Začátečníkům

Já bych tohle nedělala. Včela ví sama nejlíp, co v okolí meduje, když jí ošidím a návodu na jinou rostlinu, budu mít medu míň. A i kdyby mi někdo nabízel platby za opylení, stejně bych do toho nešla. To se určitě vyplatí velkovčelařům, prý někteří se živí jen tím a medem se ani nezabývají, ale takové včelaření by mě nebavilo. Jestli to vůbec ještě je včelaření.

Mám za to, že celé USA takto včelaří, jen pro odměnu za opylení a med je vlastně obtěžuje a komplikuje jim práci.

No a tady, protože je tohle vlákno pro začátečníky, vysvětlím svojí animozitu vůči “práci” již nežijícího Jindřicha Boháče a dosud “žijícího” PSNV. Boháč tu na přelomu 70/80 let začal ve Včelařství propagovat Americký úl a překládat americké práce hlavně Dr. Farrara. Těsně před svou smrtí založil PSNV, která existuje dodnes a je založena na bezbřehé adoraci Langstrothu a vezme na milost nanejvýš Optimal.

Boháč, ale i ještě žijící autor Optimalu a další, zkrátka tihle lidi v našem včelaření udělali nevratné a nebo jen obtížně napravitelné škody. Tím, že se vše opírá o úl do našich podmínek nevhodný = Langstroth a Optimal je NN systém a to je též krajně nevhodný úlový systém, i když snad u něj existuje i VN. 

Druhá chyba je, že se nekriticky vycházelo z překladu cizích prací z USA vížících se k Langstrothu a hlavně k úplně jiné včele, než která se chová ve střední Evropě - Vlašce. Tato včela se chová úplně jinak ve smyslu, že její chování, tedy životní a pracovní projevy jsou s Kraňkou a BF nesrovnatelné. 

Třetí chyba je, že Boháč a jeho pohrobci dodneška ignorují úplně jiné klimatické podmínky zemí, kde je Langstroth rozšířen a to jsou jen USA, Kanada, Austrálie a Zéland. Ve zbytku světa převládá úl Dadant-Blatt, který je popravdě, na rozdíl od lživých tvrzení, nejrozšířenějším úlem planety. Ovšem tady je nutné prazákladní včelařské vzdělání a povědomí, že celý bývalý SSSR  používal jednotný úl s názvem Mnogokorpusnyj, ale je to ve skutečnosti do nejmenšího detailu okopírovaný originál Dadant-Blatt.

Radím každému začátečníkovi nevěřit ničemu, pod čím je podepsaný Boháč. Ušetří si nemalé peníze a hlavně spousty zklamání. Já mu totiž věřil a málem jsem přestal úplně včelařit. Nefunguje tady vůbec nic z toho, co tvrdil. A třeba nejrozšířenější Langstroth u nás je 1/1 a jeho plástová plocha je naprosto shodná s naším Adamcem 39x24x11. (rozdíl je jediný dm2, 102 a 103 dm2) Přičemž Adamec má výhodu čtvercovosti a možnosti chovat vč na TS i SS. A jestli je český národní úl kritizovaný hlavně za to, že je jeho míra nízká - jen 24 cm, tak Americký zázrak je ještě o 8 milimetrů nižší. Každý adorant Amerického úlu by se měl zamyslet, má-li čím, jakou výhodu získal tím, že si pořídil Langstroth 1/1.

Prazákladní teorie chovu včel je, že optimum pro zdárný život včel a maximální užitek z nich při nejmenších úhynech je prostor kruhový, ne tedy protáhlého půdorysu. A kruhu se nejvíc blíží čtverec a to splňuje český úl 39x24x11 a nikoli Langstroth, jehož půdorys je nepřirozený, protáhlý. A tak dále.

A jen smutně připodotknu. Dělá se tu roky našimi včelaři téměř ignorovaný Coloss. Ale nedělá se prachjednoduchá statistika v jakém úle je nejvíc úhynů. Pak bychom věděli bleskurychle který úl vhodný je a který ne. Ale patrně nikdo neriskne, že by se ukázalo, že je Langstroth stejně blbý jako 24 a to prostě nejde. To by bylo to samé jako kdyby se za komunistů přiznalo, že něco ze Sovětského Svazu stojí za ho.no a to se prostě nedopustí. Kor když jsme teď součástí Západu že? A proto, že se toto nezjišťuje, si já troufám učinit svoje tvrzení potvrzené bezmála šedeátiletou praxí. 

Začiatočník a musí rozhodnúť aké úle bude používať, pretože a od toho odvíjajú rozmery rámikov a teda plástov v plodisku aj v medníku. 

