Začátečníkům

Více méně dobrý popis, jen nenechávají “fuku” 5 mm, ale nejčastěji 12-18 mm. Proto je podmet Blaníku 18 mm, protože je to jejich přirozenost.

U všech nízkých rámků dávám SL širokou 25 mm právě kvůli prostavování, nedávno jsem to tu psal co to je za hloupost a jak vznikla kvůli nevyzkoušení a nevzdělanosti těch, co to u nás prosadili a zavedli. Ještě někteří žijí a tak nejmenuji. M vkládám do N rámku tak, že dole leží na SL" a pak jí vždy přistaví. Pro patnáctku mám jen dva drátky. Na horním M visí a uprostřed jeden drátek M vyztužuje. Stačí to, lepší jsou ale výztuhové drátky dva. M zavěsím tak, že je nahoře mezera, kterou včely vždy dostaví dělničinou.

Vymyslel jsem T-loučku jak jsem jí nazval. Drtivá většina z nás nemá frézu, ale jen cirkulárku. Na té by se taky daly loučky seříznout šikmo, je to ale velmi nebezpečné. A tak vezmu normalizovanou HL širokou 25 mm (25x12 mm - kupovaná loučka). Protože pila má řez 3,2 mm, nastavím bajlák na 9 mm a ponor pily je tak, aby ze stolu koukala 11 mm a udělám řez. Loučku otočím a udělám protilehlý řez. Pak se HL ztenčila na 9 mm a uprostřed bříška loučky vznikl třímilimetrový “břit” nebo jakási ploutev po celé délce bříška loučky. V řezu to vypadá jako písmeno T, jen s jiným poměrem délek ramen k sobě a proto název T-loučka. Stejně tak lze upravit i SL - pak se dává v rámku břitem nahoru k mezistěně a nebo k plástu, u bočních to není na nic potřeba. Romaning umí dle mých popisů ihned vše nakreslit a možná by sem mohl dát výkres T-loučky.

T-loučku a nebo frézované klínovité bříško HL se dá bleskurychle nahradit řeznickou špejlí 3 mm, která se sešívačkou nebo třemi malými hřebíčky zespoda přibije na bříško HL a vytvoří stejný “břit” jako má T-loučka. Vlastně můj prvotní nápad byla ta špejle jako napodobení původního Langstrothova řešení a tím je právě to, co tu ukázal Javali - šikmé zfrézování. A špejle se vyrábí dlouhá 30 cm a úplně stačí, nemusí být dlouhá jako je vnitřek rámku.

Ano, funguje linka z vosku, ale je to neelagantně pracné a pokaždé po vyvaření se musí udělat znovu a tak nic pro mě.

Můj rámek pro VS je vyztužený, nedrátkuje se, když jde na vyvářku se jenom nechá uschnout a jde znovu bez šahnutí do včel a ony ho zase spolehlivě správně postaví. Už jsem to prezentoval, ale včelaři neprojevili žádný zájem. OK, jejich boj když jsou líní pochopit výhody a bezpracnost.

Moc ale VS nepoužívám proto, že já musím mít bezpodmíněčně všechnu trubčinu jen v TL. Žádná trubčina nesmí být, jestli chci mít včelstva bez roztočů, nikdy ve VN a to od letoška už od začátku května - konce dubna (dle počasí a tudíž stavu rozvoje vč). Původní metodika Blaník říkala, že se trubčina z VN odstraní až koncem května. Ukázalo se, že je lepší udělat TL dřív, třeba hned na přelomu bž řezna/dubna a že je pak možné vysoké SR z VN odstranit dřív. To proto, aby včelstvo chovalo všechny trubce jen v TL a nikdy ve vysokém prostoru. Opakuji. VS je hezká věc, ale jde úplně proti metodě nemít VBD ve vč vůbec a nebo jen nepatrné jednotky kusů. Nemůžu to dokázat (nejsem Dol a nikdo mě za to neplatí), ale kdo včelaří přesně jako já, také nemá ve vč žádné a nebo minimum VD.

Ano, jinde tvrdím, že VD na 99% úhyny vč nezpůsobuje. Je ale určitě, i kvůli jen jedinému % rizika lepší se snažit ve vč roztoče nemít a nebo jen v nepatrné míře, která vč nijak nikdy neslabí a neohrozí. Tvrdím, že toto moje uvažování je unikátně revoluční a když by to vědcostuti dotáhli do univerzální metodiky, bylo by po problému. Ale to by se nedalo pakovat na léčivech a nemohl by se vést nekonečný boj s VD.

