»
Odpověď na příspěvek uživatele
goro z 17.08.2024, 09:42:30
Tak především je mrzuté, když objevujeme objevené. Nevěděl jsem, že to máte za sebou a tak jsem stejné udělal letos já - do rámku 30 dal M pro 24. Bylo to u prvních m na konci jívy a ve květu špendlíků a třešní. Obojí tu zmrzlo, ale píšu to pro orientaci v čase. No a stalo se, že všude dostavěly dělničinu a tak plně potvrzuji co píšete. Ano, bylo to v době před tím, než chtějí trubce, bohužel po zkušenosti s divokou dělničinou jsem pak už dával M správné výšky. Škoda, mohl jsem ušetřit rok. Mimochodem, také proto je příliš předčasné přidávání TL zbytečné, obsadí ho a začnou v něm stavět trubčinu až přijde čas. Na druhou stranu je to výhoda, jakmile by se dal NN nad VN předčasně, dojde k podtržení vč a dle mojí teorie k neodolnému vč, které častěji podlehne CCD a jiným neduhům. Ano, co udělá včelař špatně v březnu a dubnu se často projeví až v září až listopadu. Tak to je.
Kdežto s předstihem přidaný prostor dolů je velká výhoda například pro víkendové včelaře. Prostě dole TL počká na nejvhodnější chvíli a navíc je určitě obsazován na etapy podle toho, jak vč sílí. A teplo dolů neutíká a proto může být TL dole i o 2 týdny dřív a na kondici vč to žádný negativní dopad nemá.
Tady je něco zajímavého, popíšu to zeširoka. Psali jsme na IF a asi i tady o plísních a o nesmyslnosti, ba škodlivosti včelám plíseň v předjaří a zjara nedopřát. Máma odřezávala oplesnivělé rohy vysokých rámků a říkala, že tam si postaví první trubčinu, kde si vychovají nejkvalitnější trubce z tepla. No a skoutečně, včely staví přece do kulata nebo jak to říct. Postavily mi divokou dělničinu, ne ale až do rohů. Rohy posléze vyplnily trubčinou a udělaly vlastně přesně to, co podporovala máma vyřezáváním rohů ve velmi časném jaru.
Do skupiny mých dalších neověřených dedukcí či axiomů, neboli domněnek patří i to s předehříváním vzduchu přicházejícího do vč z jediného spodního česna. Šlo mi při tom o něco jiného víc než o předehřívací radiátor. Chtěl jsem soustředit trubčinu na dolní periferii s představou, že VD nepřelézají a zůstávají v drtivé většině na jedinci, kde se vylíhli. Tohle také nevím a jen se domnívám. Kdyby tomu tak bylo, protože se většina trubců v tom případě zdržuje dole v TL a pak, když je vč vyžene, tak je vyžene i s přisátými roztoči. Takhle to zní dokonale a geniálně, neníliž pravda? Akorát to má jednu vadu. Tam, kde je pevné dno a TL je nad vysokým plodištěm, není větší napadení VD. Ovšem o horním TL budu teprve psát. Hlavně jsem měl (letos už žádné) jen pár vč s pevným dnem bez možnosti spodního TL, jinak jsem měl dva i univerzály 24 a 4 na míře 30. No a odbyl jsem to ve svém teoretizování, že 6 vč z 40-50 vč je příliš málo na nějaké relevantní výsledky. A taky v tom frmolu (dělám vše sám) jsem nedokázal systematicky vyhodnocovat spady VD. Ani nemám síta ve dnech a tak je absolutně průkazný monitoring nemožný. Stejně by nic neprokázal, protože věčné vyrušování a odvětrávání dny a trhání “chodidel” včel sítama by stejně vše zkreslilo. Totiž, možná že vč kde nemohl být TL dole víc roztočů. Ovšem patrně díky jiným důvodům to bylo ve finále jedno.
