Dotazník z útulku

Extrémy u adopcí psů určitě jsou. Jsem ráda, že s vořechama jsem zatím měla kliku, současný netvor mi byl dokonce přes půl republiky dovezen rodinou, která si brala netvoří sestru, a měli cestu kolem nás. Jednání s útulkem proběhlo nejdřív po e-mailu a pak telefonicky, úžasný přístup, lustrace minimální.
 

balu:

Samozřejmě, že musí spolu korespondovat pes a budoucí majitel, že se musí potřeby a možnosti obou co nejvíc přibližovat a krýt. 

Svůj příspěvek jsem nepsala proti vám, ale obecně. 

Však já to píšu taky obecně. Ani nemám ambice tady všechny přesvědčovat, že spolky vždy a za všech okolností dělají všechno správně. To vůbec. 

Jen v kontextu diskuze nabízím opačný pohled na věc. 🙂 

orionka-2:

Jistě máte svou pravdu. Já zas mám zkušenost se psy odloženými k babičce na venkov. A nejsou to ledasjací psi. O dvou argentinách už jsem tu psala. nebudu se opakovat. NO Rex, co k nám chodil na námluvy. “On si ho pořídil syn. Jenže takový pes v bytě” Té paní bylo přes 70, blíž k 80. Když mi fena hárala, ležel u nás třeba týden, pak přijel milostpán syn, psa seřezal a odvedl.

Nabízí se otázka, kolik takových psů bylo z útulků a spolků a kolik bylo pořízených od první dostupné množky. 

Kdokoliv, kdo by po mně chtěl informace uvedené v úvodním příspěvku, se jich nedočká a můj zájem pomoci jednomu ze psů držených tímto spolkem (organizací) klesne na nulu. 

Hele ono to funguje často ale úplně naopak. Mě kolikrát lidi píšou, že si vybrali naši organizaci právě proto, že je pro ně evidentní, že nám na adopcích záleží. A fakt jako v desítkách případů projdou první adopcí a vrací se pro dalšího psa. Ať už pro sebe a nebo s někým v rodině. 

impact:

Nabízí se otázka, kolik takových psů bylo z útulků a spolků a kolik bylo pořízených od první dostupné množky. 

Z útulků a spolků pravděpodobně nebyl žádný, ta jedna arg. byla s PP, NO byl moc hezký na to, aby byl s PP, množky většinou velké psy neprodukuji - mám dojem. 

Je samozřejmě každého věc, jestli chce před cizími lidmi udělat “ striptýz” a poskytnout o sobě informace, které často neznají ani nejbližší (např. výši příjmu, stav finanční rezervy,…). 

Stejně jako vy se svobodně rozhodujete, komu psa svěříte, já se svobodně rozhoduji, komu a jaké info o sobě poskytnu. Popravdě, žádný chovatel psů s PP po mně nikdy nechtěl tak osobní informace, jako jsou uvedeny v úvodním příspěvku. Pokud by chtěl, jdu si pro štěně jinam (pouze s PP, množení bez PP neuznávám).

orionka-2:

Z útulků a spolků pravděpodobně nebyl žádný, ta jedna arg. byla s PP, NO byl moc hezký na to, aby byl s PP, množky většinou velké psy neprodukuji - mám dojem. 

No jo, ale proč pak takový příklad dávat do diskuze, kde se probírá, jak přísné podmínky mají útulky a spolky? Vždyť množkám je lautr jedno, komu psa prodají a pak to dopadá, jak to dopadá…

Výše příjmu, rezerv, hypotéky, předadopční lustrace baráku a podobné považuji i já za naprostý nesmysl.

Je to ale bohužel stejné, jako lidi nepřemýšlí a podporují kdejaký odporný množky, tak nepřemýšlí ani nad tím, od jakého útulku/spolku si psa vezmou. Daň za to, že si psa v dnešní době může pořídit kdokoliv.

PS: Ale fakt mě jebe, když se dva týdny crcám se zájemcem, který mě večer před schůzkou napíše, že pan domácí nepovolil. To bych liskala na hromadu.

….ona z toho byla dost nešťastná a když jsem jí řekla ať vrátí čokla, že baba bude mluvit jinak, tak nechtěla, že  se bojí a že ho miluji….já bych prostě na takové podmínky nepristoupila a šla o dům dál…. 

…no ona je to spíš známá, ale ano velice slušná..

impact:

Výše příjmu, rezerv, hypotéky, předadopční lustrace baráku a podobné považuji i já za naprostý nesmysl.

