Dotazník z útulku

Jsem jediná, komu to přijde moc? Jak jste se ke svým útulkáčům dostali? Přes takové dotazníky?

Přes běžný útulek - Praha Troja, Hodonín. Určitá forma zpovědi by mi nevadila -dřív, ale teď už se to, přesně jak píšete, dostává za hranu. Já mám určitou výhodu, že je můžu odkázat na webovky, kde vždy uvidí historii a pokud jim to bude málo, tak holt smůla. Smůla pro toho psa, protože přes určitý věci už prostě nepůjdu. Ty ženský jsou máklý do hlavy - zpravidla jsou to ženský. Navíc moje důvěra ve spolky rapidně klesá i vzhledem k tomu, že si z toho někteří udělali živobytíčko a to je pro mě humáč, čepovat peníze na někom, kdo je v nouzi. Pokud někde bude vižle, který mě bude potřebovat a nebude to v útulku, budu sakra zvažovat.

Vyplňovat takový dotazník bych se vykašlala. Tyto informace nepožaduju ani já na svoje štěňata. A fotky už vůbec. Ony stejně tyto informace nezaručí, že se pes bude mít dobře. Mnozí chovatelé by mohli vyprávět. Například vysoké příjmy, krásný dům v osobním vlastnictví, luxusní pelíšek, pro štěně si přijedou v BMW nebo v Mercedesu a pes pak stejně bude bez zájmu hnít na zahradě a sám. Pro mě jsou důležitá úplně jiná kritéria. 

To je snad už všeobecně známá věc, že již existuje spousta druhů útulků a záchraňovatelských spolků, které mají velmi různé nároky na výběr majitelů. Některé to neřeší, některé trochu, některé extrémně. A stejně tak podmínky, které si dají do smlouvy.
Kdo se chce vyhnout těm extrémním procesům nebo podmínkám, jako například i já, začíná výběr psa nejprve výběrem útulku, který tohle nedělá. 

Pak teprve z předvybraných útulků vybírá psa.

I proto pro mě nebyla možnost vybírat si psa přes pesweb.cz, protože tam je převážná část zařízení právě těch spolků, ze kterých bych si psa nevzala.
Vybrala jsem si dva tři útulky, do kterých se pojedeme podívat (projela jsem si na webkách podmínky, pokud možno i znění smlouvy, atd), trochu jsem sledovala, jaké psy mají a zda bychom si vybrali, a klaplo to na první dobrou.

Já viděla i smlouvu na dovoz ze Slovenska, kde bylo přikázáno čím krmit, že hlásit všechny veterinární zákroky a pravidelně reportovat myslím jednou týdně nebo tak nějak ve skupině na FB, jen co si tak vzpomínám, bylo toho víc.

Ani omylem bych si tam psa nevzala.

To jsem ráda, že nejsem sama jediná “na hlavu”, že jsme minimálně 2 🙂

Všechny asi na hlavu nejsou, ale postižené tím být musí (jako po určité době v každé profesi). Já bych to dělat nemohla. Vypiplat štěňata nebo uzdravit fyzicky i psychicky psa, který byl naprosto v háji a pak věřit nějaké neznámé, že štěně bude milovat, vychovávat a nebude ho množit a opravenému psovi nebude ubližovat, to bych asi nezvládala. Takže se jim ani nedivím, že dávají takové otázky. Z woka do woka nebo i po telefonu bych s některými otázkami neměla problém, ale písemně emailem, kdy si to pak může každý vytisknout a nebo přeposlat na další a další emaily…… to je fakt moc. 

Ale jo, jsem divná a asi mi to ani nevadí 🙂, jen asi doma nebudu mít psa z takového nějakého zařízení.

Já pár takových spolků sleduji i z dob dřívějších na fb…některé jejich požadavky mi přijdou už opravdu za hranou - takově věci po mě nechtěl ani chovatel.

Velmi často tyto stejné spolky píší, jak ty chudáky psy nikdo nechce a jak dlouho už jsou bez trvalého domova…no asi se na jednu stranu nedivím. Navíc mi přijde, že spousta normálních lidí u nich ani neprojde. To samé teda kolikrát i u kočičích spolků. 

Taky jestli to není schválně, aby se ti psi neudali, protože kdo se tím živí, potřebuje těch psů mít pořád určitý počet.

