Ahoj, potřebuju poradit. Máme psa, který byl vždy jedináček a dobře vycházel jen s naším kocourem, psem od tetky a kočku toleroval. Když se jeho nejlepší kamarád kocour nevrátil domů přes měsíc, náš pes začal být smutný a bez nálady a leží jen pod gaučem. Proto jsme se rozhodli, že mu pořídíme nového kamaráda, a přivedli jsme si štěně.
Dneska je to teprve první den, co máme štěně doma, a náš pes se zatím moc nechce sžít. Štěně je hravé, ale náš pes spíš jen leží pod gaučem a moc nereaguje, kdy ho už trochu toleruje a dává najevo, že je tu pánem on. Byly i na procházce, kde si moc sebe nevšímají, ale malej furt za ním leze jak malej ocásek. Mám z toho smíšené pocity a obavy, jestli to byl vůbec dobrý nápad.
Vím, že je ještě brzo dělat nějaké závěry a že si psi potřebují dát čas, navzájem se sžít, že budou mít druhého vedle sebe, ale přesto mě to uvnitř docela užírá, děkuji :/
Ahoj, je jasný, že máš obavy. Je to změna jak pro tebe nebo Vás a pro hlavně pro psa, dá se to očekávat první dny jsou takové, že se musí potrkat aby vlastně věděli co od sebe očekávat a starší pes si nastavil hranice co může a nemůže štěně dělat. Hlavně si odpočiň, děj si čaj nebo takhle a nemysli hned na to zlý :)
Ještě že už bude škola, děti trpí samomluvou…
efe:Ještě že už bude škola, děti trpí samomluvou…
a nebo bude následovat doporučení na uklidňující lektvar a nebo soukromou psí školku soužívání 😄 Holt z jedné IP adresy je divné se ptát i si odpovídat…
efe:Ještě že už bude škola, děti trpí samomluvou…
A taky si ve škole trochu opráší pravopis.😉
Nicméně pro toho, kdo by tohle téma někdy vyhledal, protože bude skutečně potřebovat poradit, tak pár zásad.
*Nového člena - ať už jde o štěně, nebo psa dospělého - seznamujeme se stávajícím venku. Na neutrálním území , tedy ani ne na zahradě, ale někde úplně jinde. My vždy bereme stávajícího psa/psy k tomu, koho povezeme domů, ať je to do útulku, nebo do chov. stanice, odkud štěně bereme. Ať se psi seznámí tam, kde vůbec o nic nejde
* Stávajícímu psu/psům dám najevo, že on/oni jsou stále moji důležití, že příchodem nového člena nepřichází o nic, ba naopak se jim po určitou dobu věnuju o něco víc - třeba tím, že psa/psy beru na samostatnou procházku navíc -třeba večer, i kdyby to mělo být deset minut. Ale je to deset minut strávených čistě se mnou, tak jak byl/byli zvyklý.
* Krmení je od počátku nastaveno tak, že každý má svou misku, nikdo po nikom nedojídá, každý má právo se v klidu najíst, tedy nikdo se nesápe do misky tomu druhému.
* Odpočinek a klid hlídám taky, nikdo nikoho neotravuje nad rámec toho, co kdo unese, tedy štěně neotravuje dospělce, když oni o kontakt nestojí, dospělci taktéž. Je-li příchozí bázlivý, dělám mu větší oporu. Prostě dohlížím na to, aby vztahy nebyly narušovány.
*Takže třeba hlídám oblíbené hračky, aby o ně majitel nebyl ochuzen - pokud sám nechce rozjet hru s hračkou sám.
*Pamlsky, odměny, drobné úplatky 😀 - vždy dostávají v pořadí důležitosti, tak jak to bylo nastaveno před příchodem nováčka. Mám-li jen jednoho psa, dostává vždy on jako první (a to i při cvičení společným nějakým) a přišlík až jako druhý. Mám-li víc psů, tak to jede tak jak bylo zavedeno a přišlík dostává poslední.
*To stejné, jdu-li cvičit se psy. První jde služebně nejstarší/nejdůležitější a pak v pořadí, jak to bylo zavedené před příchodem nováčka.
*Podporuju společně strávený klidný čas, takže si k nim vlezu na zem do chumlu a všechny hromadně je mudlám, povídám si s nima a nebo blbnu.