Skúsme teda odpovedať na otázku aké rámiky včelám pripraviť, odpoveď je jednoduchá: „včelár by mal používať taký rámik, aký sa hodí do ním používaného úľa“. Najčastejšie je to u nás na Slovensku rámik s dĺžkou rámika 420 mm a výškou podľa úľa ( A= 220mm,B= 275 mm, C=360 mm, E=170mm), za riekou Moravou najviac dĺžka 390mm a výška 240mm, tiež Optimal o dĺžke 420mm a výške rámika 170mm ako aj 275 mm (používa sa aj na Slovensku, ale pozor, rámik Optimal nepasuje do B, má kratšiu hornú latku) a v oboch krajinách Jednotný úľ (Čechoslovák) s rámikom 370mm a výškou 300 a tiež  Langstroth o dĺžke rámika 448 mm a výškach 137, 159, 185, 232 a 285 mm. No aj iné typy a hromada „samodoma“ rámikov s vlastnými rozmermi. Treba si uvedomiť, že tieto rozmery sú rozmery plástu, teda vosková stavba plus latôčky dolu, po bokoch a hore len tá horná latka je vždy dlhšia ako plást (hore uvedené rozmery) preto aby vznikli tzv. „uši“, ktoré držia rámik v osadení úľa.

Pri výbere najvhodnejšieho  rámika pre svoj úľ by sa mal včelár riadiť skúsenosťami svojho učiteľa, známych skúsených včelárov ale mal by brať do úvahy aj svoje pocity a neskôr sa rozhodnúť hlavne na základe vlastných praktických skúseností. Je jedno aký rámik nakoniec včelár bude v úli používať, najdôležitejšie je aby boli vždy rovnakých rozmerov, navzájom zameniteľné v plodisku aj v medníku a aby garantovali včeliu medzeru v celom úli, hlavne medzi latkami v dolnom a hornom nadstavku!

No a poslední věta je právě to, co se roky snažím lidem vysvětlit, že právě stejný rámek v plodišti i v medníku je tou, když ne jedinou, tak nejdůležitější příčinou všech neúspěchů. Druhou zhoubou pro včelstvo jsou očka a třetí vysoký podmet. Když se ještě dno nahradí sítem, je skáza dokonaná!

 Hodně jste mě zklamal pane kolego, hodně.

Vaše vyjádření je typicky liberální, v tom jste nezklamal, že vše je dobré podle pocitů včelaře a tudíž popíráte, že je nějaký systém lepší než jiné a tudíž popíráte, že některé systémy jsou ryze špatné. Celé lidské dějiny přitom dokazují, že vedle věcí správných jsou i nesprávné, dobrých špatné, pozitivních pro život i těžce devastační a tak dále. Tudíž zvrácená liberální ideologie popírá samu podstatu lidské Atlantické civilizace, postavené na antických základech, prověřených dvou a půl tisíciletým trváním.

Vy prostě jen konstatujete cit: najdôležitejšie je aby boli (rámky) vždy rovnakých rozmerov, navzájom zameniteľné v plodisku aj v medníku a vůbec se neobtěžujete svoje tvrzení nějak doložit. Proč musí nebo mají být rámky pro plod i pro med stejné? Jediný ROZUMNÝ důvod, pokud vůbec odpovíte, doufám, že nesdělíte aby se nepletly.

Jaký benefit včelař a jeho včely získají stejnými rámky? Jaký? A prosím JEN ROZUMNOU ODPOVĚĎ!

Pokud včelař použije rámky nízké pro med a vysoké pro plod, získá tyto výhody:

1 - nemusí používat mřížku  - mřížka = těžký stres pro včelstvo

2 - může těžit pouze panenský med - med bez výluhu z výkalů larev včelího plodu a případných reziduí z "tvrdé chemie"

3 - nikdy se do jeho medu nemohou dostat zbytky zimních cukrových nebo škrobových - syntetických zásob

4 - snadno dokáže oddělit plásty určené pro med a nemít je v úle v době léčení

5 - v důsledku ad 4 může bez obav z reziduí v medu používat účinnou, tzv. tvrdou chemii

6 - když nepoužije nikdy žádnou kyselinu - kyselina = těžký stres pro včelstvo, má téměř jisté, že jeho vč neuhyne na viry

7 - může využívat nízký tlumič, vysoký nástavek jako TL nemůže nikdy fungovat právě proto, že není rozdíl výšky

8 - do TL může přemístit úplně chov trubců a protože je TL nejchladnější místo v úle (pokud nejsou očka), je 99% trubčího plodu právě jen a pouze v TL a z toho se dá opět vytěžit mnoho výhod, které se v úle se stejnou výškou nástavků = rámků docílit nikdy nedají

9 - právě rozdíl ve výšce rámků je ten faktor, kdy se matka s plodováním drží jen ve vysokém prostoru a plod trubčí soustředí pod VN do nízkého TLumiče, hlavně aby předehříval přicházející vzduch z jediného česna v úle a nezaploduje všechna patra jako v NN systému

10 - mřížka je vždy za cenu ztráty medu, horší ale je, že včelstvu působí stres a součet mnoha malých stresů pak zabíjí včelstva

11 - lze snadno (nebo jedině) získávat druhové medy, navíc bez výkalů plodu a případných reziduí tvrdé chemie

12 - snáz a rychleji med dozrává na správnou vlhkost a tudíž je možné ho častěji odtáčet a tím stimulovat vč k vyššímu výkonu a v důsledku vyššímu výnosu kvalitnějšího medu

