Dobrý den, užíváte někdo úly na Zanderově míře 42x22 ? Zajímalo by mě srovnání se známějšími typy, zkušenosti, výhody delšího rámku ? Je to stará německá míra, ale náhodou jsem s ní přišel poslední dobou několikrát do styku .
Výhody dlhšieho rámika si chvála hlavne užívatelia dlhších rámikov..😉 každá líška svoj chvost chváli… na Slovensku sú okrem čehoslováka všetky rámiky dlšie…dokonca máme v systéme priamo rámik s označením A, teda s dĺžkou rámika 420 mm a výškou 220mm ale vlasne ho nikto nepoužíva,.. používajú savyššie a do medníkov nižšie….. takže poinformujem sa ešte, ale zázrak to zrejme nebude… .
Nikdy jsem se nevyznal ve vašem systému, dal byste sem, prosím, co je jaká vaše (slovenská) míra? Na kolik rámků a podobně.
Za sebe se mi jeví míra vysoká 22 jako dávno překonaný nesmysl, vhodný asi pro jinou včelu v úplně jiné době. Třeba, kde v Německu se dodnes udržel? V rovinách Saska, kolem Berlína severu Německy a nebo snad v kpcích Švarcvaldu a nebo v horách mezi Bavorskem a Tyroly? Kde se užívá? Jaké zdroje včelí pastvy tam převládají, jaké snůšky, z čeho? A včelaří v něm Němci do dneška? Není to jako u Slováků s A?
Pro NN systém je to moc vysoký rámek = 22 cm, obecně se soudí, že max výška vhodná pro NN systém je 17 a tak už Lang 18,5 je špatně.
Pro kombinovaný systém VN a NN je to taky ničemné, ničemná je česká čtyřiadvacítka, jen problémy a ani jedna výhoda. Úplně nejhorší je včelařit jen s “vysokými” nástavky míry 24, ale i Lang 1/1 = 23,2 cm a tudíž L 1/1 neřeší nic a nedokázal jsem pochopit duševnní pochody někoho, kdo zavrhne Aadamce = 39x24 a pořídí si L 1/1. Pak Zander (a nebo tedy A) je ještě ničemnější než Adamec nebo L 1/1 a jak jasně píšete, nikdo na Slovensku A nepoužívá, čímž je řečeno naprosto vše.
Ale abych byl správně pochopen. Mnozí neumí porovnávat, taky ani nemůžou když se otrocky drží jedné míry a nezkoušejí. Pak nevědí, že je něco lepší. Ono je sice možné včelařit i v klátu bez rámků, ale za jakou cenu, jak pracně, jak neergonomicky = tedy s jakými následky na zdraví včelaře? + další a další aspekty.
Přece když o něčem uvažuju, kladu si otázky, co od daného systému chci, co by měl umět a co na kterém může být špatné, ničemné, zbytečné, pracnější a tak dále. A naopak, když si něco nepořídím a zvolím něco jiného, tak prazákladní otázka je (nebo by měla být) PROČ? Co získám? Jaké výhody a nebo čemu se budu moci díky své volbě vyhnout?
Jen mě zajímají zkušenosti jiných včelařů, totiž- naše jednatelka ZO včelaří na Zanderech, má cca 60 úlů a můj švagr v Berlíně včelaří na tomtéž-140 úlů. Tak mě jen zajímá, zda jsou to vyjímky, nebo zda je ta míra rozšířenější
Berlín = roviny, jiné klima, hlavně to se snažím říct já - že je nutné vždy vidět kdo v čem včelaří a co v daném kraji převládá. Trvám na tom, co jsem ve svém předchozím příspěvku napsal. Spousta včelařů, tvrdím, že většina, nevčelaří v tom, co je dobré, ale v tom, v čem začali a stali se doslova otroky úlu a metodiky pro ten úl.
Vyzkoušel jsem ledascos. Díky vzdělání a zkušenosti ale některé věci nebudu ani zkoušet, protože vím přesně proč.
Najčastejšie je to u nás na Slovensku rámik s dĺžkou rámika 420 mm a výškou podľa úľa ( A= 220mm,B= 275 mm, C=360 mm, E=170mm), Jednotný úľ (Čechoslovák) s rámikom 370mm a výškou 300 a tiež Langstroth o dĺžke rámika 448 mm a výškach 137, 159, 185, 232 a 285 mm. No aj iné typy a hromada „samodoma“ rámikov s vlastnými rozmermi.
Normalizovane sú nadstavky v SR na 10 rámikov, len najpoužívanejšia výška rámika B=285 mm má aj modifikácie na 8 či 12 rámikov,.. najčastejšie sa používa rovnako vysoký rámik/nadstavok v plodisku aj v medníku, ale v poslednej dobe sa k plodisku B začínajú používať medníky E ..všetko je to na studenú stavbu… vysoký rámik C má podobne ako A minimálne používanie… dokonca menšie ako JU, kde sa už používatelia v poslednej dobe odkláňajú od vysokého medníka k polovičným výška rámikov v medníkoch… zistil som že sú aj používatelia A (či zander )ale je to lokálne, niečo ako miera českého adamca pri hraniciach s Moravou…
Velice děkuju pane Goro za informace.