Asi všechno??
Já bych možná trochu upravila to odměňování a věnování se nejdříve tomu služebně nejstaršímu - to můžu za předpokladu, že tento toho nezneužívá a nemachruje na přišlíky.
Jo ano, to ano, to je taky velmi důležitý bod - díky
*Nenechat stávajícího psa machrovat na nově přišlýho a to v žádném z výše uvedených bodů :-)
efe:Já bych možná trochu upravila to odměňování a věnování se nejdříve tomu služebně nejstaršímu - to můžu za předpokladu, že tento toho nezneužívá a nemachruje na přišlíky.
a zneužívá a machruje?
nebo je prostě ve stresu ze změny (obecně)…
Já chci podotknout k tomuto:
*Nového člena - ať už jde o štěně, nebo psa dospělého - seznamujeme se stávajícím venku. Na neutrálním území , tedy ani ne na zahradě, ale někde úplně jinde. My vždy bereme stávajícího psa/psy k tomu, koho povezeme domů, ať je to do útulku, nebo do chov. stanice, odkud štěně bereme. Ať se psi seznámí tam, kde vůbec o nic nejde
S tímto nesouhlasím, ke mně domů lidi svoje stávající psy nevozí a ani by je to nenapadlo. Je tady hlavně problém ten, že nemám jen matku a štěňata, ale i domácího psa, a nemuselo by to dobře dopadnout. Ani já jsem svoje psy nikam netahala, když jsem si brala nový štěně.
Sarah, ale já nemyslím u nich doma, na jejich domácí půdě. My jsme si vyzvedli ščenátko, šli jsme je seznámit kousek od domu, tam kde to štěndo znalo, jen štěndo a fenka, kterou jsme tehdy měli. Štěně tak mělo nějakou kotvu v prostředí, kde bylo ještě tak nějak doma a fenka naopak byla zcela mimo svoje území. Byl u toho ještě chovatel. Fenu jsme s sebou tehdy měli užkdyž jsme se jeli na štěně prvně podívat a šli jsme s chovatelem a jeho smečkou tak nějak projít a pokecat. On tím pádem viděl jak fungujeme my s naším psem a kam tak asi štěně půjde /jasně je to jen odhad/ . Nicméně na domácí půdu chovatele naše fenka nikdy nešla.
Aha, tak to jsem blbě pochopila. Tak pokud někde jinde venku, tak je to v pohodě.
Jojo, však to tam píšu - ať se psi seznámí tam, kde o nic nejde. Takže neutralita.
Ona třeba tehdy ta první návštěva, kdy jsme Bubi vzali s sebou - a nešla pochopitelně k chovatelům domů už kvůli štěňatům - byla neplánovaně dobrý nápad. oni viděli, jak to se psy máme, jak fungujeme, jak se k nim chováme - viděli, že Bubi poslouchá, a to i u zvěře, chodí na volno, vyslechli si její příběh - který byl navíc i dohledatelný na str. útulku a tak podobně. Prostě to vlastně pro ně byla i naše určitá vizitka. Takže já kdybych byla chovatel a dotyčný už psa měl, tak vlastně, když nad tím tak přemýšlím, bych je s tím psem chtěla vidět - právě pro ty drobné detaily a nuance, které mi můžou mnohé odhalit.
Holky, tak já to teda dělám úplně blbě. Štěndo přinesu dom ke služebně staršímu psu…teda nejdříve nechám štěndo trochu rozkoukat na dvorku bez druhého psa a pak hned seznamuju “tak Asto, tohle je naše nové mimi a jmenuje se Alík” a Asta, protože není debul a ví, že teda to není návštěva resp. cizí pes, ale je to naše, tak štěňátko nesežere, nezahrdlí…a dle toho, jakou mám zrovínka Astu, tak samozřejmě očmuchá a tak a pak si buď hraje a nebo štěně více či méně ignoruje.
A co se týče soužití…mě přijde, že to tak nějak fackuju za provozu. Samozřejmě se štěndětem chodím ven i extra a i v tandemu s druhým psem…přijde mi, že jde hlavně o to hlídat, aby štěně měrou nepřiměřenou neobtěžovalo staršího psa…což u nás dá služebně starší pes najevo dost jasně…sebere se a odchází a prej “teď se s ním zase morduj ty, když jsi si to pořídila” a samozřejmě naopak dávám pozor, aby služebně starší pes štěně nějak nešikanoval. No a pak se teda snažím být v rámci možností a potřeb psů spravedlivá a rozdávat přiměřeně oběma mojí pozornost.