No, já hledám určitý “vzhled” psa. Vím, že je to možná malicherné, ale nechci psa, který se mi nebude líbit. Plánuji ho mít dalších 10-15 let a chci se na něj pořád dívat se zalíbením. Takže, jak vidím štěně/pesu, která by velikostí i vzhledem vyhovovala, začnu se zajímat o psa i zařízení. A dost často narazím na otázky, na které odpovídat nechci.  Zatím se mi nepovedlo vidět “požadovaného” psa v nějakém městském útulku, který s tím takové štráchy nedělá. 

V jednom stojí: doneste tři výplatnice a osvč poslední daň.p.

to už stačí na to, aby se mi za tři roky ozval exekutor

A teda ještě k těm kočkám. Kamarádka tohle podstoupila, sepsala o sobě román, vyfotila, kde bude kocour bydlet, vyfotila svoje zvířata…řešila to asi měsíc. Nakonec jí kocoura dali…a teda na to, jak kolem toho dělali kovbojku, tak se při kontrole u veterináře zjistilo, že má kocour úplně v háji zuby (a už delší dobu) a že ho to muselo bolet, takže ve výsledku se nakonec dostala za veškerá vyšetření, odstranění zubů, léčení zánětu a já nevím čeho všeho na částku snad kolem 20k…

jestli to potom s nimi dál nějak řešila, to už nevím. Teda vím jen, že jim o tom psala, ale jestli jí to nějak kompenzovali netuším.

Fiona.Praha:

Dostal se mi do ruky adopční dotazník jednoho zařízení pro opuštěné psy (nechci jmenovat). Už kdysi jsem měla jasno, že některé otázky nebo požadavky jsou podle mne až moc. Za těch pár let se asi nic nezměnilo. Otázky, kdo vlastní byt/dům, kde bydlím a 100% pak žádost o souhlas majitele, kolik lidí a z toho děti (uvést věk), jak dlouho by byl pes doma sám, dotaz na zdroj mých příjmů (pak asi důkaz o zaměstnání), adresa trvalého a skutečného bydliště, dotaz zda mám finanční rezervu a jak velkou, žádost o poslání fotek, kde bude mít pes pelíšek, žádost o poslání fotek z okolí domu, kde se bude venčit,…. Sdělovat takové informace někomu, koho vůbec neznám a který už za měsíc v tom zařízení vůbec nemusí být a ještě písemně, to mi přijde fakt moc. Možná jsem divná a moc koukám na kriminálky, ale v podstatě zmapuji náš život, včetně doby, kdy bude byt prázdný, včetně fotek, pro někoho naprosto cizího.

Jsem jediná, komu to přijde moc? Jak jste se ke svým útulkáčům dostali? Přes takové dotazníky?

Dotazy na názor na kastraci, výchovu, výživu a očkování, požadavek na zasílání info a fotek, jak se pes má, atd…. to je naprosto pořádku, s tím problém nemám.   

Jako mi přijde, že i kdybych byla ochotná tohle všechno na sebe naprášit, tak bych asi stejně nesplnila kritéria…

Na druhou stranu…ochotná sdělit…to stačí, když by si pročetli zdejší diskuzi, kde jsem na sebe práskla kde co.

Na jednu stranu chápu, že za tím může být snaha vybrat toho správného páníčka, na druhou stranu to opravdu u některých spolků může být tak moc, že to odradí spoustu lidí od toho, aby si pejska vzali…a pejsek tím přichází o hodně příležitostí na milující domov.

Mám (už druhého) psa z útulku v Piešťanoch, nepýtali sa žiadne hlúpe otázky. Mám pocit, že sa dokonca nepýtali žiadne otázky. Takže keď na to príde, asi pôjdem znovu tam, pokiaľ sa nič nezmenilo. 

Fiona.Praha:

No, já hledám určitý “vzhled” psa. Vím, že je to možná malicherné, ale nechci psa, který se mi nebude líbit. Plánuji ho mít dalších 10-15 let a chci se na něj pořád dívat se zalíbením. Takže, jak vidím štěně/pesu, která by velikostí i vzhledem vyhovovala, začnu se zajímat o psa i zařízení. A dost často narazím na otázky, na které odpovídat nechci.  Zatím se mi nepovedlo vidět “požadovaného” psa v nějakém městském útulku, který s tím takové štráchy nedělá. 

