Aktuálně: 3 770 inzerátů208 898 diskuzních příspěvků18 233 uživatelů

Dělené plodiště

Tom50
Tom50 28.06.2024, 20:24:32 xxx.xxx.139.241

Jinde propaguje pan Goro NN systém pana Vince, který ale vlastně není NN systém, shodně se Zanderem, co ale vlastně není ani zoufale nízký Zander… A že je to super dokládá tím, že v tom bude pokračovat dcera se 160 včelstvy. Neraguji rovnou tam abych nezakryl páně Gorův příspěvek svým plkem.

Opakovaně tvrdím, že je nutné počítat, umět chápat souvislosti a tak sledujte, kdo má zájem a umí DOMÝŠLET V SOUVISLOSTECH, následující, co uvádím krok za krokem včetně motivů, které mě k tomu přivedly. 

Zander je na 10 rámků a jeho plocha je 92 dm2 a tak se podívejme, co vymyslel kolega Vinc. Chytřejší patrně užasnou.

Vinc má na plochu 10 r nástavku díky nižšímu rámku jen 84 dm2

Československý Tachovák má při devíti rámcích 39x24 - světe div se, 84 dm2

Jinde tvrdím a dokládám, že dobrý úl musí mít plochu prostoru pro plod asi 160 - 165 dm2. No a dva Vince na sobě a taky dva Tachovy na sobě mají kolik? No 168 dm2!!! Oba jsou na pro včelařova záda zhoubnou studenou stavbu. Aby toho nebylo málo.

Dávno jsem vysvětlil proč Řeháček stvořil ED, ale ten má plochu jen 152 dm2 a že stejně uvažoval Sedláček, který porušil zlaté pravidlo výšky rámku 30 a udělal svůj úl 39x34,7x11. Sice dodržel možnost obou staveb na jednom dně (stejně to nevyužívá a dře se na SS) a stejně to jeho čudo má jen 149 dm2. Prostě pánové se mýlili a nepochopili podstatu, věřili Škvařilovým 150 dm2 a jaksi ignorovali, že Škvařil neznal Kraňku. Ale to je prostě to hluboké včelařské vzdělání, to se nedá koupit ani vychtít, to se prostě musí NASTUDOVAT a hlavně musí být mozek schopný pochopit nejširší souvislosti.

--------------------

Ale pozor. Jinde Javalimu vysvětluju, že úl nesmyslně malé základny bude moc vysoký. Proto Tachov skončil v propadlišti! No a Vinc jen vyndal z mrazáku dávno mrtvé dítě a dcera se snaží o vzkříšení.

Nikdy nikde jsem se nevyjádřil, že se nedá včelařit v Tachovu, v Zanderu nebo Varré, košnici, klátu a Arabi klidně v hliněné rouře naležato. Jde to, a jen to, jak pohodlně, jak pracně a s jakým výkonem vztaženým na hodinu práce se v tom kterém systému včelaří. Co to nejdůležitější a tím je ergonomie? Neznalým připomínám co je ergonomie (také můj článek o starém článku o zádech včelaře) 

https://cs.wikipedia.org/wiki/Ergonomie

Vyzkoušel jsem vlastně přesně to samé, protože jsem si nebyl jistý a když to dělají jiní chtěl jsem vědět, zda jsou fakt hloupí a neznalí a nebo, a to j epravděpodobnější, že hloupý jsem já. Navíc mi bylo jasné, že brzy VN30 neunesu a nebo unesu, jenže možná s těžkými následky (přesně to se stalo a to už víc než 3 týdny prožívám a stačily k tomu bedny jen 15 vysoké, ale na studenou stavbu).

Z odúmrti jsem před pár lety získal asi 300 souší + asi 500 sbitých rámků 37x30. Uřezal jsem je na cirkuklárce aby vznikly rámky na výšku 18,5. Byl jsem ale dost chytrý na to, abych vyrobil nástavky pro rámek 39 a vyvložkoval je pro svůj pokus s rámky dlouhými jen 37. (naštěstí, chce se mi dodat). Nástavek měl 11 rámků a plochu 6,8 a tudíž 75,3 dm2. Dva na sobě měly 150,6 dm2. Potud zdánlivě úvaha správná a 18,5 jen proto, že když to jako NN funguje u Langu, tak se třeba mýlím a NN může být i vyšší než 17.