13 - ruční odvíčkování je mnohem snazší kvůli menší váze medných rámků, což ocení hlavně ženy a děti když pomáhají

14 - odvíčkování je možné pomocí mechanického stroje s el. nahřívanými noži, které však bez trhání odvíčkují, asi 5 x rychleji a úplně bez námahy včelaře pouze panenské a ÚPLNĚ  zavíčkované plásty. Když se na stroji odvíčkovává i panenský, ale ne úplně zavíčkovaný plást - vysoký obyčejně úplně zavíčkovaný nebývá, nože ho vytrhají. Zakladené plásty s košilkami uvedeným nejméně 5 x lacinějším odvíčkovacím strojem odvíčkovat nelze vůbec

15 - ve víčkách zůstává srovnatelně medu jako při odvíčkování ručním, plásty jsou ale dokonale srovnané a ani vyšší těžba panenského vosku není bez zajímavosti. Pravda, rámky nesmní mít plecka, jinak na konkrétním stroji odvíčkovat nejdou. Ovšem plecka by neměla být na správném rámku, lépe vyhovujícímu včelstvu a včelaři, tak jako tak. Stroj by se ale dal postavit tak (šířka nožů), že i pleckaté rámky by se odvíčkovat daly.

------------------

Tento výčet není zdaleka úplný. Prosím o laskavé vysvětlení, jaké výhody má použití stejných rámků v celém úle, když v systému Dadant není nikdy v nízkém díle plod.

Dá se říci, že používání stejných rámků v nástavkových úlech je snad jen ve střední Evropě. Balkán, celá jižní, západní i severní Evropa, včetně Británie, používá Dadant-Blatt. Stejný úl používá i celý bývalý Sovětský Svaz a, to nevím jistě, nejspíš i Čína. I bez Číny a Jižní Ameriky jde o nejrozšířenější úl na planetě, ale vy pane Goro klidně napíšete, že je potřeba aby byly rámky pro plod i pro med, tedy pro všechny nástavky v úle stejné. Zdržím se jakéhokoliv hodnocení takového názoru, ale mám za to, že z uvedeného jasně vyplývá, že to ani není potřeba, protože fakta hovoří jasnou řečí.

Goro

“navzájom zameniteľné v plodisku aj v medníku”

Tom

“použití stejných rámků v celém úle"

dal som sľub, že nebudem v diskusii reagovať a vzájomným citáciami z našich príspevkov aby nevznikali zbytočné konflikty …. Tie začínajúcim včelárom nepomôžu…tu som však citovať musel, lebo došlo k nedorozumeniu zrejme kvôli rečovej bariére..alebo som to nejasne napísal…

 keby som chcel napísať “použití stejných rámků v celém úle,” napísal by som “použitie rovnakých  rámikov v celom úle”, ja som napísal “navzájom zameniniteľné v plodisku” a “navzájom zameniteľné v medníku”,..uznávam, že som to mal napísať jasnejšie… 

kto pozná systém Langstroth, (a ja v ňom včelárim roky) vie že pri systéme Jumbo, kde je výška rámika 285 mm prehodiť plodiskový rámik do medníka  jednoducho nejde, fyzicky sa to nedá… nakoniec také prehadzovanie plodiskových plástov do medníka je naprostá hlúposť, NIKDY to nerobím a odporučam aby to nerobili ani začínajúci včelári,aj keby im to  výška rámika dovolovala!….

Nemyslím si, že jde o jazykovou bariéru, protože nevěřím, že jste měl na mysli vzájemné zaměňování rámků v jednom nástavku. Protože si nedokážu představit nástavek, ve kterém by jednotlivé rámky nebylo možné vzájemně přehazovat - zaměňovat. Z kontextu při znalosti věci jste mohl mít na mysli pouze záměnu rámků v plodišti s medníkovými a pak je to jak jsem to pochopil = že doporučujete stejně vysoké rámky v medníku i v plodišti.

Jádro bylo v něčem jiném a vy jste se tomu zase vyhnul. Já se chci dobrat toho, zda je liberálně pravda, že “úl medu nepotí”, tedy že jsou všechny úlové systémy rovnocenně dobré a nebo zda mám pravdu já, že vedle vynikajícího systému jsou tu vysloveně špatné úlové systémy. To je to oč tu běží, řečeno s básníkem!

Pak je to zženštile tupé a dokážu vám to na příkladu našeho prezidenta když lidi volí, rozhodují se pro něco (nebo někoho) nikoli na základě faktů a toho, k čemu se to “něco” hodí nejlépe, ale když se lidi liberálně (bez koulí = zženštile) rozhodují, jak jste vy doporučil, na základě svých pocitů.

