Kolega Tom50 tu jen lehce zmínil, že jde včelařit i s jiným, než nástavkovým úlem. Vzhledem ke zdravotním komplikacím o tom začínám velmi reálně přemýšlet a prosím o diskuzi na toto téma. Kdysi jsem třeba viděl na YT úl, kdy vypadal jako 4 nástavky do čtverce, vedle sebe dva a dva. Jako takový modifikovaný ležan.Neumím to už najít.Jsou určitě i mnohé jiné úlové sestavy
Tome svoj názor na LEŽANY tu nedávno prezentoval Tom50 a plne sa s ním stotožňujem… tiež som začal skúšať lezany s tým ako sa blížila 70-ka aby som bol pripravený…nechytili ma za srdce, nie som v správnej znáškovej oblasti, posledný likidujem na konci tohto leta… ale špekuluj ďalej, problémom lezanov je presvedčít včely aby neukladali med výlučne okolo plodu ale aj samostatne (bez silnej nárazovej znášky to nerobia)… jedno riešenie je aj na ležan dať medník , druhé je použiť ležan dvojrradový, jeden rad plodisko, druhý medník
Vysvětlil jsem, že se chci za každou cenu vyhnout práci na jednu ruku dlouhou = zezadu s SS. Dvě vysoká plodiště vedle sebe? No, nevím. Nijak to neřeší NN 15 (nedej Bože 17) a jak píše pan kolega Goro, je dobré na vysoké plodiště dávat NN. Ale na to se při TS nedosáhne a práce na SS pro mě nepřipadá v úvahu. Kor po letošku!!!
Letos předělám všechna vč na TS a to i ta, kam můžu z boku. Stačilo!!!
Nesmysly se zavěšenou boční uličkou dělat nebudu, i když jsem na to v zimě myslel, protože není důvod. TS je podle mě v mých podmínkách lepší pro jarní rozvoj než stavba studená, rozhodně je ale lepší pro moje záda a když mám úl, který to umožňuje, proč té nesporné výhody nevyužít? Možná už název orientace staveb, který zavedli předkové, je tím důvodem lepšího jara pro rozvoj vč = TEPLO.
Vysvětlil jsem, že se za žádnou cenu nevrátím k medu z košilek. Má nechutnou chuť, ale hlavně vím, že obsahuje výluh výkalů plodu. Že to lidi jedí celá tisíciletí? No ano, v Číně údajně jedí vývar z vlaštovčích hnízd a zkažená vejce. Ať si takové šmakulády jedí jiní, já, moje rodina a mí zákazníci budou mít jen med z panenského. I když dogmatikem nejsem a letos nezbývalo, kvůli nepamatovanému jaru, přikročit k technologii, kterou jsem nazval “sběrný medník” a detailně popsal a vysvětlil tady na CHZ. Posléze jsem zjistil, že jsem vymyslel dávno vymyšlené a pojmenované a nejsem tudíž nijak originální. Je to jen důkaz toho, že moderní člověk řeší nastalé nečekané situace stejně. Tedy lidi se vždy dozví jen správná řešení a to bývá obyčejně jen jedno a nebo je jich nemnoho. S nesprávnými se lidi nechlubí a s vyloženými fiasky tuplem ne. To jen já přiznávám přešlapy a slepé uličky.
Vysvětlil jsem, že i relativně lehký NN15 může být za jistých okolností těžký a také jsem vysvětlil, jak a proč se chci vyhnout zvedáku.
-----------------------
Tímto zveřejňuju svůj nenovější nápad, který ale můžu vyzkoušet až v další jarní a následných “normálních” snůškách.
Fakt, že včelstvo obestavuje uvnitř svého doupěte překážky, které nemůže odstranit, je dostatečně známý. Málokdo si uvědomuje, že i rámek je takovým cizím elementem, který by vč určitě milerádo vyhodilo, ale nemůže. A tak staví plásty v rámcích. Stejné je to s mateří mřížkou atd.
