- Příspěvek #212659
- Nahlásit
Moje zkušenosti s ležanem v podmínkách 400-500 metrů nad mořem, kde se nedá pěstovat slunečnice a nikdy nemeduje akát ani lípa. Mám za to, že tyto podmínky na většině území ČR převládají a tudíž se sem ležan rozhodně nehodí. To je také důvod, proč se v ČR ležany nikdy neprosadily a neprosadí.
Ležan by byla úplně nejhorší možnost, jaký úl zvolit. Je totiž jen do extrémně silných snůšek jako je z akátu v Maďarsku, jižním Slovensku nebo na UK. A nebo slunečnice a tak podobně. Je dost mrzuté, že se pravdivě nereferuje, že se sem (většina území ČR) ležan prostě nehodí.
Ono to v teorii, která zamlčí základní fakta, vypadá krásně. Ale. Vysvětlil jsem zhoubu práce na SS, tedy na jednu ruku dlouhou.
Proč nejde s ležanem dobře pracovat na Teplou Stavbu:
Toto vyčítám propagátorům, že zatajují skutečnost a tak to vysvětlím já. Dobře se pracuje u úlu kde je asi 11, možná tak max 13-14 rámků. Jestli je rámků za sebou víc, pak se na přední pohodlně nedosáhne. A když, tak se zvedají přední rámky na strašně dlouhých rukách a pracovník doslova přepadává dopředu!!!!!! A jak to vím? Předělal jsem si staré univerzály - ležan nemůže být nástavkový s oddělitelným dnem - na pololežan, kdysi s tím Včelařství lživě blbnulo a jmenovalo se to Senior úl. Jako že to bude pololežan na 17 rámků a na přední část s plodem se bude dávat ještě polo nebo celomedník. I tak to velikostí odpovídalo jen úlu na 11 rámků se dvěma polomedníky a nebo jedním celomedníkem. Bez TLumiče a tudíž zoufale malý úl.
Protože si všechno umím udělat sám, ihned jsem do toho šel i když mi bylo asi teprve jen 50 a možná 48. Věděl jsem, že stáří přijde. Plod se měl převěšovat do zadu, do jakési na úl zezadu napevno zavěšené “kapsy”. Univerzál byl na 12 rámků a já zvolil zadek na 5 rámků a tak to bylo monstrum na 18 (17 rámků + rám s mřížkou) rámků 39x30 s tím, že za 11 rámkem byla svislá mřížka, posuvná a tudíž nebyla napevno stále za 11 rámkem. Včely měly uvědomněle nosit med za mřížku, ale já měl totálně blbý včely a nosit tam nechtěly nic a raději se rojily. Tak jsem tam převěšoval plod. Pak tam, krajně neochotně, něco dávaly, ale jen do rámků s plodem, do souší skoro nic. Prostě včely vědí, že v zimě jsou pro ně zásoby dostupné jen nad plodem a hrozen zasedne jen tam, kde byl předtím plod a jinam zásoby dávají až když by fakt neměly kam je dávat. Mě se raději samy omezily, hlavně aby nemusely fungovat vodorovně. Nikdo, ani ty včely nechtějí dělat nepřirozené nesmysly. A tak za cenu strašné pracnosti se daly nějak donutit zadní medníkový prostor obsadit a něco málo do něj dát. Hlavně se pořád jednalo o med s výkaly = plásty s košilkami a já už byl zvyklý na med panenský. Vlastně to byl krok zpátky do včelařského pravěku. OK, chtěl jsem to vyzkoušet, protože dostatek zkušeností mi napovídal, že to taková idylka nebude, jako tvrdilo Včelařství. Už jsem byl poučený a nemýlil jsem se, jak se ukázalo.
Co ale bylo mnohem horší byla manipulace s předními rámky v plodišti - byly moc daleko a práce, místo aby byla lehčí, se naopak změnila v hypernamáhavé peklo!!! Nezbylo, než u předku plodiště pracovat z boku jako při studené stavbě, tedy na jednu ruku dlouhou. Taky manipulovat medníkem, i když jen NN, na hyperdlouhých rukách nešlo vůbec!
A po celou dobu stály vedle úly nástavkové s méně práce a nejméně dvojnásobkem medu. Snad jen za plat pro účel výzkumu bych byl ochotný dělat něco, co vidím, že je nebetyčná kra.ina a nefunguje. V pololežanech byla třetina medu s nejméně 3 x větší pracností ve srovnání s nástavkáči. Po 5 letech jsem to zrušil a podotýkám, že s velkou úlevou.
Vím, že má ležan Tom4 a třeba by sem chtěl dát svoje zkušenosti. Vlastně vůbec nevím, jak a zda vůbec v tom ještě včelaří a s jakým výsledkem. Možná i někdo další má s ležanem zkušenost a podělí se.