Pokud se shodneme, že některý úl je lepší a jiný horší, přesněji úlový systém, pak myšlenku rozvíjejme. Já jsem tu mockrát předvedl, že jsem něco nevěděl a jak se ustavičně snažím učit a jak svojí metodiku Blaník a i úl Blaník stále upravuji a vylepšuji, vy se snažíte budit dojem, že vám je odedávna vše naprosto jasné. Takové sebevědomí vám hluboce závidím. Já se dokážu učit i od začátečníků viz kolega romaning a kolegyně drvodělka a i jiných samozřejmě. Naopak s velkou pkorou připouštím, že nepovažuji pod svojí úroveň přiznat omyl a učit se od začátečníka.

--------------------

Navrhuji vám pane Goro tuto záležitost uzavřít s tím, že v návalu práce na vrcholu sezony máte velmi omezený čas a prostě jste v dobrém úmyslu (s každým chcete vyjít bez konfrontace) napsal ne dostatečně promyšlený příspěvek. Protože ve své odpovědi píšete, že systém Dadant - pro začátečníky vysvětlím, že to je systém vysokého prostoru úlu pro plod a pro med nízký prostor - běžně a už roky používáte, pobavme se tedy o tom, zda to má skutečně tak velké benefity, jak tvrdím já a nebo zda je to úplně lhostejné. Jistě jste někdy včelařil v systému stejně vysokých nástavků a tudíž můžete srovnávat. Já toto srovnání uvedl bezpočtukrát, protože i já jsem paralelně včelařil jak klasicky - stejné nástavky a Dadantsystémem. Já srovnání mám skoro 60 let praxe a tudíž vím přesně o čem hovořím.

Dobrovolně - aspoň tedy já - bez nároku na honorář zde předáváme zkušenosti ostatním, řekněme méně zkušeným kolegům a kolegyním a ti se nejvíc mohou naučit a pochopit právě jen a pouze z diskuze, nikoli z konsensu = shody. Mimochodem, ustavičné usilování o konsensus je další ryze liberální bláznovství, ničící diskuzi ještě dřív, než začne.

--------------------

Od vás milí začátečníci očekávám aktivní zapojení do diskuze a navrhuji vaše dotazy na jednotlivé body. V naší zemi bohužel došlo k unikátnímu stavu hloupé propagace stejně vysokých medníků jako plodiště, což, jak jsem uvedl, je ve světě unikát a tudíž si drtivá většina lidí myslí, že normální je pokřivaný středoevropský systém jediné rámkové míry v jednom úle a já jsem připraven trpělivě vysvětlovat, že opak je pravdou.

Vše to má ale několik základních předpokladů. Já píšu jen pro ty, kdo chtějí chovat včelstva bez úhynů a chtějí od nich získávat nejčistší med bez výluhu z výkalů včelího plodu a bez reziduí a nebo s nejnižší možnou příměsí jakýchkoliv cizorodých látek. Navíc pro ty, kdo chtějí získat nejvíc medu při absolutně nejnižší pracnosti řekněme na kilogram medu. A v neposlední řadě pro ty, kteří chtějí mít co nejvyšší profit při nejnižších myslitelných nákladech.

Ale je možné, že někdo pracuje s malým nebo menším výnosem rád, rád se nesmyslně dře (to si nedělám srandu, viz mě nepochopitelná fitcentra) a rád se každé jaro těší, kolik včelstev vymete z úhynů zimních a zvlášť perverzní včelaři asi touží po úhynech už v podletí a na podzim. Ano, i tací asi jsou, jinak by nebyl systém stejné rámkové míry v jednom úle tak drtivě nejrozšířenější.

Tomův výčet výhod rozdílných výšek rámek potvrzuji.

Zjistil jsem, že na argumentaci panenského medu lidi slyší (hlavně absence vosku v době léčení). A samozřejmě pro mne jako konzumenta je to také velmi přesvědčivý arfument, proč takto včelařit.

Kolega píše, že používá stejné rámky (24) a uskladňuje je zvlášť (medníkové/plodišťové). Já, musím se přiznat, bych toto asi nedokázal. V tomto jsem bordelář a neuhlídal bych si přehled. Takto když potřebuji souš, tak prostě sáhnu po správné velikosti.

A také hraje velkou roli váha. Nejsem žádná sušínka, ale i nízký nástavek (15) se dost pronese, když je plný. A to mám pár včelstev.

Jsem rád, že jsem robnou začal s dadantem

Kolega anonym píše, že se chtěl mocí mermo vyhnout dvěma mírám v jednom úle. Ano, to je vždy jediný argument těchto lidí. Nikdy ale neodpoví, protože to nejde ROZUZMNĚ vysvětlit, proč mají averzi vůči dvěma mírám v jednom úle. Nevysvětlil nám to kolega Goro - ano, to bylo nedorozumění a nevysvětlil nám to pan anonym. Jednou to vysvětlil ve Včelařství někdo z Dolu, nepamatuju si přesně kdo a tak nechci bývalého ředitele jmenovat. Ten se vyjádřil, že RACIONÁLNÍ je mít v úle jen jedny rámky. Mimochodem, týž pán, když odešel do důchodu, proslavil se několikadílnou propagací Dadantsystému právě ve stejném Včelařství. Konečně mu snad došlo, že splést si stejně dlouhé dva rámky, kdy jeden je vysoký 30 cm a druhý jen 15, lze patrně jen po flašce kořalky. A protože nepředpokládám u včelařů alkoholizmus v takové míře, považuji tento argument za iracionální. Nijak jinak se averze ke dvěma výškám rámků v jednom úle vysvětlit nedá.

