Bulteriér

Čtyřleté dítě bych nenechávala s žádným psem samotné. (Já bych je nenechávala vůbec samotné, ale uznávám, že mohou nastat situace, kdy tomu nelze předejít.)

Výchova je složitější,je to lovecké plemeno používané i na divočáky,takže žádný měkota,má velkou sílu. Může být agresivní na jiné psy i zvířata. Že by se o něj mohly starat menší děti vč.venčení mi nepřipadá jako dobrý nápad. Neměli jste na mysli spíše plemeno stafordšírský bulteriér?  Ten by byl možná vhodnější,i když taky má svoje mínusy a jako první pes….

Jakého bulteriéra? Anglického bulteriéra? Stafordšírského bulteriéra? Nebo Amerického stafordšírského teriéra? 

Stejně jako Varaxi bych nenechala samotné čtyřleté dítě, ani s osmiletým sourozencem, a už vůbec ne se psem. Se psem bych nenechala samotné ani obě děti. Nikdy nevíte, jaký geniální nápad děti napadne. 

..známá ze cvičáku má bulici, je to jak tank, úžasná, ale vše radostně převálcuje….že by ji kamkoli vedlo dítě si opravdu nedokážu představit….

Myslíte anglického bulteriéra? Toho s tím klabonosem?

Být vámi, vybrala bych si jiné plemeno, jestli jste začátečníci.

Nejsou snadno cvičitelní, často mají problém s jinými psy…, člověk musí být pořád ve střehu .

Měla jsem tu smůlu,  že jsem potkala řadu bulíků povahově velmi nevyrovnaných, tak jestli se pro něj rozhodnete, vybírejte opravdu pečlivě a dejte si poradit.

Tady má bulíka, tuším, Verun. Třeba se ozve a napíše víc. 

Anglického ani stafordšírského bulteriéra k takhle malým dětem nedoporučuji. Jsou to takové neohrabané “tanky”. SBT je takový lehčí, možná šikovnější, ale k 4 letému dítěti bych si ho nepořídila. Ale AB je opravdu tank, který když Vás přetáhne ocasem radostí, můžete mít klidně modřinu. Když Vás radostí vezme hlavou, může Vám vyrazit zub nebo přerazit nos, takže to bych se k tak malému dítěti bála. Ne, že by chtěl ublížit, ale svou neohrabaností by mohl. No a ještě je třeba počítat s tím, že jsou to teriéři, takže tvrdohlaví, což pro začátečníky může být oříšek. No a 4 a 8 leté dítě bych doma samotné s jakýmkoli psem nenechávala ani omylem. K takovým dětem bych pořídila něco mazlivého jako pudlík, havaňák, bišonek, maltézák, čivava, prostě něco malého.   

Začátečníci s malými dětmi? Upřímně bych zvolila jednodušší plemeno. 
A o samotě s dětmi? Tak to teda řeknu jako člověk, co má psy už 35 let a při nich vychoval děti… děti bez dozoru se psem, pokud je jedno dítě takhle malé, tak to opravdu nee. Jo jasně, když jen vyběhnu vynést koš s mám dobře vychované a socializované děti i psa, proč ne, ale delší dobu… to bych nenechala samotné ani kdybych žádného psa neměla.

Dalším problémem je, že si nepořídíte vychovaného psa, ale štěně. Některá štěňata si hrají divoce a neváhají použít zuby a když se rozjedou, tak dítě tu jejich drsnou hru rozhodně neutne. 
A další nebezpečí je pes typu buldozer. Ten ani nemusí chtít ublížit, ale klidně sestřelí dítě na tři doby, stačí, když se rychle otočí a dítě stojí poblíž. To že může děcko sestřelit třeba na roh stolu a to se praští do hlavy není v tomto případě žádné sci-fi.

Mám pyrenejskou horskou psici a berňáka, obě to jsou plemena, která by měla být vhodná k dětem…ano… pyrenejce jsou 4 roky, je to pes zbožňující malé děti s nekonečnou trpělivostí a sníženým prahem bolesti. A ano, dnes bych jí dítě… naše dítě …svěřila, ale taky jen na chvíli… ne že bych jí nevěřila, ale nevím, co napadne dítě. Ale tahle rozvážná a něžná psí dáma taky bývala štěnětem, přezdívali jsme jí Bílá smrt, což asi mluví samo za sebe  a berňák? Tomu budou na podzim 3 roky a furt je to takový játro a plašan a buldozer… malé dítě s ním o samotě… nikdy.