Je to ale bohužel stejné, jako lidi nepřemýšlí a podporují kdejaký odporný množky, tak nepřemýšlí ani nad tím, od jakého útulku/spolku si psa vezmou. Daň za to, že si psa v dnešní době může pořídit kdokoliv.

PS: Ale fakt mě jebe, když se dva týdny crcám se zájemcem, který mě večer před schůzkou napíše, že pan domácí nepovolil. To bych liskala na hromadu.

Je to ale bohužel stejné, jako lidi nepřemýšlí a podporují kdejaký odporný množky, tak nepřemýšlí ani nad tím, od jakého útulku/spolku si psa vezmou.

Přesně tak.

Já naprosto akceptuju, že po jednání s některými žadateli dospěje člověk k určitýmu závěru a je jasný, že leckdy jsou stížnosti neoprávněný. Dělat s lidma je totiž někdy na palici. Stejně tak akceptuju, že je nutné nějaké prověření budoucího zájemce- ostatně, když si půjdu kupovat PP štěně do chovky, taky se budou zajímat.  Ale prostě je spolek a spolek.  A stejně jako si nekoupím auto z podivnýho autobazaru, tak si nebudu brát psa z podivnýho spolku. 

Hluboce si vážím každýho, kdo s rozumem a citem skutečně zachraňuje psy a nedělá si z toho živnost, protože vím, že to, co leckdy oni vidí je hodně velký nářez a že když si řeknou, že už nic horšího vidět ani nemohou, přijde nějaký další překvápko. Právě proto mě fakt štvou spolkový hysterky a zlatokopky, protože jdou proti tomu, co dělají ti, kterým na psech opravdu záleží.

Předadopční, adopční, poadopční, přepadovky a kdoví jaké kontroly mne vytáčí do ruda. Zmínka o takové kontrole u nějakého zařízení mne rovnou odradí. To jako naprosto cizí člověk potřebuje zjistit, jestli mám uklizeno, co vše doma mám, prohlédne mi postel, jestli v ní pes spí nebo nespí?  A do nepříčetnosti mne vytáčí příspěvky - Holky, nemáte někdo někoho v Horní Dolní na předadopční kontrolu? To ke mně jako pošlou na “šmejděníčko šmejdění” někoho, koho neznají ani ony samy? 

No a vybírání peněz na léčbu neléčitelných nemocí, které se “dají vyléčit” nákladnou operací jenom v cizině, mi přijde sprosté. Je to jen využití nemocného psa k zajištění vyšších příjmů, pardon darů od dárců. Kdysi jsem sledovala osud jednoho psa v jednom zařízení, vybral se snad milion na léčbu v Bundesu, najednou pes zmizel, přestalo se o něm psát. Pak se objevilo hluchoslepé štěně, skončilo ve stejném zařízení, taky se vybralo pár desítek, možná stovek tisíc na operací očí, a taky zmizel a už o něm nepadla ani zmínka. Myslím, že by sledující/dárci snad měli vědět, co se s penězi i psem stalo, ne? 

Ve čtyřlístku nebyl žádný dotazník? Já si teď otevřela jejich smlouvu o předání psa, předávájící má jen práva, přebírající má jen povinnosti. To jste podepsala? 

Tak,  ze mě mluvila trochu uražená ješitnost..🤣

Když jsem sháněla dalšího psa do smečky,  v jednom spolku mě odmítli,  že jsem moc stará 😠a v druhém mě slečna ( paní?)poučila, že pes není plyšák( fakt nekecám), ale závazek na celý život( opravdu to řekla )🙂))))

Tak jsem si koupila briárdě Frama a dopadlo to úplně nejlíp. Oni i pejsci s PP potřebujou dobrej domov, takže co už.🙂))A mít Framíka je za odměnu,  takže mi ty brécy vlastně pomohly! 