Nápad:
Běžný tenkostěnný NN zmenšit na polovinu, na pouhých 5 rámků ve větších rozestupech - běžně dávám jen 10 rámků a mnohokrát jsem vysvětlil proč. Jednu stěnu nástavku udělat tenkou z překližky 5 mm. Druhý stejný čtvrtmedník proti a tak by 10 polorámků bylo uprostřed rozděleno 10 mm překližky + 1-3 mm nějaké vůle, jistě se to dá udělat tak přesně, že by vůle byla 1 mm a včely si “fuku” zalepí propolisem. Podle mé idey by to včelstvu nemělo nijak vadit. Jiná otázka je zda bude tak tenká překližka držet tvar. Dokážu si ale představit nějakou textilní obruč s napínací sponou, která by čtvrtmedníky držela u sebe. Zrovna tak by se dala udělat z pozinku 0,56 “účka” a po sesazení medníku na vnitřní hrany naklepnout účka s vnitřním rozměrem 15-25x11x15-25.
Mnozí si všimli, že když se v jarním rozvoji neodstraní včas komorovací přepážka = blinovka, že za ní začnou nosit pyl a sladinu a posléze by rámky za ní i zaplodovaly. Určitě jim blinovka radost nedělá, ale umí s ní žít. A nevadí jim až tak moc u plodu!!!!! Tedy vlastně mezi plodovými plásty. Proč by tudíž měla vadit “přepážka” v medníku?
Pokud by toto fungovalo, je problém velké váhy polonástavku s medem vyřešený. Jde jen o to, jak moc by to vč vadilo, některým to vadit nebude, jiným asi ano.
Totiž.
Mám nadělané buchty - co je buchta jsem mnohokrát vysvětlil a to i tady na CHZ. Medníkové buchty mám tlusté jako rámek = asi 30 mm, pak za dva rámky = asi 65 mm a pak za dva a půl rámku = 95 mm. Než jsem si zavedl NN 11, tak mi nastávaly situace, kdy bylo potřeba dát slabšímu vč medník a to i když ještě nezvládalo celý prostor VN. A nebo - jasně jsem varoval a důkladně vysvětlil podtrtžení včelstva předčasným přidáním medníku a tudíž nejde dát včelstvu celý medník a tak se snadno zmenší pomocí buchet na potřebný objem.
Pak se mi stalo, že vč bylo dole na 9 rámcích vysoké míry a dostalo medník s jen 5 polorámky. Byla to TS a tak vč mělo medník nad předkem. Nevím jak se mi mohlo stát, že jsem nedal igelit pod zadní půlku medníku. Taky jsem si na medník nenapsal křídou co jsem tam vytvořil a nebo mi to umyl déšť, což se mi děje pravidelně. No a když jsem na to přišel, za svislou buchtou byla divočina (pravda, ne až do konce) s medem a pod ní zaplodovaný rámek za blinovkou a u “zdi” divoká trubčina.
Ano, za celý život se mi toto povedlo jen jednou a určitě nechtěně. Proč to ale nezkusit využít? Taky je pravda, že je něco jiného první vzepětí rozvoje zjara a že by pak v dalších snůškách už předěl v medníku neakceptovaly, možná se budou chtít rojit, nevím to. Rozhodně to ale zkusím před tím, než snížím medníky 15 na 11.
Já jsem našla odkaz na výrobce zvedák.https://www.zdraviodvcel.cz/inpage/pomocny-zvedak-nastavku/
Možná by to mohlo pomoct problém vyřešit.
Do auta by se určitě mohl vejít. My třeba letos koupili Felicii pickup. Je to sice staré auto, ale spolehlivé, vejde se tam všechno a jako bonus je skleněná přepážka oddělující řidiče od nákladního prostoru.