Já samozřejmě nemám zkušenost s xyxyxy psů, ale i když mám doma fenu “Xenu bojovnici, nechovající lásku ke psům a potenciálně nebezpečnou i cizím štěňatům”, tak prostě “naše” štěně je něco jiného…je to nový člen rodiny a feny ho vždycky zahrnuly do množiny objektů, které chrání, hlídají…prostě stejně, jako když si domů z porodnice přivezu mimčo.
O psech-samcích…tak o těch mých se nezmiňuju, protože všichni moji kluci mají rádi psy a nové štěně “no juchůůůů..štěnítko”…akorát dědeček Jack, když k němu přišla malá Gina, tak už to teda na nějaký mordování a lítání nebylo…ale i on si ještě v rámci svých možností s Ginou hrál.
Sardullah:Holky, tak já to teda dělám úplně blbě. Štěndo přinesu dom ke služebně staršímu psu…teda nejdříve nechám štěndo trochu rozkoukat na dvorku bez druhého psa a pak hned seznamuju “tak Asto, tohle je naše nové mimi a jmenuje se Alík” a Asta, protože není debul a ví, že teda to není návštěva resp. cizí pes, ale je to naše, tak štěňátko nesežere, nezahrdlí…a dle toho, jakou mám zrovínka Astu, tak samozřejmě očmuchá a tak a pak si buď hraje a nebo štěně více či méně ignoruje.
A co se týče soužití…mě přijde, že to tak nějak fackuju za provozu. Samozřejmě se štěndětem chodím ven i extra a i v tandemu s druhým psem…přijde mi, že jde hlavně o to hlídat, aby štěně měrou nepřiměřenou neobtěžovalo staršího psa…což u nás dá služebně starší pes najevo dost jasně…sebere se a odchází a prej “teď se s ním zase morduj ty, když jsi si to pořídila” a samozřejmě naopak dávám pozor, aby služebně starší pes štěně nějak nešikanoval. No a pak se teda snažím být v rámci možností a potřeb psů spravedlivá a rozdávat přiměřeně oběma mojí pozornost.
Já samozřejmě nemám zkušenost s xyxyxy psů, ale i když mám doma fenu “Xenu bojovnici, nechovající lásku ke psům a potenciálně nebezpečnou i cizím štěňatům”, tak prostě “naše” štěně je něco jiného…je to nový člen rodiny a feny ho vždycky zahrnuly do množiny objektů, které chrání, hlídají…prostě stejně, jako když si domů z porodnice přivezu mimčo.
O psech-samcích…tak o těch mých se nezmiňuju, protože všichni moji kluci mají rádi psy a nové štěně “no juchůůůů..štěnítko”…akorát dědeček Jack, když k němu přišla malá Gina, tak už to teda na nějaký mordování a lítání nebylo…ale i on si ještě v rámci svých možností s Ginou hrál.
Já to dělám přesně takhle blbě jako Vy 😀
Sardullah:Holky, tak já to teda dělám úplně blbě. Štěndo přinesu dom ke služebně staršímu psu…teda nejdříve nechám štěndo trochu rozkoukat na dvorku bez druhého psa a pak hned seznamuju “tak Asto, tohle je naše nové mimi a jmenuje se Alík” a Asta, protože není debul a ví, že teda to není návštěva resp. cizí pes, ale je to naše, tak štěňátko nesežere, nezahrdlí…a dle toho, jakou mám zrovínka Astu, tak samozřejmě očmuchá a tak a pak si buď hraje a nebo štěně více či méně ignoruje.
A co se týče soužití…mě přijde, že to tak nějak fackuju za provozu. Samozřejmě se štěndětem chodím ven i extra a i v tandemu s druhým psem…přijde mi, že jde hlavně o to hlídat, aby štěně měrou nepřiměřenou neobtěžovalo staršího psa…což u nás dá služebně starší pes najevo dost jasně…sebere se a odchází a prej “teď se s ním zase morduj ty, když jsi si to pořídila” a samozřejmě naopak dávám pozor, aby služebně starší pes štěně nějak nešikanoval. No a pak se teda snažím být v rámci možností a potřeb psů spravedlivá a rozdávat přiměřeně oběma mojí pozornost.