Idea byla, že dva tyto nástavky na sobě vytvoří dost velké plodiště (nebyla to pravda, musí být 160 dm2) jaké má Řeháček i Sedláček (nevím zda k tomu dospěli náhodou nebo výpočtem a teoretickým zdůvodněním) a že toto dost velké plodiště bude ale ze dvou beden a tudíž to snáz unesu a neponičím si páteř.

Jenže mi bylo jasné, že i když k tomu dám svoje NN 15, rozdíl výšky bude nepatrný a vytratí se efekt různě vysokých prostor. OK, v nejhorším tedy půjdu do mřížky. 

Tak jsem si to vypočítal a vymyslel a není na tom možné najít sebemenší chybu. Radostně jsem to osadil včelami a těšil se, jaký jsem geniální vynálezec! (přeháním, vždy jsem byl skromně pokorný a vždy jsem, i ještě dneska, o sobě pochyboval a pořád hledám nejlepší řešení)

Ukázalo se, že můj výtvor má všechny vady NN systému a ani jedinou výhodu. VN je při metodě Blaník potřeba zvedat 2x do roka a to je snazší si sehnat pomocníka než se pekloovat s plodištěm složeným ze dvou nižších beden, TL neodpadá a NN vysoký 18,5 je moc vysoký na bezchybnou funkci NN, ale současně trapně nízký na to, aby na tom byl rychlý jarní rozvoj a ani váha nebyla nijak nízká. A hledat matku na 11 nebo 22 rámcích taky nebyla žádná hitparáda. 

A tak po 6 letech jsem z toho vycouval a vím jistě, že už nikdy více. A chápu, že když bych neznal nic lepšího, asi bych u toho setrval a myslel si, jak báječné to mám. (a jak jsem si to chytře vymyslel)

Chytřejší se z tohoto poučí, jiní rozhodně ne, každého boj sám za sebe. Tvrdím, že je chytré učit se z chyb druhých a ne mocí mermo z chyb vlastních. Kor když vím, že zamýšlené chyba je.

Na závěr ale jednu naprosto stěžejní věc. Pan Goro příspěvkem o systému pana Vince a i všichni ostatní srovnávají jabka s hruškama. NN systém = med ze zakladených rámků, které see těžko oddělí od díla, které zažije léčení. U mě je těmto dvěma věcem podřízeno úplně všechno, já už do smrti produkovat med ze zakladeného, v čem BY MOHLA BÝT REZIDUA AKARICIDŮ, nebudu! 

A letoškem poučen ÚPLNĚ zlikviduji vše, co mám na studenou stavbu. Nebo bych musel úplně skončit se včelařením.

Tvrdím, že metoda i úl Blaník nemá co se týče PAneského medu a nemožnosti obsahu zbytků léčiv, konkurenci a už vůbec neexistuje nic s menší pracností. Rád se dám přesvědčit o opaku. A tak prosím SROVNÁVEJME POUZE SROVNATELNÉ.

Bohemia gall (neregistrovaný) 28.06.2024, 21:11:58 xxx.xxx.31.67

“NN systém = med ze zakladených rámků, které see těžko oddělí od díla, které zažije léčení.”

Ale vůbec ne. Záleží na technologii jakou včelař použije. Není žádný problém rotovat plodiště a mednikove rámky zvlášť, stejně jako dadant. Zakladené plásty pozná od panenských i poloslepý začátečník. Proto mám med z panenských plástů i v NN systému a můžu si dovolit i na divočině, protože nechávám stavět zvlášť plodiště a zvlášť medníky ve kterých jsou tak buňky diametrálně odlišné od plodových a trubciny, že do nich matka nezaklade dokud ji to včely neupraví. U míry 39x24 a vic nebo Jumba toho dosáhnout neumím.

goro
goro 28.06.2024, 21:33:15 xxx.xxx.202.190

tom napísal:

“NN systém = med ze zakladených rámků, které see těžko oddělí od díla, které zažije léčení.”

opakovane píšem aj do tohto fóra že včelárim na NN  kde rozhodne Tomom uvedená rovnica NEPLATÍ!