---------------------

Jen odpor k LBV a její nesmyslnosti a nefunkčnosti mě vedl k objevu výše popsaného a tak jsem jen proto, že jsem odmítal LBV, přišel na to, jak snížit počty VD na minimum a možná nulu. Ve skutečnosti VD nijak neřeším a pro jistotu dávám Gabon a jednu fumigaci Varidolem. Obyčejně nic nepadá nabo do 10 -20 ks. Kde spadne víc, asi si to odněkud už pozdě v podzimu přinesly.

Podrobně jsem hlavně na IF popsal do posledního detailu jak co dělám. Nebyl žádný zájem a nebo nepatrný a tak mě nic nemotivuje exponovat se znova. Navíc ono to určitě není tak jednoduché a každý, kdo by chtěl tuhle problematiku pochopit a napodobit, musí si tu najít třeba vlákno o efektu chlebového kvásku, jak jsem to nazval. Lidi si to tu přečetli, někteří pochválili, ale dělají si věci pořád špatně, po svém, po staru - třeba odmítají a nedovedou ROZUMNNĚ vysvětlit PROČ zaboha nechtějí dvě výšky rámků v jednom úle. A přitom s jednou velikostí rámků se prostě efektivní včelaření bez úhynů moc dobře dělat nedá a když, tak pracněji a nákladněji a určitě bez benefitů systému Dadant. Tak jo, víc už pro nikoho udělat neumím a ani nechci.

A nejde jen o chlebkvásek, ale i o mnohé dlaší moje poznatky a i poznatky jiných autorů, často nově či jinak aplikované, jinak uchopené, které jsem tu všechny uvedl. Je nutné to celé pochopit jako komplex, že jedno vyplývá z jiného a nebo hned z několika jiných předchozích kroků a že nelze očekávat funkčnost, když někdo vytrhne z kontextu jen nějaké dílčí prvky. Pak mu to fungovat nebude a nebo ne dostatečně dobře. Představoval jsem si to, dnes vím že naivně a hloupě, že to bude chtít vyzkoušet maximum lidí, že pojede diskuze, výměna zkušeností a že i já se něco naučím od ostatních. Tak to se nestalo a tudíž to nemůže nemít následky na mojí další chuť někomu nějak pomáhat a radit. Mám tu vadu, že u všech očekávám stejný zápal pro věc jako mám já a stejnou touhu po nových věcech, jak dělat stejné věci moderněji, lépe, efektivněji. Ne, tak tohle je ode mě velmi hloupý předpoklad a lidi takto ve většině nefungují. OK, každého boj sám za sebe. Jak libo.

Tahle nevýhoda volné stavby my nedošla. No ale šlo by to použít u tlumiče, dole prostě.

Jinak Tome, já mám dojem že řada zdejších včelařů se sice třeba úplně do detailu neřídí vaší metodou, ale to neznamená že řadu věcí z ní nevyužívá nebo to neplánuje.

Já vím že jste nesrovnatelně zkušenější včelař a věřte že si vážím vás a ostatních kteří sem přispívají. Ale i když věřím naprosté většině věcí, které sem píšete, přiznám se, že trošku pochybuji o absolutně přesných mírách; které stran Blaníku uvádíte.  Každé včelstvo je trochu jiné, stejně stanoviště a rozhodně sezóna.

Proto se rozhodně, až mi zdravotní stav dovolí, budu řídit vašimi radami a přeorganizuju část úlů ještě letos a zbytek další sezónu, ale zároveň se mi líbí a zajímá mě i volná stavba.  

Já uznávám, že koncept, plné nízké dno, nízký nástavek, vysoké plodiště a nízké medníky + žádná mřížka je super, ale vím že nejsem tak šikovná, abych na milimetry dodržela váš návod co se týká rozměrů. Nicméně věřím, že i tak to bude fungovat. Věřím tomu, hlavně proto, že už to, co jsem zatím upravila funguje líp než jiné roky.

Přiznám se  že ležany se mi vždycky líbili. Už jenom proto že tam člověk nezvedá nástavky. Jenže je o nich a technikách jak v nich včelařit   poměrně málo informací a taky mi je všichni rozmlouvají.

