN. Ano, od konce nebo půlky dubna jsem ve vysokých nástavcích dodneška nebyl. Tak až toto dokáže OP, pak mi o něm vyprávějte. Zatímco OP zvedá MEDNÍK VČEL nejméně 15 x a pořád se do toho leze a vyrušují se, já to nezvedám nikdy. Zatímco OP vyžaduje za stejnou dobu spoustu zásahů, já tam celou sezonu nejdu.
A mě stačil odpor vůči všemi Západnímu a kdyby pan Sedláček netajtrdlíkoval nahý u včel a nezabíjel je po stovkách a netřískal do úlů se včelami, patrně bych našel sílu se jeho litaniemi prokousávat.
Takže když to shrnu, moje tvrzení, že tyhle pracné ptákoviny (hodně se krotím u tohoto slova) mám za sebou před 30 a víc lety, bylo by chytré mi věřit.
Hlavně. Nemám úhyny, vyjma toho jednoho roku kdy padlo všem všechno (97% vč v MO Vlašim). Kolik % úhynů má dlouhodobě OP? Kolik má MS?
Moje výnosy jen jarního medu jsou asi 2 bedny = asi 30-31 kg. Když přijde druhá a třetí snůška, u další nejméně třetiny až 40 i víc kilo dalšího medu, ale to je už opravdu vzácná výjimka. není tu slunečnice, nikdy nemeduje lípa a to ani na listu.. Protože ale do průměru počítám i slabochy a záložní matky, nejlepší vč zjara prodám, tak mám každý rok (neznám jalové roky) průměr 30-40 kg medu na vč. Polopatě. Zmimuju 50 jednotek, z toho je 10 lazárků na 4 rámcích. Zjara prodám nebo často i daruju 20 nejsilnějších a zpravidla nepotřebuju záložní matku a tak z toho vypiplám vč a mám tedy 30 ne vč, ale zvykl jsem říkat jednotek, protože jsme si nechal 20 horších + 10 ultraslabých. Výnos těchto vč dělím počtem 40 zazimovaných vč i když vytáčím plnohodnotně od s bídou 20 a zbytek dá tak poloviční výkon na kterém posuzuji kvalitu matky. Takže je to výnos 20 plnohodnotných vč + výnos 10 lazárků, ale na zimu jsem krmil produkčních 40.
Až mi sdělíte, kolik % včelstev padá při OP každý rok, jak počítá průměr výnosu a jaký výnos ve srovnatelných podmínkách dává OP, pak se bavme. Do té doby bych mladým arogáčům radil držet huboústa a šoupat bačkorama!
Svědek je tu Tom4. Má to podobně, jenže on to nedělá roky jako já a ještě vychytává chyby-jedno stan má ale po mě a i včely koupil ode mě. Jsem zvedav, co a zda vůbec tady napíše. Nejsme smluvení, dodneška si vykáme a nechám na něm jak se k tomu postaví.
Co mě ale zajímá enormně jsou nahaté včřely. už se tu o tom psalo a byl bych rád, kdyby Tom udělal vlákno a hodně podrobně o nich všechno popsal. A ještě má jedny včely na Zanderu a i to mě zajímá enormně. Nahaté jsou takový zázrak (a taky jejich úl), že nad nimi jen suše polykám a nemám slov.
Já i věřím že s metodou OP jde včelařit bez úhynů, ale to pro mě není rozhodující. Zjevně toho dosahujete jak ty Jano, tak Tom. Už pomalu najíždím na metodu Toma😜, to pomalu zdůrazňuji 😀. Proto zatím neplánuju tvoji metodu zkoušet, ale líbí se mi obě.
Když pominu věci., které vyjmenoval Tom a souhlasím s nimi, musím znova říci co mě odrazuje asi nejvíc. Aby metoda byla úspěšná vyžaduje spoustu zásahů a jsou tam fáze, kdy stačí z nějakéh důvod vypadnout a je vymalováno.
