Blaník a melecitoza

Hlavně je dobře, že to ještě půjde zachránit. To by mu asi drblo, muset plásty namočit a točit do hnoje.

Já jakožto ne moc chytrý bych ty panenské souše s cementem odvíčkoval a podhodil NN pod VN. Teoreticky by to mohly “přebrat” a  přenosit nad VN, jelikož VN bude plný plodu a zásob. Takže nad VN by mohl být nový NN čili medník vystrojil bych ho asi soušema. No a ty “krystalky” z NN, který je daný  pod VN by mohly vyházet ven, takže by nám zbyly vyčištěné panenské souše na uskladnění. Spodní NN by se odebral a dala by se tam až KK v polovině 9 měsíce. Asi je to ho..dina že? Hlavně mě za to neukamenujte🙄

Je to jedna z možností. Kamenovat vás tu nebude nikdo za nic, myslím.

https://tn.nova.cz/zpravodajstvi/clanek/563898-med-podrazi-vcelari-musi-zlikvidovat-polovinu-produkce-vcely-nemusi-prezit

Tak u nás není, ale komu se nepovedlo získat první snůšku, tak prý skoro nic nemá. Známý vytočil z osmi úlů 50 kg.  A prý to tak má podobně víc místních. Asi to tak i bude, protože já mám med  , tedy to co jsme zatím vytočili, komplet vyprodaný. 

Ještě vytočíme tenhle víkend pohanku a pak už asi začnu krmit.

Jsem ráda, že melecitosu nemusím řešit i když bych někdy takový ten tmavý med chtěla. Ale u nás není “správný” les.

Ale melecitoza není jen prokletí. Je to velká úroda tmavého medu, jen je s tím hodně práce a je náročnjší med dostat z plástů. Při metodě včelaření v Dadant systému, či podle Toma50 v Blaníku je jednoduché využití co s melecitozou. Musí z úlu ven, ale osobně chvíli počkám s krmením, až z plodiště část spotřebují a dokrmím třeba koncem července, aby se do plodiště dostal cukr.

Možná nejsou plodiště ulitá melecitozou. Já pořád nevím, neměl jsem odvahu do včel jít dokud se mi záda nezahojí.

I kdyby byla plodiště = VN plná melecitozy, cukr tam dostaneme. Přede dvěma lety jsem dokonale ulil několik vč, myslel jsem si, že přestanou brát cukr když budou plné. Nepřestaly a na vysokých rámcích neměly volné buňky. Ale díky tomu, že jsem mezi VN a TL stčil KK, bylo po problému. Jen jsem v KK plné zásobní z prostředka dal na kraje a doprostřed poloplné rámky. Tudíž zasedly v NN. Pravda, nebyl to melecitozní rok. Ale je jisté, že i kdyby melecitoza ulila plodiště = VN, umíme si poradit.

Pro začátečníky polopaticky. Pod melecitozní, ale i medovicový med bez melecitozy (na něm zimují také špatně) musíme dostat asi 4-5 cm věnce cukru. To na přežití zimy, když nebudou plodovat, stačí i supersilnému vč. No a když je ulité plodiště medovicí a dole je jen prostor na zasenutí chumáče, dokrmením cukrem toto sezení ulejeme. Jak vysvětluju výš, Blaník to umí vyřešit. Nevím zda by to stejně fungovalo s podsaszeným VN. S NN to funguje.

Tak se zdá, že jak jsem si to vymyslel to asi nepůjde. Nebyl jsem štont to sám zrealizovat a kámošové se na to vyreflektovali a nebo nedotáhli. Jen Tom4 na něco přišel, uvidíme.

Tak vše je horší, než jsme si s kolegy mysleli. Ale dílčí řešení už funguje skvěle, jen se musí vychytat mouchy. Už víme jak na jeden ze tří možných způsobů, přepracování včelami to ale, bohužel, není. 

Tím separátorem?

Separátor dle našich informací není nikde, ani v Německu k sehnání. Jak se kdysi v jiné souvislosti vyjádřil BG, “nechali nás v tom a tak je to zase jenom na nás”.

Kvůli zdraví jsem nedokázal svůj nápad vyzkoušet. Vyzkoušel to ale Roman a už víme, ŽE TO NEFUNGUJE. 

Což je vlastně dobrá zpráva = vědět jak něco nejde je ve skutečnosti super. No a taky jsem rád za svoje tajnůstkaření, že to nezkoušelo víc lidí, byli by zklamaní. Nebudu tu líčit princip, prostě je to slepá ulička.

Co ale zveřejním je, že jsem měl další šílený nápad, který by šlo realizovat jen s panenským tuháčem. Rozmixovat ve vodě celé vyřezané plásty, nechat pár chvil ustát ve stáčecí štoudvi a medovou vodu vypustit spodem a dát včelám. Idea byla, že by med daly do medníku, protože pozdní snůšky taky dávají i v červenci a dokonce i v srpnu do medníku. Málokdo dnes už ví, že pravý černozelený medovicový med z jedlí byl až v srpnu. To skončilo léčením proti VD a to i kdyby někde jedle přežily (mají posledních 50 let nějakou chcípavku a taky vymizely ty správné mšice, asi nesnášejí oteplení).

