Blaník a melecitoza

No pane jo. 

Ale třeba včely ještě překvapí. Část zásob určitě do podzimu budou  muset zkonzumovat, je jich hodně a nedokáží teď už tolik nanosit. Možná by stálo i za to jim to co je zavíčkované poškrábat a pořád je tím provokovat, aby to zpracovávaly a měly pocit že je snůška.   Je asi i dobře že tam jsou trubci, pomohou ujídat. A nakrmila bych prostě klidně třeba i v září. Když někdo podcení krmení anebo včelstvo napadnou lupičky, taky musí krmit pozdě a včely přežijí. Myslím, že když nakrmíte  v září, překrytí to cukrem a přežijí. 

Je mi to moc líto, ale ještě to nevzdávejte.

Děkuju, nevzdávám nic, jen jakýkoli výzkum mě už unavuje a když je překvapení moc, někoho to i unaví. Jen se snažím vidět dál a doufám se mýlím a letošek zůstane jako náhoda.

Uvažujete logicky a přesně tak si to představuju. Ale. Ze Sedláčkova videa vím o melecitozní snůšce v půlce září. Mám za to, že sice slabá, ale pořád tu trvá a tak zásob neubývá.

I to poškrábání zásob mě napadlo. Je vyzkoušeno, že když se poškrábe zavíčkovaný tuháč a nenamočí a hlavně by neměly do čeho med přenášet, zase to zavíčkují a tak by to byla nesmyslná práce. Navíc u 40 vč asi neproveditelná. A nebo přesněji, když je na 90% jasné, že by se to minulo účinkem a vč to opět zavíčkovala, nebudu se do toho pouštět.

Na druhou stranu, nebyl bych to já abych…

---------------

Shrnu svůj nápad stručně. Medovice vadí na zimování v normáolních podmínkách středoevropských zim, jaké jsme znali do konce 70 let a které doznívaly do konce 80 let. Pak se začalo oteplovat a nyní jsou zimy takové, že se každý měsíc či 6 týdnů, a spíš častěji, včelstva proletí a přebytečných výkalů z nevhodné potravy se zbaví. Kdyby tomu tak nebylo, nedalo by se vyzimovat na škrobákách, protože ty mají balastních látek ještě víc než medovice. Nevím jak kdo, ale já se obávám zimovat na nevhodné potravě právě jen a pouze z důvodu, že nevím předem, zda bude zima “normální”, tedy že se včely nedostanou 3-4 měsíce ven vyprášit. Prostě to risknu, stejně mi nic jiného nezbývá.

Protože nemám jiné dílo, které bych vč mohl dát (a taky co s dílem plným cementu), nechám to osudu a aspoň budu vědět, zda prastaré obavy, stále opisované ze starých knih, napsaných v době před klimatickou změnou, jsou a nebo nejsou v nynějších změněných podmínkách stále aktuální.

Čistě teoreticky, vím že by začaly vyvádět, ale kdyby se jim sebraly medníky, daly prázdné a ty plné s cementem postavily někam v jejich dosahu, třeba by je to donutilo je vyčistit a med bez cementu nanosit do úlu. Pak by šel vytočit a nakrmit potom cukrem. Když budou mít k dispozici tolik medu, na nošení cementu z lesa se třeba vykašlou. Pak rychle vytočit a hned krmit.

Nebo to udělat alespoň s plásty z plodiště, těmi co na nich není plod. Tím byste získal plásty s místem na nakrmení cukrem.

Nic neláká včely tak jako opuštěné plásty. A včel je teď v úlech hodně, stihly by to rychle. 

Nevyzkoušel jsem všechno, jsou věci, které prostě intuitivně vím, že se udělat nesmí. Kdo tohle udělal, co jsem slyšel, zaplakal. Nastalo neskutečné pozdvižení a rabovka i když dal nástavky s tuháčem třeba 400 metrů od včel. Nedělá se to, odborná literatura o tom nic nepíše, staří pamětníci o tom nikdy nemluvili.

Plod je na všech rámcích kromě krajních. Samosebou bych dasl dohromady pár hlavně starých souší na vyvaření, třeba pro 3-4 vč.  No a co s těmi plodovými? Dát je nad nějaké vč jako druhé patro vysokých rámků? Co by se tím vyřešilo, tedy kromě komplikací a pro mě teoreticky nezdůvodnitelných kejklů, navíc velmi pracných? Prostě počkám. Ale děkuju.