Bohemia gall:

Žádná teorie, milióny let žádné loučky nebyly, včely je nepotřebují a nevyužívají je kde jim to vadí…no a protože nejsem žádná kapacita doporucuji přečíst tohle  https://www.vceliobchod.cz/fenomenalni-vcely-j-t. Jinde se dá sehnat i za lepší cenu.

Skromný dotaz. Protože se mi komunikace včel vibracermi zdá jako nesmysl a protože se jedná o knihu Západní a protože se v obchodě asi stydí za autora, tak ho neuvádějí, sdělil byste nám to vy? A není to náhodou ten, co zanesl do českých mozků zebrování? Já ještě v životě neviděl lepší kniuhu neč Československou nebo Sovětskou, ani jedinou Západní, která by měla cenu a nějaké lepší poznatky. Západ obecně je proti nám včelařsky zaostalý!

Proč se mi vibrace zdají jako hloupost? Roky se snažím abych měl dostavěné všechny plásty až k SL a více méně se mi to daří. Důvod jsem vysvětlil několikrát. Pak by se ale měla moje vč hroutit kvůli tomu, že nemohou komunikovat, protože nemají volné spodky plástů, ale pevně přistavěné. Protože v TL mám víc jak polovinu rámků dělničích, ketré rovněž mají dílo přidělané k SL, tak jen divoká trubčina na pouhých 4 -5 N rámcích v TL má volný spodní okraj a komunikaci to stačí? A když jsem ještě nepochopil, že má být trubčina v TL a dával tam jen dělničáky a nebyl tam ani jediný volný okraj plástu, jak to moje včelstva mohla proboha přežít bez komunikace vibracemi?

Celý život umím být kritický a prostě některým zjevným, ale i dokonale zakamuflovaným nesmyslům jsem se naučil nevěřit, pochybovat o nich a zkusit, zda jsou pravdivé, přípdně jak moc. Jenom díky tomu nemám zhoubná očka a spoustu dalších nesmyslů, jenom díky své kritičnosti a často jen selskému rozumu mám zdravé včely bez úhynů.

----------------------

drvodělka

Můžete nevěřit, jasně, jste žena a technické věci obyčejně holkám nic neříkají. Ale i u včel ti civilizovaní měří na milimetry a dokonce i desetiny. Je to naopak úplně prazáklad unifikace. Přesně tak, jak si vy představujete praxi, vzniká zmatek a chaos měr a odchylek. Proto musí být známy přesné rozměry na milimetry a dokonce v některých případech na desetiny. Neřešte to, věřte mužům, na většinu jiných věcí je mnohem lepší ženský mozek než mužský a my se vám do věcí, na které jsou lepší ženy, taky nepleteme. Tedy ti chytřerjší z mužů. Najděte si výrobce, který umí pracovat s přesnými rozměry, ušetříte si tak zbytkuživotní trápení s vyrobenými blbostmi systému co kus to originál.

Jediný příklad. Langstroth je například v šířce nuty pro ouška rámků přísnější, než dnes bohužel neuznávaná ČSN. Základem tohoto vztahu rozměrů je délka horní loučky s oušky a L má na každé straně v nutě vůli jen jediný mm. Češi - Československo u úlu Adamcova má v tomto místě 1,5 mm na každé straně. Hlupák toto nechce akceptovat, dělá nutu širší, rámky pak propadávají a nebo se přiblíží jednou BL k vnitřní stěně nástavku a zruší největší včelařský vynález, kterým je právě Včelí Mezera. VM se zruší tím, že jak se BL ocitne blíž u stěny než 6 (5) mm, včely BL spojí s vnitřkem nástavku propolisem. Na druhé straně vznikne mezera větší než 8 (9) mm a tu zase včely už zadělávají voskem. A takto, vaší logikou, vzniká z úlu rozběrného předpotopní paskvil, ze kterého často nejde některý rámek vyndat. A že to tak mnozí mají a celoživotnně se s tím perou, jsou tak b.bí, že myslí, že to nevadí, přece to měl tak už jeho táta i děda (princip vaření vosku ve tvrdé vodě a nebo ježdění nalitej a ještě ho nechytli) neznamnená, že je to tak dobře.

Varuji před přístupem nevíry, že se u včel měří na milimetry. Kdo chce včelařit v pohodě a ne doživotní pračce nervů, měřte přesně tak, jak je potřeba! A jak jiní, v technice sběhlejší stanovili. Je to v zájmu každého jednoho a rozhodně na tom nikdo neprodělá, může jen získat.

Kristepane, vy taky? To je letos snad epidemie.