..to je opajcnutý zdvihák od Přesličkových, vylepšený o tú univerzálnosť, že nemusia byť vyfrézované uši ak sa prirobia na nadstavky držiaky…. a ešte má aj kolečka na prenos..
je to super, nepotrebuje ako pohony nič a naozaj ho vozím v aute…
Tohle se mi líbí. Než přeřezat VŠECHNY NN 15 na půlku, tak snad vážně raději JEDEN zvedák. Má na můj vkus nesmyslně malá kolečka, vhodná tak na beton či dlažbu beze spár. Ovšem už jen bantam 15 cm by to asi vyřešil.
V nástavcích nemám vyfrézovaná "ucha" ale pod horním okrajem mám úchopové lišty, jen na bocích, tedy na stěnách, ve kterých sedí ouška rámků. Totiž, držáky jsou kvůli délce vyfrézovaných drážek krátké a tudíž to bude mít bídnou a nebo nižší stabilitu.
Ale líbí se mi, že to vlastně funguje jako rudl. Takhle nějak to měl ten, co to poháněl akuvrtačkou a to je zbytečná komplikace, klika je jednodušší a funguje vždy bez baterie a vrtačky - motůrku.
Na druhou stranu “čtvrtmedníky” by zase taky řešily všechnu ostatní manipulaci s pro mě už těžkými nástavky. Mám o čem přemýšlet a co řešit, děkuju oběma za tip. Jsem velmio konzervativní a tak mi “novinky” dlouho trvají.
Já o zvedáku taky uvažuju ale trvalo mi, než jsem našla tenhle odkaz. Ta malá kolečka jsou samozřejm nepraktická blbost. Ale tenhle výrobce nabízí možnost úpravy podle požadavků zákazníka, takže změnit kola na nějaká praktičtější by určitě byla maličkost.
+ auto kam se to celé vejde, možná by se šlo s výrobcem domluvit o zkombinování zvedáku s motůčkem, pak by to bylo dokonalý.
Ta auta se dají sehnat vlastně nejsnáz, pořád se v inzerci objevují do 30 000.
Tome, Váš nápad s rozděleným medníkem by šel rychle vyzkoušet rozdělením normálního NN, třeba tou tenkou překližkou a za pár dnů by se v sezoně vidělo, zda to “půjde ”.
Napadlo mě, kvůli těm zadům, že kdybych ještě někdy zkoušel velký, těžký medník, tak jak jsem dřív včelařil na B12 plodistě + B12 medník s mateří mřížkou, tedy dvouprostorově.
Je možné vzít dveřní panty, s těmi nasouvacímy by se medník dal tak i odstranit.
Tady je to ukazané, jen se to opře o kozu a žádnej strach.
Ano, tenhle fígl si pamatuji ještě ze Včelařské konference, někdo to tam ukazoval, že to používala jeho babička. Díky za připomenutí
Za sebe chci sdělit pouze to, že se nehodlám v žádném případě vrátit ke klasice, kde se vytáčejí rámky použité i pro plod, na kterých se zimovalo a tudíž nemohou neobsahovat zbytky zimního krmení. O reziduích léčiv nemluvě. Že dnešní diagnostika neumí v medu najít žádná rezidua neznamená, že citlivější diagnostika nevznikne a tudíž že v medu žádné cizorodé látky nejsou.
Tvrdím, že světový trend, pokud se bude včelařit pro produkci medu, půjde pouze cestou panenských medníků a tak se k žádnému kroku zpátky nechystám.
Někde to tu už zaznělo, ale velmi zajímavý je slovinský AZ hive úl, tedy pokud si odmyslíme Hofman rámky. Ale v podstatě zadovák na studenou stavbu. Nikde se nic nezdvihá, netahá, většinou v sestavě 1xplodiště a dva medníky.
https://myslovenianhive.com/building-myslovenianhive-introduction
Minimálně k inspiraci či zamyšlení
Neumím ten úl pochválit. Má dané mezery, je to vidět u vyprázdněného úlu v jeho přední stěně. Jenže dobrý listovák musí mít vzadu možnost rozvolnit rámky o tloušku jednoho rámku aby se nemudlaly - nerolovaly včely. Tady to nic takového nemá, neumožňuje. Veškerá práce by v tom byla jako kdybychom my měli hřebeny a nemohli tudíž rámky rozvolnit. Mimochodem, o hřebenech jsem se nezmínil zatím nikdy a každého před tím nesmyslem varuji.