A ještě přidám co vyzkoušené mám. Představa, že se vyvaří medové rámky aby se získal aspoň vosk je krajně naivní. Jeden polorámek s tuháčem se musí vařit asi 15 minut když by byl sám, když se jich dá do kotle najednou například 5-8, trvá nejméně půl hodiny a spíš déle, než se to prohřeje a rozpustí. 

Jediná možnost, pokud se tato melesnůška bude opakovat v dalších letech, je, jak píšu o postupném kontinuálním odebírání medu každé 2-3 dny po pár rámcích, tak, jak to budou nosit. Píšu jasně, že to tak někteří dědkové dělají, píše i pan Goro, že takového taky zná. Ovšem. Nevím, zda by se mi chtělo včelařit takto, vlastně každý den. Mám za to, že včely zase až tolik nemiluju. A taky je k tomu nutné neuhnat si ze dřiny potíže s plotýnkama.

Co si dokážu představit je vytahat z rámků drátky, pak vyříznout a pak rozmixovat ve vodě. Musely by se udělat pokusy jak husté by se to dělalo. Oddělit lehké voští a zbytek zkrmit, “písek” = melecitozu nechají v krmítkách. 

Otázky. Půjde tohle dělat s nějakou rozumnou produktivitou práce? Jak to zahustí, bude to dost “suchý” med aby se nekazil? Bude už netuhnout a nebo zase ztuhne za pár dní a přitom nebude dost zahuštěný? Bude se to stíhat bez začátků kvašení a nebude pak získaný med mít nějakou pochuť po kysání nebo ztuchlé plísni a podobně? Kolik by v nákladech potom stál takový med?

Za sebe vím jedno. Med nikdy necedím. Sbírám, tedy med pouze čeřím. Pěnu s nečistotami a značným podílem medu skladuju už asi 4 roky. Stejně tak skalduju víčka a už nemám kam šlápnout kolik těchhle pokladů mám. Kupodivu se to nekazí. Idea je, že to nějak rozmixuju a nějak podám včelstvům a ona to uloží jako med a já vytočím. Ale už několik let jsem se k tomu nedostal. V sezoně je práce kolem včel tolik, že na hraní s blbinama s nejasným a nejistým výsledkem nemám anebo nejsem ochotný si udělat čas a tak problém hrnu před sebou. Buď je snůška a proč dávat zpracovávat staré zbytky s kdo ví jakým výsledkem, když vč můžou přinést zaručeně chutný med bez případných pachutí? Když snůška není, dráždit osud a několika vč dávat popsanou šmakuládu aby to nějak zpracovala? A vykoledovat si rabovku? Stojí to za to? Stojí za to med, i když by ho za několik let bylo nejméně 60-70 a spíš možná víc kilo? Stojí to za tu práci, komplikace a starosti? No, mám za to, že ne, zkoušel jsem a je to moc práce a bídný výsledek. Vlastně jsem to nikdy nezískával jako med, jen jsem tím krmil. Pracně a to šlo s desetinou práce udělat cukrem. Na to mám vybavení a technologii, kdy udělám za stejný čas nejméně 20 x víc roztoku než si hrát s těmi zbytky a víčky. Taky se mi do toho pořád nějak nechce. A taky cukerný roztok zdaleka nerajcuje vč ke slídivosti tolik, jako med.

Já dala víčka známému, nějak si to vyprall a pálí z toho kořalku.  Vosk mi vrátil. 

Tak možná zušlechtit tímhle způsobem. 

Nedávno jsem měli včelařskou schůzi a přišla řeč i na melecitozu jak se ji co nejjednušeji zbavit. Jeden včelař to dělá tak, že všechny medníkové rámky s melecitozou nechá přes zimu promrznout venku samozdřejmě někde pod střechou s většími rozestupy a nejlépe v průvanu, aby na to nešla motýlice. Na jaře to prý stačí jenom ponořit do teplé vody vyndat a dát včelstvům jako krmivo. Melecitoza prý potom úplně změní barvu a včely ji v pohodě vyberou. Jednodušší způsob prý není nějaké dlouhodobé máčení luhování, nebo vyrábění kvasu na kořalku je totálně zdlouhavé a pracné. Pouze ponořit vyndat a hned s tím do včel. Kdyby někdo měl zájem můžu mu zavolat a zjistit podrobnosti. Samozdřejmě netuším jak po této “operaci” vypadá medníková souše, jestli by se ještě dala použít atd.

