Dotazník z útulku

Nemyslím si, že ti lidi nemají peníze, ale spíš je za pejska dát nechtějí. Nevěřím tomu, že dva pracující lidi nemají pár stovek měsíčně na péči o psa.

U štěněte, co vyskočilo z okna, je dobře, že se ho mladí vzdali, kdo ví, jak a kde by skončilo. Nebyli dostatečně vyzrálí a zodpovědní, ona studující 17ti letá, on možná taky studující 18letý. Nevím, kde vzali štěně, ale v útulku určitě ne. U těchto dvou by nebylo potřeba dotazníku, stačil by pohled na 2 mladé a pár správně mířených otázek a psa by jim nikdo nedal. Odhaduji štěně za pár korun z nějakého inzertního serveru nebo sousedství. Jsou prázdniny, chtěli štěňátko na hraní a dál neplánovali. 

Ve útulcích (spolcích, depozitek, dočaskách…) přece taky stačí jeden rozhovor z oka do oka a pohled na to, jak se žadatel ke psům chová. Netřeba dlouhatánských dotazníků, kterými se někde musí probírat. Nevěřím tomu, že jsou v nich lidi upřímní ve smyslu, že když chce někdo psa na řetěz, tak to do dotazníku napíše a tím pásek se sám vědomě vyřadí. Já jsem z pomoci psům “vyléčená”, chtěla jsem pesu z útulku, abych pomohla nějaké nechtěné fence. Když jsem vhodnou fenku objevila, dotyčné si mne posílaly z messengeru do sms a emailu a zpět, kde stále žádaly pořád to samé dokola. Chtěla jsem udělat dobrý skutek, ale v podstatě jsem měla dojem, že obtěžuji svým zájmem. Sice pořád koukám po vhodné fence, a říkám si, že třeba náhodou narazím na tu správnou fenku v “normálním” útulku. Ale když potkám nějakou nechtěnou darovací nebo nevhodnou do chovu nebo krasavici s PP,  pořídím si ji. 

Tori…stačil jeden rozhovor a nebylo potřeba vymýšlet dlouhý dotazník. Odhalila jste je hned na první dobrou. Mne byste třeba otázkou na rozpočet na psa dost rozhodila, nemám rozpočet. Celý život žiji tak, že mi vždy nějaké peníze zbývají, nežiji na doraz od výplaty k výplatě, to bych si žádné zvíře nepořídila. Kolik plánuji za psa měsíčně utratit a kolik utratím v reálu, fakt nevím, prostě nevím. Vím, že ho finančně obstarám a mám i finanční rezervu, a to mi stačí. Tak nevím, jestli bych Tori dostala nebo ne. Jestli píšete o té bílé křížence asi bull se zrzavýma ušima, tak ta se mi moc líbila.

Koupit/pořídit si psa jen podle přání a výběru dětiček je často cesta do pekla. Ale to tady asi všichni víme. 

Chingis, myslíte moji oblíbenkyni Tori Rose?❤️

Ano, přesně tu. 🙂 

Ano, pokud byste hypoteticky ode mne chtěla psa a přišla by řeč na finance, tak takovéhle odpověď by byla více než uspokojivá. Hypoteticky, protože prakticky by otázka na rozpočet nepadla. 

Rozhovor je fajn, pokud nemáte tolik psů a nebo roztomilé štěně a desítky zájemců o něj. Pak je nějaký prvotní filtr nutný. Já mám radši, když mi prostě zájemce o sobě napíše něco sám, ale pokud neví co napsat, můžou vyplnit dotazník. A většina vybere ten dotazník, nechce se jim přemýšlet co napsat. 

Nebo nevědí, co asi tak chcete slyšet.

Jsem slohový typ, ale mít tento výběr, vyberu si dotazník taky. Protože to budu vnímat jako Vámi preferovanou a celkově jistější vatiantu. 

Viděla jsem pár dotazníků a napsala jsem pár vět do mess, sms a emailu. Nevím, co je horší. V dotazníku bylo pár věcí, na které jsem nechtěla odpovídat a u volné tvorby jsem netušila, co by mohlo dotyčné zajímat. Chápu, že dotazníky nebo pár vět, jsou takové síto, ale podle mne je pořád hovor nejdřív po telefonu a potom z oka do oka nejlepší.  

To je něco jako motivační dopisy, když se ucházíte o práci. Taky netušíte, co personalistu zaujme, abyste prošli sítem alespoň k tomu, aby vás pozvali na pohovor.

Teeeda, ta se u Vás vyspravila!!!👏

Takže je pořád u Vás? Já bych si moc přála, aby u Vás mohla zůstat. Jste moc hodný člověk!🌷

Já si třeba umím představit spoustu introvertů, kteří neradi telefonují s cizími lidmi a je pro ně mnohem lepší si poskládat myšlenky v motivačním dopise. 

Ono těm lidem pak může dělat problém si i se mnou povídat na nezávazné osobní schůzce. Nicméně já jsem taky introvert, takže v tom nevidím jediný problém. Respektuji to a je pro mě důležité to, jak se na schůzce chovají ke psovi a pes k nim. 

Naopak jsou pro mě hrozně náročné adopce, kdy zájemci mluví a mluví a mluví. 

Nejlepší adopce jsou ty, kdy introvertům vyberu psa introverta a naopak extrovertům vyberu psa extroverta. Pak mi ti lidi napíšou - “vybrala jste nám psa ušitého na míru” a to strašně hřeje u srdce. 

Chci tím říct, že když je pro Vás varianta hovoru lepší, tak to ještě neznamená, že pro jiného není zase lepší varianta psaní. 

Fíkovnice, vždyť jí je už 9 let. 🙈 Je to hrozný jak ten čas utíká.

Vybrali jsme pro ni fakt fajn rodinu, a ona jim v noci tropila neskutečný scény, řvala u dveří, ať ji pustí (ven) ať může jít domů (k nám). Vydrželi to tři dny. Dál už jsme to nezkoušeli, ona byla odhodlaná zůstat za každou cenu u nás. 

To fakt hrozně letí, úplně čučím!!!😲

Vidím to jak včera - ty prošlapy, jak se nemocná vlekla za Vámi a vy jste ji zachránili!❤️

A kolik teda odhadujete, že jí je? Protože si matně vybavuji, že se k vám na té cestě vydala už dospělá…

Edit: Píšete, že jí je 9 let, tedy se tehdy za Vámi vydala jako štěně?

Ano, našli jsme ji 15.10.2015, a věk odhadnutý na pět měsíců, takže v očkováku má datum narození 15.5.2015. mimochodem vraceli jsme se ten den co k nám přišla z muzea Huicholů, a pro ně je pětka magické číslo. 

Tak to si ji musíte nechat, protože vám těmi pětkami nosí štěstí!🍀

Stejně je to zajímavé, že ve vás poznala dobré duše, které ji zachrání!👏