Ale můj předpoklad je špatný a hned vysvětlím proč. Mám vyzkoušeno, že když se kolem 10.7. začalo krmit skrz KK, že to nosí nad plod do VN. Až když mají spodky skoro ulité až téměř dolů, teprve pak dávají do medníku, tedy do KK, která je přímo na VN s plodem. Když tedy přišla melecitoza po půlce, většinou až koncem července a v srpnu, nemohly jí dát nad plod a skončila v medníku = KK.

To mi došlo až dneska a tak je dobře, že jsem to nemohl zrealizovat kvůli zdr. indispozici. Včely by totiž medovici, sice bez ve vodě nerozpustné melecitozy, ALE POŘÁD TĚŽKO STRAVITELNOU MEDOVICI, nacpaly nejdřív nad a kolem plodu a až přebytky by dávaly nahoru do KK. Možná bychom získali medovicový netuhnoucí med, ale katastrofu s plodišti ulitými medovicí to neřeší.

To by se musely vzít tuhé medníky, nakrmit tak, aby se cukrem ulila plodiště a pak teprve dát medovou vodu z mixovaných souší s tuháčem. Pak by to nemohly cpát do VN a dávaly by to do medníku. 

Tak to je tak krkolomná blbost, navíc prakticky snad nerealizovatelná a kor pro pracujícího včelaře, který má taky rodinu a jiné zájmy, že to nikomu neradím ani zkoušet.

Zbývá uložení cementového medu v rámcích na příští rok, část se dá dát pod VN s plodem v půlce září, ALE AŽ PO NAKRMENÍ CUKREM a ne tedy žádným škrobovým synťákem, to jim nechcte medovici než jim dát ty sra.ky a vyjde to nastejno. Ale to je už jiný příběh, jinde tady na CHZ už vysvětlený.

Ach jo, to je mi moc líto.  Doufala jsem, že se vám to povede dostat ven.

Zkusil jsem dát 4 plné rámky melicitozního medu (odvíčkované, prostříkané vodou) do horního nástavku. (plodiště, prázdný medník se soušemi a mezistěnami, folie s malou mezerou, nástavek s rámky na přenesení) 

Přenesena, zpracována byla asi jen polovina. V buňkách zůstaly asi do poloviny suché krystaly. Možná by pomohlo opětovné naplnění vodou. 

Ale v medníku pod tímto nástavkem nepřibylo nic. Mezistěny také bez povšimnutí. Takže na přepracování melicitozy tento způsob vhodný není

U jiných vč. jsem vložil nevytočené rámky do nástavku (prošplíchané vodou - více místa ve volných buňkách, které se podařilo vytočit), a strčil pod plodiště. 

Po dvou týdnech jsou rámky téměř ideálně vyčištěny.  Nad plodištěm nebyl úplně prázdný medník, takže nedokážu říct, kam jej přenesly. Ale plodiště není ubité. Spíše naopak

Těšte se, romaning mi poslal fotky svého včelstva a mě vylezly oči z důlků. Píše mi, že tu chce založit vlákno o uspořádání plodiště na zimu. Lepšího nic, než co mi poslal, si já neumím představit. A taky je zřetelně vidět, jak správně vedené vč a i v problémovém roce s melecitozou už samo ukončuje plodování. A to je teprve druhá dekáda 7 měsíce. Skvělé.

Nastal čas zveřejnit svůj neúspěch.

Včera a převčírem jsem prvně včelařil, úplně jsem rozebral dvě vč. Zůstal jsem v šoku z několika důvodů, postupně to tu rozeberu.

Obě vč mají TL nacpaný včelami. Tak, jako v nejvyšší sezoně na přelomu května a června. Dolíhávají se tam trubci - v tuto dobu neuvěřitelné a všechny dělničáky jsou nabité pylem a i některé trubčí buňky - asi třetina.

Obě rozebraná vč jsou třicítky. Jedno má kromě TL medník 11 a 15, druhé má kromě TL dva medníky 15. Nejsou to tedy nejsilnější vč, asi třetina má o jeden i dva medníky víc. Všechny medníky jsou tak nacpané včelami, že jsem to jakživ neviděl snad ani v sezoně. Prvního srpna pak nemožně neuvěřitelné. Po odtržení stropního igelitu nastane “hrnečku vař”, včely se nezvládnutelně hrnou ven a sedají si z venku na nástavky a chuchvalce včel “kapou” na zem. Před rozebráním ale vč vůbec nevyléhají, žádná. Nutno podotknout, že oba dny jsem šel včelařit až v 18 hod a hlavně, mám úly v celodenním stínu. Patrně proto mi včelstva nevyléhavají vůbec a nebo nepatrně. Při včelaření všechna vč létala a tak bylo dost včel mimo úl za pastvou.

Existuje přísloví, že když se seje oves a když se sklízí, včely nejvíc slídí. Právě se sklízí tady u nás oves a včely neslídí ani nepatrně, je nějaká snůška. V jiném vlákně píšu z čeho asi. Kolem úlů to omamně voní, na česnech vč větrají a odpařují.

