Aktuálně: 3 775 inzerátů209 072 diskuzních příspěvků18 233 uživatelů

Jak vypadá podvyživená včela?

Tom50
Tom50 03.09.2024, 11:05:59 xxx.xxx.139.241

Sice mi na následující postřeh či argument MUDr. Marx oponoval, že při velmi pozorném pohledu blahobytnou včelu pozná, já si to nemyslím a nepoznám jí. O panu doktorovi se zmiňuji hlavně proto, že se s ním zná i pan Goro a možná o tom spolu mluvili. Já mám názor jiný a hodně stojím o to, aby mě někdo poučil jestli se nějak mýlím. Opírám se při tom jen o svoje pozorování, zkušenost a nikdy jsem na toto téma nečetl žádnou odbornou studii.

Zatímco savci mají kostru unitř těla a ta je obalená svaly (jediné kosti vyčnívající ze tkání jsou zuby), tak hmyz má vnější kostru ve formě krunýře a svalstvo upnuté na ten vnější krunýř zevnitř. Když savec strádá, viditelně hubne a je na něm na první letmý pohled vidět, že s ním není něco v pořádku. Jestliže hubne včela, je pořád stejná a její strázeň na ní vidět není. 

Myslím si, že přesně jen a pouze tento fakt je příčina toho, že včelaři svoje včely často něčím týrají, nevědomky, neúmyslně, protože včela nemluví, nestěžuje si a není na ní vidět strádání. Kdo někdy zažil hladový dobytek nebo prasata, schopná zbořit chlívek, jak řvou a dožadují se nakrmení, pochopí o čem píšu. Včela je němá, mlčky trpí a když už to nejde vydržet, tiše onemocní a vytratí se nenápadně z úlu. Včely dojemně, z posledních sil někam odejdou umřít. Možná proto, aby neudělaly svými mrtvými těly nepořádek v doupěti, které pak snáze osídlí další roj. Nebo jiný “nájemník” osídlí doupě, kde nejsou patogeny z rozkladu živočišné hmoty a nebo jen nepatrné množství mrtvolek, které spíš uschnou než by hnily.

MS (neregistrovaný) 03.09.2024, 12:31:30 xxx.xxx.116.234

O vnější podobě včely se rozhoduje na základě kvality výživy a tepelného komfortu v larválním stádiu, čili před vylíhnutím imaga. Po vylíhnutí, mám logicky za to, že hypoteticky strádající včela své vnější rozměry nemění, chitinová kutikula není zrovna nejpružnější!

S Jiřím souhlasím v tom, že lze na první pohled rozeznat včelu letní - krátkověkou od včely zimní - dlouhověké. Stačí v tuto dobu nahlédnout do úlů a pokud člověk ví co a kde má hledat, nemůže to přehlédnout. Letní včely mají užší pas, jsou o něco drobnější a nemají tak naducané zadečky jako včely dlouhověké. Ale je to dáno právě kvalitou péče v larválním stádiu! 

Kdo to umí poznat, hned odhadne v jaké síle mu včely vyzimují!

tom4
tom4 03.09.2024, 13:57:42 xxx:xxx.7b9e:dded

S dovolením se také zeptám- to napsané chápu, ale vzhledem k tomu, že základ mých včel je , řekněme , každý pes-jiná ves, mám podle mého větší BF, pak normální, hnědé včely a potom , to mám z odúmrti starého včelaře- včely drobounké, šedo černé, schopné vystačit celou sezonu v plodištěm a jedním medníkem 39x24. Platí uvedené o všech takových včelách ? Každé včelstvo má své výhody i nevýhody, ovšem zřejmě úplně nejlepší je směska typu- kde se kdo zrodí, tam se i hodí, protože různé pokusy o oživení krve dopadly , řekněme , rozpačitě.

MS (neregistrovaný) 03.09.2024, 14:24:40 xxx.xxx.47.194

Mám za to, že v rámci daného kmene, linie to uvidíte vždy, když se to naučíte hledat. Je to obecná zákonitost.

Se směskou souhlas, ukazuje se mi dlouhodobě jako nejvýhodnější. Vzhledem k doletu trubců a zavčelenosti ČR dochází k oživování krve neustále přirozenou cestou. Když si uvědomíme jak řídké bylo zavčelení před příchodem člověka a včely evidentně nijak nedegenerovaly, pak musí být každému jasné, že nějaké umělé oživování krve dovozy matek z jiných regionů je nejen zbytečné, ale i kontraproduktivní pro ustálení rovnovážné autochtonní populace.

Anonymní (neregistrovaný) 03.09.2024, 14:48:30 xxx.xxx.13.225
»
Odpověď na příspěvek uživatele MS z 03.09.2024, 14:24:40

Mistře to nějak neštymuje. Ustálení rovnovážné autochtonní populace vzhledem k migraci trubců jaksi nedává moc smysl…jinak řečeno, udržení konstantnich vlastnosti je bez cílené selekce “velmi” obtížné. Vzhledem k neustálé migraci spíš nemožné. Neustále hrozí genetický drift nežádoucím směrem. A pokud už je to jednou tam, není cesty zpět.