Zmínka o Lagstrothových rámcích je taky prapodivná, rámky nejsou pleckaté a nemají ouška a tudíž nejsou zaměnitelné s Langem, nejde tedy například do tohoto úlu přeložit včelstvo na Langstrothových rámcích, třeba koupený oddělek. Plecka by v listováku vůbec nemohla být kvůli hrnutí a rolování včel, každé vytažení rámku by byl masakr!
AZ úl má stejné rámky v mednících jako v plodišti a tudíž se patrně nevyužívá pouze panenské dílo v mednících. Pak, když nejsou rámky v medníku výrazně nižší než v plodišti, musí být použita mřížka. Jak je někde v úle mřížka, znamená to pro včelstvo těžký stres a ve většině lokalit ztrátru i poloviny medu a rozhodně častější rojení.
Úl má česno uprostřed, další velká a já tvrdím, že rozhodující vada.
Očka jsou trvale zavřená - ejhle jak na to už i ve Slovinsku přišli, autor jasně říká, že má úl očka jen kvůli jiným než standardním využitím.
Zadní krmítko s jakousi hadicí, kterou krkolomně přicházejí včely pod sklenice, hm, jak to nazvat eufemisticky? Když kopyto, na kterém sklenice stojí, těsně sousedí s okýnky a dotýká se okýnkové stěny, proč proboha není v rámu pod sklem navrtaný otvor, kterým by včely mohly pod sklenice rovnou? Taky sklenice jsou podivné, vysoké a úzké a u nás se neseženou. Aby tam vlezl okurkáč by musel být zadek úlu zbytečně široký. Ano, dalo by se tam vymyslet lepší krmítko, plechovou okýnkovou kapsou býval vybavený každý Budečák, je to vymyšlené, stačí jen oprášit starý a dnes už zapomenutý systém.
-----------------------------
Ale tady se konkrétně u vás Tome zastavím. Jistěže bychom se o následujícím mohli pobavit osobně nebo telefonem. Ale chci aby tohle věděli i ostatní.
Je vymyšlený systém vysouvacího zadováku, dokonale to funguje a vy ty úly máte 4 po mě. Mají ale blbou míru 37x30 a proto jsem je opustil, myslím, že je máte dodneška jako skříňky na nějaké drobnosti tak, jako jsme je používal já. Byly velmi zachovalé a bylo mi je líto vyhodit. Možná jsem vám nevysvětlil jak fungují. I bednu, která je nutná, kam se vysune celé patro, jste tam měl.
Vysouvací úly mají velkou tradici ve Švýcarsku i jinde. Nejsou moc oblíbené proto, že každý vysouvací systém - kolejky, včely zatmelují a po zimě se nedal úl vysunout. Ovšem Češi to vymysleli, unikátní kolejky, které včely nezalepují a nebo nepatrně, umožňují vysouvací systém využívat roky a s možností průběžného čisštění, spočívajícího v letmém oškrábnutí kolejek jednou za rok. Prostě tohoto není potřeba se bát, stačí jen do detailu okopírovat co máte na včelnici, jen ovšem pro naší míru 39.
Jak vysouvák funguje:
Vypadá jako klasický nevysouvací zadovák, kde se vyndavají jednotlivé rámky kleštěmi a odkládají do kozlíku či dvou rojáků. U nás byl tento úl vlastně jen jeden a nazýval se Budečák a je snad navždy v propadlišti dějin. Jiné je to ale s vysouvacím zadovákem. Ten vytlačila především nekritická adorace amerického úlu a nástavkových úlů jako všespásná doktrina. I já tomu bludu podlehl a neuvědomil si, že i já zestárnu a nebudu moci těžké bedny přehazovat. Mám tři možnosti. Zvedací zařízení se všemi nevýhodami, ty popíšu jinde. Nějaký typ ležanu, o kterém vím jistě, že mi tady nemůže fungovat, což jsem si vyzkoušel. Pak můžu přestat včelařit až neunesu ani relativně mnohem lehčí medník ve formě NN. A protože se nechci vzdát včelaření a za žádnou cenu se nevzdám TLumiče a tudíž už nemůžu zvedat VN, tak musím mít TLumič horní u normální koncepce úlu, jako ho zná každý a nebo musí být TLumič na každém vysokém rámku dole. Tím by odpadla nutnost zvedat někdy vysoké plodiště a úl by mohl mít klidně pevné dno.