Kolega Tom4 má vyjedená plodiště, krmí, medníky má ubité cementem. Podobně je na tom Petr. U mě je to ale úplně jiné. Poslední rámek ve VN je až dolů oboustranně zavíčkovaný cementem (jedno vč je na SS, druhé na TS a u obou vše stejné). Prohlédl jsem jen další 4 rámky. Všude je nejméně 20 cm cementu a pod ním jsou oválky pouze zavíčkovaného plodu v rozměru asi max 15-17 x 6-8 cm. Kolem plodu jsou tak dvě řady volných buněk. NENÍ KAM NAKRNMIT CUKREM!!!

Nemám souše a přemetení na M u úlů nabitých včelami s výškou díla 75 nebo 90 cm i metr si ani nechci představit.

---------------------------

Co z toho vyplývá? Jsem se svými moudry v koncích, nevím. Za celý život jsem neviděl, aby vč prvního srpna byla v takové síle! Vždy byly už redukované medníky a na VN byla jen KK a ta nebyla ani zpola obsednutá.

Jak se to mohlo stát? Nevím. Patrně je to důsledek toho, že vč měla od začátku června kontinuální nepřetržitou snůšku MEDU. Většina včelařů v době, kdy by měla být hlavní snůška, naříká, někdo musí dokrmovat, většina ale nic neřeší a včelstva redukují počty plodu a pak je ve včelstvech méně včel. Ale ani to by nestačilo a tak následuje čistě spekulace, pouze moje, nijak nepotvrzená a neověřitelná dedukce.

Protože vč v červnu ani hodinu nestrádala a plod byl krmen v nejlepších možných podmínkách MEDEM a ne náhražkou, kterou cukr nepochybně je, tak včely vydržely déle a neodešly jako pravidelně odcházejí od začátku července. Vlastně by to znamenalo, že stačí včelstvům nesebrat med a pak se vytvoří nesmírně silná vč a to i když jsou plodiště ubitá medem a pylem a na plod mají v červnu i v červenci málo místa. Přesto je to plod a z něj včely tak vysoké kvality, že nyní úly pukají ve švech. Pokud by někoho napadlo jiné vysvětlení, sem s ním. Prosím.

Co dělat? NIC. Nebudu dělat nic. Medníky jim vzít nejde, včely nemůžou být mimo úl. Do VN, kde budou zimovat, nejde dát ani kilo cukru, aspoň se to tak zdá. Zkusím jim koncem srpna nějaký cukr dát, ale iluze si nedělám. Malá naděje je, že těsně nad plodem je med květový z nynější snůšky. Ale. V tuhle dobu kvete lesní plevel vždycky a med  z toho není a tak je nejspíš pořád medovice. Navíc když rýpnu do zavíč medu nad plodem, neteče a tudíž je to cement. Také by to vysvětlovalo úplnou absenci včel na pámelníku a krušině.

Východiskem by bylo nechat TL s tím, aby chumáče zasedly na relativně prázdných TL a na poslední čtvtinu vysokých plástů dostat nějaký cukr. To ale až vyběhne plod.

Právě se ukáže pravdivost mé domněnky, že VD vůbec včely nezabíjí, že je jen u úhynů přítomen tak, jako je každý zabitý voják zavšivený a příčinou jeho smrti nebyly ty vši. Nastal u mě okamžik pravdy. Jestli se dožiju sdělím tady jak to celé dopadne.

Z předhcozího vyplývá, že nijak neléčím a léčit nebudu. Prostě počkám, vč musí zredukovat počty včel. Pokud budou vč početně “normální” 1.9., můžou dostat na měsíc Gabon. Mám vyzkoušeno několik let po sobě. Jsem ale připravený, že vč nedostanou Gabon a dostanou až fumigaci Varidolem po 10.10. Hodně se nabízí šance zkusit třeba čtvrtinu - to je u mě 10 vč, neléčit vůbec a nebo jim dát až předvánoční aerosol.

Divičům sděluji, že nijak nemonitoruju, netuším kolik VD je v mých včelstvech. Tohle neřeším už 12 let v řadě.

U jednoho kolegy se ukázalo, že med nejde oddělit ani separátorem, vzniklá hmota zůstala ve formě “povidlovitého” maglajzu z medu, “písku” a vosku a vosk se neoddělil. Neoddělil se ani po opětovném přehřátí na víc než 85. Nezbývá než hmotu vyhodit. Možná by se to mohlo dát “přebrat” včelám. To ale nic neřeší, včely by uložily sice med bez melecitozy, ale pořád je to problematická medovice, na které vč nemusí zdárně přezimovat.

----------------------

Opakovaně jsem tu a i jinde napsal, že včelařím proto, že je u včel pořád něco nového a nikdy se nic úplně přesně neopakuje. Ovšem právě to u mě dosáhlo opačného efektu, jsem těžce zklamaný, unavený a už se mi chce jen rezignovat. Stačilo!