jo jasně, jak oddělit zrno od plev…..to je pravda
já to beru podle doby, kdy jsen se s ohařema začínala na netu pohybovat já a kdy mi se základy pomáhali ostatní, zdarma mi věnovali nejen svoje zkušenosti,ale tky čas.
Ph:mi hrozně chybí ta soudržnot a ta vůle se podělit s ostatními o to, co jsem já sama zažila, osvědčilo se, pomohlo mi
tohle porad existuje, jen ne na netu
Mno, hledám prostŕedí, kde to ještě ( už ) takhle funguje , není to snadný.
ano, driv byla situace jina. A je potreba si to uvedomit 😇
Na netu se hodne lze!
hodne vycvikaru si vyrabi nerealnou auru kolem sebe -stale sofistikovaneji. Je stale tezsi rozeznat realitu od sveta, co se predklada verejnosti
Mám jiný názor. Kdybych měla s prvním psem přístup k informacím a trenérům takový, jako dneska, mohli jsme být úplně někde jinde. Nemuseli jsme zkoušet nesmyslné cvičáky, které vůbec nic nevyřešily, a x let experimentálně zjišťovat, kudy cesta nevede… A to byl rok 2009, žádný pravěk.
Nepořídila, protože mě by to proste rozčilovalo 🤪
premyslim, jake informace nebyly dostupne?
Normální běžný základ, pes startuje po psech a začátečník se snaží zjistit, co s tím má dělat.
Nebyly ty placený videjka, ale byly diskuze cézetko a mujpes a tam se člověk dozvěděl všechno a zadarmo.
Nebo si koupil knížku… jednoduše vše, co potřebuju k životu, ukazuje V. Stilwell v knihách od 2005 i vediích, na YT byla vždy zdarma. YT máme asi od 2005? Wiki říká, že se to vysílalo ve 125 zemích, tak i bez netu to šlo.
Šusta až 2014…
Ale diskuze byly, dyť i RD měl poradnu, kam chodila spousta lidí včetně Štemberové, … IF existovala od… nevim, od hrozně dávno. Slovenské DF je stále aktivní, 15 18 let existuje určitě, lidé tam chodili i někteří z IF, ocaď atp.
Jako začátečnici a majitelce prvního psa mi nejvíc pomohlo najít si trenéra, který je mi sympatický, a učit se přímo od něj (případně pokud má nějaká videa, Instagram apod.). A to nejen na individuálních lekcích, ale klidně i skupinových, spousta jich dělá různé procházky a další akce, kde jsem toho ve výsledku naposlouchala a odpozorovala nejvíc i podle toho, jak se pracovalo i s jinými psy, nejen s tím mým. Třeba jak keriton doporučuje Evu Štemberovou a její víkendovky, tak ty jsou na tohle super, ale podobné akce dělá i spousta jiných trenérů.
Co s týče nějakého obecného povědomí o psech (jsem z rodiny, kde v užším příbuzenstvu nikdo psa neměl), pomohly mi knihy, které zmiňuje Tenurri, případně další knihy od nakladatelství PLOT, podcasty (již zmiňované Pejskárium, ale taky Loype podcast, Neštěkej na svého psa…) a samozřejmě také možnost se na všechno možné vyptat chovatelů, od kterých jsme si pejska vzali.
"Ted to myslim tak, ze neni moc zdroju , ktere by od A do Z rikali celou skutecnost. Bud se jen naznacuje - zbytek v zaplacenem kanalu(seminari, nebo se uplne fabuluje atd. je to trend poslednich let. Jeste cca 10let zpet se slo dopatrat relevantnich informaci na netu"
přesně tak!
teď se člověk jenom dozví, že když si koupí cosi, tak bude mít úplně úžasného a bezproblémového psa….koupí
i tam, kde jsem se dříve něčeho dobrala….
přeci, “mami, je jiná doba”….
“Ale diskuze byly, dyť i RD měl poradnu, kam chodila spousta lidí včetně Štemberové, … IF existovala od… nevim, od hrozně dávno. Slovenské DF je stále aktivní, 15 18 let existuje určitě, lidé tam chodili i někteří z IF, ocaď atp.”
nedávno jsem se brouzdala poradnou RD, něco jsem hledala+jsem si chtěla ověřit, jestli si EŠ dobře pamatuji (trošku mě udivuje její dnešní věhlas)…a jo, pamatuji si ji dobře 😎
Doron:Viz. Psí bible.🙄
Psí bibli jsem si půjčila v knihovně, ani mne nebavilo ji prolistovat, natož se vyloženě začíst. Přečetla jsem pár listů a vše bylo o klikru, ten já nepoužívám a používat nechci. Takže pro mne to nebylo k ničemu.
