Zateplený úl.
Bohužel i kvůli nestorovi českého včelařství Brennerovi (a dalším) se má obecně za to, že včelstvo potřebuje teplo. Tak, jak jsem to napsal, je to nepřesné a zavádějící a hned to uvedu na pravou míru. Včelstvo teplo opravdu potřebuje, nepotřebuije ale aby mu ho nějak vytvářel včelař. Naopak se po mojí celoživotní praxi 60 let ukazuje, že je nezateplený tenkostěnný úl lepší. Proč tomu tak je by bylo nad rámec tohoto sdělení, stačí si jen zafixovat, že zateplený úl, když včelstvu spíš vyloženě neškodí, je určitě zbytečný.
Kde se tedy vzalo zateplování úlů? A proč se pořád zateplené úly dělají a nabízejí? To je složitější a má dlouhý vývoj, pokusím se to stručně vysvětlit.
Od doby, co si včelaři přinesli včely ke svým obydlím, od doby klátů a košnic s divočinou, bral včelař med až zjara, doslova si bral až to, co včelstvu zbylo po úspěšném přezimování. Pak vzniklo rozběrné dílo a úly v dnešním smyslu slova. takéČech Hruška přinesl vynález medometu a najednou bylo možné brát včelám med ještě před zimou a bez totální destrukce poloviny včelího díla. Avšak aby včelstvo přežilo zimu, muselo dostat náhražku = cukr. Ten byl ale velmi drahý a tak se jím muselo maximálně šetřit, za války byl dokonce příděl na včelstvo pouhých 7 kg cukru. Jasné je, že vč vyrábí teplo z medu nebo cukru a tudíž nemohla nepřijít logika, že čím teplejší bude úl, tím méně bude potřeba nechat medu a nebo dodat drahého (nedostupný) cukru. Proto včelaři zateplovali úly. Z pošetilé představy, že ušetří na cukru.
Přišla moderní doba, kdy je cukr 8 ale 10x lacinější nežli med a rozhodně se cukrem šetřit nemusí, ale někteří z nevzdělanosti pořád věří na zateplené úly a obyčejně na ně neplatí žádné ROZUMNÉ argumenty. Přitom rozdíl izolovaného a tenkostěnného úlu za celý jarní rozvoj jsou asi 2 kila cukru a spíš méně.
Paralelně s tím bylo provedeno bezpočet vědeckých pokusů, nejznámnější jsou práce Američana Dr. Farrara po roce 1930, který prokázal, že včelstvo v zimě úl nevytápí. Z toho pak jasně vyplývá, že je tepelná izolace stěn úlu nesmyslně zbytečná. Uplynulo skoro 100 let, ale někteří (většina českých včelařů)…
Doslova tragikomické je, že si včelaři mysleli a mnozí, asi většina, stále myslí, že je možné vytopit nějaký prostor, kde jsou trvale otevřené dveře. Přesně takovým prostorem je vnitřek úlu.
Ještě smutnější (trapnější) je představa, že úl musí mít očka. Patrně aby včelám v zimě rozhodně teplo být ani nemohlo! Pošetilé? Hloupé? Ano, jistě, přesto to tak většina včelařů u svých úlů má a vyžaduje u úlů zakoupených. A většinou vůbec nechtějí vědět nic o tom, že to je nesmysl a jedna z příčin mizerného stavu jejich včelstev, projevující se také třeba vyšší rojivostí, vyšší bodavostí, horším jarním rozvojem a také zimními úhyny.
Vrcholem stupidity je pak síto místo dna.
-------------------------
Žádný můj úl nemá očko, žádné, ani jediné a nikdy v roce, a ani v největších letních hicech. Nikdy.
Předloni mě prvně napadla myšlenka (inspiroval mě Tom4), zda je vlastně nutné letní česno velikosti asi 70-75 cm2, jaké jsem měl po dobu asi 40 let a začal jsem, spolu s několika kolegy zkoušet, jak malé česno včelstvu stačí. Ukázalo se, že česno velikosti 9 cm2 stačí a možná je dokonce lepší. Ovšem to je nutné ještě ověřit.
Po stejnou a spíš delší dobu nepřetržitě porovnávám úly zateplené různými materiály s úly tenkostěnnými. Nejlepší se jeví smrk v síle 20 mm. Sice se zdá, že hobrový úl se slámou mezi hobrovým ostěním je pro včely lepší, ale je bachratě neskladný, těžký a včely neustále hobru zevnitř vykusují a z venčí to ničí ptáci, že jeho malé výhody nestojí za trápení s ním a ani nestojí za vyšší výrobní náklady. Tenkostěnný úl - nástavek - je kromě vnějších nátěrů bezúdržbový a pokud je dobře vyrobený, je jeho životnost nejméně 40 let, mám ale nástavky staré 70 let. Ty jsou ale ze smrku síly 30 mm. Tím je tenkostěnný úl ze smrku bezkonkurenčně nejlepší.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Dovolím si v této souvislosti vysvětlit i absolutně prazákladní pojmy jako je Teplá Stavba = TS a Studená Stavba = SS.
S teplem tohle nemá nic společného a se stavbou (jak je “postavený” nebo vyrobený úl) vlastně také ne. Jde jen o asi hloupou představu předků, že rámky napříč k česnu zadržují v úle víc tepla = teplá stavba než rámky orientované jako pokračování mezirámkových uliček až ven. Tady se předkové domnívali, že vzduch proudí snáz a tudíž rychleji a že se tudíž vnitřek úlu víc ochlazuje a tak to nazvali stavbou studenou. Přitom divoké včelstvo by samo stavělo (bez rámků) svoje plásty vždy úhlopříčně k česnu a tedy pod úhlem 45 stupňů, tedy ani na TS a ani na SS.
---------------------------
Správné umístrění česna.
Po celoživotním srovnávání mi jednozbačně vychází, že je pro včely lepší stavba teplá = TS. A to tvrdím navzdory tomu, že menjstrým tvrdí pravý opak a navzdory faktu, že všechny slovenské úly jsou na SS a dokonce že i Langstroth je na SS. Teplá stavba je pro včely prostě z většiny aspektů lepší.
Tady jistě narazím na zaryté liberály, kteří žijí v přesvědčení, že správně je to, co on každý jeden chce, bez ohledu na přirozenost či potřeby včelstva, obecně na přírodní zákonitosti.
Z výše uvedeného ale vyplývá, že ani TS a ani SS není úplně správně a pak z toho jednoznačně a bez výjimky vyplývá, že česno MUSÍ být umístěno v rohu úlu, což se nejvíc blíží přirozenému umístění plástů vůči česnu.
Vyvstává pak otázka, ve kterém rohu ve smyslu pohledu včelaře stojícího za úlem. Je přitom lhostejné, zda jde o TS nebo SS, česno musí být vždy v levém předním rohu. Logicky pak když se na úl dívám zepředu, jeví se z tohoto pohledu česno v rohu pravém. Proč to tvrdím? Protože když vč dostane možnost volby, pak 9 z 10 vč (spíš 19 ze 20) si vybere česno jak tvrdím.
--------------------------
Doufám, že jsem vše sdělil jasně. V případě pochybností se kdokoli ptejte. Ano, jsem si vědom toho, že některá moje tvrzení jsou v přímém rozporu s mejnstrýmem a s tak zvanými odbornými publikacemi.