Martin83:

Nedávno jsem měli včelařskou schůzi a přišla řeč i na melecitozu jak se ji co nejjednušeji zbavit. Jeden včelař to dělá tak, že všechny medníkové rámky s melecitozou nechá přes zimu promrznout venku samozdřejmě někde pod střechou s většími rozestupy a nejlépe v průvanu, aby na to nešla motýlice. Na jaře to prý stačí jenom ponořit do teplé vody vyndat a dát včelstvům jako krmivo. Melecitoza prý potom úplně změní barvu a včely ji v pohodě vyberou. Jednodušší způsob prý není nějaké dlouhodobé máčení luhování, nebo vyrábění kvasu na kořalku je totálně zdlouhavé a pracné. Pouze ponořit vyndat a hned s tím do včel. Kdyby někdo měl zájem můžu mu zavolat a zjistit podrobnosti. Samozdřejmě netuším jak po této “operaci” vypadá medníková souše, jestli by se ještě dala použít atd.

Původně jsem na tento váš nesmysl nechtěl už reagovat, už je toho moc a je to únavné. Vy zjevně neumíte chápat text, který čtete. Když se k vašemu nesmyslu přidal i anonym, opět, poněkolikáté uvedu věci na správnou míru.

Je zhovadilé nějak v průvanu usklaňovat rámky s medem. Proboha jak by se tohle realizovalo aby to nenašly slídilky a nevyrabovaly to?

Proboha! Proč to má zmrznout?

Proboha! Proč to máčet?

Proboha, jak změní melecitoza barvu?

Proboha, kvůli výluhu z výkalů plodu - košilky, je vyluhovaný med ze souší tak odporný, že z toho nic vyrobit nejde, ani vykvašením se nejde zbavit odporné pachuti výkalů plodu z košilek. Stačí číst a CHÁPAT sdělované!

Dávám citát z “práce” ing Kamlera, jinak plné nesmyslů:

sladkou vodu z vytáčení nelze prakticky využít, obsahuje výluh z košilek, spory nosemy a má nepříjemnou pachuť – tato se neztratí ani v medovině ani po případném vypálení medoviny na medovec

čerpáno z tohoto -

https://www.beedol.cz/prispevky/cementovy-med-co-s-nim/

Opakovaně jsem tady i na VF a i na už zaniklé IF jasně sdělil, NĚKOLIKRÁT, že se plásty s cementem prostě dají nejpozději v půlce září pod plodiskový nástavek a do jara včely rámky “vyčistí”. Samočinně, bez odvíčkování, nedej Bože máčení a jiných kravin!!!!!

Já už fakt nevím jak to sdělit aby to pochopili i lidi mdlejšího rozumu!

Fakt si nezasloužím někoho, kdo chápe co píšu? Proč se tu vlastně namáhám? Proč ti chytřejší mlčí a nikdo nepíše nic? Nebo není nikdo chytřejší? Nic nefrustruje (tedy aspoň mě) tak moc, jako zbytečná snaha.

Asi ne… asi si nezasloužím (někdy si připadám jako známý antický hrdina, kterého zavřeli policajti za to, že v pravé poledne hledal v ulicích města s rozsvícenou lucernou chytrého člověka - přesněji slušného politika, což je stejně vzácné)

Jediné kdy by šlo využít vodní výluh jsou PANENSKÉ pásty. Prostě někdo zaboha nechce z pravěké jeskyně či slézt z opičího stromu. Je jedenadvacáté století, všimli jste si toho už?

Teď jsem ve včelaři narazila na zajímavý článek o tom, jak melecitozu řeší včelaři v Rakousku, prý se tam vyskytuje mnohem častěji, než u nás. Když si všimnou včas, že včely nosí melecitozu, dají jim prázdný nástavek, nad mřížku, jako že úplně prázdný, bez ničeho. Jen do nástavku vloží voskový papír - přený postup viz včelařství. Včely vystaví divočinu a zanesou. Divočina se pak snadno vyřízne a  roztaví v hrnci, nahoře se udělá koláč vosku a dole je med. Tím, že je to z panenské nezaplodované divočiny, je prý med voňavý, normálně použitelný. Přesný postup popisuje poslední včelařství. Vím, že letos už je to passé, ale pokud by se podobné nadělení mělo opakovat, zatím mi tahle metoda přijde nejjednodušší a méně pracná, než časté vytáčení, máčení plástů atd.

