hmn: 😀😀😀
Sardulah, tak nějak…..ale kdo by je nemiloval 😍
u nás, já si teď dala cca měsíční lehárko, manžel byl na zvěř sám (přežili 🙏)….když jsem po té děvčici něco chtěla, to byl pohled, jako “CO?…lidi jsou od toho, aby krmili, mazlili, starali se a…poslouchali, ne naopak!” Přesně to totiž dělá můj muž, hezky ho má vycvičeného😎
Já si dovolím napsat takovej románek, neboť sice nejsem úplně k tématu, ale třeba to nějakému začátečníkovi pomůže překonat podobná úskalí, co popisuji níže…pro případné neznalé..Gina, o které je řeč, je pastevec a to konkrétně plémě pyrenejský horský pes…takže pokud si pořizujete “normálního psa”, tak snad se dá něčemu i vyhnout…
Gina má teda taky manžela omotanýho pěkně kolem drápečku…zrovínka včera jí dával po večeři pařátek (ano my naší bílou krasavici odměňujeme za to, že se teda uráčila sníst k večeři půl kila masa, zatímco my lidi jsme měli zapečený tousty ) a protože Gina je opravdu princezna, tak ona po tom nechňapne, ale převezme takovým zvláštním způsobem, který bych přirovnala k tomu, když vám někdo podává ruku ve stylu leklá ryba…jako kolikrát jí třeba dávám kuřecí křídlo a ptám se jí “držíš to?” a tak si myslím, že jo, když jsem jí takhle upozornila a ono prdlajs…já to pustím a jí to z tý tlamajzny…pardon …z pusinky…vypadne…takže jak jí dával ten pařátek, tak jí to samozřejmě spadlo na zem….a teď dámy, tohle už je snad moc i na mě jako rozmazlovací paníčku…slyším manžela jak říká “jé tobě to spadlo, já ti to podám” a fakticky se můj chlap, který o sobě říká, že je starej, tlustej a línej, ohnul a podal jí to a já na to čumim a říkám “no to už si děláš prdel, že jí to podáváš” (za prdel se omlouvám, ale když je to citace, tak to snad nikoho neurazí) a on “ona by to nenašla”…"co by nenašla? ona není chlap, kterýmu když něco upadne na zem, tak to automaticky splyne s terénem"…..a ještě mi z ní moji pánové doma udělali pěknou kňouralínu…madam si kňourne, protože ví, že hned se jí někdo zeptá “copak je Ginuško?…” a eventuelně jí někdo běží pomazlit a kdyby jen to, ještě když kňourá na mě, tak mě buzerujou…třeba ležim na gauči, madam přijde ke mně a “kňour, kňour” (a kňourá takovým vysokým hláskem)a já jí říkám “no zapomeň, tady ležím já, běž si lehnout vedle a nebo na druhej gauč, já tě nepustím” a můj chlap z kuchyně “ježíš, co ti to udělá, tak jí tam pusť”….
Jako chci říct, že tohle určo nesouvisí úplně s tímhle tématem, ale ve své podstatě bych chtěla všechny začátečníky varovat, že někteří psi umějí velmi dobře využít svojí roztomilost, aby si defakto vydupali co chtějí. To se každou chvíli někdo zmiňuje o nějaký dominanci a jakože aby je pes doma neterorizoval, představuje si, že je pes vrčením a výhružkami fyzickým násilím, neřkuli pokousáním, bude stavět do latě…a to teda ne, všichni jsou přesvědčení, že oni si od psa kakat na hlavu nenechají . …jo tak to teda zlatá “dominance”, proti ní se člověk ubrání, ale roztomilá psí holka, co má v hlavě fištrón, to je teda jiná liga …ještě ty paničky, neboť jsou to taky ženský, vidí, jak s jejich chlapem ty potvůrky chlupatý cvičí…ale chlap, ten se jen rozplývá, jak ho ta jeho princeznička miluje a za hezký kukuč by jí snesli modré z nebe.
A jako jo, i bílá princeznička občas není úplně zlaťoučká, umí ještě i dnes zalumpačit a manželovi to ujede a okřikne jí a co udělá princeznička, hned běží k páníčkovi a dá mu něžňoučkou, slaďoučkou pusinku a nejen, že je vše zapomenuto, ale páníček se jí ještě omluví.
No když jí miluješ, tak fakty není co řešit.
Včera sedíme s manželem večer na dvorku u kafíčka…Mates se prochází po zahradě, Gina leží na dvoře a manžel na ní zavolá “Ginuš pocem”…no úspěch byl, že otočila hlavu, ale tím veškeré její úsilí skončilo…ale zase přiběhl snaživý Maťulka…"někdo volal pocem? , tak jsem tady"…no ti berňáci to mají hozený někam jinam, než pastevecká dámička. A já říkám manželovi.."no podívej, ta tvoje milující holka, ani nezvedne zadel, když jí voláš"…a manžel na to “no asi se jí nechce”.
To může člověk studovat Šustu od rána do večera a co je mu to platný, když si pořídí manipulativní roztomiloučkou psí holku a ještě s tou pasteveckou palicí, co sežrala Šalomounovo hovno (omlouvám se za ten expresivní výraz, ale nic trefnějšího mě prostě nanapadá) a co je sama o sobě roztomiloučkej bílej andílek a když je potřeba, tak se umí udělat ještě roztomilejší.
Takže začátečníci, dávejte si velkýho bacha, na tohle je i Šusta krátkej. Doporučuju k tomu Šustovi zakoupit také nějakou psychologickou literaturu na téma, jak odolat manipulaci.