Ahoj, ráda bych se zeptala na vaše zkušenosti a rady na téma separační úzkost u psa.
Hlídám rodičům psa velkého plemene, který je zvyklý na kontakt 24/7 a rozmazlování v obrovské míře. Vím, co je špatně a jak to řešit preventivně, ale s tím teď nic neudělám. Rodiče jsou po 10 letech na týdenní dovolené a nám se 3. den objevil problém.
Pes je na mě naprosto zvyklý, jsem s ním většinu dne, ale nerozmazluju ho. Včera večer si zřejmě vzpomněl na existenci rodičů a začalo to. Kňučení, přecházení sem a tam, zrychlené dýchání, jazyk venku, neustálý kontakt se mnou (normálně není až tak kontaktní) a kňučení, kňučení a kňučení. Jediné, co pomáhalo, bylo hrát si venku s oblíbenou hračkou. To ale není to, co bych o půlnoci dělala zrovna ráda. Psa jsem se snažila uklidnit, sedla jsem si k němu do pelíšku, snažila se ho donutit ležet a neustále jsem ho hladila. Našla jsem, že by ho měl uklidnit snad i zvuk srdce, takže jsem pouštěla z YT (ano, byla jsem fakt zoufalá) a postupně po několika hodinách konečně usnul. Ve 3 hodiny ráno jsem tak mohla jít konečně do postele.
Nejvíc se bojím toho, že v nejhorší chvíli dýchal opravdu velmi rychle a rychle mu i bilo srdce. A u velkých plemen bývá srdce problém, proto jsem hledala jakékoliv řešení, abych ho uklidnila. Máte prosím nějaké tipy, jak bychom oba ve zdraví přežili další noc, kdyby se situace opakovala? Nějakým práškům na uklidnění od veterináře bych se ráda vyhnula. Děkuji mockrát.
Pochybuji, že lze situaci posoudit anonymně na dálku přes internet.
Buď se jedná o zdravotní problém - poradit se telefonicky s veterinářem, popsat příznaky, domluvit se na další postup (zajet k němu v noci, kdyby se to opakovalo? nebo jen natočit chování psa a dorazit se psem ráno?).
Anebo o psychický, a tam to chce nechat posoudit někým zkušeným, dobrým trenérem, ideálně také alespoň přes video, když ne přímo osobní konzultaci….
Pokud je to psychického původu, tak já bych se teda uklidňujícím přípravkům nebránila. Ale pouze za předpokladu, že pes je jinak zdravý. Tohle totiž vy během pár dnů nevyřešíte.
až po třech dnech a navíc se asi i u vás ochladilo a nebylo už děsné vedro - takže mi to spíš připadá zdravotní problém, než že si vzpomněl na páníčky.
Mohla ho štípnout vosa, mohl se blbě hnout a něco ho bolelo… byla bych ve střehu a pokud by se stav opakoval, volila bych návštěvu veterináře.
Když jsem byla na dovolené, Gučák ( plus ostatní), zůstal doma s kamarádem, kterého dobře zná a miluje ho. První dva dny byl v pohodě, pak začal smutnit, přestal žrát , pak začal v noci výt a přivolávat mě, spal v posteli na mém polštáři, prostě psychicky strádal.
Snažila bych se ho přes den unavit a zabavit, pelíšek bych si dala k posteli, do něj něco napachovaného od páníčků, můžetek němu spustit ruku a rázné “ lehni a spinkej”.
No já bych se snažila asi nejdříve vyloučit nějakej zdravotní problém…přijde mi, že to může být cokoliv, včetně banality, že v okolí třeba nějaká fena začala hárat a nebo se dostala do té NEJ fáze hárání…klidně toho stýskání a i klidně problém se srdcem, to my tady nezjistíme, to je věštění z křišťálové koule.
Jako nějaký stesk třetí den může být a nemusí. A jestli to stesk je, tak to úplně klidně může dospět do fáze, kdy pes reálně odmítá jídlo, klidně může začít být apatický…jak psala výše Doron.
Já bych asi zkusila psa více zabavit, více utahat a co nejvíce se přiblížit nějakému stereotypu jako má doma…je zvyklý na rozmazlování, no tak bych rozmazlovala až do alelujá…jestli je zvyklej se hodně mazlindat, tak bych hodně mazlindala…ten pes by byl u mě na týden na hlídání, ne na převýchovu.