BG. Děkuju za vysvětlení, jen prosím o informaci, zda autor vámi doporučené knihy je “zebrař”. To by mi objasnilo VŠECHNO.

No a já jsem tedy, bezděčně, vlastně dokázal - bezúhynovostí - že plásty být volné nemusí a že, jak říkáte vy, je to pro včely postradatelné, když jsem já blb a neumožnil jim komunikovat a ony to i tak přežily. Nejen, že přežily, ale ony skvěle prosperují, tedy přežily svou blbovzdorností mojí blbost, které umějí vzdorovat. Předešlé řádky berte jako vtip a nadsázku, usmějte se, jak jste to hezky napsal a jak jsem to nemohl nevytěžit, líbí se mi kouzlo, zajisté nechtěného🙂

A ve stejně odlehčeném duchu, nebylo by tedy klidně možné netrápit se s hloupostí potřebnosti volných spodků plástů, když jsme si vysvětlili, že včely dokáží komunikovat i s pevně přistavěnými plásty?

A teď vážněji. Taky jsem na VF vyčetl, jak nějaký přispěvatel sveřepě obhajoval co největší prostavování mezi patry a nějaký Slovák mu na to sdělil, že v tom místě nesnese žádné nástavby kvůli drcení včel a de fakto zrušení VM (prezentoval přesně můj názor nezávisle na mě). A že jsou asi jeho včely úplně blbý když spojení nízkých nástavků přes prostavěné vodorovné včelí mezery k vzájemné (ani jiné) komunikaci nepotřebují a zda by se jich neměl zbavit a opatřit si včely správné, schopné té správně uvědomnělé komunikace vibracemi přes propojená patra.

-----------------

Mnohokrát jsem se tu vyjádřil, že se umím učit od ostatních. A tak zde popíšu inspiraci od Javali. Pro začátečníky začnu vysvětlením důvodu, proč se M dělají menší než je světlost rámku.

To je proto, že zahřátím se M zvětší v obou směrech, opřela by se a vyboulila by se. Někdy je to vyboulení tak velké, že ve “vlnách” nemohou mít plod. Já dávám M tak, že jí dole položím na SL proto, aby tam nenechaly mezeru a pak se to vždy vyboulí. Mě to nevadí, Petr logicky argumentuje, že pak je jedno zda tam je volná “fuka” a nebo nefunkční dílo, kde stejně plodovat nemůžou a navíc to vypadá špatně a nelahodí to oku estéta. A má pravdu.

Tak jsem (jak u xxx na dvorečku) přidal čtvrtý drátek, stačí 3 aby se to nevylomilo při nakllonění plástu. Ale ani 4 drátky nestačí. Tak vloni 5. I to je málo a letos už 6 drátků (barevně vidím jak si teď BG klepe na čelo, jasně tu psal, že nejvíc nenávidí drátkování //já taky//).

Při 6 drátkách na třicítce je vyboulení malé a plodu nevadí. Ale ta pracnost!!!! Prostě to neumím vyřešit. Neuměl jsem. 

Až sem začal psát Javali a najednou už vím, jak z toho ven. Hned, elegantně a zase budou jen 3 drátky a plásty rovné bez vyboulení. Podotýkám, že jeden drátek (používám jen vodorovné drátkování) je jen na to, aby na něm nahoře M visela než jí včely přistaví k HL, na výztuhu plástu nemá žádný vliv, nahoře plást včely vždy přistaví dělničinou. A tudíž na dokonalou výztuhu stačí dva drátky - nevytáčím to a na manipulaci to stačí. 

No a jak to udělat bez vyboulení? No na SL položit proužek M, třeba 1 cm a nad ním nechat třeba 5-8 mm volného prostoru ke spodku mezistěny. Javali tak má VS, ale musí to fungovat i s mezistěnou. Takže díky Javali, sám bych na to nepřišel, T-loučka na tohle nefunguje.

Každému doporučuju myslet u toho, co čte a umět to ihned nějak využívat, tedy aplikovat do svojí praxe. Mě ke spoustě věcí, nápadů, inspirovali jiní a nikdy jsem se tím netajil.