Pak mi přišel nápad, že VD patrně vůbec úhyny nezpůsobuje. Totiž. Roky jsem po první fum nekontroloval podložky. Až mě Petr vyhecoval a já se zhrozil. Zatímco skoro všude byly druhý den brzy ráno jednotky do 20-30, častěji ale do 5 VD, někde byly 2-3 stovky. Ale na přezimování to nemělo žádný vliv. Další rok se to opakovalo, u jiných vč a další rok zase a tak to asi byli VD, které si zavlekly moje včely vyloupením nějakého skomírajícího vč. Protože to je ale u mě jedno, vloni jsem to už zase neřešil. A nutno podotknout, že větší výskyt VD po první fum nebyl v úlech s pevným dnem.
No a k vašmu tučnému závěru článku. Tato moje teorie o TL na každém rámku má dvě trhliny. Kromě toho, že nezbývá plac na nárazové snůšky nektaru a pylu - což spolehlivě vede k rojení, také vč nechtějí otrocky respektovat vymezený prostor. Když vypočítám přesně, že potřebují 25 dm2 trubčiny a to je ekvivalent pruhu 55 mm na každém rámku, co když nastane přesně to, co popisujete vy? Samosebou mi to došlo, že vč není soustruh a každé se bude chovat trochu odlišně.
Na to mám dvě vysvětlení a zase zešíř. LBV předpokládá 2 rámky trubčiny. Ovšem 2 trubčáky na 30 dá jiný počet trubců než na 24, je to tak? OK, tak dál. A kde je “napsáno”, že vč MUSÍ mít trubců ze 2 trubčáků viz předchozí odstavec? A co když jim stačí jen jeden? A co když jen půl jednoho?
Opět odbočka. V univerzálu máma vyvinula metodiku (jistě v souladu s názory a praxí svých včelařských kolegů), že za okénkem byl SR a před ním ještě jeden SR. Zadní SR sloužil k monitoringu rojové nálady a pořád se vyřezával. Na vnitřním SR se nechávala půlka nevyřezávaná, aby vč mělo trubce v množství, jaké potřebuje a trubci z pouhé poloviny vysokého rámku stačili. Ovšem to pak znamená, že by vč stačil jediný polorámek že? A proč vlastně předkové dělali toto? Univerzál byl na 12 rámků a oni omezovali matky v kladení v domnění, že tak získají víc medu (stejný motiv jako u OP). Omezovali matky v kladení a pořád hlídali rojovku a tu snadno hlídali vnějším SR. Některé vč přestalo stavět a ostatní stavěla? Bylo to jasné, chtělo se rojit. A tak se šlo rozebrat jen vč kde bylo jisté, že chystá vyrojení. Ostatní vč stavěla a na půlce vnitřního SR zakládala vajíčka, což bylo po vyřezání vnějšího SR vidět a tak nebylo nutné si daného vč všímat, rojit se nechtělo a o nic jiného nešlo.
Právě popsané je ohromná výhoda ne? Dokonce jsem kvůli monitoringu rojové nálady v kritickém období roku vyvinul nástavek se špehýrkou se stavebním prostorem. Jako převratný vynálezce jsem sepsal seriál a poslel do Včelařství. Vrátili mi to, jakýsi Lněnička (starší) mě umyl, že se sem tlačí americký úl (byl tak rok 1986-7) a že Kvadrát nemá okýnko ani průzor, slovenské úly taky ne a že dobrý včelař umí chovat vč bez enormního rojení i bez možnosti vidět zda vč staví a klade. Nasrštval mě, hodně mě nasrštval. Několikrát jsme spolu mluvili telefonem (blbě artikuloval, ráčkoval, bylo mu špatně rozumět), nepřesvědčil mě. Ale všiml jsem si, že není hloupý. A tak jsem si říkal jak to udělat? Taky se rotovaly nástavky a to bych musel mít složitý a drahý každý vysoký nástavek - Boháč totiž propagoval (blbost), že nepřevěšovat jen 3 vysoké rámky, ale celý VN dát do funkce medníku (svatá prostoto, to byla kra.ina!)