Prostě je třeba myslet i na takové věci. 
Ono to často vypadá na první pohled idylicky, jak z reklamy, kde si děti na slunné zahradě hrají s hodným štěňátkem zlatého retrívra, ale realita je často jiná. 

rapotačka:

Proč by výchova teriéra měla být problém?

A když budete chodit na prasata,  pohoda.

Času máte u dětí dost a pes se na lovu hezky zabaví.

Při výcviku taky. 😂

…plaka by vám doporučila teriera, jako psa pro začátečníky(erdela) 

nechávat 4 dítě asi na starost 8 letému snad doufám zadavatelka nebude, může to myslet do budoucna…a to asi každý tady kdo měl doma psa a děti přišly ze školy, byly se psem sami….

mám angličáka, standart, koukněte na FB  a zeptejte se tam. třeba bulterier-přátelská skupina mají opravdové zkušenosti .

https://www.facebook.com/groups/1044177185708925

koupit s PP! , nic mazlivějšího neznám je to další dítě , s motivací vycvičíte - začít prosím hned, aby do půl roku byl socializovaný , uměl ke mě ,  sedni, lehni,  čekej ….

je to krokodýl, je to buldozer, umí být hašteřivý, v hlavě to mají skoro všichni stejné- piliny, ale každý bulíkář by vám na něj  přísahal😊

s vnučkou jsou jedna duše, obvzlášť když se jí…

Fiona.Praha:

Anglického ani stafordšírského bulteriéra k takhle malým dětem nedoporučuji. Jsou to takové neohrabané “tanky”. SBT je takový lehčí, možná šikovnější, ale k 4 letému dítěti bych si ho nepořídila. Ale AB je opravdu tank, který když Vás přetáhne ocasem radostí, můžete mít klidně modřinu. Když Vás radostí vezme hlavou, může Vám vyrazit zub nebo přerazit nos, takže to bych se k tak malému dítěti bála. Ne, že by chtěl ublížit, ale svou neohrabaností by mohl. No a ještě je třeba počítat s tím, že jsou to teriéři, takže tvrdohlaví, což pro začátečníky může být oříšek. No a 4 a 8 leté dítě bych doma samotné s jakýmkoli psem nenechávala ani omylem. K takovým dětem bych pořídila něco mazlivého jako pudlík, havaňák, bišonek, maltézák, čivava, prostě něco malého.   

Jako člověk, který má doma jak stafbulika, tak i malé dítě, si dovolím trochu nesouhlasit. 

Ze bych nenechala doma takhle malé děti samotné se psem, jakýmkoli, to je jasne, s tím souhlasím. 

Je taky jasne, ze záleží na jedinci. Stafíci obecně bývají buldozeři, to je pravda, ale spousta z nich má jakysi “cit” pro děti a k dětem se chovají opravdu něžně, opatrně. Já mám zrovna teda fakt ADHD stafbulku, torpédo mezi SBT, kterou jsem měla dřív než dítě, a Jo, na novorezené mimčo byla trochu hrrr (umazlila by ho), tam se to muselo hlídat, ale jakmile dítě malinko povyrostlo, tak už to bylo úplně v pohodě, opravdu už když mu bylo pár měsíců. Teď jsou dítěti necelé dva roky  a jsou to parťáci. U 4 letého dítěte bych neviděla vůbec žádný problém (jezdí k nam čtyřleťák na návštěvy, mimo to i další děti, mladší, mimina).  U toho malého miminka byl spis problém to, ze fena mu chtěla být tolik na blizku, ze by si na neho klidně lehla, ale od začátku jsme ji učili, ze pokud chce být u dítěte, má si lehnout vedle neho. Taky by byla schopna ho olizovat tak, ze by s nim úplně házela, takže se to muselo korigovat. Nicméně naučila se rychle, a jak dítě rostlo, tak už to bylo v pohodě. 