Navíc jen jedna míra a konkrétně 24 je patrně ta zhouba, která má na svědomí nejvíce úhynů. Mám kuloární a tedy neověřitelné zprávy, že nejvíc úhynů je na míře 39x24x11.

Jednou jsem někde vysvětlil, že vosk se musí vyvářet v měkké vodě, že při vodě studniční tvrdé může dojít ke zničení vosku zmýdlovatěním. Neřekl jsem, že dojde vždycky, protože mnozí mají ve studni vodu měkkou a nevědí o tom a proto se jim s voskem nic nestalo, když jí použili. Tvrdím, že MŮŽE zatímco při vodě měkké se to prostě stát nemůže nikdy a nijak. Jedinec rozumu mdlejšího pak tvrdí: “celej život jezdim nalitej a eště mě nechytli" a pohádkářům, že jezdit nalitej je nebezpečné, není potřaba věřit.

Takže, vy sice úhyny nemáte, ZATÍM, ale drtivá většina ostatních s úlem 24 je má víc, než v úle s rámkem vyšším kombinovaným s rámkem nízkým v jednom úle. Vy tu předvádíte učebnicový příklad neodbornosti s absolutní argumentační prázdnotou a vrcholem arogantní namachrovanosti. Zkuste, ROZUMNĚ vysvětlit, proč vám vadily vysoké a nízké rámky v jednom úle. Neptám se na vaše dojmy a pojmy, tedy pocity, prosím abyste mě pohádkáře POUČIL, v čem se mýlím a jaké benefity, kromě mnou vyjmenovaných 15, kterých bych se musel vzdát, bych získal? Nikdo mi na tuto otázku nedokázal ROZUMNĚ odpovědět bezmála 60 let, zkuste to jako první.

Takže vy jste sem nepřišel diskutovat a něco se případně naučit, dozvědět vytříbit názory, viďte, vám je všechno jasné. Vy jste sem přišel sdělit ostaním jak bohorovně mazaný jste a jak jste vyzrál nad nějakým pohádkářem s vám neznámým úlem.

Jo a s tou kyselinou máte zaděláno na problém. Dříve nebo později,a le ono to přijde.

-------------------

Zdánlivě z jiného soudku. Bral jsem roky vynikající a super drahé matky, jejichž vč šla na medovici, zatímco ostatní Kraňky ani omylem. Jenže pak se začalo dít, že mi inseminku měnili ještě týž rok. Další v dalším roce nechali položit pár vajíček, zabily jí a na vajíčkách si začaly dělat nouzáky. Pak ty matky kupoval Petr a když se to nám dohromady stalo popáté, přestali jsme ty matky brát. Po nějaké době jsem se dozvěděl, že dodavatel matek je v klubu kyselinářů, kde úplně přestali používat akaricidy a včely “léčí” jen kyselinami. To proto prý, že na Západě se dávají jen kyseliny.

Od pana Marady vím, že v Rakousku nic jiného než kyseliny nesmí být a jak u mě a kolegy Tom4 dopadlo několik pokusů o matky Sklenar jsem tu před týdnem psal. Kyseliny, jo, kyseliny, přes ty není. Kdo chce kam…

A vždy byly matky z přelarvování skvělé, skoro 50 let a najednou se o nich píše jako o podřadných, stejných jako z nouzáků. No tak jo. Já si souvislosti dohromady dávat umím a ti ostatní, co mě mají za pohádkáře, OK, jejich boj. Já vím svoje.

S těmi kyselinami to je určitě pravda. Známý léčí kyselinami- ekolog. Stále se diví, že mu každý rok padne - vytratí se obvykle ještě na podzim cca třetina včelstev. Věřím, že to dělá sám , protože je během roku několikrát přeléčuje kyselinami. 

roaming e to fajn keď je človek spokojný s tým ako chová včely… ja som spokojný tiež a to všetky včely chovám na rámikoch Langstroth, naprostú väčšinu rodín mám na nízkych nadstavkoch ⅔ LG miery (výška rámika 159 mm) ale mám aj rámiky  LG Jumbo (výška 285mm) a tiež 4/3 LG ( výška 325mm).

nie celkom chápem to prečo by niekto (a už neviem prečo ja ) mal ostatných presviedčať že “jednotné rámiky” teda rámiky s rovnakou výškou sú “lepšie” ako tie kde v plodisku sú vysoké rámiky a v medníku nízke… osobne ako problém nevidím používať dva rozmery rámikov ale rovnako nevidím žiaden problém v tom, používať rovnaký rámik v plodisku aj v medníku…

tak úľ ako aj rámiky sú rôzne, prostredie kde sa používajú je rôzne a technológie ktoré sa používajú pre ošetrovanie včiel v rozdielnych úľoch sú ROZDIELNE! ………..nepovažujem za správne demagogicky vyhlasovať nejaký úľ a technológiu za jedinú správnu… 

výhody “dadantovského” včelárenia, teda vysoké plodisko a nízke medníky už popísal  Tom a ty sám  si odskúšal že je to fajn, pochvaľuješ si výhodu nízkych medníkov, panenský med a skladovanie len panenských plástov…. je to super…poznám to…