Ale když jsem vysvětlil motivy, konečně jak funguje vysouvací zadovák.
Že je práce u včel na studenou stavbu pro tělo včelaře na vždy nezdravá a u někoho v jistém věku doslova devastující a může vést k nevratným poškozením páteře (u mě se to stalo), je proto vždy lepší práce jako při stavbě teplé. Nebo se musí úl na SS obsluhovat z boku. To ale z prostorových důvodů nejde vždycky a všude.
Na vysouvací zadovák se zavěšuje pevná, ale lehká bedna. Kolejky vysouvacího zařízení sedí ve drážkách úlu tak, že ouška rámků sedí stejně jako v úle, jenže v kolejkách. Kolejničky se pohybují po oplechovaných širších drážkách v dřevěné stěně úlu. Oplechování ale není nutné, u bedny vyplechování drážek není a když je horní rám bedny dobře udělaný, kolejky po něm jedou stejně jako kov na kov. Oplechoivat by se ale drážky bedny samosebou daly. Bedna se zavěsí na milimetr přesně, že drážky pro kolejky pokračují v horním okraji pracovní bedny. Bedna má zadek, boky a dno a vše je z lehoučké překližky 5 mm v rámech aby byla bedna lehká a přitom dostatečně pevná a tuhá. Rámky visí na kolejkách včetně zadního okýnka, i medníky mají posuvné okýnko. Okýnko, jak vyplyne dále, nahrazuje přepážku. Posunováním okýnka se tedy dá snadno omezovat počet rámků a tak vytvořený odd na 4 rámcích má místo pátého okýnko. A nebo libovolný počet.
Práce začíná tím, že se úplně vysadí zadní dveře, které jsou v jednom kuse pro všechny tři etáže. Tam, kde chceme pracovat se zavěsí výš zmíněná bedna. Do té se vysune celé plodiště (nebo medník, podle toho, kde pracujeme). Celé plodiště sedí v pracovní bedně a pracuje se jako u horem přístupného úlu na TS, tedy nejpohodlněji a nejergonomičtěji ze všech úlových systémů. Po uspořádání plodiště jak včelař potřebuje zase jedním opatrným pohybvem zasune celé přestavěné nebo jen zkontrolované plodiště zpátky. Včely z bedny nemají kam utéct a která by spadla, dopadne na dno a včely pudově ihned pochopí, třeba při ometání medníku, že mají napochodovat do úlu. Vyprázdněná bedna se opastrně vymete a opozdilé včely se usměrní kam patří. Lze pracovat tak, že se nazmačkne žádná včela. Mezi BL rámků je samosebou stejná Včelí Mezera jako v každém jiném civilizovaném úle. Rámky jsou stejné jako v jakémkoli civilizovaném úle, mezerníkové, ale bezproblému by se daly použít i pleckáče.
---------------------
Jak se v tom pracovalo:
Vč hypoteticky vyzimovalo tak, že se okýnkem zúžilo na obsednuté rámky, komora se nepoužívala. Používat by se ale komorování dalo, ale nechci to tím komplikovat, i když to komplikace vlastně není, jen by se za poslední rámek zúženého plodiště dala blinovka, rámek či dva do komory a vše uzavřelo okýnkem.