Od te doby, co mělo uz i dite zájem o psa, bylo vidět, ze se k nemu chová jinak než k dospělým. Pokud ji hladí, tak je proste nehybná a užívá si to, případně se opatrně rozvali (dospelemu by skočila na hlavu). Je to magor na hračky, hodně jsem ji vždycky musela učit sebekontrole, ale jakmile má hračku dítě, tak je to úplně jiné, je opatrná, čeká. Mame po klidovém režimu opět trochu problém s tahanim na voditku - ale jakmile dam vodítko do ruky dítěti (samozřejmě spis tak “symbolicky”, tam kde vím, ze si to mužů dovolit) tak vodítko ani nenapne; porad se ohlíží na dítě. Pokud si s druhým psem hrajou, a ze to jsou někdy fakt divoké hry, tak stále berou ohled na dítě a jsou opatrní (ale jasný, člověk to stejne hlídá a koriguje). 

Mimochodem druhy pes je taky bull (30 kg), taky tank, ale ten byl na miminko od první chvíle ještě opatrnější než stafbulka. 

Veta, ze byste poridila něco mazliveho mě trochu rozesmála, naše stafbulka je mazlivá až až 😁. Plus teda s konstitucí stafbula vím, ze ani dite neublizi jemu, kdyby na neho třeba omylem šláplo nebo něco, to bych se zase treba bála u civavy, ale tak zase 4 leté dítě už není tak “neohrabane” a dá se s nim domluvit. Přesto mi jako plnohodnotný parťák pro děti přijde lepší spis  konstitučně a povahově “odolnější” pes. 

Neříkám, ze pro zadavatelku bude na 100% bulik nebo stafbul to prave, to netuším, nejsou tady podrobnosti. Reaguji pouze na to, ze tyhle psi k dětem ne 🙃.  Plus teda tady by to bylo obráceně - k dětem štěně, a je fakt, ze štěnda bývají malé piraně, ale měli jsme v rodině děti už v době, kdy byla stafbulka štěně, a proste se k nim chovala opatrneji. 



 

Vidím rozdíl v tom, že mám psa, už jsem měla takového psa a až k němu pořizuju dítě, nebo jsem aspoň teda měla psa.
Tady je člověk, který psa neměl žádného, chce rovnou teriéra a chce ho ke dvěma dětem. Neví, co vše musí zařídit ohledně psa, plemene a jedince… ani ohledně soužití dětí a psa.
Soužití někoho, kdo štěně bude venčit, když jsou lidé v práci. Takového venčiče třeba bulík vůbec nezajímá, ani ten nanny dog (to se totiž musí vychovat) malinký ani žádný. 

Žádný pes nikdy nezůstane s dítětem sám. Nikdy. Nemohu uvěřit, že někdo uvažuje tímto směrem. Děti samy se psem.

Nejdřív si vyhraďte místnost, kde bude pes zavřený, když budou lidé v práci. Nebo v krámě. Nebo jdou s tříděným odpadem. 
Nebo “jen jsem si šel z obýváku pro skleničku do kuchyně”
a to dítě je mrtvé.  

rapotačka:

No, právě. Baví mě odpovědi, jak “jim” to doma pěkně šlape.

A proto jsem psala už v prvním příspěvku, ze se nevyjadruji konkrétně k tomuhle zájemci o psa, ale ze se vyjadřuji k tvrzení, ze tahle plemena k takhle malým dětem určitě ne, protože to bylo taky řečeno vseobecne 😉. 

S Megí v podstatě souhlasim. Jen od zavatelky tady těch informaci bylo žalostně málo na to, aby se dalo cokoli soudit…Nejsem totiž ani zastáncem toho, ze by se plemena rozlišovala tak, ze jedno je vhodne pro zacatecnika a druhé ne….

Já nejsu proti nikomu, výjimečně, škoda, 
psala jsem to zadavateli.
Mně stačí: první pes, děti. 

marcelaamax:

A proto jsem psala už v prvním příspěvku, ze se nevyjadruji konkrétně k tomuhle zájemci o psa, ale ze se vyjadřuji k tvrzení, ze tahle plemena k takhle malým dětem určitě ne, protože to bylo taky řečeno vseobecne 😉. 