Nebyl bych to já abych nepřišel na úplně opačný koncept a je nutné přiznat že vlastně s nas.ání na Lněničku a jeho odsudek. Co takhle tedy matky neomezovat, vůbec nepoužít mřížku (což jsem opět nevymyslel já,a le někteří to ve Včelařství propagovali) a co do medníku nedát tmavé dílo a už vůbec plod, a destkrát tuplem žádnou stavbu aby matka neměla důvod k jít klást nahoru? A ono to fungovalo!!!! Přitom vč neproplodovalo úplně všechno jako při Boháčově nesmyslu. A když mělo nástavkové Vč pod VN NN, pak bylo nekladení v medníku bez mřížky stoprocentní!
Lněničkovi jsem se už neomluvil, zemřel. Mnozí si asi budou pamatovat jeho syna, také zemřel kolem 50 let věku, starý v 73 letech pár let před mladým. A jestli je někomu divné, že jsem znal (a znám dosud) hodně lidí, kteří v našem včelařství něco znamenali, je to díky kontaktům a seznámení Dr Peroutkou a jedním velkovčelařem, kteří mě seznámili s několika významnými lidmi v oboru včelařství. Znal jsem se i s paní Kopovou a vyráběl jsem pro její velkoochod Langstrothy, na které mi nezištně sehnal a zaslal dokumnentaci Jindřich Boháč a to i když jsme byli názoroví odpůrci a dával jsem mu najevo to všechno, co o něm píšu. Nenafukoval se, on svým teoriím opravdu věřil. Leč nefungovaly. Ale to je už jiný příběh. No a Kopová mě zase seznámila s dalšími lidmi a taky mi naznačila kdo je kdo. Ale to jsem už hodně odbočil, uvádím to proto, aby bylo jasné, kde a od koho jsem čerpal jednotlivé střípky odborného praktického včelaření včetně slepých uliček svých i jiných lidí.
-----------------
Málokdo to po mě čte celé, ti, co nechápou delší trexty než pár holovětných šětěků mě tu nazvali grafomanským psychopatem. OK, já ale tvrdím, že veškeré vzdělání mám jen a pouze s celých stohů odborné včelařiny, roky konzultovaných s mnoha lidmi, kteří v naší včelařině něco dokázali v kladném, ale i opačném smyslu. Mám to naopak, u mnoha prací mě mrzelo, že jsou stručné a málo obsáhlé a nedávají podrobný “obraz” problematiky.
U idey TL na vysokých rámcích dole je hned několik zádrhelů, ale myslím, že vč nepotřebuje trubců ze 2 vysokých rámků. To je jen nesmysl LBV. Vč nemůže být bez trubců, jak se myslelo před válkou a v padesátkách i šedesátkách. Dospěl jsem k názoru, že vč dostane možnost ekvivalentu dvou vysokých rámků a nechám na každém vč aby si k chovu trubců zvolilo pro sebe optimální plochu. Zbytek si postaví a využijí jak budou chtít (a hlavně se spodky vysokých rámků = TL budou moci vyřezávat. Uvidím (snad se dožiju) zda to takto může fungovat. Pokud ano, mám za to, že to v Česku ještě nikdo nezrealizoval. Na druhou stranu je mi divné, že by na to ze 60.000 včelařů nepřišel už někdo dávno. Jak čtu, vy jste s tím na Slovensku laboroval a díky za tu informaci.
Díky za odbornou komunikaci a sám se snažím vědomně o obšírnost abych naznačil jakým způsobem uvažuju, čeho si na pracech jiných všímám a jak sestavuju střípky poznání do mozaiky zatím úspěšného praktického včelaření. Domnívám se, že kdo to pochopí, přijde sám na většinu věcí, protože spousta věcí vyplývá z jiných úkonů, zásahů do včelstva a opatření. A naopak, něco nelze praktikovat vytržené z kontextu bez dílčích předchozích opatření a zásahů.
Já složité věci pouze několika holými větami vysvětlit nedokážu a radím všem, co se hroutí z délky mých textů, aby je prostě ignorovali. Pro ně to nedělám.
