Konečné řešení úlové otázky = ležanu v podmínkách ČR

To taky není špatný nápad.

Paráda kromě horké vody.

Upozorňuji všechny, že teplá voda = větší riziko rabovky -včely teplé a i jen vlažné krmení rajcuje o mnoho víc.

Existuje malinké čerpadlo do akuvrtačky. Jenže mi kámoš dal nějaké, bylo skvělé, ale po dosloužení jsem stejné už nesehnal a jiná nevydržela ani den. Ale ono to bylo pomalé, nalití je rychlé a já přece pracuju s otevřeným úlem a tak to nesmí být otevřené déle jak minutu, max 1,5 minuty.

Popelnice na kolečkách super, ale jak složit z auta u včel? A rozbalovat cukr až na včelnici? To nikdy dokud nebudu muset. I jen prázdné sáčky jsou pro vosy takové lákadlo, že se venku pracovat nedá.

Kolečka vydrží 300 kilo? Popelnice není stavěná na velkou váhu, plastová hoří a není tudíž na popel, běžný panelákový komunál je lehký. A lze popenici uzavřít včelotěsně a zajistit proti šplouchnutí při pojíždění na včelnici?

Nicméně je to zajímavý tip a díky za něj.

Tome to sú tie čary príbuzných jazykov, kolegovi z Čiech som v reštike objednal pečenú morku a on sa urazil, že potkana (morče. .) jesť nebude 😉..pritom, ako obaja vieme, išlo  v skutočnosti o krocana, …

Mňa vždy fascinovalo to české “když ženská zjihne”😉 l

“Bedákať” ako z textu vyplynulo je po česky “bědovati” ….

https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?heslo=b%C4%9Bdovati&hsubstr=no

Ano, naše slovanské jazyky jsou úžasné, výrazově pestré a tudíž (to se v liberalizmu nesmí říkat) lepší než anglosaské.

Naučili mě, co je zjihlost, ale máte pravdu, slovní kmen nechápu.

Když jsme u bědování, mě se líbilo slovo bedár a hned si vzpomenu na Hugovy bídníky. Miserables se ale překládá jako bídáci a to by jaksi v češtině mělo úplně jiný význam že? A bídník taky nevystihuje úplně přesně podstatu a tak by mi tam líp pasovali bedári. Ale možná to slovo ve slovenštině znamená bědovníci nebo bědovači a to má zase jiný význam. Jak se do slovenštiny překládají Hugovi miserables? Česká mizérie má původ ve francouzštině a takto bychom mohli vystopovat spoustu běžných slov. Málokdo ví, že slovo šroub není české, plech taky ne a určitě nikdo už neví, že čeština neznala slovo vítr, ale jen povětří a brusiči jazyka si to slovo vzali v ruštině. Hodně slov máme z angličtiny a dalších jazyků, nejvíc z latiny. A tak dále. Ale to jsem asi zavedl debatu jinam, omlouvám se.

A mimochodem, Češi, když křísili už mrtvou češtinu, kterou hovořili už jen někteří sedláci a chudina, chtěli německému živlu dokázat, že nejen že se čeština němčině vyrovná, ale že je dokonalejší. A tak se kromě spoust jiných slov a pojmů ujaly i české názvy měsíců, zatímco většina civilizovaného světa má jména měsíců od Římanů. A nikomu nevadí, že se devátý měsíc kliďánko jmenuje sedmý a skoro nikdo neví proč. Mimochodem dvanáctý měsíc se jmenuje desátý a stejně tak s některými dalšími. OK, to se ví. Málokdo ale ví PROČ. Prostě proto, že Římané počítali rok od 1.3. a ne od 1.1. jako my.

A proč? No proto, že jestli se vůbec narodil Ježíš, tak určitě ne 3 dny po zimním slunovratu. To jen katolíci nemohli vykořenit nejzákladnější pohanský svátek - svátek slunovratu a že se slunce začalo vracet bylo jisté až třetí den = 24.12. (je to komplikovanější, protože oběh planety trvá o cca čtvrt dne déle). A tak církevní otcové pochopili, že na ten den musí napasovat něco jiného. A tohle nevím, ale logika je, že tedy křesťané považovali narození Ježíše za vyvrcholení roku a tak ten nový začali počítat od 1.1., názvy ale nechali původní. A co jistě neví nikdo a tuplem ne Slovák: Kde se vzalo jméno nejdůležitějšího chrámu v Česku - Svatého Víta, což se dá vyslovit jako svatovít. To je proto, že v místě, kde stojí, bylo starověké božiště evropského “mezinárodního” boha Svantovíta. Původní rotunda na Pražském hradě byla původně zasvěcená jinému, ale prostě ten musel ustoupit politicko - mocenským cílům. Mimochodem, když mi tohle všechno začalo v pubertě docházet, tam se u mě zrodila absolutní nedůvěra ke všem oficiálním tvrzením. Došlo mi, že vše je manipulováno podle toho, jak se to mocným, kteří jsou právě u kormidla momentálně hodí do krámu.

Dám poslední příklad, který zažil každý Čech s pálením čarodějnic dne 30.4. To už pohani vynášeli Moranu a tu nahradilo křesťanské upalování čarodějnic, což byla běžná praktika likvidace nepohodlných a také politických odpůrců a bylo potřeba jednak dát tomu ukrutnému způsobu popravy dát přijatelnější tvářnost na jedné straně a hlavně den připomínání pohanské bohyně zakamuflovat tu bohyni (bohové mají moc a té je nutné se bát a křesťan se má bát jen Boha a ne bohů). Stotožnit pohanskou bohyni s čarodějnicí byla pro fráterníky hračka. A komunisti, když viděli, že to národu nezakážou, použili od starověku osvědčenou fintu a na ten inkriminovaný den organizovali Vatry míru a přátelství. Samosebou pod záštitou Sovětského Svazu (bez SSSR si žádný soudruh ani neutřel zadek), tím se padouchové zaklínali stejně, jako se dneska slaboši zaklínají EU a ono je to hodně podobné. Tak to jen abyste vy a ostatní věděli, kde se bere moje nedůvěra k tvrzením mocných a jimi podporovaných a adorovaných vědců. Jen těch, ty asi ¾ poctivých vědců nikdo nezná, ti jsou zneviditelněni tím, že jim mejnstrým nic nezveřejní. Osvědčená metoda od antiky, proč si kdo myslí, že jeden se tehdy nastěhoval do sudu? Snad se někdo domnívá, že mu tam bylo dobře a pohodlně? Ale kdepak, on jen nechtěl být závislý na mocipánech a zvolil tak nesmyslně laciné a nuzné obydlí, že tím jako symbol vešel do dějin.

A tak dále, a tak dál. Celý život si ale říkám, jestli by mi nebylo líp tohle všechno a mnohé další nevědět…

Jádro sdělení - slovanské jazyky jsou kvalitnější  a výrazově pestřejší než anglosaské

bídáci sa do slovensky prekladá dnes ako “biedaci” ale používajú to len poslanci, keď chcú byť “svetoví ” a chcú povedať že niekto je chudák a trpí biedou… pritom slovo “bedár” sa im zdá zastaralé, pretože sa počas vlády komunistov prestalo používať..

samozrejme ja som čítal v slovenčine ešte knihu “Bedári” (franc. Les Misérables)od  francúzskeho spisovateľa Victora Huga

Díky, tak jsem si to pamatoval správně.