Je mi smutno když čtu co píšete.

Žádná mřížka, žádný voskový papír a žádná divočina, stačí mít prostě panenské medníky.

Zkoušel někdo vyřezat z bedny se včelami divočinu? Dokážete si vůbec představit, co je to za maso a kolik včel se při tom rozmačká? A jak je vše ulepené a jak reálně hrozí rabovka? A kolik času by si to vyžádalo? Takovéhle kraviny může psát jen bl.ec a tudíž časopis, kde tohle píšou, nedokážu já považovat za odborný!

A tohle radí ODBORNÝ ČASOPIS v jedenadvacátém století? No tak to teda potěš!

Časopis Včelařství mi připadá jako televize. Jednodušší lidé věří každé hovadině co tam blábolí a nikdo se ani nepokusí si to představit v praxi.

Takže. Kamarád Petr má spešl kotel, kde vyvaří 14 polorámků naležato. PANENSKÉ voští propadne vlastní vahou samo. Po stranách “komínu” polorámků lze postavit další 3 + 3 , ale ty se musí před koncem tavení přizvednout a voští shodit. Rámky jsou stejně čisté jako vyvařené ve vodě, bez šahnutí se jen dotáhnou drátky a vylepí M. Na jednu várku, která trvá i s chadnutím 5 hodin, vyzíská med z 20 polorámků. Když jsou úplně plné, je to asi 26-28 kg + nerozpustná melecitoza (písek)a ta je zespoda voskového koláče. Další kolega Tom4 má nový separátor a do něj se mu vejde 7 polorámků 39x17. Opět vše bez včel, vyřezávání, patlání a nebezpečí rabovky. Civilizovaně, na úrovni 21 století. Alejde to jen s panenskými plásty.

Petrův kotel není primárně určený na separaci medu. Je to výkonnější zařízení a má vícero použití. Zda zveřejní co je to za kotel a jak na to nechám na něm, je to jeho know-how.

-------------------------

Ale jádro sdělení je jinde. Jde o to, že jsem bezpočtuklrát sdělil, že se rámky s melecitozou prostě podstaví v nástavku pod nástavek s plodem. Nic se neodvíčkovává, natož aby se máčelo. Do jara je melecitoza pryč, vč silné, zdravé, vitální s raketovým jarním rozvoje. Bonusem je, že rámky se nemusely skladovat a sířit, postarají se o ně včely.

Jak vidím, nějak to nikdo neumí pochopit. Tak jo, dělejte si tedy co chcete.

Podívejte Tome, já melecitozu řešit nemusím, u nás není a vzhledem k složení lesů ani nebude.   Pod tu bednu by se mohl dát výkluz a byla by odvčelená. Ten papír tam předpokládám dávají, aby ji v podstatě vyklopili. Pro mne je to jen teorie, kterou nikdy potřebovat pravděpodobně nebudu. Přečetla jsem si to a napsala hlavně jako zajímavost. Někdo třeba ty panensk rámky nemá.

 Nicméně, přesvědčil ste mě, pravděpodobně sem hodně dlouho psát nebudu, pak nebudete muset smutnit.    

Tady se ozvu , i když nejsem účastníkem diskuze. Mám dojem, že příspěvek Toma50 měl směřovat k autorovi “odborného článku” a ne k Vám, Drvodělko. Snad došlo k nedorozumění. Za mě musím říct, že jsem nesmírně rád za Vaše příspěvky, mj. i proto, že s námi diskutujete jako jediná včelařka mezi samými včelaři. Doufám, že tu Vaše příspěvky uvidíme i nadále

Petra pripájam sa k Tomovi4 a prosím neodchádzaj z diskusie… za tie roky čo poznám Toma50 je to jeho štýl vyjadrovania… nesúhlasím s tónom ktorý občas používa ale na kvalitu jeho včelárenia to nemá vplyv 😉…proste nie je liberál  a  v  tom presadzovaní svojich názorov je jasný “necita”… ale nemyslím si že by to robilo poznatky o včelách menej hodnotnými.. tie ostatné komentáre, som sa naučil nevšímať si…včelár (aj včelárka) by nemal byť citlivka… kto chce s vlkmi žiť, musí s nimi vyť … lebo zdupkať je detinské…

Nejspíš máte Tome4 a Goro pravdu. Naštvala mě ta reakce a hlavně to vlákno Marná snaha, najednou jsem toho měla plné zuby. 