V ČASE KEĎ LIKVIDUJEM KLIEŠTIKA SÚ MEDNÍKOVÉ  PLÁSTY DÁVNO V SKLADE, SÚ PANENSKÉ A OCITNÚ SA V ULI AŽ NA JAR…NEVIEM AKO A KOĽKOKRÁT TO MÁM NAPÍSAŤ !!! 😕

Toto vyhlásenie je na úrovni tvrdenia, že studená stavba rámikov v úli MUSÍ ZNIČIŤ ZÁDA VČELÁRA…

… tá predstava, že na zničení “zád včelára” ma rozhodujúcu roľu studená stavba mi pripomína jeden vtip o sovietskych vedcoch, ktorí bol populárny za komunistov, dnes pre pokoj duše napíšem amerických..

teda americkí vedci skúmali sluch blechy… utrhli jej jednu nohu a povedali :"blecha skoč" a blecha skočila… toto opakovali až do doby, keď jej utrhli poslednú nohu, potom blecha neskočila a vedci si zapíali zistenie:"keď bleche utrhneme všetky nohy, BLECHA ohluchne!

tak je to aj s “dlouhou rukou” pri studenej stavbe… roky mám rámiky na studenú stavbu, nemienim diskutovať o vhodnosti pre včely ale o zničení zád včelára.… je nekonečný počet spôsobov ako dokáže včelár eliminovať negatívnu ergonómiu studenej stavbu bez toho aby mu “narástla jedna ruka” 😜

ja som používal postup pri ktorom som rámik na kratšej strane chytil do ľavej ruky a tú vzdialenejšiu stranu som pridvihol nosom rozperáka (ten mi robil ruku dlhšou), otočil o 90 stupňov a mohol hodnotiť plást… neskôr som používal klieštiky, ktorými som uchopil rámik za hornú latku v strede vytiahol a otočil do “teplej polohy”… nakoniec som (kvôli zalietavaniu a chorobám) zmenil umiestnenie včelstiev na studenej stavbe na stojany po dvoch rodinách a to už každý úľ môžem prehrabávať zboku ako pri teplej stavbe…

a viete čo som zistil?

…že to nie je usporiadanie rámikov , ktoré ničí záda včelára pri nadstavkovom včelárení ale fakt, že pri kontrole plodiska musí odložiť nadstavky, teda uchopiť nadstavok s medom, urobiť obrat a uložiť ho niekde mimo úľ, potom ďalší… na úľ vedľa to nejde, ten je rovnako vysoký, musí ho teda včelár BEZ OHĽADU NA TO ČI MÁ TEPLÚ ALEBO STUDENÚ STAVBU ODLOŽIŤ ZA SEBA , PRIČOM ZAŤAŽÍCHRBTICU PRI JEJ SKRÚTENÍ…

TOTO A NIE STUDENÁ STAVBA JE PRÍČINOU POHMOŽDENÍ ZÁD VČELÁRA…

Ale vyzerá to pekne, tvrdiť, že  väčšinu včelstiev mám na teplú stavbu, no záda mi zničilo tých pár úľov na studenú stavbu…😉

rovnako pekne znie že u Blaníka sa ťaží med s panenských plástov ale u NN systému sa ŤAŽKO MOŽE ŤAŽIŤ Z PLÁSTOV, KTORÉ NEBOLI ZAPLODOVANÉ…😄

Tom, ospravedlňujem sa za tento príspevok, pri vašom vstupe na toto fórum som vás požiadal, aby sme zbytočne negatívne nereagovali na vzájomné príspevky… ja som a nikdy nesnažil vaše príspevky negovať, vám sa to nie vždy podarilo ale nejako som to znášal… ale vaše skúsenosti a vyhlásenia tu sleduje veľa začínajúcich včelárov a keď píšete niečo čo má ďaleko od pravdy musel som zareagovať…

SĽUBUJEM, ŽE SA TO UŽ NEBUDE OPAKOVAŤ…😉

Tom50
Tom50 28.06.2024, 22:21:57 xxx.xxx.139.241
»
Odpověď na příspěvek uživatele Bohemia gall z 28.06.2024, 21:11:58