Když se budu řídit tvou či Tomovou metodou, včely nebudou strádat i kdybych k nim nemohla třeba 2 -3 měsíce a pokud se zapojí i laik bude i med.
Nížina, stanoviště od 150 do 300 m.n.m. I tady se musí hledat dobrá stanoviště. Není to tak, že postavíš včely na mez a pak jen vytáčíš. Horňáci často dolňákům závidí, ale fakt je ten, že leckde nahoře jsou lepší snůškové podmínky než dole. Většina velkých farem je v podhorských oblastech, to je dostatečný důkaz ne? Pod Blaníkem máte hromadu řepky, koukal jsem na lpis. Já tu mám kolem stanovišť řepky málo. Stanoviště mám hlavně v lesích. Jarní kvěťák mám z vrb, lesních bylin, javorů, třešní, hlohů a jírovců.
Takže když si člověk najde dobré stanoviště, tak může fungovat na medu kdekoliv, pokud tedy není hamoun. 20-30 klidně nechám včelám a 40-60 mám pro sebe.
Když si srovnám OP, dadant a NN systém, tak medu mám cca všude stejně, ale OP vítězí v efektivitě práce. Kdo si to pořadně nezkusí, nemá šanci pochopit.
goro:Petra teraz ti napíšem niečo čo sa určite nebude Tomovi páčiť 😉… OP je tiež cesta, ktorou sa dá úspešne včeláriť (bez úhynov, bez rojenia, s minimom práce)…mám priateľa Jožka, ktorý má viac ako stovku rodín vedenú týmto spôsobom a nevie si vynachváliť, už o tom písal aj do Dymáka… ja aby som úprimne napísal, tiež od počiatku pokladal metódu za prácnu a za “znásilňovanie včiel”, chovateľ ich prinúti vytlačiť med z plodiska, komplikuje im chov plodu s tým že mladušky majú peľ ďalej od lariev ale… ako píše MS, metóda sa dá vždy modifikovať, prispôsobiť ale na to by ju musel človek praktizovať…… nemusí sa zimovať na pár plástoch v plodisku, 2x do nich v zime liezť a pod… hoci kamarát Jozef hovorí o nižšej prácnosti, on to porovnáva s Dadantom, ktorý mal predtým (ľahšie nájde matku, nemusí sa venovať toľkým plástom v plodisku pri výmene a pod)
….mne na metóde vadí ten peľ (pokladám ho za rozhodujúci pre kvalitu včiel) a hlavne mriežka, tú ja nepoužívam a bez nej OP nefunguje… píšeš o vyššej prácnosti, tá sa vždy dá zredukovať praxou ako píše MS, ale neverím že by som sa priblížil k 20 min. čistého času na rodinu za rok, ktoré dnes (okrem medobrania) mám pri mojom systéme… ale komu hus, komu prasa, komu pečená klobása… keď včelári nebudú skúšať zastaví sa vývoj…
Já jsem si dovolila zkopírovat část diskuze z jednoho fora, kam se jen občas podívám
10 úno 2024 19:43 Ony se toho právě nemusí dožít. Loni jsem touto dobou přišel o cca 15 včelstev. Rapidně zeslably a i když měly zásoby, tak umřeli hlady.pokud matka zaklade jeden rámek, a ochladí se tak nastanou 2 možnosti, buď plod zruší a snědí, nebo naopak musí udržovat teplotu cca 37C cca 30 dní. Současně nemohou na záchod, pokud není teplo, aby se mohly vyprášit. Pokud se to opakuje 2-3* , nemusí to dát.Ono při tom použití izolátorů jakmile se vypustí matka, tak defakto hned zaploduje hodně rámků ( 2-5) , pokud není extra silné včelstvo ( které si bohužel dost často dotáhne nemoci a padne), ploduje už od začátku ledna , takže pokud tam v lednu byly 4 roztoči, koncem února jich už může být přes 200 a v červenci je konec .Míň známá věc je, že rojit se chce 3 generace, tedy izolaci se toto oddálí. Záleží i na plemeni včel. Ideál je, podle místních možností matku v půlce květů řepky zavřít do izolatoru a pak ji rovnou vyměnit a včely přeléčit. Třeba kyselinou šťavelovou.