S Megí v podstatě souhlasim. Jen od zavatelky tady těch informaci bylo žalostně málo na to, aby se dalo cokoli soudit…Nejsem totiž ani zastáncem toho, ze by se plemena rozlišovala tak, ze jedno je vhodne pro zacatecnika a druhé ne….

Musím říct, že obecně majitelé bull plemen na svoje psy, co se vztahu k dětem týče, nedají dopustit.

Mě ani tak na tom neděsí to, že by si nějaký začátečník pořídil takové plemeno k dětem. Spíš se zamýšlím nad tím, proč takové plemeno. Vzhledem k tomu, jak já poznala bull psy, tak až na nějaké vyjímky jsou to temperamentní pejsové…mě jako klidného člověka ten temperament a chuť něco dělat děsí, ve smyslu toho, že bych něco takového měla mít doma…a je jedno, jestli někdo řekne “ale já mám klidnýho bull psa” a tak jako jo, ale i jeho klidný bull je oproti mým molosům prostě torpédo.

A pořád si tak říkám, že pokud si pořídím takového psa, tak by bylo fajn nabídnout mu nějaké aktivity a otázka je, jestli si je začátečník vědom toho, co obnáší, byť nějaké minimum, kterým psa potřebuji nějak zaměstnat. A při dvou dětech? 

Prostě myslím, že je potřeba se zamyslet nejen nad tím, jaké plemeno je vhodné k dětem, ale i nad tím, jaký máme životní styl, jak moc a nebo málo jsme akční rodina, popř. alespoň jeden člen rodiny, který to se psem “odmaká”.

A pořád moje vlastní zkušenost praví, že člověk si tak nějak pořizuje určité plemeno dle toho, jaké povahové rysy má dospělý jedinec, ale k tomu se člověk musí přes štěněcí věk, který může být pěkná divočina a přes pubertu, která taky nemusí proběhnout zcela nepozorovaně, dopracovat.

Jasně tak jsou i jedinci, kteří jsou supr čupr od štěněte. Moje kavkazanda měla neuvěřitelně opatrný přístup k mojí staré a křehké mamince…nikdy se nestalo, že by na ní hupsla, že by jí škrábla nebo byť nechtěně žďuchla…a naopak moje pyrenejka, kterým se často přezdívá baby sitter…tak ta, pokud bych jí v tom nezabránila, tak by se babičce vrhla nadšeně kolem krku a opusinkovala by jí…běh přes gauč…že tam sedí babička je mi jedno…ano dneska přijde, dá babičce něžňoučkou pusinku, nehopsá po ní, ale když byla mladá, tak to byl teda boj….prej baby sitter…asi ju, ale až tak kolem 2,5 - 3 roky. A naopak kavkazanda ta už od štěňátka. Ta měla ten cit pro “slabší”.

Sardullah:

Musím říct, že obecně majitelé bull plemen na svoje psy, co se vztahu k dětem týče, nedají dopustit.

Mě ani tak na tom neděsí to, že by si nějaký začátečník pořídil takové plemeno k dětem. Spíš se zamýšlím nad tím, proč takové plemeno. Vzhledem k tomu, jak já poznala bull psy, tak až na nějaké vyjímky jsou to temperamentní pejsové…mě jako klidného člověka ten temperament a chuť něco dělat děsí, ve smyslu toho, že bych něco takového měla mít doma…a je jedno, jestli někdo řekne “ale já mám klidnýho bull psa” a tak jako jo, ale i jeho klidný bull je oproti mým molosům prostě torpédo.

A pořád si tak říkám, že pokud si pořídím takového psa, tak by bylo fajn nabídnout mu nějaké aktivity a otázka je, jestli si je začátečník vědom toho, co obnáší, byť nějaké minimum, kterým psa potřebuji nějak zaměstnat. A při dvou dětech? 

Prostě myslím, že je potřeba se zamyslet nejen nad tím, jaké plemeno je vhodné k dětem, ale i nad tím, jaký máme životní styl, jak moc a nebo málo jsme akční rodina, popř. alespoň jeden člen rodiny, který to se psem “odmaká”.