Super příspěvek, děkuju. Ale já si dovolím A L E

Chytnu se vašeho výroku či pojmu a tím je ROTACE nástavků. No a právě jste měl pochopit, že Blaník je hlavně o tom, že není nikdy žádná rotace nástavků. To se ukázalo a nejen mě, jako ne že pro záda a zdraví jako škodlivé. Ono je to škodlivé i pro včely a pro jarní rozvoj tuplem. Já se naopak snažil vyhnout se jakékoli rotaci nástavků (PROTOŽE JSEM VLASTNĚ LÍNEJ ČLOVĚK A ROZHODFNĚ POVAŽUJU ZA BLBOST DĚLAT COKOLI, CO DĚLAT NENÍ POTŘEBA) úplně jako zbytečné práce pro silné, které nic nenutí víc myslet a tudíž nepřijdou na to, že rotace není potřeba a naopak, že škodí včelaři i včelám.

Konečně z vás vypadlo, co jsem netušil, že máte i 24 a dokonce Jumbo. Proboha co vám brání a proč jste nepřišel na optimum u 24 s nějakým NN? A že je Lang delší? No a co jako? Neumíte si poradit? U jiného, třeba u začátečníka možná jo, ale ve vašem případě nevěřím, že byste si poradit neuměl, jak použít NN z jiného úlu do úlu 39x24. 

Víte, čekal jsem, že mě někdo upozorní, že Blaník 30 (Blaník může být 24 a i 27,5, prostě systém, ne konkrétní úl) taky nemá 150 ani 160 dm2, ale VN 39x30x11 má jen 129 dm2. On má s NN 15 pod VN 193 a to je moc. Kdo mě sleduje ví, že o tom vím a řeším to, ví, že pak je to moc velké. Taky ale ví, že TL když se vystrojí správně, nedá se počítat do plochy VN tedy plodiště úplně. Je to taková Chytrá horákyně. TL podle okolností součástí polodiště je, ale i není, podle jak které vč chce a nebo potřebuje. A tím je TL tak unikátní, že je to jakýsi pojistný ventil a že nezvětšuje plodiště tak moc, jako kdyby byl nad VN. A pozor, na tuto jeho unikátní funkci jsem nepřišel geniální teoretickou úvahou, ale zcela náhodně!

No a jasně a už mnohokrát vysvětluju do nejmenších detailů, proč je optimum pro plod pro Kraňku a BF v našich podmínkách právě asi 165 dm2. No a potvrzením toho tvrzení je, světe div se, fakt, že 39x24x11 a pod ním 39x15x11 dohromady 167 dm2. A ano, na třicítce je vždy včelstvo silnější, má víc včel, ale medu o tolik víc než 24 nemá. A tudíž ne absolutně, ale vztažně k síle je 24 vlastně výkonnější. Jen je to o trochu pracnější a proto je 30 lepší.

Z toho je jasné, že i úl 24 není nutné vyhodit, jen se k němu použije nějaký NN, nejlépe 15 nebo 17 a je z toho potom ideální úl s nejmenší pracností jakou si u úlu na 24 lze představit.

Obdobou by bylo vyvložkovat Adamce (BVD) na 9 rámků, tím z toho udělat Tachovák a dvě bedny na sobě mají 168 dm2. Jenže se tím zvýší úl a hlavně, není výhoda rozdílných výšek rámků a tudíž nefunguje samočinně a bezpracně tak, jako kombinopvaný úl, ale prostě stejně vysoký TL jako je základní plodiskový VN nebude fungovat.

Nikdo tu neuměl (ani nikdy nikde jinde) ROZUMNĚ vysvětlit, proč mocí mermo chce v jednom úle stejně vysoké rámky a proč se dobrovolně vzdává některých samočinných funkcí bez sebemenší práce. Jedinýmn vysvětlením, které mě napadá, je pak rozumová štíhlost dotyčného.

Podobně proboha proč rotujete nástavky, když se to dělat vůbec nemusí? Jakého efektu, kterého já nedosáhnu, se tím dá docílit a čím je to lepší než moje praxe?

Proč vlastně NN systém, když ve vašem včelařství existuje Adamec i Jumbo?

Já mám klidně v jednom úle nástavky všech čtyř měr, tedy 39x30 + 39x15 + 39x11 a i 39x24. Považuju to za výhodu, v čem se mýlím a proč by to mělo být blbé? 