úly, v ktorých mám  vysoký rámik v plodisku a nízky v medníku je teda popisovať zbytočné, budem sa venovať tým ktoré majú len NN nadstavky… tam mám rovnako vysoké (teda nízke) rámiky v plodisku aj v medníku… a predstav si, že mám nielen výhodu že dokážem zvládnuť nízky medník, ale ťažím med len z panenských plástov, ktoré nie sú v úli keď likvidujem klieštika! ..ide to podobne ako u tých úľov kde je plodisko vysoké a medníky nízke… 

včely majú plodisko na troch nádstavkoch a nad nimi sú medníky…. do zimy im ponechám hore štvrtý nízky nadstavok, do ktorého si uložia veľkú časť zásob (ostatné zásoby majú v plodisku), v priebehu zimy sa preplodujú a prepapkajú do aj toho horného nadstavku a ja na jar odoberiem celý spodný nadstavok ktorý v zime robil funkciu “tlmiča” a sú v ňom čierne preplodované plásty na vytavenie… hore nad plodisko  pridávam medníky s panenskými súšami, ktoré neboli v úli keď som likvidoval klieštika… medzisteny nepridávam do plodiskových nadstavkov ale do medníkových, kde ich postavia k mojej spokojnosti… spodný medník v jeseň sa stane súčasťou plodiska do zimy ako horný štvrtý nadstavok so zásobami a tak dookola… 

nikoho nechcem presviedčať že jednotný rozmer rámikov v plodisku aj v medníku je výhodou, je to proste iný postup, jednoducho môžem robiť odložence (oddelky) , posilňovať ich plodovými plástami z iných rodín (čo sa samozrejme dá aj u vysokých rámikov v plodisku), ale tiež môžem robiť iné protirojové postupy (preletáky, de-maré metódu)  ale neznamená to že rovnaké rámiky sú zázrak…je to iná metóda ... treba si  uvedomiť, že LG rámiky aj keď sú nízke majú šírku (448 mm) teda radikálne väčšiu než bežne používané úle a chumáč v plodisku je v tvare zvislého elipsoidu a tak po okrajoch rámikov plodiska je vždy dostatok zásob medu aj peľu. NIKDY mi v zime neuhynula ani v úľoch z nízkymi rámikmi ani jedna rodina…. bolo to jedno, či boli v úľoch z polystyrénu (liaty koplen) o hrúbke 40 mm alebo v dreve o hrúbke 25 mm.

nechápem prečo by som mal začiatočníkov či skúsených včelárov presviedčať že LG. či rovnaké rámiky v plodisku a medníku sa TO JEDINÉ SPRÁVNE RIEŠENIE… nie sú,  sú jedným z úspešných a dobrých riešení…

u nás na Slovensku je viac ako 10 000 včelárov, ktorí používajú rovnaký rámik v plodisku aj v medníku… na nížinách pri maďarských hraniciach majú ako plodisko dva nadstavky s výškou rámika 285 mm a  3 medníky s výškou rámika 285 mm, na severe v horách používajú jeden nadstavok na plodisko a jeden na medník a majú rovnaké rámiky vysoké 285 mm… všetci sa mýlia, všetci už roky nemajú med a hynú im včely lebo nepoužívajú rozdielne výšky v plodisku a v medníku??? … skúste im to povedať, ja to robiť nebudem… viem totiž aké úspechy dosahujú…

První palec je od mě.

Velmi dokonale jste popsal, o čem jsem neměl ani potuchy, jak jde napodobit Dadantsystém s pouze NN. Ale nebyl bych to já, kdybych nepřinesl červíka pochybnosti.

Určitě se shodneme, že čím vyšší rámek - plást pro plod = tím rychlejší jarní rozvoj.

Taky se jistě shodneme, že jarní med je jistota, druhý a třetí med je absolutně nejistý a tudíž hrát na jistotu se vždy vyplatí, nebo se mýlím?

Proto se bez rytí a poškebování skromně ptám, PROČ mít tedy jen nízké nástavky? Když s nimi vlastně provádíte, aniž byste to tak nazval, metodiku Blaník? Proč tedy robnou nemít dadantsystém? Myslím, že když nikdo jiný, tak vy velmi dobře chápete moje vymezování proti Optimalu a NN systému obecně.

A moje domněnky: 

Jestli je jarní rozvoj na VN rychlejší, znamená to automaticky, že vč na VN jsou zdravější, vitálnější a ODOLNĚJŠÍ. Nebo v té úvaze mám nějakou chybu? Opět otázka PROČ tedy nemít pro plod vysoké rámky? A nebo, jaký benefit dávají pouze nízké rámky v celém úle? A pokud nějaké,benefity jsou, vyvážá a nebo dokonce předčí benefity dadantsystému?