chovám asi 35 včelstev v systému langstroth 448x330 a 448x159
Přesně tenhle typ včelaření, mě odrazuje od pokusů s izolací matky a OP. Jasně, tomuhle včelaři včely pomřely na jaře, ale bojím se, že pokud člověk udělá v tohle super umělém chovu chybu, včely si zlikviduje. Ono to zní hezky, když to popisuje MS, který to umí, ale takhle to vypadá, když to někdo neumí.
Drvodelko, dotyčný ve tvé citaci píše o úhynu kvůli zimní izolaci matek? Asi mi chybí předchozí nit, tak tomu moc nerozumím.
Souvislost v tom vidím. Pořád se jedná o izolování matek a příliš velké zásahy do chodu včelstva. A léčení kyselinami.
Pokud tu matku na jaře omezím způsobem, který je výše popisován, bojím se že bude příliš závislá na mojí péči. Pak stačí nemoc a dopadne to viz případ co jsem sem nakopírovala.
Drvodělko, něco vám vytknu. Když dáváte něčí citaci, je nutné to nějak odlišit od vašeho textu, třeba to dejte do kurzivy. Já když četl ty slátaniny tak jsem myslel, že jste se zbláznila.
Ale je tam v té snůšce hovadin jedna perla, která straší lidem v palicích a mělo by se to uvést na pravou míru. Je to tato pasáž:
pokud není extra silné včelstvo ( které si bohužel dost často dotáhne nemoci a padne),
Tak tohle je velmi pozoruhodné a stojí za uvedení na pravou míru. Je tam hned několik bludů.
Z té věty nevyplývá, zda si podle autora “dotáhne” nemoci včelstvo proto, že je silné a nebo není. Mě tu někteří vyčítají délku příspěvků, takovouhle hovadinu já ale nenapíšu nikdy. Já píšu vždy jednoznačně. A na.eru některé, tvrdím, že je jediné správné psaní a to takové, aby bylo bez pochybností jasné, co dotyčný sděluje.
No a ten základní blud je: dost často dotáhne nemoci a padne
Nevím kde jste ten text vzala, na vašem místě bych si někam zapsal autora a už od něj nikdy nic nečet. On ani na milisekundu nepředpokládá, že by sám dělal nějaké chyby a sám zavinil úhyn, ale tvrdí, že si nemoci jeho včely přitáhnou odjinud. Tak především, silné vč se nenakazí a nebo určitě ne tak snadno, jako včelstvo strádající a podtržené. Jestli nějaký blázen omezí matku v půli květu řepky a zavře jí do izolátoru, byl by zázrak aby vč nezkolabovalo a právě tímto si sám sobě vyrobil ne extra silné včelstvo . A když padne ještě v červnu, jedině dobře. Když to náhodou nějak přežije do září nebo října, mizerně brání svůj úl a naopak se ve včelstvu tohoto neumětela nakazí včely nevinných včelařů. Pokud je tlak patogenů velký, nemusí mu odolat ani velmi silné včelstvo.
Skutečnost je taková, a pozorovat mohl každý, že nejčastěji padnou právě nejsilnější a nejlepší včelstva. Psalo se o tom na IF i na VF. Je jisté, že odd padnou málo kdy, to už musí být včelař opravdový exot, aby umořil oddělek. Podle mě by stálo za to pobavit se právě o tom, jak to, že oddělky problém nemají a kmenová vč ano.