Žádný dotazník, původně jsem volala na jinou fenku. Paní mi řekla, že včera večer byla adoptovaná tak jsem chtěla poděkovat a položit telefon. Paní mě zadržela, že pokud bych ji o sobě něco malého řekla tak se určitě “ nějak domluvíme”. Milý rozhovor o tom co všechno pro mě pes znamená. Naše priority a požadavky. Paní mi řekla, že na v útulku čtyři pejsky, kteří ještě nejsou v ofic nabídce a kteří by mohli být to co hledám. Poslala mi fotky a povídání o nich na WhatsApp. Láska k Bambuli zahořela hned při prvním pohledu. Doma jsem “ ukecala" syna a společně manžela ( on chtěl totiž krátkosrstého psa) a pak už se jenom čekalo. Přidávali nám ji 23.12.  Cestou jsme nabrali zpoždění, nikdo se ani slovem nezmínil, že na nás  čekají nebo že jedeme pozdě. Smlouvu jsem podepsala, ústně mi paní při předání řekla, že nejezdí nikoho kontrolovat, jen chtějí cca 2x do roka fotku jak se fence daří a podmínku toho, že kdyby se u nás cokoliv změnilo budu informovat  útulek. Toť vše. Jo a ještě nás ještě jednou dopodrobna informovala o jejím zdravotním stavu, povaze atd. 

Předadopční, adopční, poadopční, přepadovky a kdoví jaké kontroly mne vytáčí do ruda. Zmínka o takové kontrole u nějakého zařízení mne rovnou odradí. To jako naprosto cizí člověk potřebuje zjistit, jestli mám uklizeno, co vše doma mám, prohlédne mi postel, jestli v ní pes spí nebo nespí?  A do nepříčetnosti mne vytáčí příspěvky - Holky, nemáte někdo někoho v Horní Dolní na předadopční kontrolu? To ke mně jako pošlou na “šmejděníčko šmejdění” někoho, koho neznají ani ony samy? 

Tohle po mě jednou jedna záchranářka chtěla. Znaly jsme se tak povrchně, kdysi jsem od nich brala raslíka. Tak si mě našla a že by u Kojetína potřebovala předkontrolu. A strašně se divila, že nikomu nepolezu do baráku. Ještě byla uražená. 😂

Jinak já byla na “poadopční” kontrole snad jednou a to na teplej bonz sousedů, který nikdo za sousedy mít nechce. Normálně jsem majitelům zavolala, na rovinu jim řekla, co se stalo a esi se můžu zastavit. Přijela jsem, omrkla psa, pes psychicky v pořádku, přátelský, čistý. No a jestli hovna v kotci uklidili jen před návštěvou, to bych jim stejně nedokázala.

A do nepříčetnosti mne vytáčí příspěvky - Holky, nemáte někdo někoho v Horní Dolní na předadopční kontrolu? To ke mně jako pošlou na “šmejděníčko šmejdění” někoho, koho neznají ani ony samy?

Klidně, protože taky dají psa do dočasky, aniž by o něm něco věděli ☹️ 

no a přesně o těchle je mluveno, nikoliv o těch, co to dělají s rozumem a prostě chtějí mít nějakou pojistku - byť ta pojistka je bohužel pofidérní, protože prostě nevymahatelná. Ale taky bych ji chtěla a proto jsem vždycky dřív říkala, že bych neměla problém, když bude někdo chtít vidět prostředí, kde ten pes pak bude žít, protože pokud dobře kouká, může nakoukat.  Tak jako já chci u chovatele vidět, kde štěně žije, nemám problém s tím, když chovatel - mám na mysli normálního chovatele, či spolek, útulek, bude chtít zase vidět, kde ten pes bude žít dál. Ale vše v rámci normálnosti a ne nějakých hysterických oblouků.  A  nezávidím naopak nikomu z těch, kdo to dělají s poctivostí, normálností a vztahem k těm psům, protože je mi jasný, že leckdy, co dorazí za materiál, musí stát za to. 

Mám podobnou zkušenost. Po smrti první kavkazanky a chodky, které odešly v jednom roce ještě s maminčiným manželem, jsme s mamkou objevily mladší kavkazanku v nějakém pražském útulku nebo spolku, už nevím který to byl. Tak jsem tam zavolala, vylíčila situaci, zkušenosti s plemenem,  zkušenosti obecně se psy, mamky i moje. Dotaz na bydlení, denní režim, možnosti pohybu. Dotaz na věk mamky - tehdy 64. Slečna se zarazila a že je mamka stará. Argument, že pokud by mamka nemohla, jsem tu já, o generaci mladší, nebrala. Bylo nám to líto, mamka už kavkazanku viděla doma a těšila se na ni. A tak jsme koupili štěně, kavkazanku s PP. V CHS neměli s věkem mamky problém. A když ve dvanácti letech kavkazanka odešla, chtěla mamka zase štěně. Tak máme současnou dvouletou chodku.