A pořád moje vlastní zkušenost praví, že člověk si tak nějak pořizuje určité plemeno dle toho, jaké povahové rysy má dospělý jedinec, ale k tomu se člověk musí přes štěněcí věk, který může být pěkná divočina a přes pubertu, která taky nemusí proběhnout zcela nepozorovaně, dopracovat.

Jasně tak jsou i jedinci, kteří jsou supr čupr od štěněte. Moje kavkazanda měla neuvěřitelně opatrný přístup k mojí staré a křehké mamince…nikdy se nestalo, že by na ní hupsla, že by jí škrábla nebo byť nechtěně žďuchla…a naopak moje pyrenejka, kterým se často přezdívá baby sitter…tak ta, pokud bych jí v tom nezabránila, tak by se babičce vrhla nadšeně kolem krku a opusinkovala by jí…běh přes gauč…že tam sedí babička je mi jedno…ano dneska přijde, dá babičce něžňoučkou pusinku, nehopsá po ní, ale když byla mladá, tak to byl teda boj….prej baby sitter…asi ju, ale až tak kolem 2,5 - 3 roky. A naopak kavkazanda ta už od štěňátka. Ta měla ten cit pro “slabší”.

Ale ano, já s vámi souhlasím. Je potřeba brát v potaz to, co psovi mužů nabídnout, a co od neho očekávám, chci. Jaký chci temperament atd. Proto jsem i psala, ze se nevyjadruji konkrétně k tomuhle zájemci, protože ty věci nevím  🙂 mužů si je pouze domýšlet. 

A jasne, ne kazdemu takový pes a temperament bude vyhovovat, ale jsou i lidi, kterým proste vyhovuje, a kteří jsou schopni tomu psovi dopřát vše, co potřebuje, a to i když mají děti. A ti lidi by třeba zase nebyli spokojeni se psem typu čivava, nebo pastevec, proste s úplně jiným. 

A otázka proč takové plemeno? No, tu samou otázku já mohu směřovat na toho pastevce, civavu, ohare, chrta…, proste každý to má jinak. To, co jednoho děsí, je pro druhého třeba to, co na tech psech miluje. 

Ale to už jsme zase trochu jinde. 

To máte těžké, bulteriér je jistě temperamentní plemeno, ale takových je přece moře. 

Jaké plemeno by si měli lidé jako prvního psa pořídit? 

To se nedá říct, nedá se generalizovat, každému člověku, rodině, vyhovuje něco jiného. I začátečník může dobře vychovat plemeno, na které by si zkušený kynolog netroufl. Dost lidí, kteří leta měli NO, a ne jednoho, pohořeli s pastevci, protože na ně uplatňovali stejné metody jako na NO. Naopak lidé, kteří si pořídili jako prvního pastevce, ho vychovali krásně. 

U lidí, kteří se nehodí jako majitelé psa, může být nevychovaný a nebezpečný i pudl. Každý člověk nemá cit a schopnosti psa vychovat. Ale z pár řádků na netu se to zjistit nedá. 

U syna mají už druhou stafbulici.Ta první v pohodě,ale zemřela jim ve třech letech na selhání ledvin ( modrá barva a s tim spojená mírnější povaha a ty ledviny?)Tahle je pro mně vyloženě protivný pes kterého bych nechtěla ani za nic. Její nezměrné radování se a nekonečné vítání spojené chytáním za ruce ruce,přikusovánim a skákáním je obtěžující až nebezpečné. Je vidět že si nemůže pomoct a řádí jako blázen. Poslechne na chvíli a pak znova.  Když ji hlídám,mám kolikrát modřiny. Stačí přijít z jiné místnosti a zase vítá,už si říkám jestli to nemá nějakou úchylku.  Sice když ji okřiknu, poslechne a přestane skákat,ale co z toho. Se svými je umírněnější,ale návštěvy,to je katastrofa.Není to jejich první pes, ostatní vychovaní a poslušní. Synové se psy vyrostli.Temperament téhle je otravný. Malé dítě okamžitě povalí a a že by se chovala ohleduplně,to ani náhodou,stejně tak se psy.Neublíží záměrně,jen je opravdu jako buldozer. Jo a je s PP.