Lisování medu

Mě to přijde jako perfektní nápad. To je to, co jsem říkala, že by do medníku šly dát rámky na volnou stavbu a divočina tam nebude. Asi by část melecitozy vytlačit šla, ale pořád si myslím že to spíš bude muset projít teplem. Nicméně normální med by tak šel získat stoprocentně. 

 Dosť si dovolím pochybovať o tvrdeniach, že tisícky drobných kvapôčok medu vrhaných veľkou rýchlosťou voči stene medometu dokážu u medu zmeniť biologické, fyzikálne či chemické hodnoty medu. Nepoznám žiadnu relevantnú štúdiu, ktorá by to potvrdzovala ale myslím si, že vytáčaním med naozaj stráca časť svojich aromatických látok. Med sa pri vytáčaní na medomete uvoľňuje s plástov v kvapkách a jemných nitkách a z takéhoto veľkého povrchu sa časť aromatických látok zrejme stratí. S dôkazom sa každý včelár už stretol, predsa všetci poznáme tú príjemnú vôňu ktorá napĺňa medáreň. Tiež sa pri vytáčaní na medomete, med „nasýti“ či premieša s drobnými kvapôčkami vzduchu, ktoré včelári nechávajú vo väčších nádobách vyplávať na povrch, pričom bublinky med „číria“, teda vynášajú na hladinu všetko to čo vyznávači „raw“ medu považujú za dôležité z pohľadu „neporušenosti“ medu. Je však fakt, že gro vitamínov do medu vnáša peľ a čírenie medu odstraňuje z neho okrem iného aj časť peľu. Podľa Dobrovodu, keď sa med filtruje aby bol číri práve, strata peľu zapríčiní zníženie niektorých vitamínov až o 30%!

Raw med získaný postupom bez medometu je viac priblížený „surovému“ medu, čo je viditeľné na viskozite aj priehľadnosti. Takýto med je hustejší a akoby „zakalený“! Aj smernica rady EU o mede v prílohe II. povoľuje pre lisovaný med 5x viac nerozpustných látok v mede než je štandart. Chuť medu, ktorý neprešiel medometom je „plnšia“ a blíži sa tomu čo včelár ochutná z poškodených buniek v úli!

súhlasím s Medarom, že najvyšším stupňom „raw“ medu je však med ktorý sa vôbec s plástu nevytočí! Je teda konzumovaný s panenského (!) zaviečkovaného plástu a nazýva sa „plástikový med“! Plástikový (plástový) med je med, ktorý nie je extrahovaný z plástov. Je to sterilný prírodný produkt vytvorený bez ľudského zásahu. Z hľadiska obsahu výživných látok je oveľa kvalitnejší ako med odstredený z plástov. Výhody plástikového medu, ktorý je považovaný za najužitočnejší zo všetkých druhov raw medu, prevažujú nad výhodami vytočeného medu. Spočívajú hlavne v jeho nutričných hodnotách a liečivých vlastnostiach, lebo obsahuje látky, ktoré sa vo vytočenom mede vôbec nenachádzajú alebo sa vyskytujú len v podstatne menšej miere. Jednou z týchto látok je LYZOZÝM, lokalizovaný v hornej časti zaviečkovanej bunky. Zistilo sa, že medzi medovým plástom a medom získaným za pomoci medometu existuje výrazný rozdiel, pokiaľ ide o stupeň baktericídnej aktivity, ktorá je určená prítomnosťou lyzozýmu. V plástikovom mede je tento enzým 16,25 μg / ml a v odstredenom mede len 2 μg / ml. Enzým lyzozým má prirodzený ochranný antimikrobiálny a protivírusový účinok.

Jak se takovy plasteckovy med uziva, zpracovava? Podrti se a necha se neco vykapat, nebo si kousek uriznete a date do caje, nebo se to zvika i s voskem?

To neni ryti, fakt mne zajima, jak to delaji aby vyuzili vse co lze.

 Ja si radeji med vytocim. Je to pro uzivani pohodlnejsi. Asi by mne manzelka hnala kdyby se mela kazde rano matlat s plastvemi 🙂

Zajimava informace mnozstvi enzymu lyzozymu.  Ze je pod vicky neco lepsiho vime. Tom50 tomu rika ze plyvnou pod vicko aby to zakonzervovaly.

