Dobrý den, jak dlouho držíte roj v rojáku? děkuji. Jirka G.
Víte proč se nikdo nemá aby vám odpověděl? Co kdybyste se namáhal a našel si to tady? Psalo se tady o tom důkladně s mnoha variantami a zodpovězením otázek na více způsobů péče o roj. Není to ještě ani měsíc, a sice dne 25.5.2024. Vlákno nese název:
usazení roje a péče o vyrojené včelstvo
Ale vy se sám namáhat nechcete, viďte a chcete jednoduchou odpověď, abyste sám nemusel vynaložit ani mikro úsilí. Možná bych na vašem místě, s tímto přístupem nechuti se sám vzdělávat aktivním vyhledáváním informací, zvážil, zda se opravdu chci věnovat chovu včel.
Názorů je vždy více, začátečník by se měl sám snažit vyhledat maximum informací a udělat si nějaký obrázek, pochopit oč jde a až na nejasnosti, nebo konkrétní nuance hledat odpovědi od ostatních.
Roj se má 3 dny věznit v chladu (sklep). Ovšem když víme, kdy se vyrojil. Proč to musíme vědět? No proto, že roj má v sobě jídlo na 3 dny. Když sebereme roj třetí den a tři dny ho vězníme, uhyne hlady ještě v tom sklepě. Někdy roj visí na větvi týden a včely z něj vyletují a nisí jídlo. Když ho uvězníme, uhyne hlady.
Někdo chytá roj do rojáku a dává do něj rámky se soušemi. To je hloupé a reálně hrozí, že roj odletí. Taky se pak včelař připraví o spoustu nového díla, které by roj postavil, když by dostal jen mezistěny. Ovšem, to musí být snůška a nebo se musí krmit.
Někdo z větve setřese roj do úlu na rámky a myslí, jak vyzrál a ušetřil si čas a práci. Roj ale obyčejně uletí. Ale uletět nemusí a jednoduchý si myslí, že na to kápnul a vyzrál.
Ještě horší je roj usadit na rámky se zásobami. Skroto vždy se včely nacucají a roj odletí.
Někdy roj nejde setřást a tak se k němu dá roják s rámky se živým plodem. Pak se ale už nevězní, protože včely “mimina” neopustí. Ale není to normální a přirozené a dělat by se to nemělo nikdy a nebo pak roj, když je neznámý, VŽDY USMRTIT! Na konci vysvětlím proč, protože to se tady neprobralo a málo se o tom z odborné literatury ví.
Někdo nemá sklep, chtěl by roji posloužit správně, ale nemůže. To je už zmíněná nuance odlišující se od základních doporučení a až na to se má ptát začátečník. Až na něco zvláštního, co nejde najít v knihách a dnes moderně například v archivu diskuzních for.
Jinak ukazuje, že se snaží udělat si ze zkušenějších slouhy. Jak jsem několik setkrát dokázal, rád poradím a myslím, že poradit umím. Ovšem chci vidět aspoň minimum vaší vlastní snahy, aktivní přístup. A jestli myslíte, že roj = jedna univerzální a vždy platná metoda, dobře radím, nechovejte včely, není to pro vás, věřte mi.
-------------------
Proč se nesmí sbírat cizí roj na plod a proč se má věznit a proč nemá nikdy dostat souše:
Včely v cizím roji mohou být nasáté zásobami se sporami moru včelího plodu. Když roj má v sobě zásoby na 3 dny a za 3 dny ho usadíme na M, tak než včely postaví první buňky - několik hodin a než se vylíhnou první larvičky, uplynulo nejéně 6 dní. Potom už včely v sobě nemůžou mít vůbec žádné infikované zásoby. Ty s případnými zárodky moru (ale i jiných nemocí) vyprášily včely s výkaly v krajině a došlo k max rozptýlení, že už žádné riziko nehrozí. Protože se jedníá hlavně o mor a už název říká, že napadá jen plod a ne dospělé včely, proto to celé. Když ale dáme roji plod a on má v sobě infikované zásoby, nákaza bují dál v tom dodaném plodu.
Pokračování moru hrozí i se soušemi, kdy by matka mohla klást hned a při usazení třeba druhý den od vyrojení.