A zase…jako začátečník, nepolíbený psem, bych si koupila klikr a začala na psa klikat, asi blbě klikat, takže by to nefungovalo a tak nějak bych si kapáček kur.vila psa. Snažila bych se napasovat situaci z knihy na reálnou situaci. Nebo bych se na to vyprdla a zkusila další metodu a pak další a další, až bych přišla na to, co vyhovuje mně i psovi. Takhle j sem to vlastně měla u své první pesy, literatury po málu, internet nebyl, v rodině ani v okolí nikdo neporadil, na cvičák jsme se nedostali (na volné místo od roku 2002 čekáme dodnes a ještě vloni tam ten cvičák stále byl) a tak jsme vychovávali stylem pokus omyl. Pesa byla úžasná, takže nám všechny chyby odpustila a fungovala super. U její výchovy jsme si ujasnili, co vlastně od psa chceme a co rozhodně nechceme.
Gertruda:Jako začátečnici a majitelce prvního psa mi nejvíc pomohlo najít si trenéra, který je mi sympatický, a učit se přímo od něj (případně pokud má nějaká videa, Instagram apod.). A to nejen na individuálních lekcích, ale klidně i skupinových, spousta jich dělá různé procházky a další akce, kde jsem toho ve výsledku naposlouchala a odpozorovala nejvíc i podle toho, jak se pracovalo i s jinými psy, nejen s tím mým. Třeba jak keriton doporučuje Evu Štemberovou a její víkendovky, tak ty jsou na tohle super, ale podobné akce dělá i spousta jiných trenérů.
Co s týče nějakého obecného povědomí o psech (jsem z rodiny, kde v užším příbuzenstvu nikdo psa neměl), pomohly mi knihy, které zmiňuje Tenurri, případně další knihy od nakladatelství PLOT, podcasty (již zmiňované Pejskárium, ale taky Loype podcast, Neštěkej na svého psa…) a samozřejmě také možnost se na všechno možné vyptat chovatelů, od kterých jsme si pejska vzali.
Jak naprostý laik s prvním psem pozná sympatického trenéra, když ho hledá?
Fiona.Praha:Jak naprostý laik s prvním psem pozná sympatického trenéra, když ho hledá?
Jj, často metodou pokus omyl, což pro psa asi není úplně OK.
Na netu se hodne lze! hodne vycvikaru si vyrabi nerealnou auru kolem sebe -stale sofistikovaneji. Je stale tezsi rozeznat realitu od sveta, co se predklada verejnosti
Jo, bohužel, je to hrozná škoda, nikdy by mě nenapadlo, že se bude kupčit s informacema .
assil:Nebyly ty placený videjka, ale byly diskuze cézetko a mujpes a tam se člověk dozvěděl všechno a zadarmo.
PŘÉSNĚ!
No ač jsem si žádný to videjko neplatila, slyšela jsem o tom už dost na to, že tipuju, že naprostá většina z nich obsahuje informace, které jsou v pohodě dohledatelné i jinde a žijou prostě z pohodlnosti lidí, kteří radši zaplatí za videjko než by si přečetli knihu a nebo brouzdali po netu a hledali a četli nebo hledali na trupce, to je totiž dneska pro spoustu lidí strašně velká námaha. Videjko na ně vyskočí na FB, ping zaplatí kartou a pak jen sedí a čučí.
Že? 🙂
Ale oni se lidé posunují.
A až někdo zjistí, že klikr je to samé, co říct “šikulka”… Fiono. 🙂
A ne všici, co používají klikr (nebo se jim říká pozitivkáři víc či méně pozitivní), jsou ok,
viz Psí bible. Tam je totiž jeden velký problém - najdete rozhovor onoho “trenéra” (to sorry, já su čínskej bůh srandy, esi toto je trenér psů) a budete se divit, až se Vám panenky protočí. Nebo otočí a už nikdy nevrátí do původní polohy.
Ten pán prolez akademií p. Ščučky, kde se provozuje NePoPo, což je od Bellona,
to jsou jména, co?
Tak bacha.
Ten chlap mi přijde vyloženě nebezpečnej, není chytrej ani hodnej, podle mýho vůbec psům nerozumí, přistupuje k nim jako k nějaký věci.
Doporučuje třeba domácí klecování, nejlepší, co pro psa prý můžete udělat, je ho mít zavřenýho v kleci,nejlépe v jiné místnosti, jinak si chudák pes neodpočine. Ani voda není potřeba. Procházky bez programu jsou prý nebezpečné a nemají význam, je potřeba pořádně klikat , mluvit netřeba, je to škodlivé a pro psa matoucí, pejsek například může do zblbnutí skákal na lavičku,to se panečku vyřádí. Jo a žrádlo je výplata a pes je sobec.
Úplně toho chlapa nenávidím, představa, že bych byla jeho pes mě děsí. Občas si s ním píšu.
A takovej nýmand má tu drzost napsat knihu a ještě ji pojmenovat Psí bible. A hodně lidí mu to žere. Je to úchyl.
Klikr není to samé jako slovo, ani když se to tak používá, s klikrem je to rychlejší a kdo umí s klikrem shaping, tak má půl práce hotovo už předem.
A u divokých zvířat by to bez klikru asi nešlo vůbec.