Zdravím, četl jsem kdysi v časopise RECEPTÁŘ že se pro lidi, kteří mají nějaké problémy s kostmi se vyrábí vápník (doma):
Umyjí se pořádně skořápky, pak se vysuší pečlivě v troubě a rozdrtí se ve hmoždíři na prášek a uloží se do sklenice. Před konzumací se to zakápne citronem a pozře. Je to prý velice zdravé.
Slyšel jste to někdo nebo dokonce zkoušel?
Zní to velice rafinovaně, zejména to finální zakápnutí citronem😀. Ovšem získání vápníku z potravy a dokonce jeho následná distribuce a využití v kostech je podmíněno tolika dalšími faktory že podobný postup ztrácí smysl.
Tak nějak.
Nevím, proč zrovna zakápnutí citrónem, když HCl v žaludku je kyselá dost. + jak píšete, využití vápníku je záležitost složitější. Kecají do toho třeba hormony a jiné minerální látky (vzájemný poměr) a taky vitamíny (hlavně D).
Trávíte-li dobře mléko a mléčné výrobky, jezte je. Dělejte si vývary z kostí a makové buchty. Pijte cca 2 litry minerálních vod týdně (cca 1 sklenka denně).
Pokud to nestačí, pořiďte si doplňky stravy a jezte je s plnohodnotným jídlem, cca 2 hodiny před a po požití nejezte ořechy a semena ani nic s nepřiměřeným množstvím vlákniny.
Pokud ani to nestačí, je třeba vyšetřit střevo, jestli je schopné minerály vstřebávat, a další orgány, jestli jsou schopné s vápníkem hospodařit.
Říkala nutriční specialistka. Pravda je, že zásady plus mínus dodržuju a nikdy mi nechyběl.
Citron se tam dává, protože vitamín C přece usnadňuje vstřebávání. A kde jinde hledat vitamín C? Kdyby se na to jedlo třeba jabko, nebylo by to dost cool.
To ano. Ale pak jsou ty další faktory, že jo. Protože vstřebat nestačí.
kometa:To ano. Ale pak jsou ty další faktory, že jo. Protože vstřebat nestačí.
Edit, zase mě to nepustilo.
Vitamín C je taky kyselina. To je to, oč tu běží.
Obávám se že vit. C ani žádná jiná kyselina se na využití Ca neúčastní. Základní předpoklad využití Ca je vit. D3 který se v lepším případě tvoří přirozeně a v potřebném množství (ledviny, játra) z provitaminu D, v horším případě (možnost předávkování) podáváním D3 hotové, formou léčiva. Celá anabáze slouží k vyrovnané, nutné a životně důležité hladiny elektrolytů v krvi. Po dosažení optimálního stavu Ca v krvi nastupují vitaminy řady K, konkrétně K2 který je přímo odpovědný k ukládání Ca do kostí. Protože hladina Ca v krvi je primární a je potřeba udržet ji na optimální hladině za každou cenu, může paradoxně D3 v extrémním případě použít i Ca již zabudovaný ve skeletu, pokud neexistuje jiná možnost.
Pokud nejsou splněny tyto podmínky profrčí Ca v jakékoliv formě a množství trávicím traktem celkem netknutý ať už pokapaný či nikoliv.
Já nevim, ale slyšela jsem, že déčko už dávno není takový problém,
to spíše věk; hodně čím starší žena,… fosfor a hořčík s vápníkem v nerovnováze (a musí být ok hormony, samozřejmě).
A děje se tak proto, že lidé berou vše, co slyší v televizi; kupují lahvičky,
protože neumí normálně jíst.
Maso, vejce (celá), ryby, mléko (ne sýry moc), obyčejné přílohy a ne avokádo a sóju a podobné kraviny.
O citronu se u skořápek povídá proto, že prý brání odvápňování kostí.
Nepátrala jsem po tom, možná jde o nějakou hru antagonistů, nevím, parta s hořčíkem a vápníkem, rozpustná sloučenina,
něco jako opak inhibitoru… no ty oxaláty a fytáty a tak.