Javali:

Tom50 ještě jednodušší bude, když budete dělat nové rámky tak do té spodní loučky řiznout drážku hlubokou 5mm a normální mezistěnu do ní zasunout třeba jen 2mm aby měla vůli. Já podobně dělám rámky do medníku, ale tam mám dole drážku jen 2 milimetry a nahoře 5mm. Celá mezistena je vložena a vůli má nahoře a nevypadne, stejným stylem se vkládají šoupací skleněná dvířka u skříní. V mednicich díky tomu nemusim vůbec drátkovat a nevyboulí se, dokonce ani když v tom rok stojí nepoužitá. Vyzkoušeno. 

Já se pitomě zeptám, jak a čím, tam tu drážku vyříznete? Mohl byste ten nadrážkovaný rámek vyfotit?

Děkuju za vysvětlení. To jméno je mi povědomé a vzbuzuje u mě úctu a respekt, znám ho patrně z Překladů, ale knihu jsem od něj nečetl žádnou.

Do české včelařiny zanesl zhoubu v podobě zebrování nějaký Němec a já si dovolil ho nazvat zebrařem. Jeho kniha se objevila u nás hned nějak po Revoluci, z části jsem jí přelouskal a když jsem v ní narazil na další hovadiny, odložil jsem jí. Co to bylo za hlopuposti už nevím. Tvrdím, že zebrování je jedna z úplně nejhorších technik v chovu včel a důvod jsem vysvětlil bezpočtukrát.

Co se týče drážek pro mezistěny máme stejný názor. Jde mi o to, že při vaření celých rámků trvá vyplavení vosku z drážek asi 5x a spíš 10x delší čas než se vosk uvolní a vyteče a pak je vyváření celých rámků jaksi vniveč a nepřináší žádnou úsporu času. Vyškrabování zastudena je ještě horší vo.er a tak nikdy nikde žádnou drážku!

Javali - díky, ale když mám SL tlustou 8 mm a i kdybych jí proříznul 5-6 mm, stejně by to bylo málo, M se pronese víc. Ale určitě by nebylo zvlnění tak velké. Jenže pak to vyplavení vosku při vyvářce! Taky jde o další věc - co když to dole přychytí dřív, než dojde k dilataci?

Pro úplnost. Někdy se M nezvlní, jako by se neprotáhla a nemůžu přijít na to, jak se tohle děje, proč se jednou M protáhne a zvlní a proč někdy ne. S teplotou, tedy předchozím nahřátím M před zatavením to nesouvisí. Logika je, že když plod má teplotu 36, že tak předehřáté M před zatavením by už nedilatovaly, je sice asi správná, ovšem M nahřáté na víc než asi 25 nedrží tvar, jsou už moc měkké a nedají se tudíž dobře vlastní vahou zatavovat na drátky.

Ono ani upevnění proužku M na SL bez zatavení do drážky bude oříšek a tak nejspíš vůbec nepůjde praktikovat, prostě drážky nechci za žádnou cenu.

Vysvětlím, o co mi jde:

Když rezignuju a nechám na každém rámku dole volný plac, připravím včelstvo o asi 11 x cca 16 mm buněk a tudíž o asi 16 - 17cm a to je víc jak půlka rámku. Protože jsem ale zjistil, že lze vysoký SR z plodiště odstranit už na konci dubna, získám celý rámek dělničiny navíc a tak co je proti tomu jen 17 cm dělničiny? Ale, je tady to zásadní ALE!

Z důvodů potřeby absence a nebo nepatrného napadení vč VD je nezbytné nemít na vysokých rámcích trubčinu a tu soustředit jen do TL. Protože. Když nechám spodky plástů volné jak radí BG, reálně hrozí, že si tam vč bude stavět, třeba za rok, trubčinu, kterou ale já chci za každou cenu jen na rámcích nízkých a jen v TL. Důvod jsem vysvětlil jinde. Je to základní podmínka, kterou nelze obejít, jestli chci mít včelstva téměř bez roztočů. Na druhou stranu, letos jsem vyzkoušel zavěšení o 2 nebo 5 cm nižších M s tím, že aby tam právě trubčinu udělaly a ani v jediném případě se tak nestalo a dostavělky to dělničinou. A vynechaly fuku 15-18 mm nad SL. Takže pořád je co zkoumat, zkoušet a pokoušet se přijít na optimální způsob.

Dovolím si odpovědět za Javaliho🙂. Dělá se to na cirkulárce, která má nastavitelnou výšku kotouče a pravítko pro přesné nastavení šířky řezu. Nastavíte výšku 5 mm máte drážku hlubokou 5 mm. Prostě se horní i spodní loučka projede středem přes kotouč s nastavenou výškou a šířkou řezu.