My delame doma vickovici, kdy nechame vicka se zbytky medu vymachat mesic v palence. Ma to krasnou barvu i konzistenci. Uzivame to tedy jako lek. Jen nase deti jsou o tyto enzymi ochuzeny

S pribyvajicim mnozstvim medu nemame dost palenky. Ale nastesti kdo vickovici ochutnal tak chce taky a tak nam palenku dodavaji a nechavaji si ji ode mne vylepsit na vickovici. Aspon nemusim resit jak prat vicka

Asi by ze mě byl totál norek kdybych měl vypít víčkovici ze všech víček. Kořalku nepiju. Začal jsem to dělat letos a podaroval rodinu a přátele a mělo to úspěch.

Já nemám rád vykusovat plástečkový med, navíc u nás je jen květový a ten rychle ztuhne a pak to při žvýkání nepříjemně skřípe v zubech. Medar jasně píše, že jde o med lipový a akátový. Akát netuhne, lipový med jsem v životě neviděl, nejedl, tady lípa nikdy nemeduje stejně, jako tu nikdy nemeduje akát. Pro mě je to tedy bezpředmětné. Navíc vím jistě, že Češi nemají tradici a kolega jasně píše, že drtivou většinu dodává cizincům do hotelů a nebo jako prezent. No a dárek má impozantně vypadat, udělat radost exotičností a neobvyklostí a že je vlastně nanic nevadí. On pugét kytek je taky vlastně nanic a má jen udělat radost a kytky se pak vyhodí. Pro mě je to info bezcenná, nemám klientelu ochotnou vykusovat med z plástů a plivat vosk. Někde to polykají i s voskem, některé národy, jinde plivou vycucaný vosk. Do čaje ani jinam to nejde použít, možná pomačkat a nechat ustát a sebrat maglajz z vosku s medem a spodek nějak využít. Když jsou v medu úlomky vosku, na čaji a i na kávě to udělá ohavné skvrny podobné oleji na vodě a rozhodně to chuť nebudí, spíš to odpuzuje. Do buchet a koláčů taky nejde dát med s voskem.

Vy ale nemusíte děti ochudit o zázračnou a účinnou látku, jak se až z Gorova článku dozvídám, že je to lyzozym. Med nikdy nijak necedím, jen čeřím, můžu to tu detailně popsat a v medu nemám nic. Staří včelaři jednak také hlavně čeřili a jednak se říkávalo, že med z víček má sníst včelař s rodinou, hlavně jeho děti. I víčkový med se po rozpuštění a opět vyčeření zase rozdělí na med vespod a víčka, malinké úlomky vosku, pylové rousky a nebo spíš jednotlivá zrnka a další nečistoty. Takto získaný med je jen pro rodinu.

Jen připodotknu, že se med ze zakladených tmavých plástů čeří špatně. Totiž, já ani zákazník nevidí mikroúlomky bílého vosku, ale tmavé mikroúlomky vidět ve světlém medu jsou a tak je starým způsobem získávaný med s obsahem výluhu z výkalů plodu taky viditelně znečištěný a tudíž hůř prodejný a nebo neprodejný a musí se cedit uhelonem nebo jinak. Několikrát za život za mnou přišli lidi, že dostali od někoho med a že je v tom vidět nějaká černá nebo tmavá “krupice” a zda to jde nějak přecedit a nebo zda to nevadí. Vždy jsem vysvětlil, že to nevadí a že to jsou jen úlomky vosku. Každý viděl voskovici a nebyla hnědočerná a tak některé moje vysvětlení neuspokojilo a asi med stejně vyhodili. Ale to je už jiný příběh.

Pan Goro jasně píše, že při čeření po rozpuštění kvěťáku vystoupá navrch jak já říkám pěnka s většinou pylových zrn. Ta zrna, tedy bílkoviny, kazí a nebo mohou zkazit med i správné vlhkosti. A proto je med RAW dle mě nesmysl, pouhý módní výstřelek. Navíc nevím přece, jestli ho zákazník sní hned a mohl by se mu zkazit a to zákazník neodpouští. Ano, lidem do medu napadají drobty chleba, vykoupe v něm nůž upatlaný od másla, ale když se mu med zkazí tak viník je včelař.