Za okýnkem je vidět co se na posedním rámku děje, v případě komory zda zásoby vybírají. Když je třeba rozšiřovat, předtím už musí být SR a včelstvo už musí stavět trubčinu. Jakmile má v divočině první trubčí plod, přidává se mezi SR a poslední plodový M, vše stejně jako u Blaníku a jeho provozní metody. Takto se postupně naplní celý prostor plodiště. Včelař neustále vidí za okýnkem v půl minutě, co u nástavkáče může vidět až po rozebrání úlu! Tudíž poněkud zdlouhavější práce ve vysouváku je vyvážena tímto pohodlím, třeba se ví jistě, které vč se chce rojit a rozebere se jen to. U nástavkáčů se musí rozebrat všechna včelstva. Atd.
Pouštění do medníku:
Víme, že se nesmí vč přidat naráz víc jak 50% toho prostoru, který mělo k dispozici. To se u Blaníku řeší (i kdyby neměl DTL) přidáním celého NN. Pak je to rozšíření o 50% a to bezpečně lze. U zadováku se stejnými medníky se postupuje jinak. Spodek má 12 rámků když je plný. Může se pez podtržení vč přidat jen 6 celorámků aby byla dodržena hranice rozšíření o max 50%. Tehdy se už převěsí plod, pracuje se s mřížkou a steným medníkem jako je plodiště a tudíž se používají zakladené rámky s košilkami. (a zbytky zimních zásob, vše kontaminované léčením)
Do rojáku se přendadjí 4 rámky s plodem bez matky z 12, které byly v plodišti. Tudíž dole zůstane 8 rámků včetně SR, před který se ale přidá M a tak je dole 9 rámků. Medník se čtyřmi plodovými rámky sezdola se doplní o souše na také 9 rámků a ty jsou přesně nad spodkem, obojí se zmenší posuvným okénkem, plod v medníku nesmí být u stěny, ale naprostředku (to snad dá rozum). Najednou je dole i nahoře po 9 rámcích a tudíž celkem 18 a tak se původních 12 zvětšilo na maximálně možných 18 rámků. Oba prostory se pak zvětšovaly vždy po jenom - dole M a nahoru souši, tu ale doprostředka až na počet 12 + 12.
Nad medníkem byl ještě jeden medník pro silná vč a popravdě, nikdy nezůstal nevyužitý. Maximáoně pojal 36 rámků míry 37x30, což by plochou odpovídalo 33 rámkům (asi tak) míry 39x30 a nebo Blaníku 39x30x11 + celkem 4 NN. To je v našich podmínkách dostatečně veliký úl, kterému vč by to pořád bylo málo, pustí se mu žilou oddělkem.
-----------------
Kdo dokáže z popisu pochopit, tedy si představit ten systém, dojde mu, že je možné s tím pracovat bez dřiny. Jenže zdlouhavěji. To by ale v případě zdr handikapu nevadilo zase až tak moc. Já to opustil protože jsem ještě tělesný problém neměl a hlavně se kolejky musí vyrobit přesně v profesionální dílně a ne nějak na koleni a sám. Jsou z jedničky plechu a to nejde naohýbat na každé hrachovině a i na pořádné ohýbačce to svede jen starý machr (neznám už žádného). Tedy vysouvací mechanizmus funguje dokonale jen tehdy, když je vyrobený dobře. Ale není to nijak nemožné, možná by to Tom mohl nafotit a vložit sem fotky.
Ze dřeva to udělat sice jde - zmínka výš - ale to kvůli věčnému tmelení přestane po roce fungovat.
Moje úly byly (jsou, Tom4 je asi ještě nevyhodil) dvojáky. To je další nevýhoda, jak vyndat z úlu včelstvo? Jak vyndat obě? A nevýhod to má víc a patrně proto to tak snadno vytlačily nástavkáče. Ale myslím, že nepadlo ještě poslední slovo. Příklad je třeba v tom, že svět opustil elektronky a nahradil je tranzistory a posléze ještě vyšším levlem techniky. Ovšem nejdražší kapely světa si opět pořizují elektronkové zesilovače a ostatní techniku prostě proto, že na moderních věcech nelze produkovat nejlepší muziku. To samé je s vinilovými deskami, na jiném nosiči není záznam tak kvalitní a tak hlavně Západ zažívá právě velký návrat vinilu. A tak dále.