Vůbec mě nepřekvapuje co píšete, že Slováci jsou zase napřed v tom, že u vás nastává trend kombinovaného systému. Tvrdím, že ten nakonec převládne všude jako je to v celé Západní Evropě, ale i na Balkáně, ve Skandinávii a celém bývalém SSSR.
Za nejhorší považuju u nás německý vliv zadováků a vysvětlím, co se v Česku už obecně neví. Už jsem to psal několikrát, zopakuju historická fakta.
U nás se díky Adamcovi a pak Škvařilovi propagoval stropovák, a hlavně s oddělitelným dnem a tedy nástavkáč. Jenže se mu ještě neříkalo nástavkový úl, ale Amerikán. Tak nezývali jak úl s pevným tak oddělitelným dnem, ale přístupný horem.
Výroby úlů se ujala firma bří Švarců v Kolči, snažili se vyrábět hlavně stropováky. Ale těžce narazili na neskutečně stupidního českého včelaře, který nechtěl horem přístupné úly bez okýnek kupovat. I když Švarcové chápali a vědli o jednoznačných výhodách stropováků, museli vyrábět to, co chtěl včelař kupovat bez ohledu na to, že je to tupě zaostalé. Úl se vyráběl ve filiálce v Budči, dostal název úl Budečský = Budečák.
Na uvedeném příkladu je jasné, že Klausova teze o všemocné ruce trhu, který vždy vše vyřeší nejlépe, je nepravdivá a že naopak je brzdou - na hloupých lidech se nemůže nechat aby rozhodli a určili trend správného vývoje. Mimochodem, tohoto faktu si už povšimli Platón a Aristoteles - tvrdili, že to nemůže fungovat, ale dodnes se bez ohledu na objektivní skutečnost nechává na tak zvaném lidu aby určoval jak se bude žít.
Českému tupci nevadila desetinová produktivita práce a doslova mraky žihadel, ani těžký stres pro včely, hlavně, že se nemusel nic nového učit, nic chápat, nemusel při práci myslet a mohl jen jako cvičená opice dělat donekonečna pořád stejnou sérii pracných kejklů. Podobnost s dneškem a dnešním českým včelařem není rozhodně náhodná!!! Proto jsem na pseudoargument, že stejně to dělal už otec i děda, doslova alergický.
Jako kompromis vznikl úl univerzální, který měl pevné dno, byl horem přístupný, ale plodiště bylo pořád přístupné i zezadu. Medník by ale nedržel pohromadě když měl být snímatelný a tak ten už okýnko neměl. Včelaři pak postupně přicházeli na to, že je snazší medník sejmout a pracovat v univerzálu horem, než se peklovat prací jako v zadováku. To je třeba případ mého dětsvtí, kdy všichni v partě, kam patřili mí rodiče, měli univerzály, ale mí rodiče neměli žádné přátele, kteří by v univerzálu pracovali zadem a nikdo neměl klasický Budečák i když ten úl z nejméně 80% tehdy naprosto převládal.
Můj otec, asi jako první z party, postavil několik úlů z hobry s oddělitelným dnem míry 39x30x11 a k němu medníky 39x14,4x11 a všechny nástavky byly jen o včelí mezeru vyšší než je výška rámku. VM tehdy byla stanovena na 6 mm. A tak například VN měl výšku 306 mm. Vlastně to byl moderní úl a 4 poslední polomedníky mám dodnes a dodnes fungují. Mám za to, že to táta vyrobil v roce 1957, všechno to pocházelo 1957-1961. Mezi horním a dolním rámem bylo ostění jak vně tak uvnitř z hobry a mezi stěnami byla kombajnová sláma. V ničem se nedaří včelám tak skvěle jako v tomto. Bohužel VN dosloužily, kvůli zimování trpěly víc, poslední 3 plodiska jsem vyhodil před 11 lety.
Ale to jsem odbočil ke své praxi a k tomu, jak a v čem mě předkové naučili včelařit. Nenapadlo by mě, že o 60 let později bude český včelař pořád stejně tupý a bude skoro zuřivě chtít jednu výšku nejblbější míry 24 v plodišti i v medníku. Od dob bří Švarců se vystřídalo 5 generací včelařů, na jejichž inteligenci se ale za 100 let v Česku nezměnilo vůbec nic. Slováci si celou tuhle b..árnu ušetřili. Jediné, co by mi na slovenském systému vadilo je SS. To je ale řešitelné boční uličkou. A rámek vysoký 27,5 je moc nízký a 17 moc vysoký. Pořád ale o tisíc % lepší, než Adamec. V Česku je, dle mého povědomí, stále 80% všech včelstev v Adamcích. 8% je už v Langstrothech, ale bohužel z 90% na míře 1/1 a tak Češi jen potvrzují moje tvrzení o nevalném IQ českého včelaře, které se za 100 let nijak nezměnilo.
v letnom čísle Dymáka, bude v sekcii “takto to robím ja” článok o včelárení rodiny Vinceových a práve kolega Vinc, včelári v “modifikovaných NN”, teda v úľoch 420x200 mm.. viem že to nie je 220 ale jeho prednášky a skúsenosti pomáhali po celom Slovensku šíriť ideu NN včelárenia… hoci má skoro zander… roky úspešne včeláril, teraz sa toho chytila jeho dcéra a znovu idú na 160 rodín…