Já se proto bez šlechtěných matek s původem i po trubcich dlouho neobejdu.

goro
goro 03.09.2024, 14:52:49 xxx.xxx.199.128
»
Odpověď na příspěvek uživatele tom4 z 03.09.2024, 13:57:42

Tom ako sám uvádzaš veľkosť včiel je trochu závisla od genetických vlastností ale absolutne chápem Jirku a súhlasím s MS, že dobre živené včely pripravené do zimy (tie dlhoveké ) sa líšia od letných , čo je dané veľkosťou tukového telieska. Tá veľkosť je očividná ak bolo dosť peľu až jeho prebytok pri chove lariev, ak nebolo dosť peľu, alebo bolo málo mladušiek, ktoré by sa o larvy dlhovekých dobre starali včely sa rozmerove výraznejšie nelíšia… ten rozdiel veľkosti  je evidentný aj pri rozdielnej genetike v rámci jednej rodiny… samozrejme je aj viac faktorov vyplývajúcich na veľkosť robotníc napr. teploty v okolí plodového plástu a pod…. Ale nedostatočné množstvo peľu je priamo úmerné dobre živeným včelám, dlhoveké a teda aj väčšie včely dokážu včely pri dostatku peľu vychovať nielen v jeseň aj oveľa skôr…..  

MS (neregistrovaný) 03.09.2024, 16:05:09 xxx.xxx.45.199
Anonymní:

Mistře to nějak neštymuje. Ustálení rovnovážné autochtonní populace vzhledem k migraci trubců jaksi nedává moc smysl…jinak řečeno, udržení konstantnich vlastnosti je bez cílené selekce “velmi” obtížné. Vzhledem k neustálé migraci spíš nemožné. Neustále hrozí genetický drift nežádoucím směrem. A pokud už je to jednou tam, není cesty zpět.

Já se proto bez šlechtěných matek s původem i po trubcich dlouho neobejdu.


Splétáte dohromady lokální selekci včelařem -chovatelem a import materiálu z jiných oblastí a podmínek. Jak myslíte, že vznikly ustálené geografické rasy a místní kmeny/linie? Podle Vás by to asi nemělo být možné.

Podstata mého komentáře bylo v tom, že dovozy “zázračných” matek odjinud kvalitu místní populace z dlouhodobého pohledu nijak nevylepší. Pokud včelař neumí pracovat s tím co má na včelnici a v okolí a provádět základní usměrňovací selekci, pak samozrejmě “musí” nakupovat matky od šlechtitelů. Nezlobte se na mě, ale pokládám to za neumětelství s neblahými důsledky téměř na vše.

Anonymní (neregistrovaný) 03.09.2024, 16:23:41 xxx.xxx.13.225
»
Odpověď na příspěvek uživatele MS z 03.09.2024, 16:05:09

Ne. Reakce byla na váš žvást který si protiřečí. Teď nemají šanci vzniknout žádné ustálené rasy ani místní kmeny. 

Usměrňovací selekce je u otevřené populace termín k smíchu. Pořád pracujete s nahodilostí, kdy nemůže dojít k ustálení požadovaných znaků. Zvlášť když v oblasti “usměrňuje” každý něco jiného. Tohle je neumětelství jehož důsledkem je stav populace v ČR. 

Tom50
Tom50 03.09.2024, 17:09:15 xxx.xxx.139.241

Tak postupně. A v první řadě děkuju za zajímavé postřehy. Abych v tom nějak udělal pořádek.

Už Dr. Marx nepochopil přesně co říkám a teď tady asi jen MS. 

Ano, jak jsem Marxovi svůj názor předestřel a je vidět, že komunikují s Gorem, ihned odvedl řeč k tomu, že dlouhověké včely pozná, že mají naducanější zadečky a že nejsou tak štíhlé v pase. OK, ale já ve snaze udělat pilotní článek co nejstručnější, nevypíchnul jsem, že se nechci bavit o včelách dlouhověkých vs letních, ale o včelách podvyživených. Zjevně to pochopil jen MS. A jen tak mimochodem, já baculatost dle Marxe a Gora nevidím ani u zimních včel.

Tome. Je nutné si uvědomit, že čím tmavší barva, tím štíhlejší se věc zdá. Proto oplácané ženské nosí černé punčochy i ošacení aby nebylo vidět, že nejsou líný se nažrat a naopak jsou líný hnout zadkem. Takže zrzavá BF se jeví jako větší a trubec obzvláště. Kraňka se zdá menší kvůli šedé barvě, ale upracovaná Kraňka, co ztratila ochlupení, vypadá maličká, černá, ublýskaná, je to tak? A ano, včela Tmavá a její kříženky byly menší než Kraňka.