Priamo za viečkami sa nachádza enzým lyzozým a látky pochádzajúce zo slinných a voskových žliaz včiel. Tajomstvo jedinečnosti plástikového medu spočíva v jeho obsahu. V zaviečkovaných bunkách okrem medu nájdeme tiež peľové zrná a propolis. Obe tieto látky výrazne zvyšujú liečivé účinky plástikového medu. Imunitu konzumenta podporujú aj nenasýtené mastné kyseliny vosku a propolisu. V ľudskom organizme je lyzozým aktivátorom imunitného systému, zabezpečuje zvýšenie lokálnej imunity a to najmä slizníc: nosohltana, očí, pohlavných orgánov, bronchopulmonálneho systému a pokožky. Žuvanie plástikového medu odstraňuje z úst streptokokovú infekciu, takže znižuje riziko zubného kazu a paradentózy. Je zvlášť užitočný pre fajčiarov, pretože dobre čistí zubný povlak a bieli zuby. Žuvanie tohto prírodného produktu pomáha produkcii slín a tie zvyšujú motorické a sekrečné aktivity žalúdka. Pomocou neho sa vylučujú patogénne baktérie z gastrointestinálneho traktu a ústnej dutiny. Zabraňuje vzniku vredov v žalúdku, dvanástorníku a v črevách. Plást treba čo najdlhšie žuť ako žuvačku, vosk sa potom môže zjesť (veľmi to neodporúčam) alebo ho jednoducho vypľuť. Obecne sa uvádza u panenského vosku že je nezávadný pre konzumáciu. Neznamená to však že by ste ho mali začať konzumovať. Skôr sa pri tomto tvrdení myslí na jeho použitie v potravinárstve ako lesklý povlak na lentilkách, čokoláde, alebo prísada do gumených medvedíkov a pod. V zložení potravín včelí vosk nájdete pod označením E901, zatiaľ kým ako prísada do žuvačiek sa používa mikrokryštalický vosk E905 vyrobený z ropy. Teda žuvačky nejeme, lentilky áno a plástikový med… Je to na vašom rozhodnutí!

Tak po tom, co jsem si přečetl tento páně Gorův článek, jsem dostal nápad, jak zpeněžit tuháč bez vytáčení, pokud se bude vyskytovat v dalších letech běžně - a já myslím, že ano, že včelařina jak jsme jí znali končí. Podotýkám, že vše vychází ze základního faktu a sice, že mám POUZE panenské medníkové dílo a vím jistě, že v rámcích vysokých 11 cm mám M z mého vosku z víček. Tudíž, moje rodina a přátelé dostanou (už dostali) tyhle malé rámky na odzkoušení. Celé jak jsou. 

Totiž. Nápad není můj originální, viděl jsem před lety na YT nějakého mladého s rámky L ½ = 137 mm. Tvdil, že má klientelu, které prodává celé rámky s úplně zavíčkovaným medem a tvrdil, že nestíhá poptávce. Včelařil někde u Prahy  a tak to mohl být netuhnoucí akátový med, nevím už. Je to přece ještě o level výš než RAW. Dokážu si předsatavit mladou rodinu se sklony k moderně, ve smylu stravy RAW, jak začíná den vyndáním celého rámku s medem z lednice - vnitřek je 50 cm a tak se tam vejde na šíř i Langstrothův rámek a jak maminka dětičkám před očima preparuje ze zavíčkovaného plástu med tak zaručeně přírodní, že pak už by jen museli jako brtníci dobývat med z dutin stromů jako v pravěku. A každá mladá (i stará), alternativní rodina může mít doma denně kus OPRAVDOVÉ přírody bez sebemenšího průmyslového zpracování. Od tvora, který tím, že nezahynul chemizací a udělal ty plásty, tak je to naprosto ZARUČENĚ to nej!!!!

Tvrdím, že toto je nápad za milion, ale já nemám na reklamu a ani bych nikdy do reklamy nedal ani Korunu. A tak já zůstanu určitě chudej, ale šikovný šíbr by mohl vytřískat prachy. Viz zdejší arogáč, co sem přišel a už zase vysmah.