Tak to možná asi pověra nebude.
Ale je dost divné nejíst (pokud můžu) vše, po troškách, pravidelně (protože nárazově je mi vápník k ničemu)
a pak číst stovky studií, abych to nějak… no nic.
S déčkem zřejmě není u zdravého organismu problém, zejména v letních měsících a za předpokladu že UVB má volný, nebo alespoň částečný, přístup k nezakryté pokožce. Organizmus je schopen vytvořit si přesně takové množství provitaminu D a z něj pak vitamin D3 které potřebuje k získání Ca z potravy. Vzhledem k tomu že vitamín D3 je v případě předávkování silně toxický a tělo má jen velmi omezenou možnost neškodně ukládat jeho případný přebytek v tukové tkáni jeví se jeho příjem v umělé formě, mnohdy bez doporučení a vědomí lékaře, jako diskutabilní.
Vhodný poměr Ca, P a ostatních prvků v potravě je podmiňující, to jistě ano.
Vliv citronu na metabolizmus Ca? Nevím a nedokážu si ani představit jak by to mohlo fungovat u jakékoliv věkové skupiny. Takže doufám že se třeba něco dovím.
Je to ještě drobet složitější, ale v zásadě souhlasím.😉
Ta dvě zetka prostě již neopravím.🤒
https://www.wikiskripta.eu/w/Kyselina_ethylendiaminotetraoctov%C3%A1
kys. citr. je taky trochu chelatační činoherník
tak by to mohlo být třeba
Chelátová vazba je fajn.
Zde uvádí že kyselost prostředí nijak výrazně získání Ca neovlivní https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/6707197/
Safra! Nás učili, že kyselé prostředí v žaludku umožňuje lepší vstřebávání vápníku i železa. Ale je to víc jak 30 let zpátky. Věda se vyvíjí, no.
Pokud nejsou splněny tyto podmínky profrčí Ca v jakékoliv formě a množství trávicím traktem celkem netknutý ať už pokapaný či nikoliv.
Můžu informace v tomto příspěvku použít ve výuce?
Megi, EDTA je především antidotum, při otravách kovu.
A jinak co se týká vstřebání vápníku a kyselosti: Záleží jaká sůl vápníku se užije. Calcium carbonicum se lépe vstřebává v kyselém prostředí, kdežto např. Calcium citrát kyselost nevyžaduje. Nověji přišel na trh Calcium orotát a ten má biologickou dostupnost někde úplně jinde než předchozí dvě soli (myšleno výrazně vyšší).
Jo a u starých lidí je vyšší riziko osteoporózy, což je mj. dáno horší biologickou dostupností vápníku při achlorhydrii (ve stáří stoupá pH žaludku), a to je ještě násobeno, když jsou overused inhibitory protonové pumpy (pantoprazol atp.). A opět bohužel lidi ve stáří tyto “patáky” polykají až přespříliš.
To byl příklad, jak by to mohlo fungovat, je to tam hezky jednoduše vysvětlené.
Kyselina, sůl, rozpustnost, něco
jako bodyguard vápníku.
Je to vlastně hrozně jednoduché.
Ta studie od J5 to popisuje taky, akorát že řešili žaludeční kyseliny…
a tam by mohl být rozdíl - bohužel o chemii nevím nic,
ale můžu si to představit - kyselinu poskytnu té potravě o dost dřív, než se ocitne v žaludku a střevě.
kometa:Pokud nejsou splněny tyto podmínky profrčí Ca v jakékoliv formě a množství trávicím traktem celkem netknutý ať už pokapaný či nikoliv.
Můžu informace v tomto příspěvku použít ve výuce?
Já bych kometo neriskoval. Jsem sice přesvědčen že mám v základě pravdu ale beru to tak že si povídáme na zajímavé téma. Třeba Fikovnice na tom bude podstatně lépe než já. Já se mohu opřít pouze o mnoho pokusů a pozorování praktických výsledků u živočišného druhu na hony vzdáleného člověku a předpokládat že až takový rozdíl tam nebude.