Argumnent, že včelaři ve značné (asi většině) Slovenska mají stejně vysoké medníky jako plodiště je, no, řekněme ne zrovna podpásovka, ale co to znamená? Totiž, úplně stejné je to u nás a o to horší, že u nás je to hloupě nízké = 24. V tom mají Slováci velkou výhodu.

Další váš omyl spočívá v tom, že mi vkládáte do kláves, že někomu něco vnucuji nebo přesvědčuji k jedině správnému úlu. Mohlo by mi to být jedno, každého boj sám za sebe. Ale osvěta je motivem několika málo nesobeckých hybatelů pokroku, nemyslíte? Nedávno se negativně vyjadřuji o “konsensu” a vy ho dáváte jako etalon snažení. Já jsem úplně jiný, snažím se argumentačně vysvětlit, že vývoj se nezastavil a že je nutné o starých zavedených způsobech nepřetržitě uvažovat, hodnotit je a případně vyvodit nové, modernější závěry. Nakonec je to přece vždy věc každého jednoho člověka. Víte, můj otec měl, a často opakoval jedno moudro: "Jsi-li informován, jsi ozbrojen. Dál je to na tobě. Neposlechneš? OK, pak ale nefňukej!!!"

 Mimochodem, já ateista přesně tak chápu Boží Pravdy. Ani Bůh nás nevodí za ručičku, jen nám říká, jak je to nejlépe a trpělivě a už 2 tisíce let jen vysvětluje. Rozhodnutí a jednání ale nechává zcela na nás.

Ale jak jsem psal dž říve. Ne každý nechce úhyny, ne každý chce rychlý jarní rozvoj, ne každý chce zdravé a radost i užitek přinášející včelstva a ne každý chce maximum nedu. Já píšu jen pro ty, kdo to všechno chtějí s nejmenší pracností a náklady a současně maximálně eticky a humánně. Protože v jádru jsem velmi líný člověk a než bych dělal, co nemusím, raděj bych si lehnul, než se zbytečně dřít a peklovat.

Děkuji vám pane Goro za diskuzi, jste jeden z mála těch, kdo je schopen a ochoten argumentačně podepřít svoje názory a obhájit si je.

skúsim s iného súdku…

u nás na Slovensku si včelári založili vlastný časopis… nevlastnia ho žiadne včelárske organizácie, píšu tam práve praktizujúci včelári o tom ako včelária a čo sa im pri chove včiel osvedčilo…

toto by som odporúčal aby čítali začínajúci včelári, aby neskončili len pri pozeraní videí na internete… V Dymáku  za niekoľko rokov bolo postupne zverejnené mnoho  postupov chovu včiel z praxe… samozrejme že je na včelárovi podľa ktorého postupu bude včeláriť on, či si zvolí nízke nadstavky, či vysoké alebo kombinované (dadant)…či si zvolí teplú stavbu alebo studenú, izolované úle alebo tenkostenné, očka, sito v dne, vysoký či nízky podmet… no radšej nebudem písať ďalej, aby som nebol obvinený že som liberál a vlastne náš časopis včelárom nepomáha, keď im jasne nepovie čo je JEDINÉ SPRÁVNE, AKÝ ÚL A AKÝ POSTUP ZVOLIŤ ABY VČELÁR BOL ÚSPEŠNÝ A ABY MAL VEĽA MEDU…

myslím si že bez toho aby som hodnotil české včelárske kapacity (či už historické alebo súčasné) a ich postupy, bez toho aby som dával zásadné rady začínajúcim včelárom, dám len jednu vetu - včelár by mal chovať včely tak aby v svojom znáškovom prostredí dosahoval úspechy, mal by používať postupy ktoré sa mu osvedčili. Nepovažujem za správny postup adorovať jeden postup ošetrovania a chovu včiel,  nie som ten kto bude tvrdiť, že s tých postupov zverejnených v Dymáku je najlepší môj (nízke nadstavky, studená stavba), alebo priateľa Honzu Kolomého (klasická česká miera, rovnaké rámiky v plodisku aj medníku, teplá stavba), alebo zverejnený postup kolegu Kršku (Blaník, dadant systém, rozličné rámiky, teplá stavba) či postupy  včelára Jirku Marxa (nízke nadstavky, rovnaké rámiky v plodisku aj v medníku, studená stavba)…. 

Zajímavé co píšete. Alke já to vidím jinak. Chytil bych se vaší věty: mal by používať postupy ktoré sa mu osvedčili.