Totiž. Co je hlavně v cizině, kterou nadšeně kopírujeme v dobrém, ale bohužel i v tom horším, tradice? Je to plástečkový med. No a dětíčko ráno určitě nesní celý plásteček a stejně se to musí preparovat a dělit. Tak mi někdo vysvětlete, proč musí být plástečkový ned v malých plástečkách, které jsou ale steně pro jednoho moc velké a ne v plástečcích poněkud větších? Třeba rozměru 39x11? A proč ne 39x15 nebo dokonce 17? A proč ne 44,8x13,7 a nebo 15,9? A proč ne slovenských 42x17?

Když začala TV Nova a tehdejší Koruna měla nejméně dvojnásobnou cenu, tak můj nejlepší kamarád Petr pronesl památnou větu, když jsme viděli jak zpitomělý národ reaguje na úplně stupidní reklamu: “Dej mi deset mega do reklamy v TV a já naučim českej národ žrát kozí bobky a ještě ti blbci uvěří, že jsou léčivý”.

Dokážu si představit vložit do běžných i už “recyklovaných” louček = rámku 2 nebo 3 rámečky bez oušek z fungl nového bílého (lípa osika -ta je bez jakékoli vůně) dřeva s M ze zaručené víčkového vosku. Kdybych byl mladší, šel bych do toho v dnešní atmosféře RAW stravy bez zaváhání!

nie celkom sa mi zdá reálny predpoklad že by “raw panička” vybrala z lednice drevený rámik s medom a lyžičkou z neho niečo ládovala detičkám na tanier…😕

jedná sa o takú sortu ľudí, že vyklopí krabičku s plástečkovým medom na tanier a hotovo…

Já nevím jak přesně tenhle med zpracovávají, ale prodávat rámky s medem není špatný nápad. Už jsem narazila na nabídku jednoho včelařství   s tímhle typem prodeje. Zkusím to znovu najít. Zájem o to určitě je, uváděli že pro letošní rok mají vyprodáno.

https://www.vcelarstvi-thomayer.cz/panenska-medova-plastev/?variantId=1267&gad_source=1&gclid=Cj0KCQjwrKu2BhDkARIsAD7GBot2o8oFOaGYvXeesqY8iNDzoeBZ507z9cINTYYW34mD0fqot2DwqN0aArZUEALw_wcB

https://www.bossfood.cz/medova-plastev-v-drevenem-ramu--evropa-cca-46-5-x18-5-x-3-5-cm--alemany--cca-2-25-kg--cena-je-uvedena-za-1-kg-a-prepocitava-se-dle-presne-vahy/?gad_source=1&gclid=Cj0KCQjwrKu2BhDkARIsAD7GBos5dI7jQinSNVSy4HaFKKBtrrkPlz-1xXednbG0lDP9UvLBikMl3zMaAj8gEALw_wcB

Jako, zjevně se někteří nebojí ho nacenit.

Petra však španielsky podnikateľ predáva maďarský agátový med cez českú firmu…😉

cena je adekvátna…

Taky mě to zaujalo 😄.  Musela jsem dát odkaz, co kdyby tu byl koupěchtivý zájemce.

Ale bez legrace, nějací kupci by se určit ě našli. A kdyby byla cena níž, málo by jich nebylo.

Před lety jsem v Bulharsku na trhu viděla prodávat kusy pláství zabalené v celofánu. Kupovali jsme si je na pláž, byl výborný . Také tam měli sklenice s medem a uvnitř plástve, vůbec necukernatěl.

Přesně tak! Je nutné užívat správné odborné názvosloví. Primitivní, tedy méně zkušení lidé jak v tom slově vidí CUKR, v tu ránu si myslí, že to je tím, že včelař nabízí cukr místo medu a nebo že do medu přimíchávají cukr.

S tím názvoslovím to platí obecně, včelař by měl užívat pouze odbornou terminologii.

Vynechala bych slovo primitivní - v tomto kontextu je to urážlivě.

Krystalizuje😉, no jo pořád.😛

Nicméně, stejně by mě zajímalo, co tam v Bulharsku kvetlo. Také přidávali do medu fíky a ořechy, bylo zvláštní že jim to nezkvasilo.  Já to kdysi zkusila s ještě koupeným medem, přidala jsem ořechy a krásně to zkvasilo.