A k D-B by mě ani nenapadlo dělat originál NN, ale má moje nástavky s délkou rámků 39.

VYSVĚTLÍ MI TO TADY NĚKDO?

Znova jsem si přečetl váš příspěvek, vysvětlíte mi, proč kejkle s volnou stavbou? Přece mezistěny nejsou tak drahé a lze si je dát udělat z vlastního čistého vosku a tak není nutné komplikovat si život VS? DStajně rámky drátkujete, tak proboha PROČ komplikaci? Napadá mě jen: 

“Někdo to rád horké”

----------------------

Než jsem sesmolil svojí diskuzi s BG přečetl jsem si váš příspěvek a reguju takto. Použiju vaší citaci: 

ja som používal postup pri ktorom som rámik na kratšej strane chytil do ľavej ruky a tú vzdialenejšiu stranu som pridvihol nosom rozperáka (ten mi robil ruku dlhšou), otočil o 90 stupňov a mohol hodnotiť plást… neskôr som používal klieštiky, ktorými som uchopil rámik za hornú latku v strede vytiahol a otočil do “teplej polohy”… nakoniec som (kvôli zalietavaniu a chorobám) zmenil umiestnenie včelstiev na studenej stavbe na stojany po dvoch rodinách a to už každý úľ môžem prehrabávať zboku ako pri teplej stavbe…

A já se jen ptám proboha PROČ když existují úly na stavbu teplou a tuhle gymnastiku dělat není potřeba.

Nerozumím proč berete osobně cokoliv a proč se nafukujete? Prostě neumíte diskutovat a uráží vás protichůdné argumenty?

Mě nejde o nic jiného, než vysvětlit začínajícím co je čeká, když si pořídí blbý úl a úl, kde je možná jen jedna stavba je blbější než takový, kde se dají použít obojí podle jak se chce a nebo jak je potřeba. Že shodou náhod s Americkou ZASTARALOU  blbostí je i slovenský národní úl horší za to já fakt nemůžu.

Bohemia gall (neregistrovaný) 29.06.2024, 07:53:58 xxx.xxx.31.67
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 28.06.2024, 22:21:57

Nevím co si kdo představuje pod pojmem rotace nástavků, ale u mne spočívá že v případě potřeby čas od času odeberu spodní nástavek na vytavení a nahoru vložím nový. Nemusím nic přeskupovat v plodišti a posunovat ramky jeden po druhém, abych postupně dostal ven co potřebuju. To není jediná výhoda NN. Další bonus z mého pohledu je, že se snadno úl přizpůsobí stavu a síle včelstva. Nic mě nenuti přizpůsobovat včelstvo velikosti úlu. Vše jde odebráním nebo naopak přidáním celého nástavku. Nemusím rachtat rámky a někde skladovat nepotřebné verky jako jsou přepážky… 

39 mám, protože jsem je koupil i s maringotkou jako pozůstalost, hlavně kvůli stanovišti a je mi líto je vyhodit. Dal jsem na ně medniky 39x17, tim se mi ale navýšilo množství nástavků na jednou tolik..ne že bych v tom chtěl včelařit do smrti. 

Jumbo jsem si pořídil pro srovnání s NN. Zatím můj závěr, pri dobré snůšce bezva. Když je mizerný rok je lepší NN, v těch je alespoň drobet medu i když dadant nedá nic protože je všechno v plodišti.

Všechno má svoje, není univerzální úl ani metodika pro všechna stanoviště a všechny včelaře. A každý rok je jiný 

drvodelkafialova
drvodelkafialova 29.06.2024, 08:05:39 xxx:xxx.c37f:bff0

Mě se metoda blaníku líbí a pro včelaře s omezeným počtem včelstev je určitě výborná. Na druhou stranu , chápu lidi, kteří se chovem živí a mají včelstev velké počty, že je pro ně jednodušší mít jen jeden typ nástavků.

Nicméně, pro mě je lepší metoda kombinovaná.