Taky jsem chtěla určité parametry, cca velikost, a aby se pes aspoň přibližně líbil mně i manželovi. Kdyby ale byly přesnější představy na vzhled, už by to mohlo být dost náročné a člověk by čekal dlouho. Taky jde o to, jak daleko je ochotný jet.

Současný pes je z dogpointu, myslím, že se tam objevují celkem pěkní psi. Taky jsem měla v úmyslu jet do Bouchalky nebo Troji, zkoušet klasické útulky v okolí, ale na to už nedošlo.

Už jsem to psala na fauně. Kamarádka toužila po kavalírovi a protože jsme tak nějak všechny postižené tou charitou a záchranou, začala sledovat 2 zařízení pro kavalíry. Už si nepamatuji, v kterém objevila psa, který by se jí líbil a její ségře se tam zalíbila fenka. Holky si řekly, že by bylo fajn, že by psi bydleli kousek od sebe v jednom městě, když jsou na sebe zvyklí z toho zařízení. Obě vyplnily sáhodlouhý dotazník, jedna na psa, druhá na fenku. Otázky byly, kromě těch na bydlení, zaměstnání, finanční rezervu, atd, typu - popište celý den psa. Holky odpovídaly, fotily a vše odeslaly. Na jakoukoli odpověď “čekají” dodnes. Po nějaké době si přečetly, že byli pejsci adoptovaní. Napsaly pod příspěvek o adopci těch dvou psů komentáře ve smyslu, že poslaly dotazníky, fotky a chtěly psům dát super domov, téměř společný, nikdo se jim neozval, bla bla……a vysloužily si blokaci. Nevím přesně jak je to dlouho, ale ta moje kamarádka pak narazila na nestandardního PP, ten se dožil 9 let a už je to pár let, co nežije. A ta její ségra časem objevila nějakého nechtěného, takže ségry měly své kavalíry. 

Dogpoint a Bouchalka nemají dotazníky? To je dobré vědět.

My si před 12 lety pořídili štěně wořešici z Jimlína, nechtěli po nás nic, jen OP a myslím tenkrát 500 Kč. Je pravda, že jsme kousek byly s dcerou a pesama na psím táboře a tenkrát jsme se všichni dohodli, že pojedeme venčit, stříhat a nafotit lepší fotky zdarma, jen tak, protože jsme všichni pejskaři. Tenkrát si jedna holka vzala pejska (vypadalo to, že ho měla vyhlédnutého) a my jsme s dcerou objevily štěně, které nikdo nechtěl. Byla ze 6 sourozenců a každé štěně bylo jiné a mámě se nepodobalo ani jedno. Opravdový pel-mel 🙂. Jeden den se venčilo a druhý den jsme si pro štěně jely. 

No jasně že, že to je leckde schválně.

Já na jeden takový dotazník odpověděla je to cca rok a půl zpátky. No na odpověď čekám doteď. A to si myslím, že jsme skoro ideální majitelé. Dítě odrostlé, aktivní panička, psa bereme všude sebou. Není problém odběhnout z práce psa vyvenčit nebo zkontrolovat. Ale i tak jsme jim nebyli dost dobří. Nejhorší na tom bylo, že náš vyhlédnutý pes v tom zařízení hnil ještě skoro rok.  My máme Bambuli z Čtyřlístku pro hafany. Jeden telefonický rozhovor, komunikace přes WhatsApp a bylo to. Žádné kecy a omáčka okolo. A to jsem původně poptávala úplně jiného pejska. 

Mě by ještě zajímala právní stránka věci - adopční smlouva je vlastně z pohledu zákona co? Darovací smlouva?

Impact….?

…známá mě kamarádky si vzala ze spolku a teď je nešťastná…jenomže podepsala, že bude každý týden fotit a referovat a nechá jednou za čas nahlédnout do bytu paní co spolek provozuje….pravila, že dotazník jako by chtěla adoptovat dítě…když jsem ji pravila, že bych se na psa vykašlala a šla do městského útulku, tak pravila, že se prostě zamilovali s manželem a psa už nevrátí….celé to je nějaké divné neb ty psy baba vozí bůhví odkud a pak je má tady u sebe na baráku….soused teď přišel o psa a tak hledal a nabizel i dočasku a zase nic, takže si vzal na ústní dohodu do dočasný péče psa z Bosny a je spokojený…