A drvodělko, pochopila jste, když obdivujete OP a stavíte jí na roveň metodě Blaník, pochopila jste vůbec ten nesmírný rozdíl v pracnosti? Neuniklo vám, že tvrdím, že od půli nebo konce dubna, prostě až je plodiště plné, až do konce srpna se v metodě Blaník do včel vůbec nemusí? Jen se tam berou plné bedny a pdsouvají suché, ale žádný nástavek včel se nesundává a nevrací na plodiště při každém lezení do plodiště, fakt to nechápete? Neumíte si to péředstavit?
Naopak, do OP se leze i několikrát týdně. Přimějte Sedláčkovy adoranty ať podrobně popíší kolikát musí do plodiště, ještě ho mají roztahané přes dva nástavky a vždycky, když do toho musí, musí sundat jejich slavný nástavek včel a zase ho tam vrátit. Takže aby bylo jasno. Mají dno, na něm VN, na něm NN s částí omezeného plodiště a na tom NN ve funkci nástavek včel, tudíž mají o bednu víc než Blaník. A furt to rozebírají. Já dám začátkem dubna pod VN TLumič složený ze dvou NN co byly pod VN v zimě. A víc se toho nevšímám a až 15.9. mezi TL a BN strčím KK. Nic víc, za celý rok nic víc nedělám, žádné mřížky, žádné blinovky z každé strany - předpokládá to studenou stavbu a ta je pro včely horší, a tak dále. Ale ano, někdo se rád dře a pracuje hodně rád, já jsem línej jak veš. Prostě nepřinutím se dělat nesmyslné kra.iny když vím, že se stejného a lepšího výsledku dossáhne bez poráce a bez týrání včel.
Nepřehlédl jsem, jak nenápadně mlčí a ani nemukají, třeba o tom, že vč v OP nemá pyl a musí dostat zjara za strašný prachy syntetickou bílkovinovou šmakuládu. Tu by nikdo kupovat nemusel, tak se jednodušším vymyslí OP a už to kupovat musejí. Ne, OP je pracný nesmysl. Ale když se vám tak líbí a jste tak nadšeně workoholická, jak libo…
Jo a mají med pouze z panenského voští? Ne? Ok, pak srovnáváme středověk s 21 stoletím!
Tak to shrnu. Blaník (metoda) má nástavek včel na vysokých plástech a tak vč ani sekundu není nikdy bez zásob a zásoby v nástavku včel, co musí mít OP a musí se zvedat celá bedna, u Blaníku se dosáhne stejného (lepšího) efektu a jen po jednotlivých plástech. To, co má OP nad VN, druhou půlku plodiště a furt tam včelař šoupe přepážkami, ten objem nahrazuje TL, ale nidy se s ním nehýbe, nic nedělá, on tam pouze je, leží a neleze se do něj. Na co by se tam lezlo? Zjasra se vystrojí a příští jaro jde na vyvářku.
Blaník a všechny ostatní metodiky mají na plodových plástech pyl a zásoby a pro vč je nepřirozené, aby nemělo na plodových plástech pyl a zásoby. To je pro něj strašný stres. Pořád čekám kolik má OP úhynů.
Mřížka VŽDY působí stres. Nevěřím, že se vč po omezení matky v “kleci” z mřížky a blinovek nechce rojit. To by bylo proti přírodě. A hlavně, mám za to, že na západ od nás mají včelaři mnohem větší problémy se zdravím včel a tak u nich se já nic učit nebudu.
Ale už mě to nebaví, pro mě za mě, stavte se třeba na hlavu.
Petra ak niekto napíše takúto blbosť , citujem: “takže pokud tam v lednu byly 4 roztoči, koncem února jich už může být přes 200 a v červenci je konec .”… tak takého včelára by som bral s rezervou, nevie o včelách skoro nič a zrejme aj to izolovanie matiek robil blbe… ale nepatrím k vyznávačom izolovania matiek ani v lete ani v zime (to len na okraj diskusie 😉)..
Tome, vám jsem poslala soukromou zprávu.
Jano ,z autora si beru příklad v tom smyslu, že nikdy nebudu nic dělat jako on.