Mám za to, že takto jasně a stručně to není napsané v žádné knize a radím dobře každému, aby neriskoval a zacházel s roji tak, jak je doporučeno. Všude se jen píše, že se cizí roj musí usmrtit a nevysvětluje se proč. Tak teď to tu máte všichni polopatě vysvětlené proč.
Já zatím roj - moc jich nebylo, usazovala do nástavku s otevřeným plodem. Upřímně jsem tu informaci o moru nenašla. Tak už to dělat nebudu. Zas na druhou stranu, byly to roje z mých úlů, tak se snad ani nic stát nemohlo.
Petra nie že by som v živote pochytal veľa rojov, ale NIKDY som im nedával rámik s plodom… ako píše kolega Tom, roj sa usadzuje na medzisteny (niekto aj na prázdne rámiky bez medzistien)… samozrejme že nikdy som ani tri dni roj neväznil, usadil som ho hneď ALEBO PREVIEZOL NA INÉ STANOVIŠTE… JEDINE AK SOM HO NIEKOMU CHCEL DAROVAŤ, TAK BOL V PIVNICI DO DRUHÉHO DŇA KÝM SI NOVÝ MAJITEĽ PREŇ NEPRIŠIEL…samozrejme to väznenie o ktorom píše Tom má to logiku najmä u roja kde nepoznáš jeho pôvod, je to postup pri ktorom je nariadenie (zvyk?) o likvidácii neznámych rojov bezpredmetné… teda ale ak už niekto kvôli tomu že včely neboli usadené v strapci ale rozlezené po hrubom konári či na plote použije plást na ich nalákanie, mal by na druhý deň plást do ktorého včely uložia obsah svojich volátok (s potenciálne rizikovým medom) vybrať a zlikvidovať… píšeš že to boli tvoje včely, ak je roj usadený na strome na včelnici alebo tesne pri nej je to logický predpoklad že je to vlastný roj, netreba podliehať panike.. ale ak sa roj usadí do prázdneho nadstavku na tvojej včelnici treba spozornieť, nemusia to byť tvoje včely…
Dovolím si vás doplnit. Velmi často se děje, že roj sedící na větvi na mojí zahradě, nebo poblíž lesního či jiného stanoviště, nemusí být můj!!!!!! Jistota není. Jedině když vidím, že roj vyletěl z mého úlu mám absolutní jistotu. Několikrát se mi stalo, že roj měl matku s číslem a já nikdy čísla nedávám a nemám, snad jen koupenou inseminku a o té mám vždy přehled a hlídám jí.
Proto je třídenní věznění jistota, aby strávily zásoby, co mají v sobě. Je to jako s tím voskem a dešťovou vodou. Někdy se může podařit vyvařit vosk ve vodě ze studně a nezničí se. Ale mohl by se zničit. Když dáme vodu z potoka, vosk se zničit NEMŮŽE.
Takže já jsem vlastně se včelami začala úplně hloupě. 😂Moje úplně první včely, byl roj, který se usadil v opuštěném úle u nás v sadu. Ten úl, spíš stará bedna s dvěma rámky, tam stál asi rok a já najednou viděla, jak z něj létají včely. Měla jsem dost štěstí, protože to byly a jsou strašně hodné včely 😀
No, ale odbočím. Mám jen strašně nešikovný roják a chci si na další sezonu pořídit nový.
Zaujala mě tahle nabídka, líbí se mi to víko. Mám - nemám?
Ještě si říkám, jsestli spíš neupravit nástavek.
To co se líbí včelaři a co se přidává nemusí být zrovna moc praktické. Mě se tahle sita na vrchu rojaku nelibi. Blbě včely lezou dovnitř a dlouho se drží venku právě kolem sita. Rojak chce ale větrat a síto být musí. Jediný místo kde podle mě nevadí je dno.
Dobře, aspoň neutratím.🙂
Přesně jak píše BG. Jak sbíráme roj? Setřesem ho do rojáku, ten s většinou včel dáme pod strom, zakryjeme deklem a necháme u kratší čelní strany škvíru třeba 1 cm a necháme včely se stáhnout do rojáku, do večera, většinou dřív jsou všechny uvnitř u matky a visí na víku rojáku. Na této blbosti se jich část usadí na víku, cítí skrz sejto matku a dovnitř je nedostanete, nijak a nikdy!!!!!