-------------------
Dokážu si představit stejný systém vysouváku pro metodu Blaník. Jen by se nepřevěšoval plod a medníky by byly nízké a pod vysokým plodištěm by se dal udělat prostor pro TL. Jen by to bylo o víc kolejových drah dražší. Ale vzhledem k jejich nekonečné životnosti - ve smyslu, že jsou životnější než zbytek úlu, by to nebyla investice špatná či zbytečná. Jenže. Protože podsouváme nové medníky pod medníky, které na úle už jsou, muselo by se vyřešit jak celý vysunutý těžký medník dát asi i s bednou o patro výš a pod něj umístit soupravu prázdných rámků. Najednou to je už zase zvedání celého medníku a tím se vytratí ten hlavní důvod mít komplikovaný a drahý vysouvák…
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Celým tímto, a protože tu úl AZ už nedávno zmínil Javali, se snažím sdělit, že se tím já zabývat nehodlám. Nač Slovinskou nešikovnost když vím o stokrát lepším Českém systému a stejně se mi jeví jako nevýhodný. Jakýkoliv systém, kde by docházelo k hrnutí a drcení včel je pro mě špatný a dle mého světonázoru a mého pojetí morálky naprosto nepřijatelný. Kor když AZ má naprosto unikátní nekompatibilní rámky. Ovšem to je na zvážení každého, zda včelařit drastickým způsobem s hubou plnou lásky ke včelám a k přírodě obecně. Přibývá těch, kterým to nevadí a někdo takové dokonce obdivuje. Co k tomu dodat?
No , já jsem to nemyslel slepě zkopírovat, ale přizpůsobit podmínkám a vylepšit podle sebe
Jsou to hezké stránky, zajímavé zpracování. Popisovaný úl je na můj vkus až moc složitý, ale až mě někdy napadne udělat úl jako pěknou dřevěnou skříň kde se vytahují rámky jako knihy, už budu vědět jak na to. Já doufám, že mám na čas zase napečeno a nebudu vymejšlet další blbosti 🙂
Pokud by Tom4 našel původní vysouvací úly, prosím o nafocení vysouvacího mechanismu (kolejničky, drážky…). Pro zajímavost, jak to bylo uděláno.
Dalo by se to třeba využít pro spodní TL (s horní KK). Zachování jeho výhody dole a netřeba zvedat plodiště
S Tomem4 jsme včera dlouze telefonovali. Úly ještě má, rozhodně je ale neosadí kvůli míře dlouhé 37. Nafotit by to jistě mohl, myslím později. Možná by šlo to zařízení vypreparovat a zaslat vám, jste inženýr techniky a přesvědčil jsem se, jak dokonale vám to technicky myslí. Možná jste i technolog a zjistil byste, jak to ohýbat. To si pamatuju, že byl velký problém, musí to být přesné. Má to ale háček, možná hák. Čechoslovák má mnohem delší ouška rámků a honem si neumím představit zda by v tom mohla být i podstatně kratší ouška. Ale věřím, že by se to dalo vyřešit. Myslím na těch kolejkách ještě leží mřížka a prkénkový strůpek a obojí u Blaníku úplně odpadá a možná by se kolejky tím mohly zjednodušit.
Zarazila mě vaše věta, o nezvedání plodiště a je dobré se o tom pobavit. První co mě napadlo je, že kvůli přístupu do TL nic takového nepotřebuju, nikdy do TL nechodím, co bych tam hledal?
Pak mi došlo, že myslíte v půlce září zlikvidovat TL a místo něj dát zezhora KK. Ano, to by šlo, ale mě se osvědčilo tam TL nechat a KK dát “mezi kozy” a důvody jsem vysvětlil. Ale samosebou by se prostě TL zrušil, místo něj se do vysunutého “truhlíku” daly rámky z KK, hezky po jednom = bez dřiny a celé to zasunulo nazpátek.