No a v tom to právě vězí. Pro pokročilé moc nepíšu, kor pro takové, kterým je vše jasné a nepotřebují žádné pohádkáře, jak mě tu jeden takový nazval. Na ty reflektuju z vysoka. Mě spíš jde o začátečníky a začátečník proboha přece neví, jaké postupy se mu osvědčí, ani jaký úl. Píšu pro začátečníka, chytrého a ochotného se vzdělávat, který teprve hledá jak a s jakým vybavením a jakou metodikou začít. Začátečník je masírovaný proamerickou a proZápadní lživou propagandou a protože jsem většinu těch cizáckých nesmyslů vyzkoušel, snažím se varovat dokud ti lidi nevyhodí destitisíce za kraviny, které v našich podmínkách, s naší včelou nebudou fungovat. Konkrétně Kolomý mám dojem vůbec nemá vodorovnou včelí mezeru mezi nástavky. Mě stačí se na toho pána podívat a vím jistě, že s ním bych se já kamarádit nechtěl a pak se dozvím, že nemá mezeru mezi patry (doufám pořád, že se mýlím a že jsem jeho přednášky špatně pochopil) a zase jsem se přesvědčil, že mě instikt “od pohledu” opět nezklamal. To, že kolega Marx zvládl a vy také, včelaření v nevhodném úle, neznamená, že je chytré si to pořizovat, když existují elegantnější a pro včely a i pro včelaře lepší a vhodnější prostředky.

Vycházím sám ze sebe. Když jsem začínal včelařit samostatně někdy po roce 1981, neexistovalo nic než Včelařův rok, Zákonitosti od Brennera, práce Škrobala, Drašara, Josky a dalších metuzalémů a moderního VŮBEC NIC!!!! A jako rána z čistého nebe najednou Boháč, Ptáček, Čermák a já jim, BOHUŽEL věřil. To zklamání, kdy vůbec nic z toho, co psalo Včelařství = jediný zdroj aktuálních informací - nefungovalo, bylo nepopsatelné a přiznávám, že jsem i na pár let přestal úplně včelařit. Maminku to trápilo a tak jsem, jen kvůli ní a jejímu stáří zase začal. A stejného zklamání se snažím vyvarovat dnešní začátečníky. Ale jako by to ti lidi snad ani nechtěli, někteří, možná většina. Nejsem daleko toho, abych pokusy vzdělat začátečníky i pokročilé vzdal.

Zkuste vy a případně další, jednoznačnými argumenty vysvětlit mi, v čem je Langstroth, ale i slovenské B výhodnější než čtvercový úl s délkou rámku 39. Pak mi prosím vysvětlete proč se trápit se studenou stavbou a ničit si páteř, když se včelám daří lépe na orientaci rámků na stavbu teplou. Pak mi vysvětlete, proč všechny rámky nízké (nebo vysoké) a jaké z toho pro mě poplynou výhody proti systému Dadant. 

Pokud vím, v ČR ještě nikdo jiný nepřišel s metodikou, kdy je možné i nejblější úl na světě = českou 39x24x11 (nebo Lang 1/1 nebo Zadner atd) elegantně použít moderně, s třetinovou pracností a menší dřinou jen tím, že si k tomu včelař pořídí NN. Vypsal jsem nejméně 15 výhod, které se se stejnou výškou rámků v celém úle dosíci nedá. Nikdo na to neodpověděl, jen BG že mu z pleckatých rámků nic nevyčuhuje. 

Vím proč nikdo neoponuje, nejde na to ROZUMNĚ odpovědět, lze se mnou jedině souhlasit a nebo zarytě nemít argumenty, mlčet a vymlouvat se na liberální cochárnu, tedy že si má každý dělat co chce, protože na to má PRÁVO (jako bych ho já někomu upíral). No tak jo, když chce být někdo tupý dosmrti a říct si nedá, nemusí mě číst. Pak je tu ale jistě část těch, kteří o moje zkušenosti stojí.

Doporučuju každému co dělám já. Zásadně si nepouštím Sedláčkova videa, ani Kolomého, ani Stonjeka, ani Černého a už ani Klímy. Zavrhuju Linharta a ani toho, jak vyšlechtil varroaodolné včely, které jsou ale odolné jen u něj na zahradě a jen když jde do nich jen on sám bez nikoho cizího. Prostě já jsem dál než tihle a pro mě je ztráta času se tím zabývat. A tak komu nevyhovuje co tvrdím, navrhuji a detailně popisuji, co se mi neosvědčilo a naopak, co se mi osvědčilo A PROČ, OK nikomu nebráním aby se mi vyhýbal jako se já vyhýbám výše jmenovaným.

I vy pane Goro sem píšete zvětšiny nekonkrétní obecné výkřiky a v liberálním strachu, abyste se někoho náhodou nedotknul, radši tajíte svoje know-how. Nikdo na VF, na zrušené IF a ani tady nezveřejnil ZADARMO svojí provozní metodu. Nikdo!

Nikdo mi neumíte vyrátit nic, jen víte, že jiní mají svobodnou vůli. Opakuju, co já bych býval dal v roce 1981 za jediného Kršku, který popravdě popíše vše, co se mu nepovedlo a nedaří i v současnosti a současně podrobně by popsal a vysvětlil, kudy naopak vede nejlepší cesta. A který by pravdivě varoval, že ta či ona Sovětská nebo Západní metoda je kravina na entou.