Vrátím se k článku ve včelařství. On by nebyl až takový problém do toho nástavku dát prostě prázdné rámky na volnou stavbu nebo nějak podobně  a prostě tam jen za pomoci mřížky nepustit matku. Pokud vystaví nástavek plný divočiny, musí přece vystavět i rámky. V posledním včelařství se melecitoze hodně věnují a mimo jiné tam jeden z včelařů píše, že mu toho cementu nanesly na jeden úl 100kilo. Mě to prostě přijde škoda vyhodit a vlastně i jen zkrmit. Navíc takové množství se ani nezkrmí. Pokud jde med z paneské plástve dostat vytavením v hrnci nebo v troubě, no sice to nepůjde u chovatelů s větším počtem úlů, ale hodně včelařů má do deseti včelstev a ti by to využít mohli. 

Medar:

Tom.50 asi jste moc nepřemýšlel nad tím co píšete. Divočina nad mřížkou se normálně odvčelí výkluzem. V čem jako vidíte problém? Podle mě by cement v panenském díle měl jít vylisovat pod tlakem. Zkoušeli jste to někdy? Med by měl jít ztekutit i tlakem.

Nemusím zkusit všechno. Zkusil jste tu divočinu dát stavět vy? Viděl jste někdy tu hrůzu, co postaví? Divočinu přilepí ke Spodním Loučkám nástavku nad tím. Jak to odtrhnete a jak zase sestavíte bez masakru stovek včel? Přece teprve vkládáte výkluz a není odvčeleno, je to tak? Nebo zvednete třeba dva plné medníky i s třetím medníkem plným divočiny? Tedy tři narvané medníky? A odtrhnete od mřížky, ke které to zase přibetonují dole, abyste dal výkluz? A výkluz tam pořád ještě není. tudíž na spodku divokého nástavku zase zničíte stovky včel. Já někoho takového včelařem nenazývám. Ale ano, vidím je na YT jak mají v úlech stovky, celé vrstvy uschlých placatých včelích mrtvolek. To záleží na tom, co kdo preferuje a jak silný má žaludek.

Já tohle nemusím zkoušet, já si to umím představit. Navíc nemusím “rakouské” kejkle dělat, protože jsem vyspělejší než rakouští včelaři, kteří věc řeší návratem do brtnického starověku. Nevím v jaké době žijete vy, já ve dvacátém prvním století. 

A proč tvrdím, že jsem vyspělejší než popisovaní? No proto, že všechny moje medníky jsou ze 100% panenské a tak můžu podstavit pod medníky medník se soušemi. Včely ho dřív zaplní viz můj článek - pohádka o bratřích a hřibech. A proč chtít aby plnily rámky cementem rychleji, když Sedláček na YT radí nedávat jim mendíky, že když nebudou mít kam, že cement nebudou noisit? (svatá prototo!!!!!!!) Z rámků se to CIVILIZOVANĚ na úrovni 21 století vytaví separátorem nebo jiným zařízením (Petr) - nedávno se tu o tom psalo. Tedy když se to nestihle a melecitoza nevytočitelně ztuhne, viz dál v tomto textu.

Zkusil jste tlakem ztekutit melecitozu, které se říká cementový med? Zkusil jste tlakem ztekutit jakýkoli zkrystalizovaný med?

Kdybyste studoval pozorně a hlavně CELÉ moje články, věděl byste, že se melecitoza dá vytáčet co každé 2-3 dny. Vytáčet, ne lisovat nebo vařit, nebo tavit i s voskem. Mě v tom zabránila tělesná indispozice, způsobená dřinou u včel a to asi 28 let už nezvedám celomedníky, ale jen NN. Ale varoval jsem tu a psal o tom, že někdo tak vytáčí i normální med a i pan Goro ví o člověku, který takto získává mnohem víc medu než klasikou. Najdete si to tady sám?

Ale už zase jsem napsal moc dlouhý článek, který málokdo čte celý a i když čte, patrně mu nerozumí. S obojím já ale nic neudělám.