Kolego. O tomhle dávno vím, je to vymyšlené pro úly na SS kdy stojí na stojanech po dvou, obsluhují se z boku, ale do spodků udělaných jako listovák se leze zezadu. Protože jsou spodky listovákově řešené - tedy se nevysouvají, nelze mít úly na TS v řadě vedle sebe. Tohle řešení by šlo a je ve hře, moc se mi nezamlouvá listovákový systém spodků. To by se ale dalo řešit. Ale nějak jsem to v mysli “zahodil” a myšlenku jsem nerozvíjel.
Jenže váš nápad mě prostě nenapadnul a je to nesmírně chytrá myšlenka!!!! Ale asi z jiného důvodu než jste asi původně myslel vy.
Třeba teď mě napadá (ještě jsem o tom nepřemýšlel), že ve vašem vysouvacím TL by se daly velmi snadno získávat zakladené trubčáky od vynikajících včelstev a jako kukačka je vkládat do TLumičů podprůměrných a jim účinně likvidovat trubčinu. Tady by měl bleskurychle zpozornět kolaga MS, který se nějak o šlechtění, či spíš zušlechťování vč pokouší. Totiž. Právě tohle je v klasické metodě Blaník velký nedostatek, kterým je nemožnost likvidace nežádoucích trubců. Když kvůli ničemu jinému, toto stojí za úvahu. A rozhodně bych byl pro debatu tady o tom Romanem navrženém pojetí TL/KK. Prostě listovákový systém spodní “bedny” se bavit (aspoň zatím) nechci. Taky by úplně odpadly jakékoliv úvahy o překlápěcím úĺe a úzkovysoké experimenty nechat hračičkům, co myslí, že mají času nazbyt. Já svým časem už šetřím. Nic ve zlém Javali. To je realita každého života, někomu to dojde dřív, jinému později a někomu nikdy. Ale týká se to každého.
No,nemuset zvedat VN plodiště je můj sen, bohužel sil ubývá. Možná napíšu blbost, ale je důvod to setřásat, ve hře je moc výhod. Co tak udělat dno, vysoké a širší, než jsme zvyklí s tím, že by do této “vložky ” bylo možné zasunout NN Tlumiče a pod ním by byl prostor t 18 mm jako dno ? Otázkou je , zda by tento vysouvací šuplík tmelily a jak moc, aby bylo možné ním manipulovat ?
Jinak vysouvací mechanismy určitě jsou a fungují, stojí za to mrknout třeba tady :
tom4:Jinak vysouvací mechanismy určitě jsou a fungují, stojí za to mrknout třeba tady :
Tohle je absolutní bomba!!!
Jen to udělat na 11 rámků místo 10, TS místo SS, správný podmet a nahoře jen polomedníky a míru zvětšit na 30 a je to naprosto bez chyby!! Taky nemořit včely hladem jako ukazuje ve videu a už vůbec paneské rámky u stěn. Samosebou žádná očka.
Tohle je po dlouhé době pěkný úl a myslím, že lepšího nic není. Tedy po úpravě pro metodu Blaník. O existenci takovéhoto vysouvacího zařízení, kolejek (určitě se to nějak jmenuje, nemám tušení jak, je to přece u kuchyňského nábytku), jsem neměl tušení a neuměl jsem si představit, že by to kolejky vydržely. Možná neudrží nic víc než nástavek na 10 rámků 39x24 a bez zásob jak ukazuje autor. Určitě by to po vytažení šlo nějak podložit. Ale možná je to nosné dost.
Prostě paráda a teď mi dochází, že předkové vymýšleli kolejky, protože na trhu nic nebylo. Tady se nevysunují jen rámky, ale celý nástavek. Tudíž včely nemůžou ke kolejím a tudíž nemůžou nic přilepovat. Jsem nadšený. Nevím jak s mřížkou, kdyby jí někdo chtěl či potřeboval použít.
Nástavky, tedy úl, je sice neuteplený, ale je v boudě, dokonale za větrem a nepřízní.