To samé když je sejto na boku rojáku. Mrzí mě, že BG nevysvětlí PROČ se něco má a nebo nemá nějak dělat, a PROČ nějaké věci musí mít náležitosti jen určitým způsobem.
Zkrátka většina věcí na světě je buď správných nebo špatných a je nutné to vždy nekompromisně rozlišovat.
A ještě k obrázku rojáku. Dekl rojáku s rantlem neumožní co popisuju, prostě tohle je roják špatný nejen kvůli nesmyslně danému sítu. Dekl má být rovný bez rantlu a má zapadat do vršku bedýnky, do osazení neboli jak říkáme hezky česky falcu. A taky MUSÍ být z překližky 4 mm. Ta je polovičně těžká než sololit 3,3 mm a u rojáku nejde o nic tolik, jako o váhu - přece s ním žonglujeme někde na žebříku mezi větvemi stromu, musíme se džet a tak roják má být jako pírko a ne těžká humpolácká blbost.
Roják MUSÍ mít v deklu dvě kulaté díry. Jedna normalizovaného průměru aby do ní přesně pasovalo hrdlo smyku = to když se dělá smetenec. Druhá, obyčejně též kulatá díra, také s kulatým deklíkem na zavěšení klícky s matkou. Deklíky musí mít zajištění obratlíky a i dekl musí mít zajištění. Kvůli bezpečnému transportu, například v autě.
Krmení těstem přes síto se nesmí nikdy roji dát. Roj je vězněný a nemá vodu, jak by mohl brát těsto bez stresu ze žízně? Na kulatou díru pro smyk se dá dát prosakovací sítko a na něj překlopit okurkáč s roztokem (ne plný, samosebou). Jenže roztok má být řídký 1:1 a teče a tak je prosakování nevhodné. Ale hlavně, roj se 3 dny při věznění nekrmí.
Ono to není nijak jednoduché a proto třeba Goro říká, že roj nevězní. Bohužel nevysvětluje proč. No proto, že to není až tak jednoduché a pak, než to dělat bl.ě, je lepší roj nevěznit.
Obchod jede na co nejnižší ceny a nikdo by za dobrý roják nechtěl dát přes 1.500 Kč. A tak všichni opatrujeme rojáky po předcích - ještě kvalitní výroba a dokonalá funkčnost a když si ho udělám sám, nikdo by mi za něj nezaplatil jeho skutečnou cenu a tak ho nikomu vyrábět nebudu.
-----------------
Ještě se vracím dovysvětlit další věci stran dobrého rojáku. Každou věc u včel bychom se měli zamýšlet jak využít pro více účelů. A tak roják musí mít česínko, stačí očkové plastové, uzavíratelné. Někdy přistihnu, že se mi nějaké vč chce rojit a je nutné udělat odd a tak pro ten účel dokonale poslouží roják a když má uzavíratelné česno a zajistitěkné víko, můžu převézt odd autem domů z lesa nebo na jiné stanoviště, někomu ho odvézt když mu ho chceme darovat či prodat a tak dále.
Roják musím mít při včelření pořád při sobě. Taky v něm přenáším a převážím souše, bezpečně převážím křehké mezistěny a taky zásobáky. Je včelotěsný a tak je na zásobní plásty ideální. Ano, mnozí tyhle návyky a uvažování nemají, nechají při slídění včely aby si někde “lízly” a vypukne rabovka. Jinde píšu, že rabovky neznám a neznám je prostě díky návykům a pomůckám, které rabovkám předcházejí.
Obyčejně lpím na správné včelařské terminologii a tak uvedu, že slovo rabovka je slovenské, česky je to loupež. Ale pro mě slovenský výraz lépe vystihuje podstatu a tak jsem si dovolil ten pojem vypůjčit.
Mám roják kde je sito v dne, mám aj na boku… sito na strope je blbosť ako píše gall aj tom, a lepší u mňa je ten, ktorý má sito v dne…