No a u dohadů o genetických zákonitostech to je přesně to, kde může kdokoli vyniknout nade mnou, protože mě to nikdy nezajímalo a já nikdy nedokázal (a snažil se) pochopit ani Mendelovy hrášky. V těchto věcech se spoléhám na chytřejší a na odvěkou praxi předků u všeho živého, také na svojí intuici. Proto nelaboruju a každý rok koupím nějakou ušlechtilou matku a naopak jsem zastáncem co největší genetické pestrosti. Zatím jsem s tím vystačil bohatě jak já, tak mí předkové a jejich přátelé.

No a kam má mířit toto vlákno? Prostě k tomu, že včelaři třeba týrají včely kyselinami (nebo jinou léčebnou nebo jinou technikou), nevidí, že jsou v důsledku toho zchátralé, vyhublé a jinak zhuntované - jako je to na první pohled vidět na ženě kuřačce vs nekuřačce, na alkoholickém norkovi, co nejí, snídá panáka a obědvá pivo. Tak o tom mělo být toto vlákno. O tom, že na včele není vidět, že strádá. Když někdo nekrmí dobytek nebo čokla, je to vidět a lidi by byli schopní udávat a volat veterinu, policajty a podobně. Ovšem na strádajících včelách není vidět nic. A nechci to zavést do končin, že co oko nevidí srdce bolet nemusí.

---------------------------

Vysvětlím na příkladu:

Nadnárodní obří firma vyrábějící psí žrádlo, má mimořádné zasedání předstvenstva z důvodu plíživého, ale už obřího propadu tržeb. V důsledku toho akcií atd. Pánové a dámy se radí, vytahují grafy, marketingové studie od renomovaných firem, dělané na zakázku za nemalé peníze, dokládají prokazatelně o desítky % zvýšené náklady na reklamu v prime time všech televizí, osvětovou kampaň v mnoha časopisech a jiných médiích a vše se míjí účinkem. Psí žrádlo jde na odbyt hůř a hůř a každý měsíc se firma propadá. Největší najmuté kapacity na nadnárodní velký byznys nevědí jak nastalou situaci řešit. Přihlásí se úplně v zadu sedící mladičká sekretářka, která tam byla pozvána z části omylem a z části aby nosila kapitalistům kafe a doutníky. Dali jí slovo, asi ze zoufalství. Děvče se strašnou trémou se slabounkým roztřeseným hláskem zeptalo: “A chutnají naše konzevy těm pejskům?”

Zdá se mi, že “špičky” včelařské vědy, klimatologové, ekologové, myslitelé o převčelenosti krajiny a další zbytečníci si podle mě nepokládají správné otázky. Já bych se ptal: “A neubližujeme nějak svým včelám, třeba léčením, nebo syntetickými krmivy a nebo špatnou zootechnikou a dalšími špatnostmi?”

Pokud kolegové a případné kolegyně přistoupíte na tento úhel pohledu, bavme se o tom, zda se vlastně u nás našim včelám líbí (blbá formulace, ale chytrý pochopí) a jestli jim doopravdy dáváme maximum možného. Jestli neděláme celé spousty kejklů, ne, že zbytečně, ale jestli jim tím neubližujeme. Já se o takovouto debatu snažím roky, zatím marně, to je moje uvažování tak hloupé a nebo tak složité, že mi nerozumíte? A nebo dogmaticky, jako Věřící odmítáte připustit, že by posvátné krávy neměly být nikdy nikým zpochybňovány? A už vůbec nějakým Krškou bez titulů, publikací ve věhlasných periodikách? Pokud se vážení kolegové nechcete zkusit podívat na věci jinak, jako to ještě třeba nikoho ani nenapadlo, pak se tu netrapme a můžeme donekonečna klábosit podobně, jako lidi vedou nesmyslné a nekonečnéě zbytečné debaty o počasí. Hlavně se nikoho nedotknout, každého milovat a respektovat jakoukoliv kravinu, zjevnou i méně zjevnou a i úplně neviditelnou. Hlavně ale nepřipustit debatu, že je něco dobré, něco nejlepší a něco úplný škodlivý nesmysl.

drvodelkafialova
drvodelkafialova 03.09.2024, 17:30:56 xxx.xxx.171.125

Ona podvýživa nemusí být vůbec vidět ani na zvířeti a rozhodně ne na člověku. Právě tlustá dáma , kterou zmínil Tom, může být solidně podvyživená, protože jí samé nezdravé blafy, co nejvíc zpracované. Podvyživené tělo se pak brání zpomalením metabolismu a tloustne.  Takový tvor a píši tvor, protože to platí všeobecně, může navenek působit jako že je vykrmený a přitom strádá, je extrémně náchylný k jakékoliv chorobě nebo fyziologické poruše.

Možná to platí i u včel. Díky nekvalitní potravě se dostanou do módu tlusté černé dámy. Navenek působí nakrmeně, jejich počty budou slušné, ale dík podvýživě způsobené nekvalitním krmením a také málodruhovým pylem , jsou extrémně náchylné na choroby všeho druhu = kolaps.


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.