Já samozřejmě nemám zkušenost s xyxyxy psů, ale i když mám doma fenu “Xenu bojovnici, nechovající lásku ke psům a potenciálně nebezpečnou i cizím štěňatům”, tak prostě “naše” štěně je něco jiného…je to nový člen rodiny a feny ho vždycky zahrnuly do množiny objektů, které chrání, hlídají…prostě stejně, jako když si domů z porodnice přivezu mimčo.
O psech-samcích…tak o těch mých se nezmiňuju, protože všichni moji kluci mají rádi psy a nové štěně “no juchůůůů..štěnítko”…akorát dědeček Jack, když k němu přišla malá Gina, tak už to teda na nějaký mordování a lítání nebylo…ale i on si ještě v rámci svých možností s Ginou hrál.
Dělám to stejně. Ať už jde o nové členy nebo psy na hlídání. Tím, že je přivedu domů a tam je představím, dávám všem najevo,že to je moje rozhodnutí, je pod mým křídlem a od teď tu bude bydlet a basta. Samozřejmě tohle vychází z toho, že domácí osazenstvo je zvyklé moje basta fidli respektovat. Ale opačně kdyby nerespektovalo,tak by pak nefungovalo ani nějaký opatrný seznamování jinde
No ono je to vlastně takový zvláštní, když se nad tím zamyslím… nikdy bych nedovolila návštěvě, aby k mým Sárinám… k ovčandě i berberce.. přišli na návštěvu se štěnětem, ale nikdy jsem neměla ani zrnko pochybnosti, že by mohlo být ublíženi našemu štěněti resp. štěněti, které přinesu já.
Vždycky mi přijde, a teď beru v úvahu jen moje radikální psy, že je kurňa rozdíl mezi “naše” a “cizí” a je šumák jestli je to dítě nebo štěně nebo kotě nebo….
Sardullah:Holky, tak já to teda dělám úplně blbě. Štěndo přinesu dom ke služebně staršímu psu…teda nejdříve nechám štěndo trochu rozkoukat na dvorku bez druhého psa a pak hned seznamuju “tak Asto, tohle je naše nové mimi a jmenuje se Alík” a Asta, protože není debul a ví, že teda to není návštěva resp. cizí pes, ale je to naše, tak štěňátko nesežere, nezahrdlí…a dle toho, jakou mám zrovínka Astu, tak samozřejmě očmuchá a tak a pak si buď hraje a nebo štěně více či méně ignoruje.
A co se týče soužití…mě přijde, že to tak nějak fackuju za provozu. Samozřejmě se štěndětem chodím ven i extra a i v tandemu s druhým psem…přijde mi, že jde hlavně o to hlídat, aby štěně měrou nepřiměřenou neobtěžovalo staršího psa…což u nás dá služebně starší pes najevo dost jasně…sebere se a odchází a prej “teď se s ním zase morduj ty, když jsi si to pořídila” a samozřejmě naopak dávám pozor, aby služebně starší pes štěně nějak nešikanoval. No a pak se teda snažím být v rámci možností a potřeb psů spravedlivá a rozdávat přiměřeně oběma mojí pozornost.
Já samozřejmě nemám zkušenost s xyxyxy psů, ale i když mám doma fenu “Xenu bojovnici, nechovající lásku ke psům a potenciálně nebezpečnou i cizím štěňatům”, tak prostě “naše” štěně je něco jiného…je to nový člen rodiny a feny ho vždycky zahrnuly do množiny objektů, které chrání, hlídají…prostě stejně, jako když si domů z porodnice přivezu mimčo.
O psech-samcích…tak o těch mých se nezmiňuju, protože všichni moji kluci mají rádi psy a nové štěně “no juchůůůů..štěnítko”…akorát dědeček Jack, když k němu přišla malá Gina, tak už to teda na nějaký mordování a lítání nebylo…ale i on si ještě v rámci svých možností s Ginou hrál.
Taky to tak dělám, ale po zkušenostech raději počkám, až se ti domácí trochu uklidní z té náhlé radosti, že jsem přijela a něco nebo někoho přivezla. 😀