Tom50
Tom50 29.06.2024, 08:40:46 xxx.xxx.139.241
»
Odpověď na příspěvek uživatele Bohemia gall z 29.06.2024, 07:53:58

Díky za vysvětlení, konečně jsem se dostal do obrazu jak a v čem včelaříte. Já ale pod pojmem rotace nástavků chápu hlavně Boháčovy nesmysly, kdy se během sezony pořád vzájemně přehazují NN. Vy vlastně rotaci nástavků neděláte.

Zbytek vám asi funguje, co vy máte za zbytečné verky, já považuju za úžasné, čas a dřinu šetřící báječné věci. Zrovna tak když napíšete, že Jumbo má med jen někdy a NN vždycky, až jednou pochopíte a naučíte se využít celý potenciál Dadantsystému, asi vám spadne brada. Tak jak to berete vy, je to jen známka nepochopení a nevyužití potenciálu.

Hlavně ale, NN systém byl předválečný Americký výstřelek, který ale Západ pokud vím po ww2 opustil. Boháčovci vykopali mrtvé dítě a v ČSSR, v dokonalém informačním vakuu 70 a 80 let se to hrstce podivínů podařilo prosadit a jaksi přehlédli, že se v USA nevčelaří pro med, ale pro odměny za opylení a že se tam chová jiná včela, vhodná právě na to opylení než na med. Opakuju, včelařit se dá i v betonové rouře, ale mě jde jen o to jak pracně a s jakým efektem. NN systém jsem průběžně zkoušel 40 let. A vždycky v určité fázi roku, když jsem vedle viděl jak snadné jsou úkony u Dadantsystému a co za pracné martirium musím s NN systémem dělat, skoro pokaždé jsem pokus zrušil. NN systém znamená v mých podmínkách (které v ČR převládají) VŽDY BEZ JEDINÉ VÝJIMKY pomalejší jarní rozvoj a tudíž méně medu a větší rojivost při vyšší pracnosti.

Takže, BG, konečně jste mi vysvětlil abych to i já pochopil jak včelaříte a vlastně k tomu nemám jiné výhrady, než že já bych to jako vy nedělal, protože to mám za sebou.

-----------------

drvodělka

Nepochopila jste to, je to právě naopak. Jeden rámek v úle je zastaralý a asi jen Československý způsob a právě systém Dadant, spočívající ve vysokém prostoru pro plod a NN pro med, umožňuje získat při stejné pracnosti až dvojnásobek medu. Současně se vč méně rojí a hlavně nedochází k podtrhávání zachlazením přidáním moc velkého prostoru v časném jaru najednou. Tohle je, podle mě, úplně největší příčina úhynů. Tedy podtržení včelstva v kritické fázi rozvoje, které se ale projeví o několik měsíců později.

Opakuju. Když jsem měl NN systém a nevěděl bych o Dadantsystému, myslel bych si, že je to OK. 

Nic nikomu nebrání to prostě zkusit. Jenže bude tu hrát roli neochota se něco učit. Já než bych se trápil s NN systémem, když se v návalu sezonní práce samo nabízelo 50 a možná víc % práce si ušetřit, navíc s vědomím vyššího výnosu a téměř žádného rojení, málokdy jsem, i přes velká zimní předsevzetí, dotáhnul NN systém do konce. Posledních 8 let už NN nezkouším, mám jednou pro vždy jasno. Ale jak říkám výš: “někdo to rád horké”.

Resume:

Pro mě je prostě dělené plodiště komplikace, znamená víc rojů, méně medu a víc pracnosti. Já to, na rozdíl od drtivé většiny zastánců jedné míry v jednom úle, vyzkoušel.

drvodelkafialova
drvodelkafialova 29.06.2024, 10:53:56 xxx.xxx.171.125
»
Odpověď na příspěvek uživatele Tom50 z 29.06.2024, 08:40:46

A já to zkoušet nebudu. Mě ten systém NN neláká. Kdybych někdy něco chtěla zkoušet, tak ležan. 

Ale napřed se pořádně musím naučit s tím co mám teď, takž za pár let.😀  


Přispět do diskuze
neregistrovaný
Nepřihlášený uživatel
Jméno:
Text příspěvku:
Youtube video:
Vložte odkaz na Youtube video.
Fotografie:
Vkládejte maximálně 20 fotografií ve formátu JPG, PNG nebo GIF. Maximální velikost jedné fotografie je 20 MB.